Vládce, zrozený vládnout světu (NUC7)

Napsal crustgroup.
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

Na začátku vyprávění o těžbě uranu, hornících a původních obyvatelích Austrálie a Kanady, bych rád něco řekl o motýlech, o houbách a o železobetonových domech.

Vždyť vlákna svazující náš vesmír jsou důležitá všechna dohromady i každé zvlášť – a nelze vytrhnout jedno z nich a říci: „To je to, na kterém se drží celý náš svět„.

Ne, svět nedrží tři sloni, ani želva.

Sice vám na konci vyprávění ukážu i kanadské slony, i australskou želvu – ovšem ve skutečnosti to budou pouze nudná čísla, za nimiž však stojí lidé a vlákna, jenž je svazují v jeden celek.

A ještě – neexistuje jen jeden Západ. To je abstrakce. Abstrakce pohodlná, ale ne vždy správná.

Začneme z Gabonu. A z uranového manka na francouzském obohacovacím závodě.

***

Příběh č.1. Prodám jaderný reaktor v Gabonu. K doptání u Proterozoika.

vladce1

Chtěli jste někdy vidět aktivní zónu jaderného reaktoru? Tady je – žluťoučká.

Byla-li Atlantida v dějinách lidstva nebo nebyla – to zatím nevíme – ale první jaderný reaktor určitě pracoval dlouho před tím, než se na Zemi objevili první lidé. Asi tak před pár miliardami let. A pracoval tak asi přibližně zhruba milión let. V Africe, tam kde se dnes nachází stát, který se jmenuje Gabon. Jaká že civilizace ho spustila? Vždyť tehdy ještě nebyli ani primáti, a vůbec, jak se zdá, žádné mnohobuněčné organismy…

Ať tak či onak, ale v roce 1972 v Pierrelatte (v továrně „Eurodif“, o které jsme se bavili zde ), tam kde Francouzi obohacují svůj uran, byl zjištěn schodek U235 v hexafluoridu uranu. Francouzi se chytili za hlavu a zjistili, že nesprávný uran pochází z naleziště Oklo v Gabonu. Po detailní analýze se chytili za hlavu ještě jednou: obsah uranu U235 v přírodním uranu by měl být 0.7202% – berte a uschovejte, jako v lékárně, samozřejmě pokud dodávky pocházejí z přírodních ložisek a ne z číchsi odpadů po obohacování.

A z Gabonu dodávali rudu, jež obsahovala 0,7171% izotopu U235! Podotknu, že takovýto nesoulad byl v té době stejně nevysvětlitelný jako například prodloužení dne o minutu v průběhu jediného roku. Francouzi se naplno ponořili do jaderného izotopového účetnictví. Důkladná kontrola zjistila, že jistou dobu byla z Gabonu dodávána ruda obsahující pouhých 0,440% U235. Vypadalo to na „přepsání učebnic“.

Zákony jaderného rozpadu, ač v nich jsou některá kvantitativně ne zcela jasná místa, něco takového prostě nepřipouštějí. Zde je třeba Francouze ocenit, hlava jim zapracovala správným směrem a svého „jaderného zloděje“ dokázali vypočítat celkem rychle. Již 25. září 1972 Francis Perrin oznámil, že v nalezišti Oklo v Gabonu pracoval jaderný reaktor. Což se, samozřejmě, setkalo se všeobecnou skepsí, ale Francouzi okamžitě rozdali vzorky rudy k analýze všem zainteresovaným laboratořím, mimo jiné i těm v SSSR. Objev přírodního reaktoru byl potvrzen.

V Gabonu bylo unikátní naleziště, ve kterém se vrstva uranové rudy nacházela mezi dvěma vrstvami písku. Ve výchozí rudě byl oxid uraničitý jako vždy rozptýlený, byly v něm ale několikametrové žíly prakticky čistého uranu – to jsou ty, které vidíte, díky jasné žluté barvě, na horním snímku. A ve čtyřech z nich probíhala jaderná reakce. Na řez ložiskem se lze podívat například zde.

