Soudci

Když jsem se před časem přihlásila na jakýsi kurz studia Bible, ocitla jsem se mezi svědky Jehovovými. Za tu chvilku, co jsem tam vydržela, mi utkvěla v paměti jedna pasáž z Bible, kterou od té doby nemůžu najít a pokud by o tom někdo věděl víc, byla bych za informaci, kde to přesně je, vděčná.

Jednalo se o toto: Bůh schválil lidem, že si zvolili soudce, ale už se mu nelíbilo, když si zvolili vládce, i když jim v tom nebránil. Zaujalo mě to, proč soudce ano a proč vládce ne?  Chtěla jsem si o tom tenkrát na kurzu povídat, ale neuspěla jsem a debata mě zklamala.

***

Dnes jsem se dívala v Otázkách Václava Moravce na dva soudce, výkvět našeho soudnictví. Paní Iva Brožová na mě působila velmi sympatickým a důvěryhodným dojmem (na rozdíl od paní Vesecké, která na mě působí jako, s prominutím, prohnaná a prolhaná čůza). Paní Brožová vysvětlovala, jak Pavel Kučera zneužil ne „literu“, ale „ducha“ zákona, když se svým odstoupením z funkce vyhnul trestnímu stíhání.

Ale pak dostal slovo pan Kučera a kromě jiného celkem emotivně vylíčil, jak trávil běžné pracovní dny s paní Brožovou, se kterou spolupracují už dlouhá léta, tykají si a vždy spolu dobře vycházeli. Nedokázal pochopit, že s ním normálně přátelsky komunikovala a přitom už měla v ruce nějaké indicie, zakládající jeho stíhání a neřekla mu o tom ani slovo. Jistě, to trestné není, ale z lidského hlediska je to pro mě nepochopitelné, to jsem musela uznat.

Paní Brožová to pak nepřesvědčivě vysvětlovala stylem „všechno se dá zdůvodnit a okecat“.

Když jsem slyšela tu frašku, kterou předváděli tito dva naši soudci, říkala jsem si, že takhle si Bůh soudce, co lidem doporučoval, určitě nepředstavoval.

Reklamy

28 comments

  1. vera

    Je to Druhá kniha Samuelova, odstavec 7, Dům Hospodinův a dům Davidův. Hospodin tam říká Davidovi: Tvé jméno jsem učinil tak veliké, jako je jméno velikánů na zemi. I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej: tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou ponižovat bídáci jako dřív, ode dne, kdy jsem správou svého izraelského lidu pověřil soudce.

  2. Janika

    No tedy, vero, máš můj obdiv. Ano, to bude ono o těch soudcích. To s těmi vládci tam zřejmě přímo není, byl to možná jen výklad smyslu této pasáže. Snad deset let to hledám a leží mi to v hlavě, konečně to díky tobě mám, moc děkuji :-).

  3. jonáš

    Z lidského hlediskasi prostě budete muset vybrat, komu z těch dvou z OVM budete spíš věřit. ;-)

  4. Janika

    Zdravím, jonáši :-). Nemyslím, že je nutné si vybrat, která strana je "dobro" a která "zlo". Ale vybrala jsem si – je pro mně přijatelnější porušení i obcházení zákona, než nefér mezilidské vztahy.

  5. vera

    Nojo, ten výklad. Co když Hospodin myslel dobou ponižování právě to období ode dne jmenování soudců, a těmi bídníky soudce…a už to nevydržel a učinil tomu konec jmenováním Davida králem svého lidu ;-)

  6. Janika

    [5] Našla jsem si to v Bibli Kralické a to je teprve síla:Kapitola VII. 10. Způsobím tolikéž místo lidu svému Izraelskému, a vštípím jej, a bydliti bude v místě svém a nepohne se více, aniž ho budou trápiti lidé nešlechetní jako prvé.11. Hned od toho dne, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem teď dal odpočinutí tobě přede všemi nepřátely tvými. Přesto oznamujeť Hospodin, že on sám tobě dům vzdělá.Tak tady je opravdu široké pole k nejrůznějším interpretacím :-).

