Slovo Bůh je slovem bez významu.

Tvrdí to Rudolf Carnap v proslulé stati Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka.

Neptejme se Co je to Bůh? Rudolf Carnap obrátil tuhle notoricky známou problematickou otázku k jazyku a ptá se Jaký je význam slova Bůh? 

Ptá se: V čem vlastně tkví význam slova? A odpovídá: Každé slovo jazyka má význam pouze tehdy, je-li redukovatelné na slova, která se vyskytují v observačních či protokolárních větách. To jsou nejelementárnější části věty, které je možné empiricky ověřit. Slovu ˇBůh byl odebrán veškerý význam související s tělesným, má označovat něco nadpřirozeného, a proto se podle Carnapa jedná o slovo empiricky neověřitelné a tudíž bez významu.

Díle Carnap tvrdí:  U tohoto slova není ani splněna první podmínka logiky, totiž podmínka požadující udání jeho syntaxe, tj. formy výskytu v elementární větě. Elementární věta by zde musela mít formu x je Bohem. Avšak metafyzik buď zcela odmítá tuto formu, aniž by uvedl nějakou jinou, nebo když ji přijme, tak neuvede syntaktickou kategorii proměnné x.

Slov bez významu je ale daleko víc. Jsme do nich zanořeni a vůbec si to neuvědomujeme. Žijeme díky tomu v jakémsi vytvořeném, iluzorním světě, odříznuti od reality. Pseudoslova zřejmě uspokojují nějakou naši potřebu. Pokud by se někdo nepřizpůsobil a slovy bez významu hovořit nechtěl, ocitl by se zřejmě zcela osamělý. Nikdo by mu nerozuměl. Propadl by i biflovací „výukou“ na našich školách.

Ale já se ptám: O čem to vlastně mluvíme, když používáme slova bez významu? Jak by vypadala naše řeč, kdybychom mluvili jen slovy smysluplnými? Dokázali bychom to vůbec?

  1. Janika

    Původně jsem hledala odpověď na tato slova z jedné diskuze: "chtěla bych být víc duchovní člověk. Jenže mám dojem, že je to naopak – čím jsem starší, tím mi duchovnosti ubývá". Bylo to na blogu věřící dámy, takže mi nepřipadlo vhodné se tam šířit s těmito názory. Tohle mi z toho vyšlo…

  2. Roj

    Mě to vychází až podezřele podobně, ale do debaty jsem se nezapojit nedokázal :-)http://liska.bloguje.cz…p#cmt_272

  3. Milan

    Přpomnělo mi to Feynmana.Když Feynman popisuje, jak si překládal jeden dlouhý odstavec filosoficko-sociologického textu do normální lidštiny, až mu z těch asi 6 řádek nesrozumitelného textu vyšla konečně věta "někteří lidé čtou".Toho Carnapa neznám. Podle toho, co je zde vydáváno jako jeho slova, to musí být pozoruhodný žvanil.Podstatou sdělení pana Carnapa je jeho tvrzení, že neví, co/kdo je Bůh. Nuže to mu mohu prozradit poměrně snadno:Bůh je Otec všemohoucí, Stvořitel nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.Bůh je Ježíš Kristus, jednorozeného Syn Boží, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha,zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož všechno je stvořeno. Pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe, skrze Duch Svatého přijal tělo z Marie, panny, a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Pilátabyl umučen a pohřben, ale třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil do nebe a "sedí po pravici Otce"; a znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvéa jeho království bude bez konce.Bůh je Duch Svatý, pán a dárce života,který z Otce i Syna vychází,s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován, mluvil ústy proroků a nám poskytuje neustále a trvale rozličné dary.Podrobnosti lze najít např. zde: http://www.vira.cz/buh-otecnebo zde: http://www.katechismus.cz/.Komu to ale přijde přiliš složité a těžkopádné, může si přečíst třeba tuto kraťoučkou povidku mistra detektivek: http://www.tedeum.cz…n_12008.htm.

