Co se děje v Libyi, dva roky poté…

muammar-commander-of-the-green-army-of-resistance1

Výběr z textů experta, píšícího pod přezdívkou ReF. Sestavil a úvodní slovo napsal Sergej Filatov, převzato odtud.

Na internetu není mnoho pozorovatelů a odborníků, kteří by pozorně, takřka každodenně, sledovali situaci v Libyi. Jeden z nich vystupuje pod přezdívkou ReF.

V posledních dnech u příležitosti druhého výročí vojenské vzpoury v Libyi ReF publikoval mnoho informací. Předkládám některé části této rozsáhlé práce. ReF píše:

Více než rok sleduji tamější situaci. Podle zdrojů zastánců i odpůrců nové vlády. Není to jednoduché.
Kaddáfisté  byli připraveni smířit se s novou vládou, smířit se se ztrátami, přijmout vládu liberálů Jibrila a Zidana. Jenže ti nemají nic pod kontrolou.

Skutečnou moc mají místní islamistické bojůvky. Jak v Tripolisu, tak v Benghází.
Nedovolí žít. Všude zátarasy, vydírání. Pokud chtějí odvézt auto a nepatří do vhodného kmene, zastřelí je nebo vsadí do vězení. Zalíbí se jim dům, vykouří, vyrabují, to samé s podnikáním.
Příznivci vlády nyní na Twiteru, na Facebooku kritizují vládu za slabost a neschopnost vyrovnat se s militanty.
Nepomůže ani to, že jste příznivci vlády, i tak vás okradou, o co se jim zachce. Pokud kmen projevuje odpor, začnou bombardovat – dokonce letecky.

Kaddáfí rozděloval příjmy mezi kmeny, a oni byli nespokojeni. Nyní lidem nepatří téměř nic, ani kmenům, které nepodporují novou vládu.

Kmeny Kaddáfa a Warfalla byly připraveny ke smíření. Ale militanté nepropouštějí žádné rukojmí, naopak berou nové a požadují výkupné.

Nic se nebuduje. Příjmy z ropy se rozdělují mezi úředníky a skupiny blízkým vládě. Vzniká odboj proti této moci a za návrat k normálnímu životu a k bezpečnosti.

Pokud rebelové svrhnou tuto vládu silou, budou pravděpodobně uspořádány nové volby. K rozdělení příjmů z ropného průmyslu bude muset být shoda a ne tak, že vše dostane 5% obyvatelstva, jako je tomu nyní. Jinak by byla vláda také smetena.

Trik je v tom, že hybnou silou povstání 15.2. kaddáfisté nebyli a nyní se snaží jít tímto směrem.

Téma nastolily opět východní kmeny v Benghází, nespokojené s rozdělováním zisků. Tripolis si opět vše zabírá pro sebe.
Někdo říká: „Nezapřahejte koně za vůz – musíte nejprve vytvořit politické hnutí – nějakou „frontu osvobození“ „Hnutí za…. „, určit politické vůdce, najít spojence v zahraničí, a pak teprve organizovat povstání“ .

Ve skutečnosti je hnutí dávno vytvořeno – z politických uprchlíků a bývalých funkcionářů z poloviny roku 2012.  Nepamatuji si přesný název, přibližně „Hnutí za změnu“.  Je tam zejména Musa Ibrahim, Hamza Tuhami, představitelé vlády Kaddáfího, kteří jsou známí z televize a další představitelé. Nedávno vydali seznam vůdců hnutí.

Ministerstvo vnitra Libye je dalo všechny hledat Interpolem.

Na stránkách kaddáfistů deklarují, že vedou jednání s ostatními zeměmi o uznání a politickou legitimitu. Jibril a Zidane s nimi vedli v Egyptě jednání o usmíření v Libyi.
Pouze Misuratci, islamisté a chráněnci Katarců jsou proti. Žádné jednání s kaddáfisty. Pouze „zlikvidovat“.
Premiér Ali Zidane, ministr vnitra Ashour Shvael a další soudruzi z vládnoucího „Svazu národní spásy“ jsou sami o sobě normálními lidmi. Jen nic nekontrolují. Neovládají nikoho. Proti nim je namířené povstání.
O úspěchu povstání mám pochybnosti. V letech 2011 a 2012 bylo zabito mnoho lidí v důsledku neúspěšných povstání. Tisíce Libyjců jsou v zajetí. Ti v zahraničí částečně rezignovali.

