Nejen o restitucích

Napsal Jan Hruška.

Původně jsem chtěl, jako pamětník, napsat něco o historii a důsledcích restitucí, zvlášť v zemědělství. Pak jsem si uvědomil, že bude dobře zmínit několik dalších věcí, které s tématem souvisí a obvykle se o nich buď nemluví, nebo mluví jaksi podivně. Článek tedy bude poněkud nepřehledný a prosím o trpělivost – pokud to tedy budete číst.

Začnu historkou: Když jsem jel krátce po převratu do Holandska, těšil jsem se, že uvidím dokonalé zemědělství. KSČ se už od šedesátých let buď omlouvala za násilnou kolektivizaci, nebo mlčky souhlasila s tím, že to byla chyba. Nakonec tedy víceméně souhlasila i se Svobodnou Evropou, že právě proto zaostáváme za západem, zvlášť v krajinotvorbě. Tak jsem byl zvědav na dokonalou západní krajinotvorbu. Přes bývalou NDR vypadala zemědělská krajina víceméně jako u nás. Pak jsem přejel hranici a nestačil se divit. Pole od obzoru k obzoru, nikde meze, cesty, chalupy ani lesy. Nic. Jen dálnice středem toho všeho (nebo ničeho?). Později jsem se přesvědčil, že to tak nevypadá jen v rovinách Německa a Holandska. I třeba v Rakousku, když projedete pohraničními kopci a blížíte se k Vídni, můžete jet po dálnici deset minut kolem jednoho pole. Velkoplošné zemědělství, kde se hnojí chemicky a po poli jen přejedou třikrát za rok velkostroje, které zorají, zasejí a sklidí je daleko nejefektivnější a tam, kde jde jen o zisk se nic jiného neudrží.

Přitom nemusíme pochybovat, že i ve zmíněných krajích vypadala po válce krajina víceméně stejně, jako u nás před kolektivizací. Je to dáno technologií výroby. Když je základním pracovním a mechanizačním prostředkem koňský potah, musí být vše potřebné nedaleko. Je nutné, aby byla v dosahu stáj, louka a stodola na krmení. Největší účelná velikost statku je tím dána.

Takže násilná kolektivizace na západě neproběhla. Vše zjevně zařídila neviditelná ruka trhu. Drobný zemědělec nebyl konkurenceschopný a čím víc se dřel, tím víc byl zadlužený. Pokud včas neutekl, nakonec přišel exekutor. No a potom, pokud byl zvlášť tvrdohlavý, mohl akorát tak poslat rodinu k příbuzným, zapálit stavení ze čtyř stran a oběsit se na půdě. Nemusíme pochybovat, že i k takovým tragédiím docházelo. Jen o nich nemluvila Svobodná Evropa a nepsaly se dojemné knížky. Ani pes po těch lidech neštěkl.

Ještě informaci pro ty, kteří si idealizují starý způsob zemědělství: Ti lidé se tehdy nadřeli takovým způsobem, že si to dneska nedovedeme představit. Sedlák tehdy dřel sebe, svojí rodinu, čeleď – pokud nějakou měl, i hospodářská zvířata. Za to dobyl z půdy vydatnou potravu pro svou domácnost i pro další lidi, takže měli co jíst i řemeslníci a dělníci v továrnách. Tím umožnil rozvoj průmyslu a celé civilizace, jak jí dnes vidíme.

No a pro úplnost ještě pár slov o přírodních národech: Ty se možná tolik nenadřely. Zato v dobách nouze tito lidé přežívali často jen proto, že jedli slimáky, žížaly a podobné fujtajbly. Referuje o tom třeba A. V. Frič, který žil nějakou dobu mezi jihoamerickými indiány. Píše, že příslušníci těchto národů jedí v ústraní a evropskou hostinu by považovali za vrchol zvrhlosti. Vysvětluje to vlastní zkušeností. Když se člověku v době hladu podařilo ulovit nějakého slimáka, nemohl se s nikým podělit. Než vidět hladové oči ostatních, raději to shltnul potají. Jak jsem koupil, tak prodávám.

