Něco k vánočnímu rozjímání

Přeložil Hamilbar:

Následujících pár čísel vhodných k vánočnímu rozjímání bylo vzato odtud.  

Informace k zamyšlení

Všichni slyšeli o Lend-Leasu.

Ale ne všichni viděli čísla.

Jakže tedy byl Lend-Lease rozdělován? Rozdělován byl následovně:

Britské Impérium – 31 miliard 385 miliónů dolarů

SSSR – 10 miliard 982 miliónů dolarů

Čína – 1 miliarda 627 miliónů dolarů

No a ještě dalších zhruba 6 miliard se rozkutálelo drobným, ne až tak jasným, příjemcům. Mezi příjemci se objevují takoví exotičtí bojovníci s „německým fašismem a japonským militarismem“ jako například Saudská Arábie, která dostala ubohých 19 miliónů  dolarů, a Francouzská Západní Afrika které přihodili zbraní a vybavení za celé dva milióny. Myslím, že Afričany naskytnuvší se příležitost vyměnit náklaďák a pár kulometů Browning za několik žen a stádečko velbloudů sousedního kmene rozhodně potěšila.

**************************

Všichni slyšeli o Maršalově plánu. Tento plán vstoupil v platnost v roce 1947 a jeho cílem byla obnova válkou zničené Evropy. No a po ukončení Plánu dostávala Evropa další penízky na základě plánů nižších kalibrů. Od roku 1948 po 1965 přihodil Jupiter Evropě:

Francie – 7 miliard 427 miliónů dolarů

Velká Británie – 4 miliardy 870 miliónů

Itálie – 3 miliardy 942 miliónů

Turecko – 3 miliardy 942 miliónů

Řecko – 2 miliardy 443 miliónů

NSR – 2 miliardy 372 miliónů

Belgie a Lucembursko – 1 miliardu 861 miliónů

Jugoslávie – 1 miliardu 271 miliónů

Španělsko – 1 miliarda 113 miliónů

Kromě toho Američané ještě stihli popřemýšlet o tom jak zorganizovat Dálný Východ.

Jižní Korea dostala 4 miliardy 648 miliónů

Thajwan – 4 miliardy 148 miliónů dolarů.

Přelétnuvše očima sloupek čísel, vidíme několik zajímavostí. Například největším příjemcem amerických úvěrů po Druhé světové válce byla Francie. To je spojeno s tím, že Francouzi potřebovali profinancovat válku o Indočínu, které se zoufale nechtěli vzdát. No a Američané jim jednou rukou ochotně půjčovali, samozřejmě s úroky, a tou druhou podporovali Viet Minh se kterým Francie bojovala. Z hlediska Ameriky to byl krok moudrý a prozíravý. Politika to nejsou orgány státní bezpečnosti. V politice jsou hořící srdce a čisté ruce spíše na závadu. Ovšem chladná hlava ta je v ní nezastupitelná. Emoce v politice jsou pouze na škodu. Titíž Američané, kteří při podpoře Viet Minhu spolupracovali na tomto ušlechtilém díle s Čínou, s ní v téže době bojovali v Koreji. Politika je věc složitá. Není pro každého.

Co ještě zajímavého vidíme v uvedených číslíčkách? Tak třeba toto  – „jak je všem známo“ byl Maršalův plán plánem obnovy hospodářství válkou zničené Evropy. Největší škody válka způsobila Německu. Zdálo by se tedy, že by se mu mělo dostat největší pomoci. Co ovšem vidíme ve skutečnosti? Vidíme následující: v našem hříšném, avšak reálném životě Německo dostalo peněz méně než Řecko. Závěr? Závěr je jednoznačný: ti Němci jsou fakt příšerný lidi.

Reklamy

2 comments

  1. Janika

    Máte smysl pro humor, Hamilbare, tohle nazvat "vánočním zamyšlením" :-). Ale zajímavé to je, díky. Takhle tedy začalo americké řízení světa? Chytré.

  2. Janika

    Aha, vlastně, už mi došla ta souvislost s vánocemi – dávat dárky se musí umět :-).