Dveře ve zdi – 104

Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 

Několik posledních článků se vší přesvědčivostí dokázalo správnost přísloví o tom, že člověk míní, ale osud mění. Původně jsem se nechtěl na kultuře zdržovat déle, než si to zaslouží, ale ukázalo se, že si toho kultura zaslouží podstatně více. Vzhledem k tomu, že můj vztah ke kultuře se vyznačuje ne snad pouze respektem, ale opravdovou úctou, s o to větším potěšením využiji nabídnutou možnost pozdržet se na tomto tématu.

Takže – ukázalo se, že mezi těmi, kteří mě z těch či oněch důvodů čtou, je mnoho těch, co nemají ani tu nejmenší představu, co že to vlastně je kultura a zjevně z tohoto důvodu naprosto nechápou obsah termínu „kulturní dominance“.

Ale stejně jako neznalost zákona nezbavuje odpovědnosti, stejně tak nechápání některými soudruhy těch či oněch obsahů nemá vliv na realitu, ve které tito nechápavci žijí.

Kultura to není to, co se líbí vám osobně, kultura je všechno to, co emanuje daná společnost. Úplně všechno. „Totální souhrn modelů chování, umění, přesvědčení, institucí a jakýchkoliv výtvorů lidské činnosti a mysli šířená pomocí sociálních istitutů.“ Továrna to je – kultura, i to, jak se chováte za volantem je – kultura, podjezd vašeho domu je – kultura, i Šiškin je – kultura, i Malevič je – kultura, i fronta ve které stojíte je – kultura, a to, jak jste si kulturně odpočinuli v přírodě – to je také kultura. Nám srozumitelný výtvarný realismus je pouze jednou šupinkou zlaté rybky, a to, co se samotnou rybkou uděláte, je již obsaženo v její další šupině, někdo pustí rybku do rybníka, někdo jí umístí do akvária, někdo si ji upeče, a někdo ji dá sežrat kočce. A ať už by se vám zdály jakkoliv banálními ty či ony předměty vašeho všedního života, nemůžete je vytrhnout z tkáně kulturního prostoru. A když ve vykopávkách dvou starých kultur zjišťujete, že představitelé jedné z nich ohryzávali kosti držíce je rukama, kdežto v té druhé znali primitivní, z kosti vyrobenou, vidličku, všem je jasné, která z těchto kultur je, co se týče konkrétně kultury, vyšší. A když při vykopávkách narazíte na střepy porcelánové záchodové mísy, klidně svolávejte tiskovou konferenci, objevili jste starou civilizaci, jež se kulturně vzepjala do nadoblačných výšin – pochopila, že hygiena je v jejím vlastním zájmu, neboť umožňuje méně stonat a déle žít.

A zaměňovat vše výše uvedené jakousi duchovností neznamená dělat předmět diskuse jasnějším, ale naopak, zatemňovat ho. Ruské impérium dobylo Střední Asii a na bodácích svých vojáků tam přineslo Borodina a Rimského-Korsakova. Vy to považujete za expanzi duchovnosti, tak jak ji chápete vy, jenomže Středněaziaté, kteří již dobrých tisíc let žijí ve své možná Střední nebo možná Centrální Asii, mají již od pradávna svoji vlastní duchovnost a oni nechtějí poslouchat Borodina, chtějí poslouchat muezzina. Proč si myslíte, že vaše duchovnost je vyšší než ta jejich? Jaké je kritérium? A kdesi žijí jiní lidé, kteří považují za vysoce duchovní záležitost vyřezávání totemů, kterým potom duchovně přinášejí lidské oběti. A najednou k nim, na naprosto bezduchovních lodích, připlouvají zcela bezduchovní lidé, bezduchovně poslouchající jakéhosi bezduchovního Beethovena a začínají po duchovních lidech střílet z bezduchovních děl a pak je nutí bezduchovně pracovat v bezduchovně vykopaných dolech. A jako korunu bezduchovního ponižování zakazují duchovním lidem přinášet lidské oběti a vytvářejí jim bezduchovní písmo jejich vlastního duchovního jazyka a nutí duchovní lidi se toto písmo učit. Nutí duchovní lidi bezduchovně psát a bezduchovně číst díla objevivších se u duchovních lidí duchovních spisovatelů, bez kterých se do té doby duchovní lidé duchovně obešli.

Kdo je v právu? Kdo je duchovnější?

Je naprosto zřejmé, že pro příslušníky národa Korowai, žijící v západní části Nové Guineje, je jejich kultura podstatně duchovnější, než kultura „bílého muže“, dokonce i v tom případě, když jako ten blondýn vystupuje ten nejduchovnější ze všech duchovních drahých Rusů, pro jednoho, pro jednoho konkrétního Korowaie ta otázka vůbec neexistuje a je jasné, že za žádných okolností si nevybere nejen Rimskeho-Korsakova, ale dokonce ani Baskova. Ovšem kulturní preference obyvatel Nové Guinei zajímají pouze etnografy, svět nezajímají ani co by se za nehet vešlo. A je tomu tak proto, že svět existuje v realitě, která není určována Korowai. Korowaiové nedokázali světu vnutit svou korowaiskou duchovnost proto, že se ukázala býti slabou jejich korowaiská kultura, a jejich kultura se ukázala být slabou proto, že slabí jsou oni sami.