A před těmi dvěma miliardami let (zapamatujte si tu dobu!) nalezištěm protékala podzemní řeka, která zajišťovala zpomalování neutronů v těchto žílách. Začala štěpná reakce. Výkon reaktoru byl zhruba 100 kilowat, voda se začala vařit, zpomalování přestalo fungovat, operátoři z Černobylu k ovládání reaktoru v té době ještě neexistovali – a tak to blikalo každé dvě a půl hodiny. Pracoval řádově milión let dokud U235 nevyhořel a současně tektonické procesy nevyzvedly rudu směrem nahoru z podzemní řeky.

No a proč před pouhými dvěma miliardami let to šlo, a proč dnes takové reaktory nepracují? Je to proto, že pro fungování reaktoru s lehkovodním zpomalovačem neutronů (čti – s obyčejnou vodou) je nutná koncentrace U235 3-4%, což jsme již zmiňovali zde. A tady to bere do rukou jaderná fyzika: U235 se rozpadá šestkrát rychleji než U238. A jestliže ho dnes je v přírodním uranu těch zmíněných 0,7 procenta, pak před 2 (no, přesněji 1,7) miliardami let ho byla právě ta 3 potřebná procenta a žíly byly podle dnešních reaktorových standardů tak akorát – přibližně 6 tun U235. Ve špičkách se reaktor nahříval na několik set stupňů. Tož takováto Hospodinova hříčka již fungovala v Gabonu v době, kdy si naši jednobuněční předkové teprve pořizovali mitochondrie…

Tři žíly Francouzi promptně vykopali a jednu ponechali jako muzejní exponát přímo v dole. A ještě trocha jaderné chemie. Tak dobře, defraudaci U235 kontrola objevila. Jenomže, stalo se to před dvěma miliardami let a všechen radioaktivní sajrajt se rozpadl tak, že ani antijaderní ekologové z „Bellony“ tam v podstatě nemají nic na práci. Jenomže řetězec jakýchkoliv jaderných rozpadů končí izotopy stabilních jader, jejichž koncentrace v reaktoru se stává anomální ve srovnání s, tak říkajíc, celosvětovým průměrem. Například v neodymu reaktorového původu bude nedostatek neodymu-142 a přebytek neodymu-143. Tak tomu skutečně bylo. Stejně tak měl být přebytek ruthenia-99 a naopak nedostatek ruthenia-100. Opět zásah do černého. Kromě toho bylo v gabonském přírodním reaktoru vyprodukováno i plutonium. Které se všechno rozpadlo. Ale jehož stopy ve formě příslušných izotopů však zůstaly.

Takže, když se těmito žílami začali, s novým chápáním jejich role, zabývat, tak neočekávaně objevili, že zachovalé izotopy radioaktivního původu se nacházejí v sousedství žíly, stejně jako se tam nacházely před dvěma miliardami let. Za celou tu dobu se posunuly doslova jen o centimetry. Což jest experimentální důkaz, že při gramotném uložení radioaktivního odpadu nám tento z vodovodu nepoteče. Tož tak.

Před dvěma miliardami let, milion let práce reaktoru, podzemní řeka protékající žílami, žádná reaktorová nádoba z vysoce pevné oceli, tektonicky stabilní místo a speciální kontejnery – a izotopy radioaktivního „znečištění“ si klidně všechny leží hned vedle reaktoru. Protijaderní aktivisté z „Belladony“ cestou do pryč studují experiment Pána Boha.

***

Příběh č.2. Mírový atom do každého domova.

Začalo to jako v Hollywoodském thrilleru: radioaktivní zářič se náhodou dostává do vysoké pece, z vytaveného kovu je vyrobena armatura a lidé žijí dvacet let v domech s radioaktivními stěnami. Když na to přišli, přes 10 000 lidí dostalo dávku do několika sievertů (Sv) neboli v průměru 400mSV na jednoho každého bratra upřímného. Mimochodem, několik sievertů jednorázově – nemoc z ozáření, v oblastech kde dávka dosahuje 400/20=20mSv/rok Japonci na Fukušimě evakuovali obyvatelstvo. Dalo by se říci, skandál, smrt a čtvrcení…

