O co jde v prezidentské kampani USA, v oblasti ekonomie

Napsal Michail Chazin.

Přeložil Hamilbar, převzato odtud

Všichni jsme svědky toho, jak americká volební kampaň nabírá na obrátkách, ovšem podstata sporu mezi hlavními kandidáty je většině normálních lidí nepochopitelná. Diskuse se soustřeďuje na celkem omezené problémy, vede se celkem specifickým jazykem a vytáhnout z ní podstatu sporu není vůbec jednoduché. Chtě nechtě vzniká podezření, že žádný reálně existující rozpor v podstatě neexistuje a celé se to točí čistě jenom kolem toho, který klan se, v právě probíhající krizi, dostane ke vládě. Což je samozřejmě důležité, pro samotné klany dokonce životně důležité, ale přeci jenom existují v probíhající kampani principiální rozpory, a právě o těch bych rád řekl několik slov.

Pro začátek připomenu hlavní ekonomickou kolizi současnosti. V průběhu posledních 30-ti let byla soukromá (a i státní) poptávka stimulována pomocí růstu dluhu, což vyvolalo několik specifických efektů.

První – podstatný růst výroby – určený k uspokojení takto zvýšené poptávky. Při tom výrobce nemá žádnou možnost jak zjistit, která část poptávky po jeho výrobcích je „rovnovážná“, a která část poptávky byla vyvolána přerozdělením dluhové stimulace. Jinými slovy, nemá informaci o tom o kolik se, v důsledku krize, sníží poptávka po jeho produkci.

Druhý – přerozdělení zisku. Vzhledem k tomu, že finanční instituce nyní stojí na obou koncích řetězce výrobce-spotřebitel, zvýšily samozřejmě svůj podíl na zisku. Přitom podstatně více, než výrobci. Podíl finančního sektoru na celkovém objemu zisku vzrostl z 20% na 50%.

Třetí – pronikavě zvýšený dluh. Přitom hlavní problém nespočívá v tom, že by se s tím dluhem nedalo nic dělat, naopak možností je celá řada, počínaje restrukturalizací a odepsáním, až po překreditování a prolongaci. Neštěstí spočívá v tom, že zřeknutí se dalšího růstu dluhu znamená nemožnost pokračovat ve stimulaci poptávky a nevyhnutelný pád HDP a výroby.

Čtvrtý – radikálně se změnila struktura aktiv, i ve finanční sféře. Fakticky je dnes jakékoliv aktivum zástavou v tom či onom kreditním schématu, přitom, a to je důležité, v ceně, která vznikla v procesu stimulace poptávky (tedy podstatně zvýšené z hlediska rovnovážného stavu poptávka-příjmy). To znamená, že ve finanční sféře „obíhá“ kolosální množství nástrojů, jejichž zajištěním jsou reálná aktiva. Jak se bude krize rozvíjet, jejich cena (těch aktiv) silně poklesne. Z čehož plyne, že i cena těchto nástrojů silně poklesne, nebo dokonce zcela zmizí v důsledku bankrotu jejich emitentů.

To všechno vytváří v průběhu krize vážné problémy. Zhruba řečeno, vláda kteréhokoliv státu si musí odpovědět na principiální otázku, co a jak bude zachraňovat jako první. Základní možnosti jsou dvě. Je možné podporovat soukromou poptávku, tedy v první řadě občany. V takovém případě na tom relativně lépe budou výrobci zboží, vzhledem k tomu, že budou moci dostávat více nebo méně stabilní příjem. Opačná varianta – podpora finančního systému, tedy kompenzovat, hlavně bankám, výpadky splátek úvěrů způsobené klesající poptávkou. Nečinnost na tomto poli znamená opakování situace deflačního šoku podle vzoru podzim 2008, s masovými bankroty bank a dalších finančních institucí.

Udělat obojí současně není možné, protože prostě není dost zdrojů na úplnou kompenzaci problému a emise, pokud by se prováděla v rozsahu potřebném ke kompenzaci všech aktiv, vyvolá takovou inflaci, která pouze urychlí ekonomickou krizi. Což znamená, že je třeba se rozhodnout, kam v první řadě směřovat peníze z emise, koho zachraňovat jako prvního.

Takže máme pouze dvě, výše popsané, varianty. První – za každou cenu stimulovat poptávku. Tuto variantu zatím používají finanční úřady USA, které směřují emisní prostředky na financování deficitu rozpočtu, jež je z valné části používán na sociální platby, jinými slovy na podporu poptávky nejchudších vrstev obyvatelstva. Poznamenám, že tomu nebylo vždy tak. V průběhu první etapy krize finanční úřady USA zachraňovaly banky, strategie se změnila po příchodu Obamy do Bílého domu. Je však třeba říci, že v posledních letech se finanční systém USA nenacházel v mimořádném nebezpečí. A proto nevíme, jak by se zachovaly americké finanční úřady v případě, kdyby se takové nebezpečí náhle objevilo.

