Dveře ve zdi – 6

Přeložil Hamilbar:

Autor opublikoval následující text na svém blogu zde v Únoru letošního roku. Domnívám se ale, že stojí za to si ho přečíst i s tím zpožděním. Nakonec, na Blízkém Východě to zatím přece neskončilo, i když se o tom raději moc nepíše. Ono by to nebylo moc hezké čtení.

Zkusme si položit takovou otázku – do jaké míry představy lidí, tedy veřejnosti, odpovídají realitě?

Chápe „světová demokratická veřejnost“ co se děje?

V první řadě se to přece děje s nimi. To se jen tak zdá, že dění se děje s „někým“. Ve skutečnosti palubní zvon zvoní nám. Každému z nás. Ať chceme čili nic, ale plavíme se na jedné arše, a rozdíl je pouze ve „třídě“. Někdo jede v kajutě, a někdo v podpalubí, někomu útrapy cesty zkrášluje orchestr, někomu dvacet čtyři hodiny denně hučí u ucha parní stroj, někdo pije šampaňské, a někdo lesknouce se potem, do půl těla obnažen, háže uhlí do kotle, někoho za to, že pluje platí, a někdo, aby mohl plout, rozprodal veškerou veteš, kterou vlastnil. Ale všichni plujeme. Z bodu A do bodu B. Doplujeme? Jen Bůh ví.

Archa, Noe a žirafa.

Z nebe leje a leje, loď pluje a pluje. Noe znovu a znovu vyhazuje havrana do nízkého nebe, ale ten se stále znovu a znovu vrací, a žirafa tou dobou dožvýkává poslední otýpku.

My už víme, jak to všechno dopadlo, ale tehdejší Noe to nevěděl, stejně tak jako to neví ten dnešní Noe. No a žirafa je k tomu žirafa, aby vůbec nikdy nic nevěděla, má pod nosem otýpku a je to.

Stejně tak dneska – přihrnují naší žirafě a přihrnují, přihrnují a přihrnují, co přihrnou, to slupne. Stojí a v břiše jí to kručí. Stojí v podpalubí. Kouká do stěny. A vedle je ovce. A také spodní čelistí tam a zpátky, tam a zpátky, žvýká. A žirafa na ní kouká z vrchu a přemýšlí: „nána jedna krátkonohá, nevidí si ani na špičku nosu, ne jako já, já mám dlouhý krk, já mám rozhled“. Odvrátí se od ovce a opět zírá do stěny.

No a podobné je to s lidmi. Také se jim zdá, že všechno všecičko na světě vědí. Odkud? „V televizi to ukazovali.“ A ti nedůvěřiví po „webu“ lozí a hledají „info“. Najdou nějakou hloupost, a to je radosti. Jako když žirafa natáhne krk a objeví, že za ovcí je ještě jedno stání, ze kterého trčí čísi zadnice, a na ní je ocas s třapečkem. „To je asi sám Noe“ přemýšlí žirafa, která o Noemovi cosi včera krajem ucha zaslechla, když jí přihazovali páchnoucí otýpku hnijící slámy. „On se asi neživí slámou, takový ocas si vypěstoval“ závistivě přemýšlí žirafa. To musí být ale hezké být Noem, vzdychá žirafa, ale z druhé strany je dobře, že nejsem ovce, já se můžu na Noa alespoň podívat a ji to není dáno. Takové hloupé stvoření, neoduševnělé, jedním slovem ovce. A u nás už můj děda byl žirafa, i praděda, my máme rozhled v krvi!

A problém není v tom, že žirafa je žirafa, ale v tom, že lidé nejsou schopni zvládnout dostupný jim rozhled. Nejen že nejsou schopni představit si celou archu, oni ani nejsou schopni pochopit, jak je uděláno jejich podpalubí

Takže pro všechny byly současné události na Východě Blízkém a dále na východ od něj jakýmsi překvapením. Všichni křičí oj, jo, joj, co se to tam děje? Pro koho je to asi výhodné? A při tom, nebýt analytici analytiky, nejen že by mohli současný vývoj událostí předpovědět již před několika roky, ale již tehdy mohli určit pro koho je to výhodné, a pro koho moc ne.

