Dveře ve zdi – 79

Napsal alexandrov_g.
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

Co je to umění války?

Zkuste někomu, komukoliv, jakémukoliv auditoriu, položit tuto otázku a budete doslovně zasypán odpověďmi. Thermopyly, Trafalgar a tři sta Sparťanů. „Kulka je hloupá, zato bodák je pašák!“ Bodák je samozřejmě pašák, ale problém není jenom v tom, že kulka zdaleka není hloupá, ale navíc i v tom, že všechno, co vám uvedou jako příklad, bude uměním ne války, ale –  uměním boje. A to nejenom že není totéž, to je něco zcela jiného.

Pojďte, trochu se rozptýlíme, prohlédneme si pár obrázků, rozebereme si pár příkladů a bude to o to užitečnější, že nám to zároveň umožní vypořádat se s některými mýty. Například s mýtem o jednotném zlém Západu, nemajícím nic jiného na práci, než zničení chudinky Ruska. Ideologie „obklíčené pevnosti“ není ničím výjimečným a z taktických důvodů ji používal kdekdo, ovšem funguje, stejně jako léčení jedem, pouze v malých dávkách, jestliže ji budeme hltat polévkovou lžící, nic dobrého z toho nekouká, protože společnost si na sebe samu vytvoří pevný názor jako na podivného do kouta zahnaného vyvrhele a „vichry nepřátelské dují nad námi“. I bez toho všichni chápou, že žádných přátel není, ovšem k nalezení správné pozice je zapotřebí střízlivá kalkulace, nikoliv psychóza.

A i kdyby byla dokonce pravda, že „Rusy nemá nikdo rád“, tak z toho samozřejmě neplyne, že mají rádi někoho jiného. Jakoby lidé po celém světě byli zamilováni jeden do druhého a když nemají rádi Rusy, milují Američany. Nebo Číňany. Nebo Židy.

Nebo Francouze.

dvere 79 1
Toto je jedna z politických ikon XX. století. Charles de Gaulle. „Velký muž“. Jeho velikost začala z toho, že maje hodnost kapitána, šikovně vystihl okamžik a projevil přání stát se instruktorem při francouzské vojenské misi v Polsku v době sovětsko-polské války 1919-1920. Školení ho brzy začalo nudit a tak od slov přešel k činům, přitom s takovým zápalem, že byl navržen na nevyšší polské vyznamenání Virtuti Militari. Potom se vrátil do Francie, potom následovaly všem známé události, potom následovaly události méně známé, jako Druhá světová válka, potom se de Gaulle ocitl v Anglii, vzavše s sebou 100 000 franků ve zlatě z tajných fondů francouzské vlády, potom stanul v čele francouzské Národní rady odboje coby polovina diumvirátu generál Giraud – generál de Gaulle, potom následoval zákulisní boj mezi USA a Anglií, protože Američané chtěli aby Národní radu odboje řídil jejich člověk Giraud kdežto Angličané chtěli de Gaulla, potom to vysoké smluvní strany usmlouvaly-dohodly a Girauda odsunuly a de Gaulle se v dubnu 1944 konečně stal tím de Gaullem, kterého známe. „Osvoboditelem Francie“. Budoucího „osvoboditele“ nebrali příliš vážně ani Angličané, a už vůbec ne Američané, k „událostem“ jako byla Jalta a Postupim ho blízko nepouštěli, přeci jenom „jiná úroveň“, a kdyby jen Jalta, de Gaullovi se ani neobtěžovali oznámit datum invaze do Normandie a o tom, že se „spojenci“ vysadili ve Francii, se dověděl z vysílání BBC. V tom okamžiku se de Gaulle z celkem pochopitelných důvodů začal cukat (bodejť by se necukal) a osmý den po začátku operace Overlord „překonav Churchillův odpor“ nakonec dorazil do Francie. A tento okamžik je zachycen na fotografii. De Gaulle v Normandii. Na pláži. „Sedím, kouřím.“ Sedí, kouří a čeká, kdy mu dovolí začít „osvobozovat Francii“.

