Mohl by být Izrael v Německu?

Lev Veršinin se v jednom svém článku vyjádřil v tom smyslu, že stát Izrael měl být zřízen někde na Německém území u hranic se Švýcarskem nebo s Francií. „A byl by klid.“

To Vám tedy pěkně děkujeme, pane Veršinine :-).

Zrovna tak „úsměvné“ (děsivé…) mi připadá alibistické rozumování o jakémsi boji dvou stran s rovnoměrným rozložením viny.

***

Několik všeobecně známých historických faktů:

Židovské přistěhovalectví do Palestiny probíhalo v několika vlnách, počínaje 80. léty 19. století a bylo od počátku financováno a v pozadí i organizováno mimo jiné také bratry Rothschildy. Přistěhovalci odkupovali půdu od Osmanské říše, která měla arabská území ve správě. Formální vlastníci v Cařihradu tedy prodávali půdu, na které žili a hospodařili arabští osídlenci po staletí, či dokonce tisíciletí. Ti byli od počátku proti tomuto jednání naprosto bezmocní a bezbranní. Jednalo se z principu o otevřenou agresi, vedenou zprvu ekonomickými prostředky.

Když byla po První světové válce Palestina vyňata z vlivu Turecka a přidělena pod britskou správu (tajná Sykes-Picotova dohoda) , Britové tomuto osídlování otevřeně napomohli, jak dokládá i tzv. Balfourova deklarace:   

Ministerstvo zahraničních věcí
2.listopadu 1917

Drahý lorde Rothschilde,

je mi velkým potěšením předat Vám jménem vlády Jeho Veličenstva následující vyjádření sympatií k židovským sionistickým aspiracím, které bylo předloženo a schváleno kabinetem:

„Vláda Jeho Veličenstva pohlíží s potěšením na založení národní domoviny v Palestině pro lidi židovského národa a vynasnaží se ze všech svých sil, aby usnadnila dosažení tohoto cíle, přičemž se jasně rozumí, že nebudou dotčena občanská a náboženská práva existujících ne-židovských společenství v Palestině, nebo práva a politické postavení, jakým se těší Židé v kterékoli jiné zemi.“

Byl bych Vám vděčný, kdybyste předal toto prohlášení na vědomí Sionistické federaci.

S pozdravem,
Arthur James Balfour

Nebudou dotčena občanská a náboženská práva arabského obyvatelstva, deklarovali. Jak to však vypadalo ve skutečnosti?

Izraelský historik Benny Morris napsal:

Ale hlavní příčinou napětí a násilí v období 1882-1914 nebyly neshody, nedorozumění nebo rozdílné postoje a chování na obou stranách, ale objektivní historické podmínky a rozdílné zájmy a cíle obou populací. Arabové se snažili instinktivně udržet arabský a muslimský charakter regionu a udržet svou pozici právoplatných obyvatel, sionisté se snažil radikálně změnit status quo, skupovali tolik země, kolik bylo možné, osídlovali ji a nakonec se Araby obydlená země stala zemí Židů.

Po celá desetiletí se sionisté snažili maskovat své skutečné touhy, v obavách, aby nepohněvali autority a Araby. Byli si však vědomi svých cílů a způsobů potřebných k jejich dosažení. Jejich soukromá korespondence z počátků sionistického osídlování o tom nenechává pochybnosti. 

Morris uvádí ukázky ze tří dopisů napsaných v roce 1882 prvními osadníky:

Vladimír (Ze’ev) Dubnow napsal svému bratrovi, historiku Simonu Dubnowi, v říjnu 1882: „Konečným cílem je… časem osídlit celou zem Izrael a obnovit židovské politické nezávislosti, které byly po dva tisíce let zbaveni… Židé povstanou a se zbraní v ruce (v případě potřeby) se stanou pány ve své starobylé vlasti.“   (Dubnow sám se krátce nato vrátil do Ruska.)