Někdo by musel povstat uvnitř, ale je otázka, bude-li stačit na svržení vlády. Arabské země dodávají militantům nové vlády zbraně. A co mají rebelové? Mají organizaci.
Povstání je proti vládě, která hrabe pro sebe, aniž by dávala něco na oplátku. Nevím, co bude.
Vidím, že tam je nejednotnost i mezi kmeny Kaddáfa.
Na druhou stranu, jak to bylo před Kaddáfím. Země byla v rozkladu. Pak neznámý mladý důstojník udělá převrat. Vyžene cizí okupanty. Přestaví zemi.

Je jasné, že Libye přežila díky Sovětskému svazu. Ale Sovětský svaz zmizel v roce 1991.
Potom to 20 let Kaddáfí zvládal sám. Podaří-li se to dnes podobně, to je těžké říct.

… Podivné události v Sebcha.

Na jihu v oblasti Murzuku, Ubari, Gata bojují části národní armády, které se tam nacházejí, s neznámými ozbrojenými skupinami 15.2. od 3 hodin v noci. Možná jsou to ozbrojenci kmene Tuba a Tuaregů, kteří tam žijí. Možná jsou to vojska kaddáfistů.  To je zatím nejasné. Ve dne tam bylo posláno letectvo.

Polovina mladých lidí ve městě na pobřeží Sabrata byla zatčena. Jsou mučeni. Polovina vede partyzánskou válku. Zatýkání pokračuje.
Boj mezi rebely v Tripolisu a Zintantci v oblasti mezinárodního letiště o ústředí MV. Zintanci bojují se všemi, s islamisty, s Misuratci, s Berbery, s vládní armádou.

Jak mohou stále působit tak daleko, s mnoha nepřáteli, je nepochopitelné.

Objasnění co se týče militantů v hlavním městě – mobilizovali jich 10.000 ze všech oblastí. Polovina z nich je z rodin militantů a jdou získat kořist. Druhá polovina militantů přišla z jiných měst. Vážným nepřítelem je tato druhá polovina, z nichž je 1000 Zintanců, kteří bojují s ostatními.

Na východě se 15.2. ve večerních hodinách konaly demonstrace na podporu federalismu, za rezignaci A. Zidana (premiér), M. Magrifa (dočasný prezident) a I.Mngusha (náčelníka vojenského štábu).
Provládní ozbrojenci stříleli na demonstranty v Benghází.

16.2. demonstrace znovu pokračují.

Jak už jsem řekl, v Libyi se zformovaly tři strany. Na východě jsou federalisté. Na západě a ve středu jsou stoupenci nové vlády a utlačované národy. A kaddáfisté. Síly (podle počtu ozbrojenců) jsou přibližně stejné. Pouze vláda má navíc ještě letadla, několik tanků, raketomety a zahraniční podporu.
Útoky na příchodech ve všech městech západu začaly 14.2. To je standardní taktika. Odpalování granátů, potom kulomety a automaty. V Tripolisu jsou snipeři.

Byly napadeny přechody v jižní Misuratě. Misuratci zavřeli své město už minulý týden. Je mnoho mrtvých a raněných.
V některých místech povstalci ztratili iniciativu, jen se brání.
V některých místech stále existují komanda, která zatýkají každého, kdo umí držet zbraň.
Vytrvalost vlády neuzavírat dohodu s východem je překvapivá, co se týká požadavků rovného rozdělení míst ve Sněmovně a sdílení výnosů.  Oficiálně na to Tripolli nechce přistoupit.

Tento měsíc přinesl téma vzpoury a lidé ji přijali. Vstup do řad městských partyzánů a neposlušnost vůči vládním orgánům se stalo „trendy“.
Pokud bylo dříve v Tripolisu nejvýše sto lidí v „podzemí“, nyní je tam až 500 ozbrojených partyzánů a 10 tisíc je připravených připojit se do jejich řad, problém je pouze se zbraněmi. Sympatizantů je v hlavním městě s největší pravděpodobností většina.
Opozice připravená bojovat bývala dříve pouze oblasti Abo-Salim a Hadba na jihu, nyní navíc v Alhaal, Zāwiyat Dahmani na severu, Gurji na západě. V jiných oblastech mají také aktivní partyzánskou činnost.