Situace v Normandii byla v té době do té míry klidná, že jen o den později, než de Gaulle, tam zavítal Jiří VI., aby se na místě seznámil se situací a povzbudil vojska:

dvere79 2
Týž den vydali povolení a de Gaulle se Francouzům předvedl osobně.

dvere79 3
Zvěčněn byl v městečku Bayeux, ta fotografie je celkem známá, jenom dnes, jistě pouze díky určité zapomnětlivosti, nepřipomínají, že městečko, po jehož ulicích generál tak mužně kráčí, se již celý týden nachází v rukou Angličanů. V Bayeux pronesl de Gaulle první ze svých mnoha řečí. Řečnění mu moc nešlo, zato mluvil s velkým zápalem, to mají Francouzi rádi, a hned v prvních větách si osvoboditel pospíšil sdělit Francouzům a Francouzkám tu myšlenku, že od teď se Francie nachází na straně spojenců. Do té řeči to Francouzi a Francouzky netušili.

Potom následovalo „osvobození Paříže“ které potřeboval pouze a jedině de Gaulle, spojenci se chystali minout Paříž severněji. V oblasti „velké Paříže“ Němci disponovali pouze silami dvou divizí a udržet mnohamiliónové město bylo pro ně nemožné, pročež spojenci nepřikládali Paříži nějakou zvláštní důležitost. Kromě toho ani Američané, ani Angličané nechtěli u Francouzů vyvolávat dojem, že jim de Gaulla „vnucují“, potřebovali iluzi, že Francii osvobodila Francie. Ovšem poté, co se „Druhá obrněná divize“ generála Leclerca střetla v předměstí Paříže s Němci a ustoupila, poté, co ztratila 70 padlých mužů, museli zasáhnout Američané, navíc v té době už ve městě zavládl chaos a zkušení Pařížané stavěli barikády a stříleli po sobě navzájem i po Němcích, což jim Němci velmi neochotně opláceli také střelbou, protože se snažili dodržovat dohodu o příměří, kterou podepsali s „Hnutím odporu“. Skončilo to tím, že na město šli ze dvou stran, dvěma kolonami, americkou a francouzskou, francouzská, jak bylo domluveno, vstoupila první a – voila! – Paříž neshořela.

Osvobození Francie se potom zredukovalo hlavně na takovéto scény:

dvere 79 4

Tyto nešťastnice žily s „bošema“. V Paříži dav lovil a k smrti utloukal prostitutky, no jak by ne! Ty potvory se přece prodávaly Němcům za peníze! To, že Francie byla fakticky spojencem Německa, že celou válku celá Francie pracovala na Německo, krmila Německo a za to dostávala právě takové peníze, to zůstávalo tak nějak „mimo rámec“. Mimochodem, komunisté se snažili nějak ten hnus zastavit, ale de Gaulla přivezli do Francie právě proto, aby čelil poválečné „komunistické hrozbě“, „odpor“ aktivně vytlačovali ze všech vznikajících orgánů moci a de Gaulle, který si od počátku budoval pozici „francouzského nacionalisty“, zřejmě měl za to, že kolektivní vinu bude nejlépe kanalizovat směrem na někoho jiného, a v roli toho jiného se přirozeně ocitli ti nejslabší.

Druhá strana s ním byla spokojena proto, že předvedl něco, co ji v podstatě vyhovovalo. Tak například Angličanům de Gaulle počátkem roku 1944 navrhl (smrtelně vážně!) vytvoření společné fronty proti SSSR a USA. V roce 1944 bylo nejenom těm chytrým, ale i hlupákům jasno, kdo budou vítězové Druhé světové. A kdo budou poražení. No, a de Gaulle nabídl Angličanům uzavřít spojenectví s ním, s de Gaullem, a po porážce Německa se nezastavovat, ale pokračovat ve válce, tentokrát s vítězi, s Rusy a Američany. Současně. Dělaje tuto nabídku, která se podle jeho názoru nedala odmítnout, udatný generál disponoval silou zhruba 400 000 mužů, převážně Afričanů, které ze stromů sňali, do Anglie dopravili, jakž takž vyzbrojili a nakrmili právě ti Američané, se kterými de Gaulle hodlal bojovat. Co mu na to Angličané odpověděli není známo, ale co si o generálovi pomysleli, není těžké si představit. „To je ale moudrá hlavička! – pomysleli si Angličané – That’s our man!“ Kdo, když ne on, by měl stát v čele poválečné Francie?