  7. jonáš

    No já nevimasi jsem už ve svym věku konzervativní, ale s lidma co obcházej a porušujou zákon asi těžko dokážu mít dobrý mezilidský vztahy.A nezapomínejme, že v OVM nesledujem nějaká "fakta", ale osobní interpretace zůčastněných a namočených. Pan Kušera tam mohl tvrdit co chtěl, třeba že mu Brožová zamlada rozšlapala na pískovišti bábovičky .. přesto že se tam nikdy nepotkali. To je ten problém, že když neznáte H, nemůžete hodnotit. Soudci jsou tu přece právě od toho, aby nejdřív zkoumali, co se skrývá za tou viditelnou fasádou, než vynesou ortel. No a vládce holt asi Bůh považoval za špinavou konkurenci ;-)

  8. Janika

    Lidi, co obcházejí a porušují mizerné zákony mají spíš mé sympatie, pokud tím neškodí těm nejchudším.Vládci jako konkurence, no, nevím, mohli to být taky užiteční náhončí :-).

  9. vera

    Dočetla jsem si celé knihy Samuelovy, a shledala jsem, že volbu krále si vynutil lid izraelský, protože soudcové se dopouštěli nepravostí a zneužívání svých pravomocí a mocí. Zapomněli soudit… Zato král nemůže zapomenout vládnout. A jeho vláda, a jeho spravedlnost musí vést k zachování říše, a jejímu prospěchu. Je tu jasná cesta, a jasná zodpovědnost.

  10. vera

    Tak ani nevím co jsem tím chtěla říct, je to nějaké složité na mně. Stejně jako nefér mezilidské vztahy. Někdy může jít o diplomacii, někdy o utajování v rámci vyšetřování, někdy o obtíž oddělit soukromé od pracovního..To je jeako s těmi zákony. Ani tady nemůžu paušálně říct, co si vybírám.

  11. Janika

    Vero, tak mi to nedalo a našla jsem si to v knize Slavomíra Ravika Bible dnes. Píše tam:(Poslední soudce v době soudců) Samuel stárnul a jeho synové nedávali zemi záruku, že by mohli být – coby soudci – nositeli a obhájci pravd, práva a spravedlnosti. Izrael, který se zhlédl v lesku sousedních království, žádá tedy Samuela o korunovaného vladaře. Velekněz své bližní varuje před negativní stránkou královské moci, pokládá totiž pozemské vladaře za zradu na vládě Boží. Lid však na koruně trvá, neboť "i my chceme být jako ostatní národy." Taky to nemám ujasněné a tápu… Jsi dobrá, že dokážeš číst rovnou Bibli, ono je to asi nejlepší, nechat to na sebe působit a udělat si vlastní závěry.

  12. jonáš

    No mam pocitže v kralické češtině tam byl pojem "zákoníci", jen nevim jestli šlo o strůjce zákonů nebo jejich vykladače. A vůbec nevim jestli je ten biblickej "soudce" vůbec srovnatelnej s našima soudcema a zákonodárcema občanskejma, ač jsem to poctivě čet.Asi vykladače, tehdy ještě zákony sesílal sám bůh. Ale i vykladač může vykládat špatně, proto s nima chtěl pan Ježíš vycloumat, ale oni byli rychlejší, jako každá organizovaná moc."Když Ježíš skončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením. Učil je totiž jako ten, kdo má v ruce moc, a ne jako zákoníci a farizejové. (Mat. 7,28–29).