Ben-Yehuda, který se usadil v Jeruzalémě v září 1881, napsal v červenci 1882 Peretzi Smolenskinovi ve Vídni: Věc, kterou musíme nyní udělat, je stát se tak silnými, jak je to jen možné a podmanit si zemi, skrytě, kousek po kousku… Nebudeme zřizovat výbory, aby Arabové věděli, co máme v úmyslu, budeme jednat jako tiší špióni, budeme kupovat, kupovat, kupovat.“

V říjnu 1882 Ben-Yehuda a Yehiel Michael Pines, který přijel do Palestiny v roce 1878, napsali Rashi Pin do Vilniusu: „Udělali jsme si pravidlo neříkat příliš mnoho, s výjimkou těch, … kterým věříme … cílem je oživit náš národ na svém území … jen když se nám podaří navýšit náš počet zde, aby nás byla většina [v originále zvýrazněno] …. Žije tam nyní jen asi  500 [tisíc] Arabů, kteří nejsou příliš silní, a od nichž snadno získáme zemi, pokud to uděláme lstí [a] bez vykreslování nás jako jejich nepřátel, než se staneme silnými a početnými.“

***

V roce 1931 jsme o kus dál a dostáváme se od utajování k otevřené proklamaci. Za povšimnutí stojí ideologický kánon organizace Lehi:

Avraham (Yair) STERN: Zásady národního obrození (HaTechiya)

1. NÁROD

Židovský národ je lidem smlouvy, tvůrcem monoteismu, tvůrcem prorockých učení, nositelem lidské kultury, strážcem slavného dědictví. Židovský národ je vzdělaný v sebeobětování a utrpení, jeho vize, schopnost přežití a víra ve vykoupení jsou nezničitelné.

2. VLAST

Vlast v zemi Izrael v hranicích vymezených v Bibli („Vašim potomkům dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k velké řece Eufrat. “ Genesis 15:18) Toto je země živých, kde celý národ bude žít v bezpečí.

3. NÁROD A JEHO ZEMĚ
Izrael dobyl zemi mečem. Tam se stal velkým národem a jen tam se znovu narodí. Proto Izrael sám má právo k této zemi. Je to absolutní právo. Nikdy nebylo a nebude zrušeno.

4. CÍLE
1. Vykoupení pozemků.
2. Zřízení suverenity.
3. Obnovení národa.
Není suverenity bez získání země, a není žádné národní obrody bez suverenity.

Toto jsou cíle organizace v období války a dobývání:

5. VZDĚLÁVÁNÍ
Vzdělávat národ, aby miloval svobodu a horlivě střežil věčné dědictví Izraele. Vštípit myšlenku, že národ je pánem svého vlastního osudu. Oživit doktrínu, že „meč a kniha přišly spolu z nebe“ ( Midrash Vayikra Rabba 35:8)

6. JEDNOTA
Sjednotit celý národ pod praporem hnutí za osvobození Hebrejců. Využít schopnosti, postavení a zdroje jednotlivců a usměrnit energii, oddanost a revoluční horlivost mas pro osvobozeneckou válku.

7. PAKTY
Spojit se se všemi, kteří jsou ochotni pomoci boji organizace a poskytovat přímou podporu.

8. SÍLA
Konsolidovat a zvýšit bojovou sílu ve vlasti i v diaspoře, v podzemí i v kasárnách, aby se stala hebrejskou armádou osvobození s vlajkou, zbraněmi a veliteli.

9. VÁLKA
Stálá válka proti těm, kteří stojí v cestě naplnění cílů.

10. DOBÝVÁNÍ
Zbavení vlasti cizí vlády a její věčné držení.

Toto jsou úkoly hnutí během období suverenity a vykoupení:

11. SVRCHOVANOST
Obnova hebrejské svrchovanosti na vykoupené půdě.

12. PRAVIDLO SPRAVEDLNOSTI
Zavedení veřejného pořádku v duchu židovské morálky a prorocké spravedlnosti. Podle takového příkazu nikdo nehladoví a není nezaměstnaný. Všichni budou žít v harmonii, vzájemné úctě a přátelství jako příklad pro celý svět.