  4. Milan

    Pokud bych zkusil aspoň trochu rozebrat předložený text pana Carnapa:"O čem to vlastně mluvíme, když používáme slova bez významu? Jak by vypadala naše řeč, kdybychom mluvili jen slovy smysluplnými? Dokázali bychom to vůbec?"Slova bez významu nepoužíváme. Každé slovo má význam. Dokonce i "neslova" mají význam: zavrčení, povzdech, výkřik… To, že občas lidé používají některá slova bez ohledu na jejich význam jako slova "parazitní", vyplňující tok řeči (za povšimunutí stojí, že takto se zejména ateisté často dovolávají Ježíše Krista nebo jeho matky či jeho pěstouna), nijak neruší význam slov.

    • Klara

      2:11:2010 – 8:02 Milan: to je jako otázka: „co bylo dřív, vajíčko nebo slepice“ :D Bůh vše stvořil? ok, tak jak potom mohl mít otce?
      Proč někdo jako on, by dobrovolně sestupoval a stal se člověkem, aby se nechal ukřižovat a opět se vrátil zpět tam, odkud přišel? Takhle mi to přijde, jako že je to vetřelec a nějaký E.T., co tady pomotal lidem hlavu a ještě nám hrozí, že se vrátí. Jakoby nám nestačili blaničtí rytíři :) nebo že by taková šlechetnost a úmysly s lidmi?
      Ano jsem ateista, což se dá poznat :) nedovolávám se jeho rodičů, pokud by to vše byla pravda, tak alespoň on měl tu odvahu se lidem ukázat :) ale i tak, lidé i v té době měli tendenci v něco věřit nebo v někoho. Jak je to ale možné, když do té doby k nim nikdo takto nesestoupil, nebo ano?
      Věřím v lidskost, v lidi samotné, v sebe. Věřím na energii ze všeho živého i neživého. Věřím, že energie tady je i po našem odchodu a může se s ní dít cokoli…. ale nevěřím prostě v Boha…

  5. Milan

    Dále:"Pseudoslova zřejmě uspokojují nějakou naši potřebu. Pokud by se někdo nepřizpůsobil a slovy bez významu hovořit nechtěl, ocitl by se zřejmě zcela osamělý. Nikdo by mu nerozuměl. Propadl by i biflovací "výukou" na našich školách."Pseudoslova jsou pozoruhodný termín, jehož jediným smysluplným designátem mohou být býť zvuky jako výkřiky, povzdechy, skřeky, nebo gesta. Za pseudoslovo bychom též z určitého hlediska mohli považovat slovo jen napsané a nikdy nevyslovené. Uvědomíme-li si, co vlastně znamená a může znamenat termín pseudoslova, je nám zjevné, že následující povídání pana Carnapa je nehodnotné a nepřínosé: "uspokojují zřejmě nějakou naši potřebu" – vše,co děláme, uspokojuje nějakou naši potřebu. Člověk ani jiný živý organismus nedělá nic, co by neuspokojovalo nějakou jeho potřebu. Protože slova bez významu neexistují, hovoří všichni slovy s významem. Není problém chtít hovořit jen slovy s významem, ale problém je hovořit slovy bez významu, když taková vůbec nejsou.To, že se člověk dostává do situace, kdy mu ostatní nerozumí a on je osamělý (málokdy ovšem zcela osamělý), se stává vždy, když hovoří s někým, kdo jeho slovům přikládá jiný význam než on sám, nebo kdo se nalézt význam jeho slov vůbec nesnaží. Tak například kdyby nějaký příslušník některého z kmenů Papuy čili papuánec přišel do naší rodiny a nehovořil by žádným jazykem v naší rodině zvládnutým (těch je 9 ať se aspoň trochu pochlubím), byl by osamělý a nikdo z nás by mu nerozuměl.Závěrečný povzdech nad jejich školstvím (americkým? anglickým? kanadským? australským? to nevím, když nevím, kdo pan Carnap je) je zcela bez souvilosti s předchozím, ba spíše protikladným k předchozímu. Připustili-li bychom existenci slov bez významu (což je nesmysl a každé slovo má význam), pak by "biflovací systém" byl nejlepším způsobem eliminace domnělých bezvýznamových slov, neboť biflováním se právě vštěpuje do hlav společensky dohodnutý obsah termínů, význam slov.