„Rozhodně je třeba ho podporovat.“

Advertisements

22 comments

  1. Lee

    p. Alexandrov má něco proti De Gaulovi? Co si budeme nalhávat, s komunistickým odbojem a s komunisty vůbec De Gaule ve francii zatočil. Zřejmě odtud fouká vítr :-D

      • Lee

        Janiko, srovnáváte nesrovnatelné. Na jedné straně byli svobodní Francouzi se kterými soupeřili rudí podporovaní ze SSSR. V podstatě se jednalo o politický boj. Regulérní (a velmi často i neregulérní) politický boj, se vším co k tomu patří. Pokud podléháte zjevnému podsouvání od Alexandrova, že násilí na ženách které „kolaborovaly“ s Němci, má na svědomí De Gaule, tak tohle vyřizování účtů proběhlo snad na všech osvobozených územích. Třeba v Holandsku to vypadalo podobně jako ve Francii… A z toho svobodné Francouze jaksi nařknout nelze.

        Alexandrov, jakkoli si vážím jeho článků pro jiný pohled, je produktem Sovětského myšlení. A tak je potřeba přistupovat opatrně ke kategorickým odsudkům…

        Budu rád jestli se Alexandrov dostane ke studentským bouřím v 68 ve Farncii. Z toho totiž De Gaule vyšel posílen… Opravdu jsem zvědavý na jeho pohled…. :-D

        • Janika

          Lee, ten boj s „rudými“ pan Alexandrov popisuje z tohoto pohledu poměrně přesně: „komunisté se snažili nějak ten hnus zastavit, ale de Gaulla přivezli do Francie právě proto, aby čelil poválečné “komunistické hrozb씓. Pořád se posuzuje, „kdo“ co dělal, a ne „co“ se dělo. Kdyby byli bývali komunisté prováděli s ženami tohle, dokážu si představit, jak by to měli dodnes na talíři. Generál tomu zabránit mohl, jenže se mu to nehodilo, k utužení morálky bojem proti „společnému nepříteli“ to posloužilo. Ono postavit se propuknuvší špatnosti, zvrácenosti a nízkosti v lidech, to chce hodně síly, pevnosti a odvahy.

          No a k tomu Vašemu obvinění pana Alexandrova, že straní komunistickému SSSR – na OM ho zrovna někdo obvinil, že je málem nastrčeným agentem a předsunutou kolonou, která má přesvědčit Rusko, že jeho nukleární zbraně jsou zbytečné :-).

    • hans

      Zatočil s komunisty tak, že se ocitli v jeho vládě v ministerských křeslech.

      Fakt by mě zajímalo, co byte říkal, kdyby stejně „zatočil“ s komunisty třeba Sobotka po volbách 2014.

  2. brtnikvbrlohu

    Na netu se objevila zajímavá diskuse týkající se tzv. socialismu, něco podobného jsem ještě neslyšel – neviděl – nečetl:

    A není to od věci k tomuhle seriálu.

    • brtnikvbrlohu

      Ještě dodatek – podstatné je v prvních pěti příspěvcích – jde o dějiny Sovětského Ruska hlavně za Stalina, další příspěvky se věnují kultuře a mohou být zajímavé pro kunsthistorika, Ransdorf je zajímavý svým postojem k ekonomům.

    • Janika

      Děkuji, brtníku, duplicitní jsem odstranila a to video si ráda poslechnu, asi zítra, teď jdu na Fordbrydelsen :-).