13. OŽIVENÍ PUSTINY
Obnovit trosky a oživit divočinu pro masovou imigraci a zvýšení populace.

14. CIZINCI
Vyřešit problém cizího obyvatelstva výměnou obyvatelstva.

15. NÁVRAT VYHNANCŮ
Návrat všech vyhnanců do jejich suverénního státu.

16. MOC
Hebrejský národ se stane prvním vojenským, politickým, kulturním a ekonomickým subjekt na Blízkém východě a kolem Středozemního moře.

17. OBROZENÍ
Obrození hebrejského jazyka jako mluveného jazyka celého národa, obnova historické a duchovní mocí Izraele. Očištění národního charakteru v ohni obrození.

18. CHRÁM
Budování třetího chrámu jako symbolu nové éry celkového vykoupení.

***

Pročítám to a napadá mě přitom, jestli pan Veršinin neměl nakonec pravdu s tím geografickým umístěním židovského státu – svůj k svému. S omluvou dnešním Němcům, oni už svou daň za nacismus a teorii vyvoleného národa zaplatili.

Reklamy

18 comments

  1. Janika

    Za povšimnutí stojí bod 12. – srovnejte s tím, že to byli němečtí nacisté, kdo jako první na světě zavedli placenou dovolenou, nemocenskou, plné krytí zdravotní péče, garantovanou minimální mzdu, rekreaci pro těžce pracující a další vymoženosti. Ty se ale týkaly jen lidí vlastních. Pro cizí platil bod 14. …

  2. hans

    To jste, che, našel ukázkového moulu.

    Píše ….Za rok 2009 bylo vydáno na sociální dávky 429,4 miliardy korun, což je přibližně 37 % z celkových výdajů státního rozpočtu, které činily 1152 miliard korun. V roce 2008 tyto výdaje činily 400,9 miliard…. (jsou to samozřejmě vesměs důchody, s nezaměstnaností o které se mluví, nesouvisí) ….Nárůst byl způsoben zvýšením počtu nezaměstnaných o 43,4 %. (blábol) V roce 2008 vyplatily úřady práce nezaměstnaným 7,11 miliardy korun, v roce 2009 to bylo 15,08 miliardy (tj. přibližně 1,3 % z celkových výdajů státního rozpočtu) (blábol vyvrátil sám autor, nárůst celkových sociálních výdajů o 29 mld pochopitelně nebyl způsoben růstem podpor v nezam. o 8 mld.) Podle odhadů MPSV se tato částka letos (v roce 2010) zvýší o další 1,5 miliardy korun.44 Proto považuji problém zneužívání vyplácení podpor v nezaměstnanosti za aktuální problém, (další blábol, autor chce řešit problém, aniž by jakkoliv dokázal jeho existenci, ale zato ví, že je „aktuální“. Jestliže výdaje na nezam. byly 1,3% rozpočtu, tak logicky zneužité podpory tvoří část těchto výdajů. Kolik, to autora vůbec nezajímá, ale byť to přímo nevysloví, operuje jako s podvodníky se všemi nezaměstnanými. To je teda úroveň.)

    Historická část je podobně slabomyslná (pár náhodných útržků, zcela pominul výživu obyvatelstva Říma, aby pak mohl tvrdit že „první ucelený koncepční rámec pro sociální politiku v evropské civilizaci poskytla křesťanská církev. Starý zákon, Nový zákon a učení jednotlivých náboženských myslitelů formulovaly pomoc bližnímu jako ctnost“, a asi vůbec neví, že starý zákon je mnohem starší než křesťanství). Pche

  3. che

    Šlo mi Hansi o to, že náckové nebyli první kteří zavedli sociálno, v podstatě jsem hledal znínku o Bismarkovi – ostatní jsem neverifikoval, takže je docela možné že jsem trefil kozla, přiznávám že jsem zbytek kromě toho Bismarka nečetl. Jo i mistr tesař někdy utne :)

    Jinak klasika – tak to dopadá když chce někdo složitou věc zestručnit na jednu větu a spolehne na to že nejde jako diplomku obhájit vyložený blábol. Asi jde když je to v intencích oficiální propagandy. Pak na pitomost naváže pitomostí.

