Kouzelný měšec

Královská pokladna zela prázdnotou. Ale přišel chasník s kouzelným měšcem od čertů z pekla, ze kterého se sypaly dukáty, vzal si princeznu a království bylo zachráněno.

Řeknete si, že je to jen pohádka. My jsme chytřejší a víme, že ve skutečnosti by to takhle nefungovalo. Nejde přece o nějaké peníze jako takové. Ale o co tedy jde?

Tak se na to podívejme. Co by se asi stalo, kdyby král sypal a sypal peníze a kupoval si za ně od obyvatelstva výrobky a služby. Něco pro svou potřebu, něco pro zvelebení země. Podle mě by se nestalo vůbec nic. Pokud by tedy král nezešílel a nesypal hromady peněz lidem zadarmo. Kdyby za ně jen nakupoval, nedošlo by k žádné katastrofě. Za víc takto vysypaných peněz by prostě bylo víc odpovídajících hodnot. Žádný královský-státní dluh, naopak lidem by se žilo lépe. 

Vezměme si základní rovnici kvantitativní teorie peněz M x V = T x P, kde M je množství peněz, V rychlost jejich oběhu, T množství transakcí a P cena transakcí. Zvýšení celkového množství peněz nemusí nutně znamenat zvýšení cen, pokud se zvýší množství transakcí. A o to tady jde – zvýšil by se objem vykonávaných prací.

Závěr: pokud stát shledá některé výdaje potřebnými, nezbytnými a prospěšnými, mohl by si a měl by na pokrytí případného schodku v rozpočtu peníze jednoduše natisknout. Státní dluh je fikce pro manipulaci s obyvatelstvem. Viz velmi zajímavé zde

P.S.: Samozřejmě nejsem tak naivní, abych si myslela, že jsem objevila Ameriku. Napsala jsem jen jednoduše a laicky to, co jsem četla a slyšela u jiných, vzdělanějších a kompetentnějších. A napsala jsem to proto, že mě to vymývání mozků státním dluhem fakt štve a ještě víc mě štve ta poddanská mentalita lidí, co to zbaští a  věří, že když vydržíme, tak bude vše brzy v pořádku a my budeme sklízet plody těchto báchorek…

***

 

  1. Mod.

    Tak já myslím, že tohle mohlo platit v dobách, kdy byly peníze kryty zlatem, od dob, kdy jsou peníze, které nikdy nikdo nevidí, jen libovolným množstvím čísel a zejména nul v počítačích, už neplatí žádné rovnice.

  2. Janika

    Myslím, že tak to není, Mod. Peníze jsou kryté jinými hodnotami. Nejsem ekonom, ale ta rovnice se myslím pořád používá, různé ekonomické směry z ní vycházejí a podle svého ji vykládají a upravují.

  3. graver

    Ta "rovnice" je stejná pitomost jako samotný pojem "kvantitativní teorie peněz" a směry, které z ní vycházejí (já tedy o žádném nevím) jsou všechno, jen ne ekonomické. Pro větší pobavení p.t. obecenstva bych si ještě dovolil požádat o uvedení jednotek k proměnným – to by teprve začala ta správná legrace."Státní dluh" je dosti specifický makroekonomický ukazatel, který s penězi v jejich materiální podobě moc nesouvisí a rozhodně není řešitelný jejich "dotiskem" dle potřeby :-))Článek na BL je opravdu okouzlující – za reprezentativní lze považovat zejména formulaci "to, co stát provedl, není správné nazývat zadlužením. Je to prostě rozdíl mezi příjmy z daní a veřejnými výdaji". Není divu, že se autor takticky nezmiňuje o možnostech a způsobech krytí tohoto schodku (a považovat příjmy z daní za jediný sourcing veřejného salda je teze hodná ekonoma z restaurace IV. cenové skupiny). Jediné, co lze z článku akcptovat, je tvrzení, že státní dluh není určen ke splácení. To totiž opravdu primárně není.Jinak cosi jako teorém ekonomické stability skutečně existuje, ale je to hypotetický a v praxi nedosažitelný stav, který slouží pouze jako etalon pro měření odchylek. A není to rovnice a proměnných je poněkud víc.Celé to dílo bych shrnul asi takto: státní dluh je nativním atributem každé ekonomiky od dob pazourku a není na něm nic špatného.