Vždyť se podívejte, nám známý obraz světa je namalován tak, že jsme přesvědčení, že onen „věhlasný Západ“ zcela závisí na dodávkách ropy. Tato idea dovedená do krajnosti tvrdí, že cokoliv se děje na naší kuličce, děje se kvůli ropě. Tak jako dříve lidé bojovali za oheň, tak dnes státy bojují za „zdroje ropy“. Zopakuji, že to tak není, leč právě takový je převládající názor na „motivy“ které hýbou státy.

Ve skutečnosti ale tyto motivy zdaleka nejsou podstatné pro všechny státy. Takové USA, například, ne že by byly úplně nezávislé na dovozu ropy, ale zcela jistě ropný faktor není tím faktorem, který by byl schopen je dostat „do kolen“. Je nutno kopnout trochu hlouběji – věc se má tak, že pro některé státy, ne snad ropa sama, ale její cena je čímsi, co je pro ně podstatně důležitější než pro Ameriku. A toto „cosi“ umožňuje používat ropu jako zbraň.

Jestliže „cosi“ až tak moc nepotřebujete, zatímco někdo jiný totéž „cosi“ nutně potřebuje, tak ta potřeba se dá využít ve vašem zájmu, nemám pravdu?

A zájmy to je taková zvláštní věc co nepadá z nebe, a aby se cizí zájmy staly naší výhodou, je nutné vynaložit jisté úsilí na úpravu reality.

Takže, když vypršela lhůta minulé americké administrativy, jednoho šéfa vyměnili za druhého, a ten druhý za jednu ze svých hlavních priorit vyhlásil „boj za snížení spotřeby energie“. Že prý s ní Američané příliš plýtvají, je třeba trochu šetřit, pro přírodu to tak bude lepší, a i pro Američany, protože nebudou muset utrácet tolik peněz, a co je dobré pro Ameriku je dobré i pro lidstvo.

Tento program byl vyhlášen před třemi roky, a uvádět do života ho začali s příchodem Obamy do Bílého domu. To je oficiální obrázek. Ovšem když se na ten obrázek podíváme blíže, okamžitě zjistíme, že program „úspor“ začali dlouho před Obamou, jenom o tom nevykřikovali na každém nároží.

Jako příklad poslouží minulá „pětiletka“, od roku 2004 do roku 2009, jejíž první čtyři roky připadají ještě na minulou „bušovskou“ administrativu. Podíváme-li se na „ropnou“ politiku, zjistíme, že jestliže v roce 2004 USA dovezly 4,8 miliardy barelů ropy, v roce 2009 import poklesl na 4,2 miliardy barelů. Poklesl podstatný, více než o 11%. Nejvíce poklesl v prvním „obamovském roce“, do toho se držel zhruba na stejné úrovni. A teď přijde to zajímavé:

„Bush“ udržujíce celkový import na zhruba stejné úrovni, v průběhu let 2004 – 2008 neustále snižoval dovoz z oblasti Blízkého Východu. Obama v této politice pouze pokračoval. Celkem za pětiletku poklesl blízkovýchodní dovoz ropy (zopakuji, že i před tím nebyl pro USA kritický) o 33%.

Největší ztráty utrpěl hlavní blízkovýchodní dodavatel Ameriky – Saudská Arábie. Americký import ze SA klesl o 36%. Tedy import takříkajíc ve fyzickém vyjádření. Ve vyjádření peněžním uštědřili Američané Saudům ještě těžší úder, za jediný rok od 2008 do 2009, příjmy Saudů za ropu exportovanou do Ameriky klesly o 60%(!).

Americký import z Američany osvobozeného Kuvajtu klesl o 28%.

Import ropy z Iráku(!) klesl za pětiletku o 32% (Doufám, že jste ještě nezapomněli na geniální dohady analytiků před deseti lety o motivech amerického útoku na Irák).

Import z Egypta (pravda drobečky) klesl o 28%. To je ale záviděníhodná prozíravost od těch Američanů, co?

Přestože nijak mimořádně nepotřebovali blízkovýchodní ropu (připomenu, že hlavními dodavateli jsou Kanada, Mexiko a Venezuela, v čele s hrdinným výsadkářem), zavčas si pod sebe podestlali otýpku slámky. Nejen že se pojistili, ale pře-pře-přepojistili se.