Shrnuto: Na skutečně ekologické zemědělství, kde třetinu plochy spásl dobytek, který vyprodukoval hnojivo na celou plochu, můžeme leda zavzpomínat. Před převratem to u nás vypadalo tak, že jsme měli maloplošné – ve srovnání se západem – družstevní zemědělství a v lidech přetrvávaly vzpomínky na násilnou kolektivizaci, nenápadně přiživované. Tady musím ještě jednou odbočit. Připomínání skutečných či zkonstruovaných příkoří je základní trik propagandy. Jednak obvykle nějaká existují. Druhak v této složité a blahobytné civilizaci platíme za pohodlí řadou nepříjemností, které lze za příkoří snadno prohlásit – někdy je těžké rozhodnout, jestli o příkoří jde nebo ne. No a třeťak a hlavně – na to, že jsou obětmi příkoří, lidé slyší a snadno se radikalizují. Odstrašujícím příkladem by nám měli být sudetští Němci. Takže, abychom se vrátili, lidi slyšeli na to, jak jim bylo před čtyřiceti lety ublíženo a někdo toho využíval.

Po převratu byl zpočátku odpor proti restitucím. Bylo správně připomínáno, že není možno vrátit stejným lidem stejné věci a návrat hospodářství o čtyřicet let zpátky se jevil nežádoucí. Pak zvítězil argument, že je třeba, aby vedle bývalých členů komunistické strany, kteří měli informace, byli ve správný čas na správném místě, takže privatizovali ze všech sil a západních podnikavců, kteří měli peníze a dovedně jich používali vznikla třetí skupina podnikatelů z tradičních českých rodin. Nemusíme pochybovat, že za tím byly zájmy, o kterých se nemluvilo. V zemědělství měli tržní komsomolci, kteří byli tehdy velice populární, jasno. Jestliže nám západ dodává potraviny levněji než naše podniky, může jít celé zemědělství k čertu. Taky ho tam, s vydatnou pomocí restitucí málem dostali. Je zásluhou Josefa Luxe, že byla alespoň část zemědělství zachována.

Obnovu zemědělství po restitucích si možná někdo představoval tak, že hospodář naučí tahat krávy, které dostal z JZD, vyhrabe dřevěný pluh, který jeho děda schoval před komunisty, zapřáhne a vyjede na pole. Skutečnost byla taková, že lidé, kteří hospodařili před kolektivizací, buď umřeli, nebo byli v důchodovém věku. Jejich děti žily většinou ve městě a k hospodářství svých rodičů neměly žádný vztah – tedy kromě toho, že obvykle dostávaly od rodičů jídlo i peníze, „aby se měly líp než my“. Jejich jediným zájmem bylo dostat za majetek, který jim spadl do klína co nejvíc. V té době bylo běžné vidět neobdělaná pole, za která jejich noví majitelé nedostali tolik, co si představovali, takže je raději neprodali a nechali ležet ladem. No, naštěstí se našli i jiní. Někde přežilo ve značně změněné podobě družstvo, jinde soukromník začal hospodařit a postupně získávat pozemky, aby se mu hospodaření vyplatilo, jiní tvrdohlavě hospodaří i na menším, často jako „kovozemědělci“, kteří mají ještě další zaměstnání, aby přežili. Všichni bojují s přírodou, neviditelnou rukou trhu i se státem. Staré vepříny, kravíny a jiná podobná zařízení postupně padají a přestávají připomínat, co umí neviditelná ruka trhu. No a pole se pomalu scelují, meze a cesty, které zůstaly po JZD, se ztrácejí a krajina začíná připomínat západní Evropu, jak jsem jí na začátku vykreslil.

Reklamy

16 comments

  1. Janika

    Takže zcelování bylo výsledkem jak volné ruky trhu, tak komunistické kolektivizace, to je užitečný poznatek :-). Komunisté to vzali jen rychleji a udělali blbost v tom, že do toho někoho nutili, to samozřejmě. Mělo to být dobrovolné, postupně by stejně všichni do družstva vstoupili. A kdyby někdo ne, aspoň by zavládla zdravá soutěživost a prospělo by to oběma stranám.