  4. graver

    Jo, ještě k tomu krytí: dnešní peníze samozřejmě nejsou ničím kryté – jsou to v podstatě šeky, poukázky, jejichž okamžitá hodnota odráží tržní pozici toho, za co je proměňujeme.Zbožová podstata peněz (tedy stav, kdy je konkrétní mince či bankovka krytá např. zlatem alespoň částečně), je už hodně dlouho překonaná.Vcelku dobrý článek na toto téma tady: http://www.euroekonom.cz…=lekce13

  5. Janika

    Nevím, jestli jsou důležité jednotky, spíš bych řekla měřitelnost a ověřitelnost. Proto různé teorie, jak jsem pochopila, předpokládají některé hodnoty konstantní a podobně, aby s tím mohly dál pracovat a pak s tou rovnicí různě čarují. Ale tomu nerozumím, ta rovnice mě zajímá jen jako východisko pro logickou úvahu selským rozumem. Protože je nad slunce jasnější, že jsme prostě oblbováni. Na rovinu to nevysvětlí nikdo.

  6. graver

    Jednotky nejsou důležité a měřitelnost ano? A jak se dá změřit něco, co nemá jednotku? O ověřitelnosti nemůžu polemizovat, protože nevím, jestli už tuhle rovnici někdo ověřil a jak (event. hoď link).Dluh jako takový je jeden z důsledků/možných řešení hospodářského salda (nikoliv to saldo samotné, jak píše ten dobrák na BL) a kompenzuje se opravdu jinak, než přímým splácením občany. To, co budou naše děti muset narovnat (resp. se budou muset smířit s opatřeními k tomu vedoucími), je právě to saldo. Asi to nepopisuju moc srozumitelně, ale líp to neumím.

  7. Janika

    A co se stane, když to nenarovnají?S hamnutím to nepřeháněj, už takhle máš nějak rozlezlou ikonku (ale to bude blbým nastavením poměru stran :-).

  8. graver

    Co se stane, když to nenarovnají? Irsko, Řecko nebo hůř. Loď hore dnem, ale šumaři hrají obecenstvu dál.Ikonku musím ořezat – byl jsem línej, tak jsem jen udělal resize. Ale stejně hezčí nebudu…

  9. Janika

    Ale fuj… Tohle kupříkladu k Řecku: Tibor Vaško: Malá násobilka krize:"… je v zájmu soukromých bank převádět svoje dluhy na stát a tím na daňové poplatníky. V Americe vedlo převedení dluhů bank na státní dluh v otřesení víry v dolar. … země začaly odmítat "zkažené dolary" a přecházely na jiné měny, např. euro. …. bylo třeba zkazit i euro. Nabízelo se Řecko. Americká banka Goldman Sachs mu nabídla půjčky a radila již od roku 2001, jak oklamat Brusel, jinak by se Řecko nedostalo do eurozóny. Když prosákly informace o skutečné situaci, americké ratingové agentury snížily rating Řecka, a tak se euro dostalo do problémů také. Podobně možno ještě odrovnat Španělsko. Anglie je na tom hůře než Řecko, ale není zajímavá, protože není v eurozóně a nemůže euro poškodit. Jaké to mělo důsledky? Brusel náhle objevil "evropskou solidaritu" (hlavně rozpočtovou), což někteří pokládají za jakýsi státní převrat v EU. Mnozí totiž dávali přednost tržnímu řešení a vyhlášení státního bankrotu Řecka. To by ale znamenalo, že soukromé banky, zejména Goldman Sachs, by musely odepsat 300 mld. dolarů ztrát. … Administrativní řešení dopadlo nejhůře na Německo. Kancléřka Merkelová odolávala Bruselu do poslední minuty. Podlehla až po telefonickém nátlaku prezidenta Obamy."

  10. Janika

    Mimochodem, gravere, proč se u tebe zobrazují IP? Není to zrovna příjemný pocit to takhle veřejně vystavit. I když vlastně… když už to vidíš ty… :-)).

  11. graver

    [12]Mně to není k ničemu – vidím to jinde (a komplet – jinak jsem zobrazoval jen fragment). Nějak jsem si nezvykl, že to někomu může i vadit :-)). Ok, zrušil jsem to…

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s