Ostrůvek socialismu kousek od Moskvy – sovchoz V.I.Lenina

Napsal Šutnik
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 

Všechny vás zdravím. Chtěl bych vám dnes vyprávět a jednom zvláštním místě, na kterém jsem měl tu příležitost včera pobývat. UAZ (uzavřená akciová společnost, pozn.překl.). „Sovchoz Lenina“ se nachází hned za Moskevským dálničním okruhem na Kaširské výpadovce. Založen byl tento sovchoz v roce 1928, do té doby se od roku 1918 nazýval „Oreškovská komuna“, takže letos slaví 95. výročí.

Základním produktem sovchozu jsou jahody. V tomto roce jich sklidili 1000 tun. Kromě toho pěstují i brambory s výnosem 430 metráků z hektaru, zeleninu a jablka. Mají i krávy dojící 8 100 litrů mléka ročně.

Čistý zisk sovchozu za rok 2012 dosáhl 250 milionů rublů. Z rozhodnutí akcionářů se dividendy každoročně nevyplácejí, ale celý zisk se použije pro zvýšení platu pracovníků a v sociální sféře.

sovchoz1

Jaké jsou výsledky této politiky? Následuje 24 fotografií.

***

Bydlení

Pracovníkům sovchozu platí 50% ceny bytu sovchoz, zbylou polovinu pracovník splácí v průběhu 15ti let, samozřejmě bez úroků či jiných navýšení.

sovchoz2

***

Mladým lékařům a učitelům sovchoz nabízí bezúročnou půjčku na 15 let na koupi bytu v těchto domech.  Postavil je sovchoz a pro mladé odborníky je zvláštní minimální cena. Ostatní byty v nich se prodávají za tržní cenu.

sovchoz3

***

Dětské hřiště.

sovchoz4

***

Rekonstrukce školního stadionu provedená za peníze sovchozu.

sovchoz5

***

Sportovní komplex (jeden ze dvou, druhý v domu kultury byl taktéž opraven za peníze sovchozu). Uvnitř se mi nepodařilo udělat slušné snímky, ale jsou tam boxerské ringy, spousta trenažérů a takové tyhle věci.

sovchoz6

***

Podobných soch je tam hodně.

sovchoz7

***

Krásný park. Uprostřed rybníka je podsvícený vodotrysk, ale když jsem to fotografoval, byl bohužel vypnutý.

sovchoz8

***

Mléčný automat.

sovchoz9

***

Exkurzi do polikliniky jsme bohužel nestihli. Mimochodem, uhádnete, kdo provedl rekonstrukci, modernizaci vybavení a pravidelně doplácí lékařům a sestřičkám (120 000 měsíčně pro všechny)? A kdo koupil sanitky rychlé pomoci?

Zato jsme byli tady. Ne, to není ředitelova vila, to je – mateřská školka.

sovchoz10

***

Mateřská školka za 260 milionů rublů, s plochou 6000 metrů čtverečních postavená zcela za peníze sovchozu. Kromě dětí pracovníků kolchozu ji zdarma navštěvují i děti „čekatelé“.

Sportovní hřiště pro mrňousky.

sovchoz11

***

Jedno ze tří dalších hřišť.

sovchoz12

***

Vchod.

sovchoz13

***

Vstupní hala 1.

sovchoz14

***

Vstupní hala 2.

sovchoz15

***

Vstupní hala 3.

Celkový záběr nemám, protože nás bylo 35 a nešlo to vyfotit tak aby tam někdo nezacláněl.

sovchoz16

***

Schody do druhého patra.

sovchoz17

***

Kousek tělocvičny, celkový záběr nemám, protože viz výše.

sovchoz18

**

Předpokládám, že jste si povšimli, že na obrázcích v mateřské školce jsou většinou disneyovští hrdinové. Řediteli sovchozu je to známo. Proto se v současnosti staví park na motivy hrdinů z Puškinových pohádek. Otevření je plánováno v září tohoto roku. Obvod parku ohraničuje plot s takovýmito bohatýry (nevím, jestli je jich 33 nebo více, ale vypadají velmi mohutně).

sovchoz19

***

Samozřejmě, v osadě jsou i sochy Vladimíra Iljiče.

sovchoz20

***

Druhá.

sovchoz21

***

Ředitel sovchozu Pavel Nikolajevič Grudinin. Díky tomuto Komunistovi sovchoz žije a rozvíjí se.

Heslo Pavla Nikolajeviče: „Nelze být bohatým v chudé zemi.“

sovchoz22

***

Průměrný plat pracujících činí 54 tisíc rublů. Váleční veteráni dostávají každoročně 9.května materiální pomoc ve výši 75 tisíc rublů. Penzisty, kteří pracují v sovchoze, posílají každoročně do sanatorií na oddych a léčení. Všichni pracovníci mateřské školky jsou bývalými pracovníky sovchozu, kteří byli na tuto práci převedeni v důsledku modernizace výroby při zachování původního platu. V průběhu modernizace se počet pracovníků snížil z 900 na 320, kdežto objem vyráběné produkce se zvýšil pětkrát. Vedení sovchozu spolu s kolektivem odrazilo čtyři pokusy o nepřátelské převzetí ze strany různých podvodníků a zlodějů.

sovchoz23

***

Vesnický dříč.

sovchoz24

***

Sumárně by se dalo říci, že výstavba socialismu v jedné zvlášť vzaté vesnici je při gramotném vedení zcela reálná.

Josef Visarionovič souhlasí.

sovchoz25

Advertisements

23 comments

  1. che

    Proto musely padnout Slušovice.
    A nejen ony – musela se rozkulačit JZD.

