Dobře utajený počítač
***
Miroslav Horníček napsal půvabnou povídku „Dobře utajené housle“ o tom, jak vždycky, když někam jdou, čekají venku se synem na maminku a syn se ptá, co tam maminka tak dlouho dělá. M.H. odpovídá, že tam maminka má možná utajené housle a když ji nikdo neslyší, potají si na ně hraje.
Také na mě čekávají, ale ne tak poeticky, pěkně při tom nadávají. A kdyby tušili, co dělám, nadávali by ještě víc. Nemůžu se totiž kolikrát odtrhnout od počítače. Přihodí se zajímavé mailování, čekám důležitou odpověď, jsem zvědavá, jak se vyvíjí leckterá debata a napnutá, jak dopadne šarvátka či dokonce tu a tam nějaký „souboj titánů“. Žádné housle, kdepak, já mám „utajený“ počítač.
Teď mě, prosím, omluvte, musím to už vypnout, volají na mě pod oknem, kdy už půjdu…
:-) milé, ale bacha na závislost:-D
Díky za varování, Vebere, ale už je pozdě, závislák jsem, jak vidíš, tak ještě pořád očumuju… :-).
Zkus Travian :-)))Poznáš TO v esenciální podobě ;-)))
Co TO :-)? http://www.zkratky.cz/toJinak hry mě neberou, leda by se našla nějaká, aby se člověk fakt bál :-).