  3. Astr

    Staci fakta, netreba obvinovat Alexandrova ze se nevyjadruje o generalovii dost positivne.
    Sve nadseni z mladi kdy si v Polsku de Gaulle vyslouzil obdiv za rasanci s jakou sel proti Rusum, si chtel zopakovat I coby general.
    Bylo to az na konci valky a v pocatcich vyvoje kdy bylo jasne ze spojenecke Rusko po porazce Nemecka bude stat na druhe strane barikady a tedy budouci nepritel byl jiz dopredu jasny.
    General s tim prisel jen trochu predcasne :-) Tot vse.
    Ze studentskych bouri vysel general posilen?
    Z ceho jeste? Z mirove politiky vuci Alziru?
    Jsou Frantici kteri vam reknou ze kdyby se vuci Alziru postupovalo jinak nemusela mit dnes Francie pres 5 millionu muslimu!
    Navic kazdym rokem pres 100tisic novych pristehovalcu dostava povoleni k pobytu.
    A Brusel? Vta vse co vede k „rozdel a panuj “ :-(

    Hlavne ze se zde najdou komentare ne k obsahu clanku ale o tom kdo jej napsal a hlavne POZOR, co tim sleduje !
    Ze dvou moznosti , bud neschopnosti pouzivat horni polovinu hlavy a nebo naopak a presmerovat debatu na to co je nutno cist mezi radky, alias hasbaru jako remen, ja doporucuji na reci a otazky co ze to vlastne autor svym clankem sleduje nereagovat.
    Smirte se s tim ze I kdyby bylo ne 20 ale I 40 let po Sametu, stale budou u vas zit lide kteri cokoli z Ruska budou vnimat jako rudy hadr!
    Vliv Ruska? Tak s tim sakra neco udelejte!
    Nepatri jim uz jen Karlovy Vary, ale protoze penize neznaji hranice, bude jim toho u vas patrit stale vice a pro vas stale mene radostne.
    Koncim otazkou, jako je rozdil mezi tim kdyz jsou za tim ci onim vlivem penize puvodem NEMECKE, AMERICKE, RUSKE , CINSKE?
    Pozor na Rusky vliv, kdyz uz vam republiku rozkradli a rozprodali?
    Jihoafricke Plzenske uz je zase jine a ci ze to bude Budvar kdyz stat prece nic nema vlastnit a produkovat jak spravne trzne prohlasuji vasi pos(l)anci ?
    Ktere, jake a ci penize to zprivatizuji?
    Kolik toho jeste zbyva k uplnemu rozebrani republiky?
    Hlavne pozor na Ruske nebezpeci a Ruske clanky:-)
    cha cha cha

    • Janika

      „Hlavne ze se zde najdou komentare ne k obsahu clanku ale o tom kdo jej napsal a hlavne POZOR, co tim sleduje !“ – Astře, ono by na tom, že se člověk zajímá o to, co je zač autor, nebylo nic špatného, kdyby to bylo založené na znalostech a faktech a ne jen na nějakých osobních animozitách. Dnes existuje tak nedozírné množství poznatků a názorů (teď nemyslím vědecké a odborné poznatky), že není v silách člověka orientovat se v tom vlastním rozumem. Proto si myslím, že je důležité vědět co nejvíc o autorovi a když dojdu k tomu, že tomuhle člověku můžu věřit, je to velká pomoc při orientaci se ve světě.

      Když vezmete jednotlivé citáty vlastně kohokoliv, tak můžete vybrat takové, že z něj uděláte zločince, hlupáka, mudrce – cokoliv chcete. Citáty Margaret Thacherové, které jste sem nedávno dal, tak nevět, kdo je řekl, byly by mi docela sympatické. Mimochodem, nejvíc se mi líbil tenhle:
      „Být silný je jako být dámou. Musíte-li to lidem říkat, nejste.“

      • Astr

        S malou vyhradou ke komentari:
        Dnes existuje tak nedozírné množství poznatků a názorů (teď nemyslím vědecké a odborné poznatky), že není v silách člověka orientovat se v tom vlastním rozumem. Proto si myslím, že je důležité vědět co nejvíc o autorovi a když dojdu k tomu, že tomuhle člověku můžu věřit, je to velká pomoc při orientaci se ve světě.