Dnes „svrhávají režim“ v Bahrajnu, a Bahrajn také prodával Američanům trochu ropy. Za pětiletku ta „trocha“ poklesla o 53%. Poklesla ne dneska nebo včera, ale „do toho“. Všechno ještě bylo v pořádku, všichni ti emírové si o sobě mysleli, že jsou „přátelé Ameriky“, a Amerika, připravujíc se k dnešním „dnům lidového hněvu“, omezovala a omezovala import ropy z „výbušného regiónu“. DO TOHO! A dnes, nezávisle na tom, jak se bude situace na Blízkém Východě dále vyvíjet, z dodávek ropy Američany rozhodně hlava nebolí. Zato bolí jiné.

Pravda, žirafu ne, žirafa kroutí hlavou, která když už jí bolí tak pouze jako důsledek požití alkoholu, a má za to, že před ní se nedá nic utajit, no bodejť, z té své výšky má přece rozhled. 

Takový rozhled, že se dokonce najdou lidé, kteří zcela vážně píší, že co chvíli Izrael začne bombardovat Irán. Opravdu to píší, fakt, že nekecám, dokonce píší, že Izrael svrhne na Irán atomovou bombu. Dovedete si to představit? Izrael – na Irán.

No že to píšou, čert s tím, ale najdou se lidé, kteří tomu dokonce věří, a v to je ten problém.

 

Advertisements

One comment

  1. Janika

    To je pecka, Hamilbare, moc děkuji za tenhle překlad. Sice mě už také napadlo, že nejde o ropu, ale takhle je to názorně vysvětlené. Nejde o ropu, ale o její cenu, hm…, a tím to začíná být teprve ta pravá otázka a problém. Jak je to tedy vlastně s tou cenou…Moc se mi líbil tenhle Váš komentář, Hamilbare, nevím, jak dalece souvisí s tématem, ale nemohu odolat, abych si ho sem nezkopírovala:http://tribun.bloguje.cz…p#cmt_65"[65] Kapitálu není jako sraček Tarasi [63]. Vždyť to sám píšete. Z deseti dolarových, eurových, librových (a dále dle seznamu) bankovek je pouze jedna kapitálem. Ty ostatní se tak pouze tváří aby nás zblbly. Hele jaká jsem pravá. Sáhni si. A vem si lupu. Vidíš, mám všechny ochrané prvky, i ty neveřejné. A všimnul jsi si tohodle, tak o tom by nemělo vědět více než padesát lidí na celém světě. To znamená, že původně jsem byla určená do Afriky, do Konga. Takto svůdně k nám promlouvají. Všechny jsou pravé, ale ne všechny jsou kapitálem. Devět z nich je pouze iluzí kapitálu. Ale my nevíme které to jsou. No a těch devět, jak se ukázuje, se na některé věci prosté nedá použít. Takže se jich bude třeba zbavit aby nám v tom nedělaly bordel. A vysvětlete kapoušovi že konkrétně z jeho 100 mega ďolíků je 96,329% těch iluzorních bankocetlí. Vy mu to samozřejmě vysvětlovat nepůjdete, poštval by na vás psy, ale jeho přátelé a kolegové kapouši mu to právě teď, kdy píšu tyto řádky vysvětlují, nebo se připravují na to, jak mu to vysvětlit. Jednají o tom na různých burzovních výborech, ve všelijakých oválných pracovnách, ba i v generálních štábech a takových těch institucích s těmi zkratkami MI6, CIA, KGB a t.d. No a ti z těch oválných pracoven a dalších institucí se také neválejí, ale vymýšlejí jak účinně přesvědčovat. To je ta podpora demokratickým silám bojujícím s tyrany a diktátory, bezletové zóny a.t.d. Takže chudák kapouš neví kde mu hlava stojí a vy do toho s "manévrovacím prostorem". Přitom pokud to neví, tak alespoň tuší (od toho si platí poradce), že do cca osmi let tady zbydou jen ty bankocetle pravého kapitálu. Ty iluzorní budou seškrtány. Jak to udělat aby z těch co mám bylo co nejvíc těch opravdu pravě kapitálových, válka, inflace, deflace, nebo jak? Co to řikal? Manévrovací prostor? Jebem ti boga."