Nedokázali kulturně dominovat. A nejupřímnější víra ve vlastní duchovnost jim ani za mák nepomohla. To proto, že do světa si nesete ne duchovnost, ale sebe. Sebe šíříte ven. Se vším co ve vás je. A šíříce sebe, šíříte svoji kulturu, protože vaše kultura to jste vy sami, vy coby „totální souhrn vašich modelů chování, vašich umění, vašich přesvědčení, a jakýchkoliv výtvorů vaší činnosti a vaší mysli“. Vaší mysli, vaší. Ne něčí, ale – vaší. Za podmínky, samozřejmě, že nějakou tu myšlenku máte v zásobě, což po přečtení komentářů k předcházejícím článkům není úplně jisté.

  1. Janika

    „Za podmínky, samozřejmě, že nějakou tu myšlenku máte v zásobě, což po přečtení komentářů k předcházejícím článkům není úplně jisté.“ – jak je vidět, pan Alexandrov se i ve „svém“ prostředí potýká s tím samým neporozuměním, jaké je vidět z některých komentářů i pod překlady :-).

    Moc hezké je srovnání „duchovnosti“ v kultuře naší s národy Nové Guineje. Samozřejmě, proč by jim měl něco říkat Rimskij-Korsakov? Ale proto ještě není možné tvrdit, že jejich kultura je nějak podřadná. Netvrdila bych ani, že je „nižší“.

    Ale ani používání příboru namísto okusování kostí držených v ruce bych nepovažovala za kulturnost nižší. Možná někdy i naopak. Kdysi jsem četla vědeckofantastickou povídku na toto téma. Obyvatelé jiné planety byli na vyšším vývojovém stupni, než my na Zemi právě proto, že překonali přetechnizované stádium a dokázali se navrátit k životu v přírodě. Samozřejmě, že tam měli různé vymoženosti, ale nenápadné a žili v podstatě v poklidu v nádherné zeleni stromů, keřů, květin, obklopeni zvířaty. Život v železobetonové džungli tou vyšší kulturní úrovní není, doufám.

  2. vittta

    Jde také o to,kde si národy svou kulturu provozují.
    Jak ostatně Alexandrov sám zmiňuje-na ruských bajonetech byla přinešena kultura,která nijak původní obyvatele neoslovovala,resp.oslovit sice mohla-ale nemusela-jen proto,že jí někdo považuje za vyšší.
    To je pohled,kdy imperiální mocnost silou přináší svou kulturu jinam.
    Zde (v Evropě) lze nyní ale pozorovat zajímavý jev,kdy cizí kultura je sem zavlačena nikoli silou ale…čím vlastně?
    A my přece nestojíme o islámské rituály,o cikánskou verzi hygieny,o východoslovanskou zbohatlickou nabubřelost.(máme dost vlastních kreténů)
    Nestojíme o ní úplně stejně,jako nestojí jiné národy o „naší“ kulturu,vnucovanou jim na pásech tanků.
    Nevadí nám vyznavač své kultury,pokud jí vyznává v anonymitě svého domova-vadí nám jen ti,kteří nám své zvyklosti vnucují,jako cosi,co je NORMÁLNÍ ba žádoucí a co my jsme povinni respektovat.
    Cítíme se pak ohroženi,a reakce může být ve výsledku děsivá-úplně stejně děsivá,jako je řezání hlav kdesi v islámské zemi.
    Protože my,jakkoliv to tak nevypadá-umíme být stejně krutí a stejně nemilosrdní jako oni-jen potřebujeme silnější rozbušku.

    • Jednooký

      „biely muž“ dokáže byť nielen rovnako krutý a nemilosrdný ako oni, ale navyše, keď už na „to“ príde, aj nemilosrdne dôsledný.

    • peter1

      Kultúra – abstrakcia s hmotným základom v priestore a myslení. Pochopiť toto fluidum naviazané na bytie človeka v rannom detstve výchovy, je ozaj, pre niektoré duše ťažké, až nemožné. Ako pomôcka pochopenia jej rozmeru môže poslúžiť konfrontácia s iným kultúrnym priestorom a ľuďmi v ňom, ich nositeľmi, aj jednoduchou turistickou návštevou. Ak odhalíte, že niečo je iné, ako ste zvyknutý, to všetko je kultúra daného priestoru a ľudí, objavíte aj rozmery vlastnej kultúry bytia u vás doma. Autor kladie dôraz hlavne na silu, sila kultúry je sila národa bez zbraní, bez ekonomického potenciálu, jeho hrdosť zachovať zvyky svojich predkov, zhmotnenej predchádzajúcimi generáciami elit, daného ľudského priestoru. Napríklad, byť sýty je požiadavka v každej kultúre, ale cesta k nej je pestrá, ako sama pestrosť kultúr, mamon je v niektorých kultúrach úplne zatracovaný, inde je motorom existencie …………..Čo je správne, dobré, pekné, nevyhnutné, …..je možno v inej kultúre nesprávné, zlé, nepekné, zbytočné, …… Súčasný trend mediálnej unifikácie, podsúvanie dominancie jednej kultúry je jej sila aj sila jej nositeľa – národa.