    V této souvislosti se člověk přestane divit že v našem školství působí tací jako ten z Třeboně. Ostatně v povídání o něm na Deníku referendum je „hezká“ diskuse, Speciálně Dolejšovi se vyčítá podfinancování regionálního školství – tedy co to v tom parlamentu celá leta dělal když to dopustil.

  4. annapos

    Některé myšlenky jsou jako plíseň, jen si nejsem jista, že ta „ušlechtilá“, mě nemůže za jistých podmínek i zabít? Dávám si na ni pozor, ve střehu by měl být každý.

  5. Janika

    Děkuji za zajímavé komentáře, che a hansi.

    Nedokážu posoudit Bismarckova sociální opatření (také jak to pak dál s nimi pokračovalo?) a srovnat to s Hitlerem, to se přiznám. To, co jsem napsala v prvním komentáři jsem se dočetla u někoho, komu naprosto důvěřuji, ale víc o tom nevím.

    Řekla bych, že Starý a Nový zákon se v označení pomoci bližnímu jako ctnosti liší – to je také zajímavé téma, které jen nesměle „naťukávám“. Zajímavé pro souvislost jednoho s judaismem, druhého s křesťanstvím.

  6. Janika

    Aničko, to je pravda, některé myšlenky jsou opravdu nebezpečné. Nejhorší je, že zpočátku na to ani nevypadají…

  7. Witch

    Bismarc sebral dělnickým spolkům jejich pojištěnecké pokladny. V 19. století se totiž různě lidi sdružovali a střádali pro čas nemoci, úrazu a tak (vlastně navazovali na cechy včetně bukanýrů ;-) ). Mám dokonce příručku pro dcerky bohatších lidí s tím, že je v zájmu majitele továrny spolek finančně podpořit (konkrétně šlo o dělnice, které holt občas rodí). Bismarc to zabral, zestátnil a dal tomu jednotná pravidla. Po něm se opičili další.Moderní zabezpečení se rozvíjelo za 1.republiky u nás na světové úrovni, měli jsme i mnohá prvenství, ale další obecný rámec tomu dal lord Beveridge ve 40.letech, když se chystala Anglie na mírový život. Pojmenoval oblasti, kam se musí stát koukat a podporovat.
    K Izraeli v Německu mám jen tolik, že se vzkřísil plán na výstavbu izr. města na hranicích s Německem, na pozemcích u Aše. ;-) Je to bezpečná lokalita…

  8. hans

    Abych se vrátil k prvnínu postu janiky – paralel sociální politiky třetí říše a izraele: Řekl bych, že za války či boje o přežití jde o typické chování – silná soudržnost a solidarita uvnitř skupiny, je navenek doprovázená agresí, ba přímo odlidštěním nepřítele.

    Paralel by se asi dalo najít více, např. nedávno zde byly zmíněny sociální či přímo komunistické tendence latinoamerických gangů na jihu USA.

  9. che

    Ono to sociálno u nacistů má docela zajímavou genezi, kdysi jsem studoval dějiny NSDAP, potažmo jejího předchůdce (kdopak ví že její první zárodek vznikl v Jihlavě?) – důraz na sociální prvky byl také v pozadí likvidace SA v čele s Ernstem Röhmem který jejich zradu (příklon k velkokapitálu) připomínal AH – tedy mimo jiných důvodů. Jedním z motivů proč NSDAP uskutečňovala sociální program byla také snaha vzít vítr z plachet komunistům.
    A Otto von Bismarck? Taky nebyl žádný lidumil, ale šlo mu o to pacifikovat dělníky, ale hlavně státní zaměstnance (pojem být pod penzí, definitiva zaručovala penzi za prakticky jakýchkoliv okolností, byť třeba malou).

  10. che

    Hansi – soudržnost a solidaritu uvnitř skupiny bych nezaměňoval se sociálnem – tady by to chtělo asi přesnou definici pojmu. A komunistické tendence v době vzniku Izraele – v podobě kibuců atp – tady by to také chtělo rozvést celou jejich genezi, ale to by bylo ta tlustou knihu.
    A pokud se týká pojmu komunismus – tak ten je taky velice gumový.