  6. Milan

    Dále"U tohoto slova není ani splněna první podmínka logiky, totiž podmínka požadující udání jeho syntaxe, tj. formy výskytu v elementární větě. Elementární věta by zde musela mít formu „x je Bohem“. Co je první podmínka logiky? Vím, co je to logika, mám z ní i vysokoškolskou zkoušku. Nikdy mne žádný odborník na logiku neučil a ani v žádné učebnici logiky jsem se nedočetl, že by první podmínkou logiky bylo "udání syntaxe". Lingvistiku na vysoké škole jsem nestudoval, přesto ale si troufám tvrdit, že syntax není "forma výskytu v elementární větě". Pokud se pamatuji na svou maturitu z jazyka mateřského, tak syntax je slovosled a jeho pravidla, čili popis vztahů slov ve větě.Co je elementární věta, to nevím, ze znalosti významu slov element a elementární však dovozuji, že jde o větu jednoduchou. Tedy napříkla Kristus je Bůh.

  7. Milan

    Dále"Avšak metafyzik buď zcela odmítá tuto formu, aniž by uvedl nějakou jinou, nebo když ji přijme, tak neuvede syntaktickou kategorii proměnné x."Metafyzikové mne nezajímají a metafyzika je mi lhostejné. Přesto si troufám tvrdit, že nevím o nikom, kdo by se prohlašoval metafyzikem a současně odmítal "tuto formu", čímž zřejmě míněna věta jednoduchá. Nebo že by snad pan Carnap tvrdil, že metafyzikové odmítají tvrzení Kristus je Bůh? To odmítají, pokud vím, ateisté, muslimové, hinduisté, buddhisté, animisté…atd. atd. Křesťané a satanisté o tom však v nejmenším nepochybují, že Kristus je Bůh.

  8. Milan

    Dále"Slovu ĄBůh“ byl odebrán veškerý význam související s tělesným, má označovat něco nadpřirozeného, a proto se podle Carnapa jedná o slovo empiricky neověřitelné a tudíž bez významu."I to je pozoruhodné tvrzení. Podle pana Carnapa slovo Bůh původně mělo nějaký význam, ale tento význam mu byl odebrán.Kým? Kdy? Jak? To v citovaném úryvku žel uvedeno není a tak je těžko polemizovat jinak, než prohlášením tohoto názoru pana Carnapa za zcestný nesmysl. Slovo Bůh význam má stále a na jeho významu se shodnou dokonce i věřící různých vzájemně zcela neslučitelných náboženství. Slovo nemůže být empiricky ověřitelné. Empiricky ověřitelné může být jen nějaké tvrzení, nikoli slovo jako takové. Zkusme empiricky ověřit třeba slovo petržel. Ani při nejvyšší představivosti si takový experiment představit nedovedu. Ovšem tvrzení "tento kořen je petržel" nebo "tento list je petržel" je ověření přístupno velice snadno a nejlépe to ověříme jazykem (orgánem, nikoli řečí).

  9. Milan

    Dále"„Každé slovo jazyka má význam pouze tehdy, je-li redukovatelné na slova, která se vyskytují v observačních či protokolárních větách.“ To jsou nejelementárnější části věty, které je možné empiricky ověřit."Co je observační věta? Co to je protokolární věta? To jsou konstrukce, které si vymyslel pan Carnap nebo nějaký jeho kolega. Význam mají jen pro něho v rámci jeho konstrukce. V lingvistice se nic takového nevyskytuje. Jaká slova se vyskytují v observačních nebo protokolárních větách? (Podle syntaxe má jít o alternativu, nemůže tedy jít o slova, která se vyskytují i v observačních, i v protokolárních větách.) Řekl bych, že v každé větě se vyskytují ta slova, která do ní mluvčí dal. Jen obtížně lze tvrdit, že v některých typech vět se některá slova nevyskytují: to lze snad jen v rámci programovacích jazyků – ale vlastně ani u nich ne. Může se třeba slovo achich nebo ouvej vyskytovat v Delphi? Samozřejmě že může: když ho do programu programátor strčí a definuje jej. Může být slovo redukovatelné na jiné slovo? Nemůže. Bez současné redukce významu slova rozhodně ne. Možná že se dá najít hodně slov redukovatelných na jiná slova, zejména v německých složeninách nebo v sanskrtu, vždy to ale bude provázeno i redukcí významu, nebo ani u absolutní synonymie nejde o naprostou totožnost designátů a slova se odlišují přinejmenším citovým zabarvením.K empirickému ověření slova jsem se již vyjadřoval, netřeba opakovati.