Nemocnice hlavního města jsou plné raněných.
Jak se dalo očekávat, lidé jsou zastrašeni hrozbou střílení demonstrantů a na západě a v centru zůstala většina doma.    Také většina nešla na oslavy u příležitosti výročí „revoluce.“ Na východě byly masové pochody za federaci, ale tam jsou pro federaci i místní vojenští a vládní úředníci, takže masové vraždění nehrozilo.

Byly dvě verze událostí po 15.2.:
1. Lidé se smíří, jakoby se nic nestalo.
2. Lidé budou pokračovat v boji, jak to půjde.

Zatím platí druhá možnost.  Pokud dříve byl poměrný klid, nyní jsou každou noc, večer a ráno útoky na příchodech téměř ve všech městech. Neustále přivážejí do nemocnic nové zraněné bojovníky.
Události jsou v pohybu a nyní je jen tak nikdo nezastaví. Pokud by vláda vyhlásila amnestii, souhlasila s příměřím, přestala tlačit na opoziční kmeny a města, vše by se uklidnilo. Ale ani to nezkusili. Na žádný kompromis vláda nechce přistoupit. Pouze teror proti disidentům. Zvýšená bezpečnostní opatření, masové zatýkání. Strach doléhá na všechny a to vyvolává reakci.

Vojenský guvernér jihu Ramadan Zeyd Barasi (ten který byl poslán do Sebhy, a kterého obyvatelé Sebhy nepustili pod heslem „Nechte starého guvernéra N.Bukmadeho,“ a jeho oddíl se pak „utábořil“ za Sabhou) provedl návštěvu v Murzuku za účelem stabilizace situace na jihu.

Pokud jsem správně pochopil, idea uzavřeného vojenského pásma na jihu, vyjádřená před několika dny pěti hlavními kmeny, které zahrnovaly opoziční Tuby a Tuaregy (chtějí je zbavit občanství pro zradu) – je součástí plánu vytvořit hnutí odporu s týlovou základnou na jihu.
Vojenským gubernátorem zóny byl jmenován generál Alí Sulejmán. Pak přišel útok na vojáky Ramadana Barasiho. Ten přijel do Murzuku pravděpodobně žádat od vůdců kmenů zastavit dělání potíží.

Pod jeho velením bylo původně od 500 do 1000 vojáků. Nachází se nedaleko Ubari, Murzuku, na hranicích. Posily by  čekat neměl, na pobřeží je příliš „komplikovaná“ situace. Byl poslán z Benghází. Kmen Barazi, odkud pochází, tam žije a pravděpodobně jeho mužstvo pochází také z jeho kmene.
Vtip je v tom, že celý východ si nárokuje autonomii a další práva. Ale Ramadan Barasi ve Fezzanu volá na obranu „nedělitelnosti a celistvosti“ země.

Nyní jsou mobilizované snad všechny síly nové vlády k ochraně naftových ložisek, hranic, měst, základen.
Lidé v Sabha uspořádali demonstraci vyzývající dodržování uzavření vojenské zóny na jihu.
Warfalla zaútočili na misuratský Bir-Dufan na administrativní hranici Bani Walid a Misraty. Ztráty Misratců.

Jak uvádějí libyjské zdroje, premiér Zidane kvůli udržení moci vlády vyzval Francouze, aby střežili hranice a naftová ložiska – a Libye bude za to platit 8 miliard dolarů ročně. „Nepřímá“ kontrola armády a policie Francouzi. To je téměř protektorát.
Potíž je v tom, že s tím nebudou souhlasit ostatní skupiny a seskupení týkající se Kataru. Opozice v parlamentu je prokatarská.
Samotní Francouzi budou hlídat hranice Libye? Podle logiky budou řídit části, které podléhají vládě, a na to je jich málo. Maximálně 2000 vojáků.