Druhá varianta – záchrana bank a ostatních finančních institucí. Tuto variantu si vybrala Evropská unie. Vyžaduje zpřísňovat rozpočtovou disciplínu a „utahovat opasky“ a všechny peníze se poskytují bankám, včetně triliónů z emise euro. Ekonomika z toho žádný užitek samozřejmě nemá, takže se již začíná mluvit o tom, že by bylo třeba stimulovat rozvoj, ale celkově je tlak finanční elity na bruselskou byrokracii dostatečně efektivní.

Jestliže se tedy budeme dívat na předvolební kampaň v USA prizmatem výše popsané volby, uvidíme, že nic není tak jednoduché, jak se zdá. Problém je v tom, že i když Obamovi demokraté dnes podporují obyvatelstvo, celkově jsou jim, jak se zdá, bližší zájmy finančního sektoru. A naopak republikáni jsou, jak se zdá, připraveni bránit reálný sektor. Jeden z jejich kandidátů, Ron Paul, byl dokonce připraven podstatně zvednout sazbu FRS, což by se rovnalo téměř okamžitému zhroucení bankovního systému. I když konečný kandidát republikánů, Romney, není tak agresivní, zdá se, že jsou mu bližší zájmy reálných výrobců než bank.

Samozřejmě, s určitostí to tvrdit nemohu, ale přesto se mi zdá, že by mohlo být zajímavé vzhlédnout na volební kampaň v USA z pohledu takového rozdělení životních zájmů v procesu rozvoje krize: republikáni za udržení reálného sektoru, potencionálně připraveni zlikvidovat úspory. Demokraté naopak kategoricky trvají na udržení hodnoty aktiv (úspor)? včetně finančních, dokonce za cenu likvidace reálného sektoru ekonomiky.

 

  1. prečo nie

    Vážený priatelia !
    Existuje jedna pravda.Všetko zlo ktoré existuje, sa deje s Vašim požehnaním a za Vaše peniaze. Chudáci si svoju genocidu vždy sami zaplatili.
    Je jednoduché riešenie. Odoberte toto požehnanie a vezmite si svoje peniaze domov.
    A hádajte kto Vaše peniaze má? Kto financuje vojny, vraždy, nepokoje a hlad ? Alkohol ktorý pijete, aby ste boli spokojný? Cigarety ktoré fajčíte, aby ste neboli nervozny? Televíziu, aby ste boli v totálnom neobraze? Drogy ktoré Vám povedia : si boh na chviľu, ale otrok navždy. Správy ktoré sú len klamstvom, pričom redaktor je lož. Vaše peniaze nemá štát. Vaše peniaze má predsa ten, kto sa Vám najviac prezentuje ako dobrý.
    Urobme to na západnú súťaž. Kto Vám drží Vaše peniaze?..
    A/ Koala – zviera z Australie
    B/Bojler – zariadenie na vykurovanie vody
    C/Banky -zariadenie na vykurvovanie Vaších peňazí
    Správna odpoveď je C. Pokiaľ to písmeno nekrmíte, stane sa Vám toto: Znovu objavíte suseda. Objavíte svoju rodinu. Objavíte zem a vzduch. Objavíte sami seba. A pomstite sa za padlých v posledných dvoch veľkých vojnách. A hlavne nedopustíte tú tretiu. Lebo vojna nikdy nie je vojnou, pokiaľ brat nezabije brata./cit….EMIR KUSTIRICA/ !
    S prianim nezhasnutia intrnetu, nevyučený drevorubač FERO podpis: XXX bytom: Erdutka 2km od železnice, tu za hájom.

  2. sax

    Ve shode se svetovymi konspirativci mam zato, ze za vsim stoji urok.
    A tedy ze problemem je tyto „penize navic“ nekam strcit.
    A ze Obama resi stejny problem jako Merkelova, tedy jak tuhle pyramidovou hru ukocirovat.
    Zatim se to resi systemem „kanibal“: nejake teritorium se necha zkrachovat a pak se rozdeli (privatizuje) a to jen proto, aby se mohly „ztracene“ penize reinvestovat. A tak stale dokola, ovsem jiz s tim, ze zisky z uroku stale rostou a tak je nutno nechat zkrachovavat stale vetsi a vetsi teritoria. Az to nakonec krachne vsechno, dluhy se odmaznou, ovsem realne investice zustanou. A udela se mena a pojede se nanovo :o)

    Nezapominejme, ze penize jsou symbolicky produkt, stavejici na uznavane shode, jsou to nic neznamenajici papirky bez hodnoty a pri zivote je drzi jen policie a soudy.
    Ale kdo jich ma hodne, ma zarucen i symbolicky status a proto o ne budou taci bojovat s nasazenim zivota.