    Naše zemědělství před převratem uživilo celou zemi, nebylo sice v regálech 250 druhů jogurtů a sýrů, ale to, co bylo, bylo kvalitní. Když se tedy pole opět zcelí, jsem zvědavá, jestli budeme co se týče základních potravin opět soběstační.

    Je to smutné téma. Pamatuju si pole plná obilí a jiných plodin všude kolem míst, kde jsem žila, v kravíně bučely krávy, vepřín občas nelibě zaváněl, babička měla jednou na starosti malá telátka, jindy slepice, které běhaly volně po výběhu a já jsem jí pomáhala ukládat vajíčka do plat. Teď jsou pole kolem zpustlá, nanejvýš se objeví nějaká ta řepka. Takže – ať ta pole patří komu libo, jen bych si přála, aby na nich opět rostlo to obilí.

  2. sax

    Diky za clanek…
    Namatkou jsem hrabl do google maps:
    https://maps.google.ch/maps?hl=de&ll=46.930982,7.634168&spn=0.021452,0.029697&t=h&z=15

    To neni jednotny lan…ale co se za nim skryva:
    Svycarska vlada vyhlasila zemedelske usedlosti za kulturni dedictvi a aby zabranila jejich scelovani, tak je dotuje. V prumeru to dela 60 tisic franku na statek (1,2 milionu korun).
    Takze cisty Brusel…nejak nevidim duvod, proc povolovat konkurenci/ trhu oprate, kdyz vysledkem bude to, co predem vime: nekonecne lany jako v Rusku, dnes uz navic zaplevelene geneticky manipulovanymi plodinami, jedim slovem nekonecne rumiste a svincik 8-)

    Za zamysleni urcite stoji, proc takove kvantum intelektualu dela ideologicke obhajce volnemu trhu, kdyz jsou ocividne sami proti sobe. Co je zene do revolucnho nadseni rozoravat celiny a niceni vseho, co je vseobecne prospesne.

    Jedna z teorii mluvi o moderne jako o presvedceni, ze stavajici problemy nelze resit stavajicimi metodami (je treba aplikovat neco noveho)…a tady jsem ve svem premysleni ustrnul: volny trh podporujici intelektualni fronta se sklada z lidi, nespokojenych s volnym trhem 8-)

    Paradoxne si to opravdu myslim, protoze jsem soucasne presvedcen, ze tito intelektualove jsou natolik z/drceni stvajicimi problemy, ze nevidi, ze jsou dusledkem prave volneho trhu. Veri na socialisticke spiknuti, ze socialisticke vlady uplaci velke koncerny proto, aby zustaly u moci…“pravy“ a pravicovy stat se podle nich koupit neda.
    V kazdem uceni najdete vzdy nejakou absurditu, zde sice trh ma vladnout svetu, ale krome statu, ten jim ma byt netknut a ma mu byt zakazano zasahovat do ekonomiky.

    Clovek se nekdy divi, jak zjevne chyby se skryvaji v ucenich, ovlivnujicich zivoty celych generaci.

  3. sax

    Konecne take proto ten vysmesny odpor ke konspiracnim teoriim ze strany pravice: ma jen odvest pozornost od toho, je jadrem soucasneho pravicoveho presvedceni je take konspirace, socialisticka.

  4. zajoch

    Janiko, dala jste sem hezký komentář. Prožívala jste asi něco podobného jako já. Zemědělské družstevnictví nebylo špatné, jenom záleželo na okolnostech, ve kterých se družstvo nacházelo a na lidech, kteří ho vedli, ale tak je to se vším, nejenom ze zemědělstvím. Někde byli zemědělci tělem i duší a jinde ti kovozemědělci jak je zmíněno. Tam se často z družstva vytvořily státní statky. Samozřejmě v těch nebylo vždycky všechno v pořádku, dirigovaly je okresní orgány, mnohdy proti zemědělským zásadám. Ale pole byla obdělaná, krávy dávaly mléko, i když někdy byly krmeny všelijakým krmením. Vím to z první ruky. Nějaká pastva byla jenom snem.