  10. Milan

    Zbytečné je s takovýmito tvrzeními trávit čas.Odhaduji, že pan Carnap patří do té party vědců bez vědy, kteří se snaží složitou slovní konstrukcí vyvrátit tvrzení pana Shakespeara, že ani přejmenování růže tato květina svou vůni nezmění. Jsou to ti lidé, kvůli jejichž směšným teoriím musíme dnes Cikánům říkat Romové (jako jediní v Evropě), aniž by to cokoli změnilo na reálné situaci. Takovými teoriemi nemá smysl se zabývat. Jsou neužitečné, ničemu neprospívají, prospěch přinášejí jen jejich hlasatelům, kteří se tímto hlásáním živí. Jde o formu sociálního parazitismu.

  11. Janika

    No tedy, Milane, já jsem kvůli tomuhle článku vytvořila ŕubriku "O čem se není s kým bavit" :-). Děkuji za komentáře, musím teď pryč, těším se, že si to večer v klidu projdu.

  12. Janika

    [2] Díky za odkaz, Roji, tu diskuzi jsem nečetla, všimla jsem si jen námětu článku, a ten byl o něčem jiném. Člověk prostě nestíhá, všichni píšou a píšou… :-).

  13. Janika

    [3] Tak to vezmu postupně po bodech, Milane, budu se snažit být co nejpoctivější a tak to taky, prosím, berte. Co se týče složitosti jazyka filosofů, také jsem se vždycky snažila zjednodušovat a převádět si do "své" řeči. Je ale otázka, jestli to jednoduché je věrným popisem skutečnosti, jestli to není jen moc zjednodušená mapa "krajiny". Co píšete dále jsou tvrzení bez fenoménového výkazu, je mi líto. [4] Slovy bez významu rozumím slova (jména a predikáty), která označují něco, co se neukazuje. [5] S Papuáncem byste se domluvil právě o tom, co oba vidíte. Ale pokud je fantazie vydávaná za skutečnost, už je to s domluvou horší. I tak se ale lze dohodnout, pokud zúčastnění chtějí. Označila jsem citace Carnapa kurzívou, aby to bylo jasnější. [6] V tomhle bodu s Vámi souhlasím. Logik je celá řada, netroufla bych si považovat Carnapův přístup za jediný možný… [7] Když už, tak Kristus je Boží syn, řekla bych :-). Víte, Milane, zrovna v téhle části Carnapa jeho odpůrci nevyvracejí, přestože ho jinak rozebírají na kousky. [8] Petržel se ukazuje, co na tom chcete ověřovat :-)? [9] Ze slovníku: pozorovací a protokolární věty Konstatují obsahy bezprostřední smyslové zkušenosti. U novopozitivistů měly být nepochybným prvotním základem, z něhož má být odvozeno indukcí a dedukcí veškeré další poznání. Avšak již Schlick ukázal, že nepochybné mohou být jen pro přímého pozorovatele, zatímco každý další pozorovatel je již musí chápat jako neověřené hypotézy. Ve filosofii vědy byly proto postupně nahrazeny větami základními, bázovými, poté standardně interpretovanými axiomy či postuláty. Nejsou již nepochybným prvotním základem, jsou stanoveny konvencí. Ověřují se společně s celou teorií na základě empiricky testovatelných důsledků. V Popperově podání slouží tzv. bázové věty, mající formu singulárních existenčních vět, k určení falzifikovatelnosti teorie. Teorie je falzifikovatelná tehdy, když negace bázových vět, jež odporuje teorii, je z této teorie odvoditelná. [10] Nepovažuji to za zbytečné zabývat se takovými věcmi, proto se jimi zabývám :-).