    Jako symbol penize nezahynou nikdy, nikdy nedojde k chaosu, vyvolanemu pouhymi financnimi spekulacemi, vzdy za tim bude stat boj o konkretni ekonomicke subjekty.

    O co tedy jde Obamovi a vsem ostatnim Americanum? O udrzeni symbolicke nadvlady nad svetovymi zdroji.

  3. Anonymní

    Za vsim stoji urok, ale z jineho duvodu ;-)))

    Pokud mam v systemu konstantni objem penez a pujcim na urok, na ktery uz penize neexistuji, system zakonite matematicky zkolabuje… NIKDY NEMUZOU VSICHNI SPLATIT UROK, nekomu musi zustat CERNY PETR

    Ten kdo na urok pujcuje, postupne ziska veskery majetek ostatnich…

    Proto kupciky odjakziva vyhaneli a zakazovali lichvu.
    Jenomze po krachu usd a zruseni kryti zlatem, ze zidi rozhodli to rozjet ve velkem.

  4. sax

    No a presne o tom pisi :o)
    My v systemu konstantni objem penez nemame a jejich fyzicky obejm se cas od casu navysuje o navysujici se, „hypoteticky“ urok. A tyhle „prebytecne“ penize krouzi po planete a nemaji, kde by spocinuly.

  5. sax

    Prebytecne pisi proto, ze je jich vice, nezli moznych investic.
    Takze se musi samooplozovat :o) cestou investic do sebe samych.

    Obdobne jako urok pusobi i financni derivat (tedy instrument obchodu, pri kterem je sjednana mezidoba mezi uskutecnenim a plnenim). Dava sice zaruku stabilniho zisku do budoucna, ale zaroven muze falesne ohodnotit „realnou“ cenu.

    Ona „realnost“ a „primerenost“ penez v obehu je jiste take kalkulace, proto byly penize vazany na nejakou malo promennou, fixni komoditu, jak pise anonym nahore. Muze to byt jak zlato, tak i trebas merunkove pecky, tech je take vice mene stejne (tedy normalne :o) a za rok se jich rozpadne zhruba tolik, kolik se jich urodi :o)

    Penize natistene k potrebe „zviditelneni“ uroku tedy nechybi, ale naopak prebyvaji, protoze nekopiruji „vysi“ realne ekonomiky (dnes namisto zlata), ale je jich mnohem vice, nezli prilezitosti, kde by se mohly uchytit, pricemz jejich hodnota je vice mene stale stejna.

  6. Anonymní

    Citace:
    Bankovnictví bylo počato v neřesti a zrodilo se v hříchu. Bankéři vlastní Zemi. Vezměte jim ji, leč ponechejte jim moc tvořit peníze, a oni pouhým škrtem pera vytvoří záhy tolik peněz, že si ji koupí zpět. Vezměte jim však tuto moc a všechny pohádkové majetky, jako je ten můj, rázem zmizí. A zmizet by také měly, chceme-li žít ve světě šťastnějším a spravedlivějším než dnes. Chcete-li však zůstat otroky Bankéřů a ještě jim za to platit, pak jim ponechejte moc tvořit peníze z ničeho.
    – Sir Josiah Stamp (1880 – 1941), bývalý guvernér britské centrální banky a svého času druhý nejbohatší člověk v Británii

    Citace:
    Fyzická osoba nemůže poskytováním úvěrů nafukovat oběživo tak jako banka, z toho prostého důvodu, že fyzická osoba nemůže narozdíl od banky půjčovat něco, co nemá. Pouze komerční banky mohou půjčovat peníze, které vyrobí samotným aktem půjčky.
    – Irving Fischer, ekonom

    Citace:
    Inflace způsobuje odčerpávání kupní síly držitelů peněz směrem k emitentům peněz.
    – Federální rezervní banka v St. Louis

    http://www.zvedavec.org/komentare/2008/01/2404-co-je-to-metoda-mandrake.htm

    http://www.marketiva.cz/2009/01/chci-celou-zemi-a-pet-procent-navic/

    Marriner Eccles byl guvernérem federální rezervy (FED, americká centrální banka, pozn. překl.) v roce 1941. 30. září toho roku, Eccles byl požádán o svědectví před kongresovým výborem pro finance. Účelem slyšení bylo získat více informací a monetární krizi 30. let a role FEDu v této tragédii.