    Bylo i tehdy hodně nedostatků, příkladů bych našla hned několik, ale jak se dnes se zemědělci zachází je skutečně odsouzeníhodné. Je na ně tlačeno ze všech stran a parazitují na nich příživníci. Ty často zmiňované obchodní řetězce jsou jen jedním z parazitů. Podobně jako je dříve utiskovaly okresní zemědělské správy, tak dnes různé kontrolní instituce, nařizující jim nesmysly.

  5. Janika

    Děkuji, zajochu, máme asi podobné vzpomínky. Co se týče těch nedostatků, tak jistě nějaké byly, ale já mám v paměti ty rázné ženské, co od svítání byly na nohou, pro slůvko nešly daleko a žádné práce se nebály – tak nějak věřím, že si toho hodně uhlídaly.

    Jestli krajinu s velkými lány, nebo s malebnými políčky a chráněnými malými hospodářstvími, jak píše sax – tak jistě by se mi víc líbil svět s těmi políčky. Pokud by to fungovalo. Dotovat takové věci je jistě známkou vyšší vývojové úrovně společnosti :-).

  6. ;-)))

    off topic, co rikate na toto, napr. od 1:24

    Nemecko sa pridá k BRICS

    Slovan | 18.03.2013

    Tu je možná odpoveď na to prečo.

    Žiaľ po rusky, ale treba sa učiť aj rusky – bude to treba, viac ako angličtinu.
    Odpovědět
    Re: Nemecko sa pridá k BRICS

    Hox | 19.03.2013

    tak tohle je silná káva, co se týká obsahu, doporučuji všem si udělat čas. A opět juvenálka, informace z první ruky.
    Odpovědět
    Re: Re: Nemecko sa pridá k BRICS

    taurus | 19.03.2013

    Juvenálka, už je věc docela známá, ve smyslu, že se člověk už orientuje, co k čemu. Ale nejzajímavější věci začínají od poloviny tohoto videa. A to, že Německo není v podstatě žádný stát, ale nějaká soukromá firma, patřící někomu, kdo je nad státy. To už je opravdu dost silné kafe. Netušil jsem, že jsou až v takové pasti. Budou s tím něco dělat anebo všichni budou spolehat jen na Rusko?
    Nyni už chápu, proč Merkelova vede takovou politiku, která je protí zájmům její vlastní zemi, ona se prostě k tomu upsala a skoro žádný prostor k manevrování nemá. Ještě, že do Německa se kdysi nastěhovali tito rušti Němci, kteři jednoduše používají vlastní mozek a vidí veškerou absurditu současné reality.
    Odpovědět
    Re: Re: Re: Nemecko sa pridá k BRICS

    Hox | 19.03.2013

    a nejen „v podstatě“, ale i právně to není stát, ale s.r.o. registrovaná v Hamburku tuším.. taky jsem netušil, že to tam je takhle. Navíc například nikdo v Německu ve skutečnosti právně nevlastní žádné pozemky, i když za ně zaplatí atd.. ono tam je obecně všechno jenom jako, vypadá to jako stát, ale není to stát:
    – soudce nemá žádné oprávnění někoho soudit, pod rozsudky se nepodepisuje (když odsouzený řekl že půjde do vězení, pokud soudce jeho rozsudek podepíše, soudce to neudělal a nechali ho radši jít)
    – německá „ústava“ (Grundgesetzt) platí jen na lodích a v letadlech, protože z ní odstranili článek o tom, na jakém území platí
    – policie, soudy, finanční úřady jsou všechno analogie českých s.r.o. subjektů,
    – na německé „občance“ není napsáno „občanský průkaz“, ale „personal…“ (namísto „personen..“). Personál = zaměstnanec firmy BDR (Bundesrepublik deutschland)
    – dále, správný státní znak jen jen na německém zahraničním pasu, na interních dokladech má orlice o jedno pírko více = jiný znak
    – atd atd.