  11. Janika

    To je taky zajímavé, prostřednictvím sociálních vymožeností pacifikovat lid. Nezdá se, že by to znamenalo utužení totality. V současné době vidíme opak.

    silná soudržnost a solidarita uvnitř skupiny, je navenek doprovázená agresí, ba přímo odlidštěním nepřítele“ – to je přesné. Nevím, che, možná je ta soudržnost skupiny se sociálnem úzce spjatá, jedno bez druhého nejde.

    Ještě k souvislosti s náboženstvím – jak křesťansví nemusím, tak bylo snahou o „vše-lidskost“, o nevydělování jedné elitní skupiny, na rozdíl od judaismu. Náboženství (víry, nauky, teorie), které vedou k takové agresi proti „jiným“ jsou krokem kamsi zpět.

  12. che

    Asi opravdu ne Janiko, rozhodně je sociálno dialekticky spojené i s tou agresí. To si musím ještě nechat projít hlavou. Napadá mne Konrád Lorenz – musím se k němu vrátit, kdysi jsem o něm slíbil pár řádek Tribunovi – s tím že to bde trvat, asi ten slib budu muset splnit – alespoň jak to vidím já.

  13. che

    Ach ty překlepy – nakonec to úpně mění smysl: správně:
    Asi opravdu je Janiko, rozhodně je sociálno dialekticky spojené i s tou agresí. To si musím ještě nechat projít hlavou. Napadá mne Konrád Lorenz – musím se k němu vrátit, kdysi jsem o něm slíbil pár řádek Tribunovi – s tím že to bude trvat, asi ten slib budu muset splnit – alespoň jak to vidím já.
    Křesťanství byl posun dopředu, ale nakonec taky skončilo u agrese proti jiným.
    Lidskost, pojetí lidskosti – a jsem zase u Konráda Lorenze. Proč nepřítel musí ztratit atributy lidství?
    Nádherným příkladem je i současný antikomunismus, potažmo kauza radní z Jižních Čech.

  14. Janika

    Líbí se mi Váš přístup, che, hledat a ujasňovat si, ne jen něco tvrdit a brát jako osobní újmu, kdyby měl člověk vzít v úvahu i náhled jiného. To je úžasné, jak u nás všichni všechno vědí, jak to ten Hawking spletl a podobně, takovými chytrými lidmi je český internet přeplněný :-).

    To o Konrádu Lorenzovi napište, moc ráda si to přečtu.

    Křesťanství – agrese ano, samozřejmě, ale jen vůči těm, co nepřistoupili na víru. V tom je podobné islámu. Obě náboženství měla náruč otevřenou v podstatě všem. Kdežto judaismus se vyčleňoval pro elity.

  15. hans

    Neříkám, che, že soudržnost a sociálno jedno jsou. Nýbrž, že 1. ze soudržnosti a solidarity sociální legislativa (případně neformální pravidla) přirozeně a logicky vyroste. a že 2. vnější nebezpečí vede k semknutí skupiny (tady užijete Lorence).

    Bismarck je jiný případ, tam šlo o ryzí pragmatismus.

    Ad „křesťanství byl posun dopředu“, proti čemu? Vždyť nic zvláštního nevymysleli ani nezavedli (a mimo Středomoří taky lidi nemuseli čekat na křesťany aby začali pomáhat chudým). Není žádné specifikum křesťanů, že skupina zdůraznuje solidaritu a vzájemnou pomoc. Pomáhá se uvnitř + každý může přijít = příliv oveček je tak zajištěn. Takové skupiny logicky prosperují po celém světě.

  16. Janika

    Hansi, jenže křesťané do té skupiny, která si bude vzájemně pomáhat, přijmou každého, bez ohledu na původ, rasu, cokoliv. Kdežto Židem se jen tak nestanete, nevezmou Vás mezi sebe. To je přece zásadní, velmi důležitý rozdíl – snaha o zahrnutí všech (kdo přistoupí na víru) mezi lidi stejného druhu u křesťanství a na druhé straně vydělení elity u judaismu.