  14. Janika

    Tak o tom přemýšlím, Milane, a zaráží mě na Vás ten nesoulad, na jedné straně neskočíte na "vědecko-logické" citace a ptáte se oprávněně po jejich zdůvodnění, a na straně druhé pronášíte náboženská dogmata, o kterých se pochybovat nesmí. Proč o jednom ano, a o druhém ne? Jen se to snažím pochopit.

  15. expert

    Rudý Carnap:) dělal jsem z něj zkoušku na škole, no popravdě myslím, že Wittgestein to popsal lépe v tom, že lidský jazyk má limity dokazatelnosti a definovatelnosti. Prostě je to neskutečně variabilní a intuitivní "hmota", kterou popisujeme realitu. Možná to má i svůj význam, že je jazyk tak naprosto gumový. Protože matematika jako jeden z nejuniverálnějších jazyků nedokáže popsat naši duši, přírodu a fyziku snad. Ale i ta má nedokazatelné axiomy.Navíc Carnap byl velký ateista, tak ho asi iritovala veškerá metafyzika:)

  16. Janika

    Metafyzika mě právě taky irituje, proto jsem tohle psala, i když je to téma nad moje schopnosti. Na rovinu: přivádějí mě k zoufalství žvanění o ničem, slova bez významu a řeči bez významu, v což počítám i náboženství všeho druhu :-).

  17. Sio

    Myslím, že je to na delší řeč a dost upřesňujících otázek.Bavíme se o křesťanském trojjediném, židovském Duchovi Svatém, Allahovi nebo o pojmu "bůh" v nejobecnějším slova smyslu?Já třeba na ony partikulární bohy a bůžky s jejich vlastními definicemi vytvořenými tím nebo oním společestvím kněží moc nevěřím. Jen ať mi řeknou jediný důkaz, že ten "jejich" je ten pravý.Tvůj bod 4:"Slovy bez významu rozumím slova (jména a predikáty), která označují něco, co se neukazuje."je buď nešikovně zformulován anebo znamená, že si "slova bez významu" ztotžňuješ s výrazem "abstraktní pojmy".Jediná rozumná definice boha se mi zdá tato:Bůh je superentita (nebo absolutní entita) zahrnující všechny existující entity včetně sebe samé. A tento pojem si představit lze, ne?

  18. Janika

    Ale jo, Sio, uznávám, že jsem si tímhle článečkem ukousla větší sousto, než na které mám. Přesněji než které dokážu obhájit, i když vím poměrně přesně, co jsem měla na mysli. Bohem rozumím boha v nejobecnějším smyslu.Mohl bys uvést příklad abstraktního pojmu, který se neukazuje a přitom má konkrétní význam?Bůh zahrnující všechny entity včetně sebe, tam bude háček. Předně si to nelze představit, ten představující si by byl mimo tu superentitu. To máš jako s počítačovým modelem té "superentity" – není v ní ten model :-).

  19. Sio

    Abychom se pochopili, můžeš mi pro začátek uvést příklad abstraktního pojmu, který má konkrétní význam? Mám dojem že je to o slovních pojmech. Mi to příjde tak, že snad skoro každý abstraktní pojem má konkrétní význam a neukazuje se.Například pojem elektromagnetické pole – nevidíme jej a jinak než abstraktně se asi nedá představit si jej. Jeho konkrétní vyznam je snad zřejmý?K superentitě. Proč by představující si superentitu musel být mimo ni? Že si to umím představit, to neznamená, že mám v mozku všeobjímající znalost této superentity, přece. Umím si představit Zeměkouli, ale pochopitelně ne ve všech detailech.Počítačový model superentity – hmm – opravdu s důrazem na slovo model, ve skutečnosti nic takového udělat nelze. A tím, že je to model, je to jen nedokonalý obraz reality. Jinak bychom došli k zrcadlovému paradoxu. V tom modelu by musel být model modelu modelu …. donekonečna.Tak jako když dáme proti sobě (idealizuji a abstrahuji) dvě zrcadla. V jednom vidím protější zrcadlo a v jeho obrazu to první a v něm zase to protější …