Jenomže v roce 2006, po zjištění tohoto průšvihu, bylo provedeno nezávislé lékařské šetření  a ukázalo se, že úroveň úmrtnosti na rakovinu ozářených obyvatel těchto „radioaktivních“ paneláků je zhruba dvacetkrát nižší, než je průměr ostatního obyvatelstva. S přihlédnutím k tomuto faktu mizí v propadlišti dějin lineární bezprahová koncepce, která tvrdí, že jakékoliv ozáření je škodlivé a zákonodárci si drbou hlavu a přemýšlejí jak s tím žít.  A opravdoví vědci mají ze zpolitizovaných pošuků legraci a v kuřárnách již dávno mluví o tom, že mírné dávky záření jsou spíše prospěšné, než škodlivé.

Dodatečnou pikantnost dané situaci přidává i ten fakt, že ony panelové domy nebyly postaveny v totalitním Rusku, jak si jistě někteří z vás pomysleli, ale ve zcela kapitalistickém a demokratickém Taiwanu.

***

Příběh č.3. Tvář pokořitele kosmu.

vladce2

Drží ho za ostnatým drátem. Vláda před námi tají…

Někteří se doslechli, že byly objeveny bakterie schopné v pohodě přežít údernické dávky ionizujícího záření do 5 000 Gy (pro srovnání, člověka spolehlivě uloží do hrobu 5 Gy).

Tyto bakterie mají prokazatelně schopnost vydržet i podmínky otevřeného vesmíru (otestováno na oběžné dráze). A uvnitř zamrzlého šutru klidně vydrží meziplanetární pouť. Takže, jestli na Marsu (nebo, řekněme, v pásu asteroidů) budou náhle objeveny bakterie, nebude to pro vědu mimořádným překvapením. Překvapením by byl principiálně jiný život, mající, například, jiné nukleové báze než ty naše pozemské.

Ale tento příspěvek není o bakteriích. Ne tak dávno, v roce 2007 v průběhu rutinní prohlídky, byl do sarkofágu Černobylské JE poslán robot, který na vnitřních stěnách objevil podivné černé svinstvo, které tam dříve nebylo.

Vědci tedy odebrali vzorky toho černého humusu, který se při dalším rozboru ukázal býti živým, a konkrétně plísní.

Černou barvu způsobil pigment melanin, to je ten, který dělá lidi opálenými a černochy černými. První, co vědce napadlo, bylo to, že houbička se opálila ze stejného důvodu jako černoši, tedy z důvodu ochrany před zářením ale skutečnost se ukázala býti daleko rafinovanější.

Z dosud nejasných důvodů, tato vyčůraná houba roste za přítomnosti radiace (i s melaninem) lépe než bez ní. Zatím není jasné zda se naučila využívat gama záření, podobně jako využívají rostliny světlo v procesu fotosyntézy (radiosyntéza – trik dosud v přírodě nevídaný), nebo zda pouze využívá energii ionizace k urychlení obyčejné heterotrofní výživy. Dodnes plíseň mučí v laboratořích. Ale zatím se nepřiznala.

Kdyby se první hypotéza ukázala alespoň částečně pravdivou – znamenalo by to důkaz možné existence života daleko od zdroje světla. (Tedy tam, kde je tma jako u prezidenta USA v tom místě a kde jediným zdrojem energie je radioaktivní rozpad/kosmické záření.)

Dokonce i když se potvrdí jenom druhá hypotéza, podstatně to posílí možnost vysoce vyspělého života (nejen nešťastné bakterie) nezávisle na hvězdách (zapotřebí je pouze dostatečně radioaktivní buližník plus organický substrát, kterého je například v atmosféře komet spousta). A komety, když dovolíte, bez problémů přelétají od jedné hvězdy ke druhé.

Stejně tak zajímavá je i otázka, odkud ta divná plíseň vzala příslušné geny, jestliže v přírodních podmínkách nebyla na Zemi takováto úroveň radiace bůhvíkolik miliónů let.

No a nakonec foto našeho skromného hrdiny:

vladce3

Dobře si tu mužnou tvář prohlédněte. V jejím myceliu dřímou vlohy pokořitele kosmu.