        Nekdy muze byt lepe o autorovi jakoby nevedet aby neprevazil jeho zivotopis-Curriculum Vitae nad informacemi ktere se rozhodl dat na verejnost.
        Uvedu na prikladu ad absurdum :-)
        I sexualni deviant muze napsat dobry recept na Vam dosud neznamou potravu:-)
        Hrozi nebezpeci ze ten recept nikdy nevyzkousite z obavy ze tam napsal takovou kombinaci ktera vas muze pripravit o vedomi abyste mohla byt nasledne znasilnena.
        Tim rikam ze „povest“ autora muze byt az tak malo verohodna ze vlastne by bylo nejlepe vubec necist co autor napsal.
        Co predvadi nejen massmedia v CR ale po celem svete to FSECHNO mozne jen ne verohodne informace kdyz jde o nekoho jehoz povest muze byt ci dokonce mela li byt zpochybnena.
        Abych nebyl nespravne pochopen staci vzit v potaz informace o vasich 2 kandidatech na presidenta. jako ukazka jak hodne ci malo byly informace „odkloneny“ od pravdy za ucelem nasmerovat mysleni prosteho ovcana a volice tim spravnym smerem ?
        Dovolim Vam abyste si myslela ze jsem si to naschval zjednodusil az tak ze me vice nez autor zajima. obsah prispevku.
        Pokud ctu clanek kde neni myslenka a obsah je jednoznacne propagace jedno ceho, pak to predevsim vypovida o autorovi.
        I na internetu plati to nejobecnejsi pravidlo, ze:
        velci lide diskutuji o myslenkach
        prumerni lide o skutcich
        mali lide mluvi o druhych
        ti nejmensi predevsim spilaji , obvinuji, podsouvaji…..

        • Janika

          Astře, recept Hanibala Lectera na fazole s játry, nebo mozeček na topince bych ani zkoušet nechtěla :-). Taky nadsazuji, jasně :-).
          Vždyť každý má možnost svými myšlenkami i skutky přesvědčit, jen říkám, že vnímat sdělení v souvislostech autora je praktické. Když například napíše leho, že Marx byl nevzdělaný šarlatán, je to o něčem úplně jiném, než kdyby to napsal třeba Hans. V tom prvním případě zapnu schvalování komentářů, protože na podobné výšplechty tu není nikdo zvědavý, v tom druhém bych se pídila po dalších informacích.

          Tohle je moc pěkné, to si zapamatuju:
          velci lide diskutuji o myslenkach
          prumerni lide o skutcich
          mali lide mluvi o druhych
          ti nejmensi predevsim spilaji , obvinuji, podsouvaji“

  4. Lee

    Cítím, že bych měl vysvětlit svůj postoj.
    To, že jsem použil termín „produkt sovětského myšlení“ není myšleno nijak hanlivě, i když to tak může malinko vypadat. Chtěl jsem tím dát najevo, že nekriticky přijímat kategorické odsudky p. Alexandrova je dvousečná zbraň. Obzvláště pro nás Čechy, malý národ, který bývá svými sousedy často okupován a diplomaticky řečeno, je ve vleku světových mocností…
    Stejně tak si nemyslím, že by bylo v moci kohokoli, zastavit to co se dělo v prvních dnech na „kolaborantech“ jednoduše proto, že moc která by měla zájem to zastavit (svobodní, komunisté, spojenecké armáda, nebo jakákoli skupina hnutí odporu) prostě nebyla dost silná. Generál si ve Francii teprve budoval postavení.
    Jak se chovala Sovětská okupační armáda se můžete dozvědět třeba z knihy http://vargulic.bigbloger.lidovky.cz/c/270079/Kolikrat-bylas-znasilnena-Zeny-z-Berlina-vztycovaly-prsty.html To se prostě fakt…

    Termínem „zatočit s komunisty“ mám na mysli, že generál vyhrál první kolo boje o moc navzdory Američanům a s malým přispěním Británie. A to tím, že se mu podařilo obsadit pařížskou radnici a měl v Paříži svoji armádu. A díky usilovné propagandě, byl nakonec akceptován i Francouzi obecně (narážím na takzvaný gaulismus a jeho pozdější prezidentování). To je prostě fakt.

    „Vyšel posílen ze studentských bouří v 68“ mám na mysli to, že po vypsání předčasných voleb jeho strana vyhrála volby…

    Ještě jedna věc, neobviňujte mě z anti ruských postojů. Je jedno jestli je okupant za Atlantikem, nebo za Užhorodem. Je jedno, jestli svoji ideologii, kterou se snaží ospravedlnit okupaci, nazývá komunismus, socialismu, kapitalismus nebo sjednocená Evropa. Vždycky je to zlo proti kterému je potřeb bojovat.