  20. Janika

    Slovo "abstraktní" asi není to pravé, uznávám. Jak to tedy nazvat, to, co se neukazuje a přitom se o tom mluví, všechny ty prázdné pojmy? "Elektromagnetický" do toho určitě nepatří, to se ukazuje.S tím představením si sebe je zrovna taková potíž, jako s tím počítačovým modelem. Všichni víme, co se tím v běžném hovoru rozumí a když se pomine nějaký detail, tak to jde. V případě počítačového modelu je tím detailem ten zrcadlový paradox, v představením si sebe jako součást "superentity" právě to před-stavení. Nemůžeš sám sebe sobě před-stavit.

  21. Sio

    No, "Bůh" rozhodně není prázdný pojem, minimálně jednou z interpretací je, že existuje v představách lidí a tyto představy tvoří reálnou sílu, která hýbe materiálním světem, to je snad nepopiratelné, ne? Tidíž stejně jako to fyzikální pole (projevuje se tak, že působí silou) i Bůh se minimálně v tomto smyslu ukazuje jako virtuální entita. Problém je, že na jeho definici se lidí neshodnou, je to tedy mnohorozměrný pojem s několika společnými znaky. Jinak co člověk, to jiná přestava Boha, to jiný rozměr.Jiný případ je Bůh jako objektivní superentita. Nějak nechápu, proč bych si nemohl představit, že existuje absolutní superentita, která obsahuje vše. Jsem schopen ji dokonce matematicky definovat. Tady jsou tři možné, víceméne ekvivalentní definice.1. Superentita je množina obsahující všechny existující entity jako podmnožiny.2. Množina entit existujících mimo superentitu je prázdná (a tím i ona je v ní obsažena).3. Superentita není podmnožinou žádné jiné entity, než sebe samé.

  22. Janika

    Co existuje pouze v představách lidí – tím jsi definoval poměrně přesně to, čemu říkám "slovo bez významu". To "bez významu" taky není přesné, ale je tím myšleno něco, s čím se nelze setkat jinak, než v představách, jinak to samo o sobě neexistuje. Debaty o představách nevedou vůbec k ničemu, a o tom to je. Já se nechci bavit s lidmi o jejich představách. Jinak tahle různé teorie o síle myšlenky ("myšlením k bohatství" a podobné perly) taky znám.K té takzvané "superentitě", co je to "vše"? Co znamená "všechny existující entity"? Myslím že to jsou další "slova bez "významu" :-).

  23. Sio

    Pak se nechápemeAsi to opravdu chce vyjadřovat se přesněji, o což se snažím. Má řeč ti bude asi nepříjemná, za což se omlouvám, je to chladná logika, možná o tohle ti ani nejde.1. Představy lidí – "myšlením k bohataství" je z poněkud jiného soudku, asi jako že budu na něco myslet tak dlouho a úporně (a nic proto nedělat), až se to samo splní. Nějaký "vesmír" nám to splní. Tomu moc také nevěřím.Ale tohle jsem neměl na mysli. Měl jsem na mysli jinou sílu myšlenky. Myšlenka motivuje lidi a vede je je KONKRÉTNÍ činnosti. Chceš snad říci, že křesťanská (nebo třeba i jiná) víra nezměnila nijak svět? A co tedy pak bylo příčinou těch změn, když ne víra těch lidí v Boha? Podle vás nemá vliv na jednání lidí? Proč tedy postavili kostely a mnozí v neděli nepracují? Jaká síla je k tomu vede?Mimochodem – ty jsi schopna exaktně dokázat, že Bůh existuje pouze v představách lidí? Já jsem toho názoru, že je to exaktně nemožné a je to jen tvoje víra.2. Slovo "vše" je pro tebe "bez významu?" Já tedy naprosto přesně vím, co to znamená. Zeptej se mě na cokoliv, zda je to zahrnuto do tohoto pojmu a odpovím vám zcela jednoznačně. Tedy jestliže vím, co všechno patří do pojmu "vše" asi znám jeho význam, ne?Navíc jsem to vyjádřil třema precízně formulovanými větami ke kterým se nevyjadřuješ. Proč? Nerozumíš jim?

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s