Kromě toho, jak ukazují před rokem opublikované výsledky výzkumu, vychytralé plísni se přeci jenom daří získávat energii z radiace.  Mám za to, že už jen kvůli tomu stálo za to nechat vybouchnout ten reaktor.

Kromě dalekojdoucích teoretických důsledků to znamená, že jestliže přivážeme takovýto organismus na kousek uranu, párkrát to zezhora posmrkáme a tuto „kosmickou sondu“ vypálíme směrem na Alfu Kentaura, ta příšernost má šanci doletět. Za několik tisíc let, ale živá a zdravá. A pak se vrátit s mezigalaktickou eskadrou a pomstít se.

Celkem veselé, neočekávané, svěží a jedinečné.

***

Příběh č.4.

Pokochat se pohledem na progresivní evoluční roli mírového atomu je možné zde.

Mimochodem, nic tak zvlášť mimořádného nevyrostlo, což není nijak zvlášť překvapivé. Z těch nejzajímavějších momentů vidíme rozdvojení antény a chitinovou smyčku na boku (pravděpodobně také výsledek zdvojování):

vladce4

Vzhledem k černobylské zkušenosti, nic mimořádného na makroúrovni nevzniká. Vznik druhu neprobíhá tak rychle.

Ty příběhy jsem převzal od Dobrjaka na „Avantuře“ ze stránky „Djorti.ru“ a uživatele ŽŽ zloradského. Za což jim patří čistě lidské poděkování.

Takže – ať chceme či nechceme – těžká jádra tu budou spolu s námi. A pouze od našeho rozumu záleží, budou-li našimi přáteli nebo nepřáteli.

Přečtěte si Zelazneho. Tam je to všechno napsáno.

Ten, jenž vidí budoucnost – vždy v ní vidí přátele. Budoucnosti se bojí pouze ti, kteří mají zakrytý výhled mlhou nevědění.

  1. J. Hruška

    Janiko, ono je to spíš opačně, než jste napsala. Fyzikální podstatu času neznáme, takže nemůžeme říct, jestli jeho jednosměrnost vyplývá z podstaty nebo je nahodilou vlastností. Naproti tomu známe docela dobře zákon o zachování hmoty a energie. Takže například už mnoho let syntetizujeme z uhlíku látky, jako například líh, benzin i většinu plastů. Jestliže tyto látky vydávají při hoření teplo, je to proto, že při slučování uhlíku s kyslíkem na CO2 se uvolní předem dané množství energie. Tyto látky je samozřejmě možné vyrábět i z CO2. Ani moc nevadí, že se to podobá sbírání ranní rosy do parního kotle. Horší je, že na začátku výroby je nutné CO2 redukovat za přidání stejné energie, jakou později vydá – samozřejmě plus ztráty.

  2. jonáš

    No ony spíš spadají do takových těch kategorií, jako kdyby se podařilo zvětšit hustotu vody, čimž by se znásobil instalovaný výkon vodních elektráren .. prostě elektrochemie patří k těm nejslabšim interakcim hmoty. Momentálně je energetická kapacita cca na setině energetický kapacit kapalných uhlovodíků (nebo cca třicetině, když to přepočítáme mizernou termodynamickou účinností spalovacích motorů). Takže usilovnym technologickym vývojem se to snad časem podaří dostat na pětadvacetinu, možná i dvacetinu .. ;-)

  3. Janika

    Tak otázky z elektrochemie z hlediska možností nepřekročitelnosti fyzikálních zákonů posoudit nedokážu :-).

    Takže jen k tomu času: Einstein: „Čas nemá žádnou nezávislou existenci, na rozdíl od událostí, jejichž pořadí jím poměřujeme.“ (lépe přeložit?)
    Sorli: „Čas je přesné pořadí událostí: to je můj závěr.“
    Zdroj: http://phys.org/news/2011-04-scientists-spacetime-dimension.html (To je Váš odkaz, Zoome, vzpomínáte :-)? Kdysi jste o tom mluvili, já jen uctivě sleduji.)