    Co vlastně znamená v názvu naší země REPUBLIKA?

    • Janika

      Lee, děkuji, že jste se pokusil svoje stanovisko vysvětlit.

      Trochu bych odlišovala, jak se chovali Rusové na dobytém území k přemoženému nepříteli, který je předtím napadl a způsobil jim nepředstavitelné množství běd, a jak se chovali třeba ti Francouzi ke svým vlastním ženám, které se provinily jen tím, že se snažily přežít, když titíž pánové tvorstva svou zemi jednoduše neuhájili a pustili do ní nepřítele. To jsou odlišné věci z hlediska morálky i lidskosti.

      Ten odkaz, který uvádíte, mi připomněl zážitek Květy Fialové, kterou v 15 letech právě ruští vojáci také znásilnili. Velmi ji obdivuji za to, že to celoživotně nikdy netajila a otevřeně o tom mluvila.

      Co se týče okupace jako jednoznačného zla, tak to je daleko složitější. V prvé řadě je sakra rozdíl, když vás někdo obsadí, třeba i s mírným násilím, a když na vás začne shazovat bomby. No a pak je tu otázka bipolárně rozděleného světa, který, když byl jakž takž v rovnováze, zajišťoval poměrnou stabilitu a zmenšoval hrozbu celosvětového konfliktu.

    • Astr

      Dik za vysvetleni:-)

      Co vlastně znamená v názvu naší země REPUBLIKA?

      Jiz davno nesametove a rozhodne ne to co se pod timto nazvem ve skole vyucuje:-(

  5. vittta

    Myslím,že (složitá) diskuze o pranýřovaných ženách ve Francii je celkem mimo realitu.
    Zde jsou zmíněny ženy,ve skutečnosti byli pranýřovaní i muži,kteří se tak či onak „zapletli“ s Němci.(nebo s manželkami svých bližních.)
    Divoké časy přejí vyřizování osobních účtů,na tom není nic zvláštního.
    Rovněž se považuje za určitou „slušnost“,dát lidu nějaký čas na plenění a vyřizování oněch účtů-každý,kdo by jim v tom chtěl bránit (i kdyby měl tu sílu) by byl politicky vyřízený.
    Dodal bych k tomu jenom to,že se jedná o FRANCII a ne o ČSR,“naši“ „historici“ společně s našimi sebemrskači se snaží český lid přesvědčit o tom,že podobné věci se děli jen v zemích českých a je to způsobeno tím,že jsou Češi zlí a hloupí,případně NESVORNÍ,což je s ohledem na evropské dějiny obzvlášť směšné.

    Líbí se mi text Lee,který má silný manipulační potenciál,sice nemyslí „sovětské myšlení“ nijak zle ale jen tak mezi řečí je vložen odkaz,kde se dozvíme,jak se chovali sovětští okupanti.
    Miluji odkazy,které vyjevují tu jedinou a čistou pravdu,kdyby si tedy náhodou někdo myslel,že sovětští vojáci si hráli s dětmi a dívkám nosili kytičky,tak ať se podívá…
    Také si myslím,že je okupace a okupace,úplně jiná byla ta německá po r.1939 (žádná sranda) a úplně jiná byla ta sovětská,po r.1939.(pohoda,která někdy obtěžovala)
    Z důvodů které tak úplně nechápu je ale přednost v hrůznosti dávána té sovětské-tedy přesněji-nechápu to,že tomu tolik lidí podléhá a protektorát je dnes leckdy vnímán jako pozitivní část našich dějin.

    Co mi přijde jako podivné jsou také oduševnělé citáty.
    Tento třeba se dá použít univerzálně a mám dojem,že bych ho uměl použít na jakýkoliv text kohokoliv a to jak za účelem vrhnutí kladného-tak záporného světla na autora.
    “velci lide diskutuji o myslenkach
    prumerni lide o skutcich
    mali lide mluvi o druhych
    ti nejmensi predevsim spilaji , obvinuji, podsouvaji”