  3. Jednooký

    Vo fyzike existuje taká zvláštna vec – kritická masa.
    Normálne nie je problém prihadzovať na jednu hromadu prakticky neobmedzené množstvo takmer ľubovoľného materiálu – hromada bude proste rásť a rásť a rásť… a aj keď bude veľká ako celá naša planéta, nič zvláštne sa diať nebude (možno niekde hlboko dôjde k nejakému tomu taveniu a riadne stúpnu tlaky, ale inak nič mimoriadne. Až keď tá hromada bude poriadne veľká, asi ako niekoľko sĺnk, tak sa stane niečo zaujímavé – zmrští sa, celkom prudko a rázne, na priemer niekoľko desiatok kilometrov – na neutrónovú hviezdu alebo dokonca zmizne úplne a zostane po nej len podivná čierna diera. Bežné prvky majú proste „kritickú masu“ obrovskú, aby niečo zaujímavé urobili, musí ich byť skutočne veľmi, ale veľmi veľa.

    Niektoré prvky ale dokážu podivné veci už v celkom malých množstvách – keď máte dva vhodne tvarované kusy uránu 235U alebo plutónia, kým ich je tak desať – pätnásť kilo v aspoň dvoch kusoch, nič zvláštne sa nedeje (teda deje – celkom solídne hrejú, až tak, že taký kus plutónia je rozpálený prakticky do červena). Keď ale tie kusy dáte dohromady, hneď sa stane niečo zaujímavé – už nemáte väčší kus uránu (alebo plutónia), ale dymiaci kráter o priemere tak pol kilometra…
    Podobne funguje aj kultúra – niektorej, respektíve jej nositeľov, môže byť aj hodne veľa a nič zvláštne sa nedeje. Nositeľov inej kultúrny stačí aj zopár – a ak sa nejak spoja, je z toho prietrt nielen pre nich samotných (čo by bolo ešte viacmenej v poriadku), ale aj pre hodne široké okolie.

    Korowaiovia určite majú zaujímavú a pestrú kultúru, ku ktorej neoddeliteľným tradíciám patrí aj kanibalizmus, ktorý samozrejme praktizujú prednostne na svojich susedoch (medzi sebou skôr výnimočne a len keď sa inak nedá). Je ich nejakých 3000 a žijú v hodne odľahlých končinách sveta, kde si na nich susedia musia dávať pozor.
    Potiaľ je teda pre nás „všetko v poriadku“ – pre ich bezprostredných susedov už síce menej, ale to nás nejak trápiť nemusí. Ovšem viete si predstaviť, že by národ Korowai odrazu žil v Európe a bolo ich povedzme 100 milionov? Myslím, že by sa dostali ku slovu aj vyššie uvedené dva kusy uránu či plutónia, len aby bola kultúra národa Korowai zničená dôkladne, raz a navždy, aj so všetkými svojimi nositeľmi.
    A prečo to všetko? Lebo ich kultúra je iná, odlišná od tej našej – a my máme prostriedky presadiť „náš pohľad“ na svet, našu kultúru. Ak by sme to neurobili, naša kultúra a my, ako jej nositelia, by sme skončili na pekáči. A to doslova…

    Ad vedeckofantastická poviedka – pravdepodobne som ju čítal, ale celkom rád by som sa dočítal ešte inú vec – ako sa oná civilizácia do takéhoto „vyššieho štádia vývoja“ dostala. Ako taký prechod prebiehal a čo mu predchádzalo. Asi by to bolo niečo nepekné, čo sa akosi nehodí k idilke zelených stromov a prítulných zvierat – zrejme niečo o vyčerpaní zdrojov surovín a energií, o prechode populácie „hrdlom fľaše“, o hladomore postihujúcom 99,99% populácie, o kanibalizme na deťoch i starcoch, o hlade, smäde a neustálom strachu o život a o zúfalom boji o prežitie…

    • Janika

      To je zajímavý příspěvek, Jednooký.

      Zajímavé srovnání fyzikálních veličin s kulturami. Je zřejmě pravda, že některé kultury mohou bez problémů existovat v malém množství populace, ale v populační explozi už by to bylo jiné.

      Co se týče té povídky, byla to vítězná povídka v nějaké soutěži, bohužel už jsem ji potom nikde nenašla. Ale ta myšlenka mi připadala nesmírně zajímavá. Napsala to mladá dívka a připadlo mi to zajímavější, než různé přetechnizované spekulace a fantasmagorické fantazie o nejrůunějších stvůrách žijících v odlehlých končinách vesmíru :-).

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s