    Tím chci říct, Jene, že otázka o nějaké fyzikální podstatě času nemá vůbec smysl, podle mého…

  4. astr

    Zpet ke zprave od Tarase, kteremu Jachymov pomohl :-)
    I zde po precteni FSECH komentaru plati, ze ceho je moc toho je prilis!
    Dukaz lezi na Jachomovskem hrbitove. Cim to ze tam nenajdete starsi lidi ? Ze se tam umiralo kolem 40? Nebylo to diky komunistickym taborum, bylo tomu tam tak odjakziva !
    To uvadim jako druhy pol positivne zaricich staveb na Thaiwanu :-)
    Mimochodem v Klokanii jsou bohata naleziste uranove rudy a dosti na povrchu. Puvodni obyvatele je meli vzdy za posvatna mista. Jak to poznali bez dosimetru?
    Treba nektera zviratato vyciti a takovym mistum se vyhybaji!
    Staci je jen lepe pozorovat. Puvodni obyvatele Klokanie na to meli cca 100tisic let:-)

  5. Janika

    Astře, o těch ložiscích v Austrálii je další článek https://janica9.wordpress.com/2013/03/10/kanadsti-sloni-a-australska-zelva-nuc8/ . Moudrost starých národů je překvapující, projevuje se i v tom, co mi dneska nadřazeně považujeme za pověry. Přitom je v nás cosi, co nás nutí naopak taková nebezpečná místa jít prozkoumávat. Připomíná mi to ty pohádky o nebezpečných mlýnech, kde se nikdo nedožije rána, až pak přijde hrdina a „ďábly“ zlikviduje. Přitom pohádky bývají také moudré, tak si vždycky říkám, co v tom je za jinotaj :-)

  6. Jednooký

    jonáš – problém elektromobilov je v infraštruktúre – a v klimatických podmienkach.

    Elektromobily súčasnej produkovanej koncepcie majú akumulátory viacmenej pevne zabudované, takže „tankovanie“ prebieha končenou – a relatívne nízkou rýchlosťou. Benzín alebo naftu načerpá bežný automobil za 5-10 minút a sieť čerpacích staníc je tak hustá, že v Európe je len výnimočne medzi čerpacími stanicami vzdialenosť väčšia ako 20 km. Elektromobil je na tom zatiaľ oveľa horšie – „čerpanie“ trvá relatívne veľmi dlho (hodiny) aj v režime rýchlonabíjania, sieť nabíjacích staníc prakticky neexistuje. Ideálny systém by bol kombinovaný, teda nabíjacie stanice na každom parkovisku – a výmenné stanice, kde za pár minút vymenia prázdny akumulátor za nabitý. To však vyžaduje značné ivestície s neistou návratnosťou…
    Druhým problémom je vzťah vozidla a klimatických podmienok – elektromobil sa do väčšiny Európy príliš nehodí – je tu proste pol roka zima, obvykle so snehom a mrazmi a vykurovanie v elektromobile je možné len na úkor dojazdu…

    Tretí problém je potom samotný akumulátor – predovšetkým preto, že technicky by aj bol riešiteľný, ale použiteľné a skutočne efektívne konštrukcie sú dôkladne patentovo chránené – a uložené do trezorov… Ich vynálezcovia a konštruktéri sú uviazaný na veľmi pevných zmluvách a vytvárajú maximálne tak akumulátory do mobilov. Situácia je viac než podobná situácii okolo žiarovkového „1000 hodinového“ kartelu. Zlomiť toto bude veľký problém, pretože ide o obrovské peniaze… Ale svet sa mení a šancu by mohla uchopiť napríklad Čína – má peniaze, moc, rozviedku, výrobnú základňu – a nedostatok uhlovoíkových palív pre svoj rastúci automobilový trh…

