Losice

Jugorskští chlapci (Jugorsk – město v Tumeňské oblasti. pozn.překl.) zachránili od jisté smrti losici. Ze vzduchu uviděli díru v ledu v bažině a z ní trčící téměř neviditelnou hlavu losice, nevykašlali se na to, přistáli a začali ji tahat ven. Vzhledem k tomu, že tloušťka ledu který znovu narostl v díře poté, co se do ní losice propadla dosáhla 5 cm, losice se nacházela ve vodě minimálně 20 hodin. Po 20ti minutách masáží se zdálo, že by to mohla přežít. Záchranná operace trvala celkem 1,5 hodin. Celé se to nepodařilo natočit na kameru – vybila se baterie.

Překladatel chlapcům děkuje a losici drží palce.

***

Přeložil a poslal Hamilbar.

Advertisements

10 comments

  1. zajoch

    Příběh doslova dojemný. Pane překladateli, dík za jeho zpracování. Chlapci se zachovali ušlechtile a vrtulník to umožnil. Jaký to rozdíl od použití vrtulníku k zabíjení zvěře, tak jak to praktikovali a asi ještě praktikují mnozí elitní mizerové. Kdysi jsem četla, že to byla oblíbená zábava Kosigyna. Je-li to pravda nevím.

  2. Milan

    Je to poněkud překvapivé, že ji nesnědli. Co s ní udělali? Přidali k vlastním stádům, nebo prodali nějakému pastevci, nebo pustili volně do přírody?

  3. Janika

    Zajochu, také mě to dojalo. Je to krásný příběh, ze začátku to vypadalo úplně beznadějně a navíc i pro záchrance nebezpečně. Ten konec je nádherný, losice odchází po svých kamsi do tajgy. Krásně zpracované, i ta doprovodná hudba, působí to dojmem lidskosti s krásným vztahem ke všemu živému, zvíře jako přítel člověka :-). Ne objekt k zužitkování…
    Střílení zvěře z vrtulníku si představuju spíš neokoloniálními turisty někde v Africe. Je to odporné, samozřejmě…

  4. Hamilbar

    Milane pustili ji do volné přírody. Na krk jak jste si jistě povšiml ji uvázali stužku aby ji poznali. Po pěti dnech ji viděli ležící, ale nechtěli ji vyrušovat. Ta losice po dvaceti hodinách v ledové vodě právě bojuje o život.

    A protože doufám že mi neupřete právo klást otázky dovolte abych se vás na něco zeptal:

    – Proč vám přišlo překvapivé, že ji nesnědli?

    – Proč vás napadlo, že by ji mohli prodat?

    – Už vám někdy někdo plivnul do ksichtu?

    Za odpovědi předem děkuji.

  5. zajoch

    Pane Hruško, vím o těch USA lovech na lidi v Afghánistánu a napsala jsem k tomu nejeden rozhořčený komentář na OM. Víte, mne ale pobuřuje zbytečné zabíjení ostatních živočichů podobně jako zabíjení lidí.

  6. Janika

    Zajochu, jak je mi tenhle Váš postoj ohledně zvířat blízký :-). Takové to: „Vždyť jsou to jen zvířata“ – při tom se mi otvírá kudla v kapse…

    Hamilbare, z toho Vašeho dodatku o losici je mi smutno, takže to nemělo dobrý konec… I když vlastně možná ano, dostala aspoň šanci a nezůstala v té bažině.

  7. Milan

    Hamilbare, proč mi přijde překvapivé, že ji nesnědli, je nasnadě – já bych ji snědl. Nejsem žádný vegetarián a zvěřinu mám rád a rodinu k uživení velkou.
    Že by ji mohli prodat je vcelku jasné z místa, kde se to stalo, tedy na západní Sibiři v místech, kde obživa lovem je nepřekvapivá.
    Do ksichtu mi nikdo nikdy neplivl a ani Vy byste to neudělal, kdybyste mne potkal.
    A ti pánové nebyli žádní mládenečci a rozhodně nevypadali jako romantičtí snílci a losici si označkovali modrým páskem – závěr, že ji nadále považují za svůj majetek, je vcelku pochopitelný, ne?

  8. Janika

    Víte, Milane, ono to není o tom, že člověk uloví, zabije a sní zvíře. Je to o postoji člověka k ostatním živým tvorům. Považovat je jen a pouze za kus masa ke snězení je mi tak hluboce proti mysli, že jsem se nezmohla na reakci. Pro mě je zvíře v prvé řadě nádherná bytost, která může být mým přítelem, bytost, která má duši a je schopná lásky. Ne, máte pravdu, neplivla bych Vám do tváře, tohle nedělám. Ale snažila bych se být od Vás rychle co nejdál.

    A ti pánové vynaložili velkou námahu, riskovali, že se taky proboří pod ten led a losici si neoznačili jako majetek, ale chtěli v budoucnu vidět, jak se z toho dostala a jak dál žije. Je to z videa zřejmé a vaše nechutné poznámky opravdu nechápu.

  9. Milan

    Z videa je zřejmé jen to, že ji uvázali na krk modrý pás. Jestli jen proto, aby ji chtěli vidět, to je Váš úsudek. Já jsem si udělal úsudek jiný.
    Usmrcení zvířete, které je téměř mrtvé pro trauma, které prodělalo, mně rozhodně nepřijde jako necitelná věc. Nejsem odborník na jelenovité, zejména ne na losy, a tak nevím, jakou měla šanci to podchlazení přežít. Pokud jen nepatrnou, pak je její zabití a zužitkování přirozené. Zraněná zvěř se běžně poráží, aby se mohla snít (pojde-li přirozeně, k jídlu už nebude).
    A pokud jste si nevšimla, já vyjadřuji překvapení nad tím, že oni ji neutratili, a ptám se, jak s ní naložili později, přičemž možnost volného vypuštění do přírody nevylučuji, ale naopak expresis verbis zmiňuji.
    Skutečně tedy netuším, co Vás pobuřuje.