    • Jan Hruška

      Zákoníci se objevují o tisíc let později, ve zcela jiné společenské situaci. Království Judské (severní Izrael zaniknul) je podrobeno Římu, kvetou města, řemesla, obchod a také vzdělání. Zákoník byl znalec toho, čemu dnes říkáme Starý zákon – z našeho hlediska je to dost nepřehledná směs vyznání, dějin, kultovních a občanskoprávních předpisů. Jeho hlavním úkolem bylo vyučování dětí i dospělých. Krom toho na své úrovni určoval, jak plnit kultovní předpisy. Málo se mluví o tom, že tehdy byly knihy velice drahé, takže kdo chtěl být zákoníkem, musel se naučit Starý zákon zpaměti. Už proto byli zákoníci velice vážení.

  13. Janika

    To je zajímavé, jonáši, kdo vlastně podle Bible plnil roli zákonodárce? Ten termín "soudce" se ve starém zákoně používá. Ale to my laici nevypátráme. Jen to svědčí o tom, že Bible by stála za seriózní studium. Nemetafyzické :-). To bychom se dobrali věcí.

  14. J. Hruška

    Mám dotaz: Je to tady ještě aktuální? Asi bych mohl ledacos vysvětlit, ale nechce se mi to psát zbytečně.

    • Janika

      Pane J.Hruško, co se týče mě, tak to určitě to zbytečné nebude. Nové komentáře i u starších článků se objevují v pravém sloupci a pokud by to stálo za to, mohu článek aktualizovat. Vaše vysvětlení mě zajímá.

  15. J. Hruška

    Soudce se v biblickém Izraeli velmi málo podobal tomu dnešnímu. Po obsazení Palestiny zůstal Izrael volným kmenovým společenstvím bez centrální vlády. Tím se stal bezbranným cílem lupičských útoků. No a vždycky, když si plenitelé nějaký čas po libosti plenili, povolal Bůh muže nebo ženu, který – která – kmeny na čas sjednotil(a), no a hlavně povolal(a) do zbraně. Okupanti byli nakonec úspěšně vyhnáni, přestože byli obvykle početnější. Tím tento člověk získal autoritu, takže se k němu začali všichni obracet jako k soudci. (Kdyby paní Vesecká od nás vypráskala nadnárodní korporace a jejich domácí pomahače, také bych byl ochoten jí věřit.)
    Z toho celkem jasně vyplývá, proč chtěli lidé krále. Čekali od něj ochranu proti nebezpečí z ciziny a zajištění vnitřního řádu. Bůh je skrze proroka Samuele rozumně varoval, že na tom nevydělají, protože král je bude legálně ždímat víceméně stejně, jako zahraniční lupiči a vrátit to už nepůjde. (1. Samuelova 8, od v. 11) Lidé přes to chtěli to, co zrovna neměli, tedy krále.
    Připomínám, že lidé tehdy nevolili ani soudce, ani krále, ale měli možnost jednou rozhodnout, jestli to nebo ono.

    • Janika

      Pane J.Hruško, to je moc zajímavý a zasvěcený komentář, trefujete přímo hřebíček na hlavičku, přesně tohle jsem chtěla vědět, děkuji.
      Proč lidé touží po tom, aby jim někdo vládnul, to by bylo na celé pojednání. Dávají někomu důvěru a věří, že už tím ho zavazují k jednání v jejich prospěch, jak typické a nemoudré… Takové dětské a nesamostatné.

      • J. Hruška

        Také by se dalo říci, že pokrok se nedá zastavit. Zřízení, jaké měl Izrael v době soudců odpovídá společenství pastevců s nejprimitivnějším zamědělstvím. Už když chce takový zemědělec železnou motyku, musí být ve styku s daleko složitěji organizovanou kulturou, která je schopná vytěžit rudu, připravit uhlí, vytavit a zpracovat železo. Také musí mít armádu, která chrání sídla i obchodní stezky. V knize Soudců najdeme zmínky o tom, že když ctěli izraelci naostřit motyku, museli „sestoupit“ ke svým nepřátelům Filistinům.
        Druhá věc je, že až do příchodu křesťanství ( a ještě nějakou dobu potom) se prostí lidé v takové společnosti neměli o nic lépe než ti primitivní pastevci – nikde na světě.