    Kongresman Wright Patman, předseda výboru, se zeptal, jak FED získal 2 miliardy dolarů na nákup vládních obligací v roce 1933.

    Eccles: „Vytvořili jsme je.“
    Patman: „Vytvořili z čeho?“
    Eccles: „Vytvořili jsme je z našeho práva vytvářet peníze.“
    Patman: „A za těmito penězi není žádné krytí, kromě nově vzniklého vládního dluhu?“
    Eccles: „Takto to funguje. Pokud by nebyl žádný dluh, nebyly by žádné peníze.“

    Je nutno si uvědomit, že ačkoliv z hlediska jednotlivce peníze představují hodnotu, v konečném součtu z globálního pohledu, peníze nepředstavují žádnou hodnotu!

  7. sax

    Penize uz ale jsou uz formou dluhu od sameho pocatku, anonyme. Penize= dluzni upis za budouci odebrani sluzeb/ zbozi.
    Jejich hodnota pak (kolik penez za bochnik chleba) byla dana mnozstvim zlata, ktere jste za peniz mohl od jeho emitenta (banky) dostat. Tj neodebral- li jste sluzbu, mel peniz stale hodnotu teto sluizby, vyjadrenou ve zlate.

    To je snad vcela v poradku, institut zastavy snad existoval vzdycky (pujcim ti sekyrku, ty mi tu za to nechas kladivko, s vracenim sekerky ti kladivko vratim).

    Penize vlastne takovou zastavou take jsou (zastavuji u tebe u tebe do odebrani sluzby zlato, kterym je peniz podlozen).

    Nejsem ekonom, jak vidno, ovsem je otazka, zda- li penize jeste zlatem vubec byt podlozeny MOHOU. Hodne nazoru rika, ze ne.
    Podle meho je to prave diky obchodum s „futures“, tedy obecne spekulacemi, kdy uz se neobchoduje „z ruky do ruky“, uz neplati „dam ti zlato ve forme penez a za to mi umyjes auto“, ale uz predem se vytvari hypoteticke penize, sazkou na neco, co bude.

    Okamzik zlomu byly asi papirove penize, protoze ty nemaji zadnou hodnotu samy o sobe, vyjma papiru. A kdyz se preslo ze zlata na papir, pak uz byl na svete dluh: mel jste v ruce pouhou poukazku na zlato, podlozenou pouhou virou, ze vam za ni emitent da zlato fyzicke.

    No, ono je to na me dost slozite, ale podle meho nejde v ere spekulaci ve velkem penize zlatem podlozit.
    A dnesnim problem neni tak v dluhu samem, jako spis jeho urovni, vysi, resp. v kapitalove technologii „prace“.

  8. sax

    Prvni vetu musim samozrejme opravi:
    PAPIROVE penize uz ale jsou uz formou dluhu od sameho pocatku, anonyme.

    I kdyz….to zlato…k cemu je vam zlato samo o sobe, jako ma pro vas hodnotu? Asi dost nizkou, zlata se nenajite, ani z nej neudelate saty…takze i zlate mince jsou jistou formou dluhu, a to ve forme viry, ze i pro druheho cloveka je zlato tak zajimave, ze ho bude akceptovat jako protihodnotu.

  9. sax

    A kdyz to striktne vezmete, tak zlato je stejny podvod, jako papir, v obou pripadech musite mit uhlirskou viru v to, ze druhy smysli stejne, jinak jste namydlenej.

    A jak rikam, jed zalezi jen od mnozstvi: kdyz dnes podlozite penize zlatem, jsou obchodnici jiz schopni sroubovat jeho cenu podle svych potreb…tedy budete znova tam, kde s papirovym dluhem.

    A z tohoto uhlu pohledu neni cert zakopan v penezich, ale v obchodu (ne smennem, ale v tom pro zisk). ne nadarmo nesmeli ve stare Indii obchodnici projit vubec mestskymi branami, trziste bylo spolu s bordely pred hradbami.

    A ten pravy problem vznika tehdy, kdyz zacnete obchodovat s penezi samotnymi, tedy kapitalem, protoze narusujete „hodnotove vztahy“, tedy duveru v jistou hodnotu, ktera se zacne chovat tak, jak chcete vy a ne ucastnici trhu. Vse je to jen o mire a ne o absolutnich predpokladech. Pokud chcete vic, nez potrebujete, tak zacina prusvih…coz samozrejme neni vyzva k mravnimu obrozeni, protoze takove chovani je zrejme v nasi podstate, ale jen popis stavu :o) V zasade jde tedy pouze o regulace, a to kulturni, aby objem „nadhodnoty“ nepresahl miru, ve ktere je jiz vytvorena nadhodnota (rezerva) schopna ovlivnovat hodnoceni druhych.

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s