Modrovous

Volně podle C.P.Estés – Ženy, které běhaly s vlky.

V dalekých horách v starobylém hradě žil kdysi muž, který měl oko na ženy, muž známý pod jménem Modrovous.

Na začátku příběhu stojí hrozivá bytost, dravec. Všichni tvorové by měli vědět, že dravci existují. Bez tohoto vědomí se nedá bezpečně žít.

Říkalo se, že nadbíhal třem sestrám najednou. Bály se však jeho vousů s podivným namodralým zbarvením a proto se při jeho příchodu schovávaly. Snažil se je okouzlit, přijel v bohatém kočáře, pozval je na projížďku do lesa, bohatě je pohostil a zahrnul dárky, pamlsky, okouzlujícím vyprávěním. Sestry přemýšlely: Možná přece jen není ten Modrovous tak špatný. Dvě starší sestry přece jen byly opatrné a nechtěly Modrovouse víckrát vidět. Nejmladší sestra si řekla, že tak okouzlující muž nemůže být zlý.

Jako bystrý stopař Modrovous vycítil, že se o něj nejmladší sestra zajímá, to znamená, že je ochotna stát se jeho obětí. Mladá naivní stvoření, která věří, že svět je dobrý, pokud se ví, jak na něj, jsou předurčena stát se kořistí dravce.

Být naivní znamená, že emocionální porozumění skrytému je velmi slabé. Jsme zranitelní viděním pouze věcí světských.

A tak když ji Modrovous požádal o ruku, přijala. Vzali se a odjeli do jeho hradu.

Souhlas provdat se za monstrum je dán už v dětství. Malé dívky jsou učeny nevidět a místo toho vytvářet všemožné líbivé grimasy. Toto učení potlačuje ženskou intuici, dívky jsou učeny vzdát se dravci.Představte si vlčici, jak učí své mládě být hodné tváří v tvář rozzuřené fretce nebo lstivému chřestýši…

Jednoho dne k ní přišel, dal jí klíče od všech komnat a pravil: "Musím na čas odjet. Můžeš pořádat hostiny, bavit se, můžeš si dělat cokoliv si budeš přát. Smíš odemknout kterékoliv dveře tohoto hradu, ale do této jediné komnaty ve sklepě, od které je tento malý klíček, nesmíš vstoupit."

Malý klíček umožňuje přístup k tajemství, v tomto případě něco, co ženu ponižuje a ničí. Modrovous jí říká, aby si dělala, co bude chtít, ve skutečnosti však volní není, není jí dopřáno dospět k poznání nebezpečného zla. Zakázat ženě použití klíče k tajemství, k vědomí, okrádá ženu o přirozený instinkt zvědavosti, který vede k objevení toho, co je za viditelným.

Žena mu to slíbila a on odjel. Prošla celý hrad, bavila se vším bohatstvím a nádherou. Až přišla do sklepa k zamčeným malým dvířkům. Dlouho váhala, ale pak si řekla, že přece nikdo nepozná, když do komnaty jen nahlédne. vložila klíček do zámku a otevřela dveře. Postoupila do místnosti a vykřikla hrůzou. Místnost byla plná krve, všude byly poházené kosti mrtvol a v rozích vyrovnané lebky.

Přestože má žena snahu uposlechnout příkazů dravce, může tak činit pouze po určitý čas. nakonec vloží klíč, otázku, do dveří a nachází ten šokující masakr. Prohlédnutí pravdy je bolestivé a zraňující.

Rychle zabouchla dveře, vytrhla klíček ze dveří a lapala po dechu. Pak pohlédla na klíček a viděla, že je potřísněn krví. Vyděšena snažila se krev setřít, ale marně. Drhla klíček a myla, ale krev se jí smýt nepodařilo. Schovala ho tedy do skříně.

Někdy se tato příhoda vykládá jako potrestání ženské zvědavosti, která je považovaná za něco negativního, kdežto u mužů se stejná vlastnost nazývá zvídavost. Ženy do všeho strkají nos, muži pátrají…

Její manžel se vrátil hned příštího rána. Ptal se jí, jak se měla a pak ji požádal, aby mu vrátila klíče. Hned viděl, že jeden chybí. "Kde je ten malý klíček?" "Nevím, ztratila jsem ho." Prudce otevřel dveře její skříně a viděl zakrvácený klíček. "Nyní nadešl tvůj čas, má paní", křičel a vláčel ji chodbou do sklepa až k tomu strašnému pokoji. Žena plakala a prosila" "Prosím, dovol mi, abych se připravila na smrt. Dej mi aspoňčtvrt hodinky, ať se mohu smířit s Bohem."

Žena přestává být naivní a stává se lstivou. prosí o čas,aby se připravila na smrt, ve skutečnosti však sbírá síly a hledá pomoc. Mění se ze submisivní bytosti v ostražitou.

"Dobře," zavrčel, "dávám ti čtvrt hodiny, ne více, tak se připrav." Žena utíkala do své komnaty, ale místo aby se modlila, volala na pomoc své bratry, kteří byli na lovu v okolních lesích.

Bratři představují sílu v ženě, psychickou sílu, která vede k jednání.

Modrovous na ni volal, aby sešla dolů, a pak si pro ni šel sám. Ve stejný okamžik, kdy vstoupil s nožem v ruce do její komnaty, objevili se její bratři, kteří na koních pádili chodbou do její komnaty. Modrovouse zahnali na hradby, přemohle a zabili, ponechávajíce jeho tělo mrchožroutům.

Závěr: pro ženu je životně nutné naslouchat intuicím, klást otázky, být zvídavá, skutečně vidět a slyšet a potom jednat na základě toho, o čem ví, že je pravdivé. Nalezením svých sil se nestaneme pouhou obětí okolností.

Advertisements