Gabriel Marcel – Od názoru k víře

(Citace jsou barevně zvýrazněné. )

Víru není možné považovat za názor, naopak mezi vírou a názorem je ostrý rozpor.

1. NÁZOR – PŘESVĚDČENÍ

Názor je jen o tom, co neznáme.

Názor vzniká teprve formulováním a vyslovením nějakého dojmu, zdání, které nepoznává samo sebe jako zdání a to mu dovoluje přetvořit se v názor a dále v tvrzení.

„Názor je zdáním, které má sklon přeměnit se v tvrzení, a to díky jistému nedostatku reflexe.“

„Názor bude mít sklon chovat se jako autonomní organismus, který sbírá vše, co je schopné jej posílit a který zanechá na cestě vše, co je schopno jej oslabit.“

Dalším negativním aspektem „mého“ názoru často je to, že není „můj“, někde jsem četla, slyšela, podléhám veřejnému mínění…: „Ve skutečnosti ve valné většině případů to nejsem já, kdo se domnívá, že…Kdybych se po vyslovení svého názoru dostal pod tlak, pak bych se ve většině případů schoval za nějakým „ono se“, každý ví, že“.

V názoru může hrát roli náš „osobní zájem nebo také afektivní rozhodnutí ve prospěch jedněch a neprospěch druhých.“

„Až příliš často stojí za názorem pokrytectví“, je za ním skryté vyjádření nějaké touhy, odporu, komplexu, choutky.

Žádný názor není definitivní a neochvějný – nemohu znát dopředu všechny možné námitky, mohu leda prohlásit, že na ně nebudu brát zřetel, což je pochybný postoj. Tomuto relativismu víra nepodléhá.

Jak je vidět, o názoru (přesvědčení) G.M.zvlášť dobré mínění nemá :-). Tak pokračujme:

Ateismus je názor. (Má všechny znaky názoru: „Pokud jde o mně, domnívám se, že“ Bůh neexistuje.)

„Není prožíván jako víra a ani jej tak nelze prožívat.“

2. VÍRA – LÁSKA

„Věřit v někoho, dát mu svou důvěru, znamená řici: Jsem si jist, že nezklameš má očekávání“. Je to otevření místa v sobě pro setkání.

Tato jistota není přesvědčením (názorem).

Pokud tato důvěra má podmíněnou povahu, je spojena s nějakým očekáváním, může dojít ke zklamání.

„I když se to prostému rozumu může zdát podivné, existuje bezpodmínečná láska stvořené bytosti k jiné stvořené bytosti – jakýsi dar, který nebude žádán zpět, ať se stane, co se stane.“

Mezi vírou a nepodmíněnou láskou existuje vazba. G.M. je přesvědčen, že taková láska je možná jen u bytosti schopné víry.

JEDNOU VĚTOU:

Zatímco ateismus je pouhým názorem (přesvědčením, což je totéž) a jako takový má mnohá negativa (spíše převládají), víra je niterným stavem (citem, rozhodnutím…), podobně jako láska.

***

Opravdová víra se projevuje pokojem. „Pokoj a víra jsou neoddělitelné.“

Advertisements

2 comments

  1. Jessie

    Už jsem jednou publikovala, odezva vesměs negativní, ale na to kašlu :-). Jsem si jistá, že na tomhle něco je.