    Příklady ze života: člověka zadržela policie, vytáhla z auta a odvedla k výslechu. Tam dotyčný řekl, že podle ústavy mají povinost se mu legitimovat a že se s nima nebude bavit, dokud se mu nelegitimují a neoznámí mu jména. Načež oni jako na povel vstali, zasunuli ruce do kapes a těly ho vystrkali ven z budovy. (kdyby použili ruce, mohl by je žalovat)
    – nějaký právník vysoudil zpětně na firmě SRN daně za celý svůj život (miliony eur), protože jim dokázal že SRN s.r.o. neměla žádné zákoné právo je vybírat
    -a mnoho dalšího..

    celé video je nadmíru zajímavé, doporučuji

    Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/rozhovor-se-syranem-v-syrii/

  7. ;-)))

    PS> k tomu nuceni… Povidal jsem si pred lety se strycem… vykladat jak u nich, jiste to nebylo vsude stejne, ale i tak to o necem mluvi…

    Kulaci…
    Nejvetsimu kulakovi na dedine sebrali kone a dali ho do druzstva. Rval jak tygr.
    No a pak se stal predseda druzstva.
    Tolik k tem utlacovanym kulakum a problemu.

    Byl predseda a nemel vubec Zadnej problem…vsichni byli happy.

    Ale ano, mohli to udelat diplomaticky. Jenze, zvazte za jake doby, v jakych podninkach… mam na mysli podobne jako dnes obdobi tridni valky kde hegemon a iniciator nebyl jak se dnes vnuceje robos ale ten kdo ho vysaval… a zvazte i material, mam na mysli vzdelani tech robosu, rozhled…
    Z toho uhlu pohledu to dopadlo relativne dobre, vzpominate pozdeji kdo chtel veset na kandelabrech a dodnes je smutny ze netekla krev?

  8. vittta

    Ještě chybí dodat,jak se v družstvu pracovalo.
    Tedy co já vím,tak se tam nikdo nestrhal,každý si navíc bral,co potřeboval a celkově byli všichni v pohodě.
    Tedy pokud se vezme výkon/výsledek,byl ten výsledek impozantní.

    Nevím tedy,jak dalece pracují dnešní zemědělci a jak silně pracovali velkozemědělci na západě.

    Můj otec bydlel ale v r.1989 v Reichu v okolí Ulmu a jeho soused byl sedlák.
    Ten celý život jen makal,v sobotu do hospody a v neděli do kostela (dobrovolně povinná činnost vzdáleně připomínající účast na průvodech 1.máje apod.-dobrovolné byly i příspěvky na církev strhávané ze mzdy-vzdáleně připomínající naše ROH),byl jsem tam,viděl jsem staré auto a jinak vše připomínalo průměrné až podprůměrné družstvo tady u nás….
    Otci si postěžoval,že mu život utekl a on viděl leda hovno-a peníze,které má našetřené nemůže použít,protože jimi musí jistit rodinný majetek-tedy to hospodářství.

  9. annapos

    Janiko, mé povědomí o současném zemědělství se ztrácí, něco ale vidím.
    Chtěla bych se vyjádřit k poslednímu odstavci článku pana Hrušky, a odkazu na satelitní mapy, pana saxe. Prohlédněte si tyto mapy, pokud máte nějaký vztah k půdě a zemědělství, uvidíte zajímavé věci, z červenozemě na Lounsku, černo a hnědozemě na Žatecku a polabské nížině se postupně stávají bělky, tedy prašné polopouště.
    Proč, důvod je jednoduchý, vlastníci jejichž půda pro ně nemá žádnou citovou hodnotu, je neprodejná, ji pronajímají, zisk je téměř nulový, stačí jen na daně, nemají k ní žádnou citovou vazbu, jak to kdysi bývalo. Vztah k ní nemají ani nájemci, půda, je pro ně jen prostředek k ziskům, drancují ji tedy jak se dá. Postupně, se z Českých polí stanou neúrodné pouště. Jistě, jako v každém jiném odvětví, „není hospodář jako hospodář a půl lán jako půl lán„ .
    Ale ten satelitní pohled, je znepokojující, pro lidi, se vztahem k zemědělství, a doufám, že i pro odborníky?
    Kdo si pamatuje, vidí to, mám obavu, jestli tyto změny nejsou nezvratné?