        • Janika

          „pokrok se nedá zastavit“ – tak to je v souvislosti s Biblí myšlenka, která mě dosud nenapadla. No jistě, to je ono. Bible byla psaná v určité době a za určitých podmínek. Zásady, které hlásá, už dneska nemusí platit. Pokrok, či „pokrok“ umožnil lidstvu přežít, ať už cenou bylo přizpůsobení se původně ne-lidským, ne-přirozeným podmínkám.
          Opětovně děkuji, pane J.Hruško.

          • Jan Hruška

            No, jestože je Bůh bohem všeho, pak také pokroku. Obvykle to proběhne tak, že řekne těm, kteří chtějí slyšet, jaké vedlejší účinky bude mít to, co žádají. No a potom nechá lidi, ať si hrají. Oni se sami vytrestají dost a ještě to budou svádět na něj.
            Když jsem se před lety horlivě modlil, aby komunisty už konečně vzal čert, přišla mi myšlenka, která se nedala přeslechnout: „A co když to bez komunistů bude horší, než to bylo s nimi?“ Tehdy jsem si řekl, že to budeme riskovat…..

          • Janika

            Tohle se asi nám „ateistům“dost těžko vysvětluje – lidé jsou takoví, jaké je Bůh stvořil. Takže se moc nevyznamenal… Jistě, ta vysvětlení, že jim ponechal nějakou „svobodnou“ vůli znám, ale to je jen obcházení – od čeho jsou potom špatní? Sami ze sebe, ze své podstaty? Ale tu přece stvořil Bůh…

  16. J. Hruška

    Naložila jste si pro začátek příliš velký náklad a jdete na to z nesprávné strany. Fakt, že člověk mívá ty nejlepší úmysly, je schopen vynaložit velkou námau i další oběti – ale přesto se to nakonec přinejmenším zčásti zhatí se tímto způsobem vysvětlit nedá. Tedy vlastně dá, ale ono to pak vyzní jako okecávání.

    • Janika

      Jsme špatní ze své svobodné vůle – ale ta se opírá o dispozice, které nám dal Bůh.

      Když tohle píšu, pane Hruško, mám pocit, že jsem takových debat už absolvovala spousty, předem tuším, co asi odpovíte a Vy zrovna tak zřejmě tušíte, co řeknu já :-). Omlouvám se, že jsem debatu zavedla tímhle směrem, který nikam nepovede. Jinak se skláním před Vaším vzděláním a rozhledem. Ta poznámka o zákonících je zajímavá, díky.