  7. jonáš

    No má to dva háčky (teda má jich to víc, ale tyhle dva jsou takořka „obvious“) – jednak byste musel zajistit, aby ty výměnný akumulátory navzájem pasovaly i mezi autama různých výrobců (pokud máte zkušenosti s blbym lion do mobilu od „náhradního výrobce“ tak jistě tušíte, a to tam jde o prd a ne o kilowatthodiny) protože těžko budete mít na každym rohu separátní výměnný stanice pro každej model na trhu. Druhej hák je, že takový akumulátor neni hračka ale „bago“ s vahou minimálně stovky kg (a ta kompatibilní výměnná mechanika ho ještě zvětší a prodraží), takže na nějakou výměnu jinym způsobnem než „zajedu do servisu a dám si tři kafe“ můžete zapomenout. Třetí hák, musela by to být kompaktní vyjímatelná jednotka, kterou nemáte do kastle kam dát .. vestavěný můžou být různě distribuovaný po vozidle (optimální těžiště i využití prostoru). A čtvrtej, je to drahá hračka a musíte nějak zajistit aby se do oběhu nedostaly poškozený a devastovaný kusy třeba nadměrnym vybíjenim a travlym přetěžovánim .. a musíte jich vyrobit aspoň o polovinu víc než jezdících e-mobilů, a někdo to musí zafinancovat. Čtyřramenná kotva už drží spolehlivě i v největšim sajrajtu, řikaj lodníci.

  8. jonáš

    A vidim že zmiňujete „žárovkovej kartel“, tak to jo ;-)
    Víte co, dejte si domu na světelnej obvod snižovací trafo, stačí o deset procent, a běžný „kartelový“ žárovky vám vydržej klidně i 5000 hodin. Akorát budou prd svítit, ale za elektřinu spotřebujete skoro stejně.

  9. Jednooký

    Pokiaľ ide o výmenu, „dosť dobrú“ metódu predvádza „better place“ – napríklad tu: http://www.youtube.com/watch?v=qd0WPw3p2MQ

    Pokiaľ ide o jednotný rozmery a typ akumulátorov – tu by mohla zohrať pozitívnu úlohu EU (aspoň raz za čas by mohla, nie?). Proste by sa na trakčné akumulátory osobných vozidiel stanovila technická norma… Keď môže existovať euronorma na zakryvenie uhoriek a banánov, tak prečo nie na toto?
    Druhá vec – poškodené kusy: nie je žiadny problém vybaviť akumulátor vlastným riadiacim počítačom, v ktorom bude zaznamenaná celá história jeho prevádzky – a nezodpovedné hovädo ten poškodený akumulátor (ktorý má de facto len v prenájme) proste zaplatí. Alebo mu nesprávnou prevádzkou poškodený akumulátor nebude vymenený.
    Navyše – riadiaci počítač trakčnej batérie by mal prevádzkovému poškodeniu (nesprávne nabíjanie, preťaženie) celkom spoľahlivo zabrániť.
    Tretia vec – kam s ním? Miesta je v aute napodiv relatívne dosť, pretože z neho zmizne spalovací motor a nádrž. Optimálne by bolo vsadiť batériu do podlahy priestoru pre cestujúcich – je to priestor dlhý cca 1200-1500mm a široký 1300-1400mm u väčšiny áut. Pokiaľ by sa podlaha priestoru cestujúcich zdvihla napríklad o 100mm, svetlá výška by zostala zachovaná a o rovnaký kus by sa zdvihla strecha – tak sa získa priestor minimálne 150-200 litrov, ďalších cca 80-100 litrov by sa dalo získať napríklad pod zadnými sedadlami spolu teda 150-300 litrov, prípadne doplnkové batérie v objeme cca 100 litrov by sa dali vložiť aj ako zasúvacie moduly do priestoru dna predného a zadného kufru. Aj Tesla model S má batériu v podlahe, aký priestor skutočne zaberá som nenašiel, viac to ale určite nebude
    -> http://www.cartype.com/pics/10143/full/tesla_model_s_battery_13.png
    -> http://4.bp.blogspot.com/-AnwyDQUET2I/T6dyawydsqI/AAAAAAAAAG8/41j8JEeMjwU/s1600/Tesla_Model_S_Chassis_Battery.jpg
    Batéria v podlahe je pritom najlepšie možné riešenie z hľadiska ťažiska – je to proste ťažká doska na najnižšom možnom mieste vozidla (ostatne tak sú/boli riešené niektoré superšportové vozy -> dodatočná hmota v podlahe)
    Navyše sa to dá aj rozdeliť – časť batérií by bola pevne vstavaná „kam sa dá“ a časť pod podlahou ako výmenná.

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s