  10. Janika

    Aničko, to jsou moc zajímavé postřehy o té půdě. Nevím, doufám, že ty napáchané škody časem napravit půjdou, jestli tedy lidé budou chtít.
    Půda leží ladem a přitom je tolik lidí, kteří by si moc rádi nějaký ten kousek země obdělávali, pěstovali něco třeba jen pro vlastní potřebu. Jenže na pronájem nemají.
    Stejně je to divné – vlastnit půdu, vlastnit kus země a nepustit tam jiné lidi.

  11. annapos

    Vlastníci půdy nejsou ani náhodou troškaři, jsou to děti a vnuci dávných majitelů, byla jim navrácena v restitucích a jedná se o mnoha hektarové plochy, mají je v pronájmech sro-čka, i soukromníci, co se jim, jen na svém nevyplatilo podnikat, mnozí z nich, nemají o zemědělství ani páru. Velice chytré smlouvy, jim zaručující mnohaletý pronájem, nejen že neumožňují něco takového, jak píšete a nemluvila jsem o polích ležících ladem, těch tolik není, řeč byla o lukrativním biznisu.

  12. annapos

    Ještě mám připomínku ke komentáři vittta, protože tady není možnost reagovat přímo. Výsledek byl impozantní….. Dnes dovezeme naprosto všechno, proč? Protože je to dřina, vypěstovat třeba česnek, cibuli, okurky, mák, tedy to dovezeme, a zasejeme řepku, nikomu se nechce dělat rukama, a vysokoškolskou hlavou, se mák nevypleje, všichni mladí jsou dnes „studovaní„ a na to jsou potřeba ruce. Čí? Afričanů, nebo ukrajinské? kdo jednou bude pracovat rukama. A ti minulí družstevníci, si lehli na poli a ta práce, co uživila celou zemi, se udělala sama a ještě jsme živili i mnohé přilehlé krajiny ?

  13. vittta

    Dneska nikdo nechce pracovat rukama,protože práce rukama není.
    Minimálně taková,aby byla slušně zaplacená a stabilní.

    To je základ.
    Rovněž společenský kredit rukama pracujícícho je minimální,jo,ten,kdo pracuje rukama je zrovna taková socka jako poslední vagabund,co se válí v parku na lavičce.

    V hrůze,aby potomci měli alespoň něco jistého je rodiče rvou na školy s tím,že titul zajistí alespoň nějakou jistotu.
    Tím se titul stává zbožím-žádaným zbožím-a lecos se dá za něj zaplatit.

    Prakticky to není pravda-ale je to vlastně jediná možnost,rodiče svým potomkům i sobě kupují naději,možná spíše iluzi….

    Ti minulí zemědělci na poli celé dny neleželi-ale ani se nestrhali.
    V JZD se neplatily daně a v naturáliích se vždycky něco našlo.
    Zemědělství bylo za socialismu celkem zajímavý obor.

  14. Janika

    Anička a Vittta – k té manuální práci na polích – my léta kupujeme nádherné brambory na uskladnění u zemědělce z krásné krajiny okolo Krakovce. Kdo je ochutná, tak ty ze supermarketu už nepozře. Jenže loni oznámil, že končí – sám to nezvládá a lidi nechtějí na brigádu, přestože práce v regionu není. Čím to je – jsou opravdu líní? Možná to bude v něčem trochu jiném – lidi potřebují stálý příjem, stálou práci, nějakou jistotu. Jednorázový výdělek jim nepomůže. Tohle byla výhoda družstev, lidi měli po celý rok jistotu, i když práce se měnila a taky pořád nebyla, tak bez příjmů nebyli ani měsíc.

  15. annapos

    A proto že dnes nepotřebujeme malé jistoty, ztratíme jednou i ty velké. Je to zjevné v Řecku, na Kypru, ve Španělsku, a Island je tím největším otazníkem, jaký znám ?

  16. Pingback: Farmářské maso | Poznámky pana Bavora