    Řekl bych,že diskuze se vede jiným směrem,než měl na mysli autor nosného textu,nejde ani tak o to,že De Gaule byl takový nebo makový a Francouzi takoví nebo makoví ale o nastínění politického pozadí jakéhokoliv konfliktu.
    De Gaule se svým antikomunismem a určitým národním fanatimem hodil do krámu jak potácejícímu se britskému impériu,tak USA.
    Za jedno silně omezil sovětský vliv (což bylo dle mého až zbytečné,Francie byla hluboko v týlu „západu“) a za druhé dal Francouzům iluzi,že nebyli kolaborantským státem se vším všudy (vč.přímých vojenských střetů s Angličany nebo podpoře SSáků,vyznamenávajících se v násilnostech v SSSR…jistě je také komické,že posledními obránci Říšského sněmu byli Francouzi) ale vítěznou velmocí,jaksi odjakživa bojující proti Německu-což ve výsledku mělo vyrovnávat pozdější vliv Německa v Evropě.
    To je to umění války.

    • Lee

      Na vysvětlenou, odkaz tam nebyl proto aby nějak podsouval „podívejte se co dělala SA“ ale aby si Janika uvědomila, že, zjednodušeně řečeno, válka je válka. Že znásilnění, vyřizování účtů, zabíjení, krádeže atd… jsou prostě na denním pořádku. Tu více, tu méně.

      Ostatně, máme takovou rodinnou historku. Můj děd byl v roce 1939, při příchodu Němců do města, správcem městského majetku a zahrad. No a tehdejší vojenský velitel Dietrich von Müller (ano ten, který byl později zajat partyzány z partyzánské skupiny Olga, pojmenované po Olze Františákové, agentce Brněnského gestapa…), jej pozval na hon a povídá, „pane správce, máme velký problém s vašimi českými spoluobčany“ na vyděšený dotaz mého děda, jaký že to, odpověděl: „denně dostáváme od vašich českých spoluobčanů, udání na jiné české spoluobčany, kdybychom je měli všechny prověřovat, budou tu denně popravy.“ Tolik k tomu vyřizování účtů.

      Další historku o příchodu SA do malé dědiny u Uherského Brodu mi vyprávěla babička. Jak vtrhli do domu a hledali Němce, jak jim zabrali jednu místnost a tam na zemi všichni spali, jak si vyžádali mléko a chleba (byla to zemědělská usedlost) nejsou zajímavé. Zaujalo mě, že popisovala, že se jeden voják neudržel a znásilnil kterou si dojičku na druhém konci vsi. Důstojník SA ho na místě zastřelil….
      Nechtěl jsem tomu věřit, když jsem to slyšel byl jsem náctiletý a SA tehdy byla pro mne okupační armáda. Ale odpovídá to vydaným rozkazům velitelství SA. Česká republika byla pro SA spřátelený stát a tak tu mohlo docházet ojediněle k incidentům, ale rozhodně to nebylo na denním pořádku. Květa Fialová měla prostě smůlu. Stejně tak popisovala jak se jednoho dne vojáci SA sebrali a že jedou na „rabuňk“ do Německa. Za pár dnů se vrátili s hromadou věcí a prý i cosi rozdali. Dnes vím, že nejeli do Německa, ale na Slovensko protože to bylo bráno jako spojenec Německa. A tuším to byl Viliam Široký kdo intervenoval u SA aby změnili status Slovenka protože jim to komplikovalo „politickou práci“

      Tož tak. :-D

  6. vittta

    Sovětská okupace po r.1968 samozřejmě.
    A k těm odkazům-to mě vždycky lezlo na nervy u kohokoliv.
    Jakoby se někdo chtěl vyhýbat diskuzi a vlastním úvahám a prostě šup-tam se podívej a máš to.
    To samé je odkaz na nějakou knihu.
    Nějaký Suvorov,(myslím,že se tak jmenuje) napsal knihu,že SSSR chtěl napadnout Německo a Němci ho pouze o pár měsíců předešli (v r.1941) a plno lidí to doslova sežralo a nijak si nedělalo hlavu s tím,že SSSR nebyl na válku připraven ani náhodou a jen kvůli tomu uzavřel onen známý (a běžný) pak o neútočení,který vešel do dějin jako smouva Molotov-Ribentrop,který se dnes ukazuje jako důvod ideologického spříznění nacismu a komunismu,což je tak mimo,že to ani více nejde a přeci je to div ne nosná traverza současné „demokratické“ ideologie.
    Stalin si celkem pochopitelně myslel,že Němčouři zabřednou ve Francii někde v zákopech alespoň rok-a on se mezitím jakž-takž připraví na nevyhnutelný střet a ještě k němu přijdou těžce zkoušení Francouzi s prosíkem o spojenectví.
    Také umění války-ale zde se stalo něco,co neočekával ani sám Hitler,jeho protivníci se hroutili za týdny,nikoli za roky…