  17. Witch

    U Jehovistů jste asi musela nutně narazit, protože tam je daný výklad podle těch hezky ilustrovaných knih a nelze ukročit vlevo ani vpravo. Mně se podařilo jednoho znejistit ;-) ale byli jsme jenom dva. Někkoho pít s sebou, možná by mne ukecali. Manžel měl větší úspěch, byl sám proti dvěma a v obou vzbudil neodolatelnou touhu mlátit ho těmi hezky ilustrovanými knihami po hlavě, dokud by mu tam tu pravdu nenarvali ;-)
    Pokud se vrátíme k Bibli a přijmeme, co vyložil pan Hruška (a co je v souvislostech pravděpodobně velmi přesné), ocitáme se právě mezi těmi pastevci, kteří se sdružovali do kmenů a přišli k tomu, že mají jediného Boha. Boha, jehož jméno se nevyslovuje, je tak posvátné, že je označován opisně. Koneckonců viděli hafo jiných bohů, kteří se jmenovali, byli zobrazování a potom také mohli být tupeni a jejich sochy ničeny.
    Institut soudců mohli nejdřív pravděpodobně zastávat nejstarší kmene, tak jako tomu bylo většinou ve světě v nejstarších (primitivních) kulturách. K tomu přicházely vlivy zvenčí, vždyť se Izraelité museli setkávat s následky Chammurappiho zákoníku. Včetně onoho institutu člověka, který byl schopen na základě zákonů (a třeba i s přimícháním a využitím zvykových práv) rozhodovat spory a soudit provinění.
    Soudci tedy byli praktickým vynálezem. Králové ovšem také, protože, jak tu bylo řečeno, v dobách častých bojů musel někdo zdatný a lstivý vést ostatní do boje. Soudce by měl být i věkem zmoudřelý, což se s vojevůdcem poněkud kříží. Máme tu tedy velké dilema. Národ izraelský pravděpodobně zvážil, co má a co zrovna potřebuje víc. Pokud byli soudci úplatní a jinak divní, chtěl cosi nového. To, co měli jiní okolo, aniž by přesně viděli pod pokličku. Možná byly válečné hrozby tak silné, že se lidé rozhodli pro krále, jen aby přežili. Co by jim byla platná moudrost starých soudců, když by ji neměl, kdo poslouchat?
    Možná by pro ně Bůh udělal nějaký hezký zázrak, ale už tehdy platilo „nejbližší pomocná ruka roste ze tvého ramene“ a co se týče pozdějšího remcání, připisovaného Bohu, kdože napsal Bibli? Lidé. Kdo ji potom probral a vyřadil některé texty? Lidé. Kdo texty během tisíciletí překládal, abychom si dnes nad x-tými překlady překladů lámali hlavu? Lidé… Jsou důležitější zápisy historie národa Izraelitů nebo víra v srdci a ve schopnost poznání a myšlení? Otázek je víc, než mám čes a taky vůli teď rozebírat ;-)

    • Janika

      Witch, Vaše návštěva tady a skvělé komentáře mě moc potěšily, děkuji.
      Moc hezky jste ten problém soudci X král rozebrala a pootočila pohled i z jiných stran. Ano, to co píšete, si dokážu představit, někdy byl zapotřebí k přežití silný vůdce – král, vojevůdce. Také si dokážu představit, že například mladí nemuseli být s rozhodováním starých soudců spokojeni a proti jejich autoritě, dané moudrostí a zkušenostmi, chtěli prostě postavit sílu.

      Co se týče Jehovistů, tak máte pravdu, že tam člověk, hledající svůj, aktuální a autentický pohled, musí narazit, asi jako všude, kde je nějaký předem daný záměr.

    • hank

      Všichni jste zůstali se svými vysvětleními ante portas, pravda, někteří dost těsně…

      Starý zákon je krásný symbolický zápis druhé společenské dělby práce – pastevectví –> zemědělství – a přeměny kmenové (=prvobytně pospolné) společnosti na centralizované otrokářskou. Izolovaným kočovným kmenům stačil náčelník sdružující v jedné osobě moc výkonnou a soudní (zatímco zákonodárnou moc tvořil celý kmen a měla zásadně konsensuální, tedy vrcholně demokratický charakter…). Zemědělské společnosti – notabene v podmínkách Středního Východu, kde by bez zavlažování brzy skončily – potřebovaly centralizovanou vládu, hodně pracovních sil použitelných na povel na jednom místě pro jeden účel (proto otroci) a specializované profese. Přitom zemědělství vytvořilo takové množství nadproduktu, že ho bylo možno část dělit i mezi „neproduktivní“ profese. Proto se i jednotlivé druhy moci a jejich výkon brzy rozdělily. A proto má Hospodin nejprve podobu a móresy vzteklého kmenového patriarchy, který se zjevuje každému, kdo o to má zájem (občas i těm, kdo ten zájem nemají…), ale později už jen vznešeného, nedotknutelného a neviditelného vládce, který své úradky předává lidu prostřednictvím vybraných jedinců (viz Mojžíš).

      Čili Starý zákon je učebnicovým příkladem, jak náboženství odráželo vývoj společnosti a zároveň sloužilo vládnoucím vrstvám jako nástroj k ovládání lidu.