Zintanci, kteří podporovali Zidana, nejsou spokojeni s tím, že za kontrolu hranic budou muset zaplatit někomu jinému.
Libyjsko-alžírská hranice je pod jejich kontrolou. Dělají svou práci, drží zbraně a naftu.
Tuba kontrolovali jižní hranici. A teď se za to bude platit Francouzům, když jsou sami nespokojeni s malým příjmem.  Vláda Zidane je koaliční, vystoupí nějaká frakce – a vládě bude konec.  Kromě toho to od vlády odvrátí nacionálně orientované Libyjce, včetně armády a policie.
Obecně lze říci, že se jedná o provokativní krok.

V Tripolisu všude nainstalovali kamery. Barevné kamery, poskytující dobré fotografie i v noci.
Proč partyzáni nezaútočili na dělníky, když je instalovali? Proč nepoužívají taktiku poškození kamer (začali je instalovat začátkem února) a následné přepadení opravářů, aby je nemohli opravit, to není jasné.
Tím se snižují možnosti partyzánských bojovníků a posiluje kontrola nad ulicemi. Stále ještě válčí v rukavičkách.
Navíc – mimo bojů na silnicích je zde braní rukojmích z rodin militantů, aby je vyměnili za své, kterých jsou vězněné tisíce, včetně žen.

V Tripolisu jsou pokusy o provokace. Militanti vyjdou na „Zelené náměstí“ (nyní „Náměstí mučedníků“) se zelenými vlajkami, aby nalákali lidi.

Zelené náměstí 18.2.2013

Zelené náměstí 18.2.2013

Přes masové zatýkání, pouze v Abo-Salim bylo zatčeno 1050 lidí během poslední doby, střelba pokračuje v oblasti každý večer. V Misratě opět demolice uvnitř města.

Obecně platí, že v roce 2011 i v roce 2012 ti, kteří bojovali proti NATO, proti nové vládě, bojují i dnes.
Ti, kteří zůstali zticha a čekali na to, jak to skončí, aby mohli přísahat věrnost vítězi, čekají i nyní.
Jediný rozdíl je v tom, že je ještě větší všeobecná nespokojenost a žádná změna v pozitivním směru, za půl roku se nic nezměnilo. Proto se příliv dobrovolníků do řad městské guerilly zvýšil.
Zatímco v řadách ozbrojených jednotek nové vlády jsou pouze příslušníci rodin a kmenů těch, kteří původně podporovali „revoluci.“ Chlapci 14-16 roky. Žádné nové přírůstky.

Toto je obrázek každodenního života Libyjců podle poznámek ReF…

Hlídka v Benghází

Hlídka v Benghází

Reklamy

5 comments

  1. Janika

    Trochu mi v tom popisu chybělo něco o libyjských ženách, jakoby nebyly, tak malé doplnění – v Libyi zrušili Kaddáfího omezení, týkající se mnohoženství, především se to týká souhlasu první ženy s přijetím dalších žen. Tento souhlas už nebude třeba. Bylo to proti islámskému právu, v desetiletích poroby.
    https://i2.wp.com/www.alwatan-libya.com/assets/images/26429_2_1360187693.jpg
    Polygamie v libyi

  2. Slobo

    Moto Girl Trip – Katarína Vrábelová
    v Libyi
    ( t.č. možno ¿ už v Benghazi )

    na fb
    19. april 2013 11:11
    I MADE A VIDEO FOR ALL MY FANS..
    BOYS IN TRIPOLI TOOK ME OUT…

    I FALL IN LOVE WITH TRIPOLI UNDERGROUND
    http://external.ak.fbcdn.net/safe_image.php?d=AQCCgIkoj1IRUuyF&url=http%3A%2F%2Fvthumb.ak.fbcdn.net%2Fhvthumb-ak-prn1%2Fs403x403%2F632469_569905323030233_569904943030271_5848_782_b.jpg&jq=100

    Kuratenko opatrne.
    Cesta je dlhaa
    a, „chlapci z min. sportu Libye -na nej s tebou, NON STOP …nebudu“
    20.04.2013 8:59
    http://motoride.sk/?P=phorum&tema=clanky&tid=61837&ORDER=v
    ______________________________________________________

    http://davidwestern.files.wordpress.com/2012/07/img077arabspringtdc.jpg?w=1024&h=737