    • Lee

      Suvorovovy knihy jsem četl a jak tvrdí, opírá tvrzení o data z ruských archivů. Minimálně mají něco do sebe. Nejsem historik, a tak nevím jestli jeho tvrzení někdo vyvrátil, nebo dokázal, že si vymýšlí a nebo, že hrubě dezinterpretuje…

  7. vittta

    A měl by ty knihy někdo vyvracet?(je Suvorov nějak specielně významný-nebo jeho jediný význam spočívá v tom,že přišel s něčím naprosto šokujícím?)
    A pracoval se VŠEMI informacemi,ke kterým se v archivech dostal nebo jen účelově s některými?
    A dostal se vůbec k nějakým?

    Tady by měl přece každý se suvovorovými informacemi pracovat na základě vlastní úvahy-ne aby to „někdo“ vyvracel.
    Když to řeknu tvrdě,bude to vpadat osobně ale proč sakra kdokoliv potřebuje,aby mu něco vyvracel (potvrdil) někdo jiný?
    Pak by na to dal příslušný odkaz a jsme zase zpět u odkazů.
    Já to nečetl-ale znám tak nějak trošku historii II.světové války,nevypadá to nijak pravděpodobně-už proto ne,že není jasné,co konkrétně by z toho SSSR měl-i kdyby Německo porazil,jak by to vypadalo s případnými spojenci (SSSR i Německa) atd…
    Německo potřebovalo cíl výboje-suroviny a půdu.
    SSSR měl ještě tak obrovské vnitřní problémy,že útočná válka-navíc směr západ-byla pro něj naprosto vyločená jak politicky,tak vojensky,tak ekonomicky.
    Aby mohl SSSR Německo porazit a mít u toho následnou podporu velmocí,musel být napaden,pokud možno zákeřně!

  8. Janika

    Vittto, Lee, tyhle vaše komentáře, rozhodně podněcují k zamyšlení, jen stručné poznámky:

    Taky se mi moc nelíbí, když se jen dávají odkazy – tedy, odkaz jako takový jistě ano, k některým by se člověk jinak nedostal, ale k tomu by bylo dobré vždycky připojit aspoň větu o co jde.

    V té Francii po válce byly pronásledovány opravdu především ženy a v zřejmě dost velké míře, ne jen tu a tam některá. Tahle nechutná „akce“ vešla do dějin. Jestli tu a tam i nějaký muž za to, že chodil s Němkou, to vážně netuším. Něco jiného je vyřizování si účtů se zrádci a podobně, to je o něčem jiném. Ale ty ženy se opravdu neprovinily ničím jiným, než že chodily s Němci. Kromě toho si myslím, že na muže, co by chodil s Němkou by se jaksi společnost dívala jinak. Ženy nepřátel se přece vždycky znásilňovaly a pro muže to hanba nebyla, naopak. Taková už je lidská morálka.

    Jak vyprávěl Lee o zkušenostech s Rudou armádou, tak mně vyprávěli něco podobného. U nás přímo na půdě si rudoarmějci udělali jakýsi „štáb“. K místním se prý chovali nadmíru srdečně, dali, co mohli, jejich vojenská kázeň byla příkladná. Věřím tomu, že by za znásilnění provinilce zastřelili. Mimochodem, Taras měl jednou na blogu příhodu, jak jednou takovou znásilněnou ženu postavili před řadu vojáků a měla vybrat toho, kdo jí to udělal. Čekala by ho smrt. Ta žena ho neprozradila, i když dlouho váhala. Bylo to považováno z její strany za ušlechtilé. No, nevím, rozhodně dobré téma k zamyšlení a pohádání se :-).