    • Janika

      Ale pořád se tím nevysvětluje, čím to, že v Rusku to jde a u nás ne. Vzpomínám na velké fungující podniky a když dnes jedu okolo, tak jsou v lepším případě jednotlivé objekty rozparcelované mezi různé majitele a předělané bůhví na co pochybného.

      • rehbergus

        Problém je v tom, se u nás po převratu chopili vesel Prognostickým ústavem vyšlechtění neoliberálové a neokonzervativci a naši západní sousedé potřebovali náš odbytový prostor, ne naše výrobní kapacity. Dohromady to byla vražedná kombinace. Výrobní, zemědělská a konzumní družstva byla první snadnou obětí. Byla prohlášena za relikt komunismu a za účasti tupoučkých vlastníků šla do kytek. Mimochodem, můj dědeček, kovaný masarykovec, toho času bohatý velkostatkář, byl za první republiky členem a propagátorem jedné Kampeličky, jednoho odbytového, jednoho hospodářského (to osobně zakládal) a dvou výrobních družstev. A moc si lebedil…

  2. Dalibor Šimár

    V Rsku nemajú takých debilov ako unás čo rozbili driužstvá a dnes kandidujú na prezidenta. To by dopadlo keby sa stal prezidentom. Slovensko by bolo v likvidácii ako tie JRD!!!!!!!!!!!

  3. graver

    Já jsem vždycky říkal, že kapitalismus může být i v Rusku – jen chtít!

  4. tresen

    No tak konečně vidíte, že to jde. Takový zářný příklad. Nechápu, proč komunisti nezakládají něco podobného hromadně i u nás. Peněz mají dost, aby to mohli rozjet. Není hezké nechat levicově smýšlející spoluobčany, aby si pořád jen stěžovali.
    Třeba by mohl jít příkladem Ransdorf, až skončí v Bruselu.

    • Janika

      Když ona je otázka, tresen, jestli jsou družstva v souladu s komunistickými idejemi.

      • Kamil Mudra

        Co by ne, Janiko. Za minulého režimu jsme jich tu měli hafo (a nejen zemědělských) a „budování komunismu“, nijak nepřekážela. Ba i ve večerních zprávách jsme měli možnost slyšet o jejich úspěších. Jen o těch Slušovicích nějak ticho po pěšině. Ale pokud jsem měl možnost hovořit s družstevníky, ať už v hospě nebo při občasné brigádě, můj dojem byl – pohoda. Jak s malou domů, tak i s oficiálními příjmy. :-)

          • hans

            Promiňte, čeho byl stát vlastníkem? Vlastníkem družstva jsou a vždy byli družstevníci.

            Družstva v souladu s komunistickými idejemi jistě jsou, a byla dávno před heslem „socialismus=družstevnictví+elektrifikace“ :-)

            • Janika

              JZD vlastnili družstevníci? Nepřu se, ale až dosud jsem si myslela, že za komunistů všechno vlastnil stát. To je ale zase problém s vymezením slova „vlastnit“. Někdy mám pocit, že stačí, aby něco vlastnili třeba jen dva lidé, například manželé, a už to vlastně nevlastní nikdo :-).

              • che

                Skutečně zůstávalo JZD ve vlastnictví členů – i když často mělo početné zaměstnance, finančně asi nebyl rozdíl, ale členové měli rozhodovací pravomoci – přes to že jim do toho stát kecal (někdy až moc).

              • che

                Sovchoz musel být původně státní a prošel privatizací, zřejmě se ale podařilo jej zprivatizovat zaměstnanci a udržet na družstevním principu – podstatný rozdíl mezi družstvem a as. je ve váze hlasu – u družstva 1 člověk jeden hlas – u as. je váha hlasu podle velikosti majetkového podílu.

                • Jednooký

                  To neni celkom pravda a nebola to pravda ani v JRD – tam sa tiež brala do úvahy veľkosť podielu v družstve. Nie som si istý, či pri hlasovaní, ale určite sa to bralo do úvahy pri delení „zisku“ družstva (obvykle – a hlavne – pri odmenách v naturáliách).

                  • che

                    Při dělení zisku byly podstatné „pracovní jednotky“ – při hlasování byl a dodnes je ve VŠECH družstvech – nejen JZD – princip – jeden člen jeden hlas.

                    • Janika

                      Že já jsem se na to JZD nezeptala babičky, teď už se jí nezeptám… Starala se tu o telata, tu o slepice, ale nikdy mě nenapadlo, že by byla něčím víc, než zaměstnancem. Nějaké odměny brali, ale to bylo snad jako normální prémie jinde. Rozhodoval předseda a lidé kolem něho a tahle špička byla navázaná na státní hierarchii, komunisty, pochopitelně. Takže komu to JZD vlastně patřilo? Podle mě těm, co rozhodovali, ti měli trumfy v ruce. Těm patřily ty „výrobní prostředky“. Něco jiného by bylo, kdyby babičce třeba tu drůbežárnu pronajali a ona by hospodařila ve vlastní režii.

                • Jednooký

                  V sojuze mali dve formy kolektívneho obhospodarovania pôdy – Kolchoz a Sovchoz. Kolchoz zhruba zodpovedal nášmu JRD/JZD, sovchoz zasa nášmu štátnemu majetku / státnímu statku. Nie sú to ale presné ekvivalenty, len približné.

    • che

      Nezakládají protože na to nemají – finančně, něco fungovalo ale bylo toho málo, bylo DLA ale to je v likvidaci, protože podílníci stárnou a mnozí chtějí – i díky hospodářské situaci vyplatit svůj podíl. Vzniklo jako investiční fond v kuponovce.

      • che

        PS – tady se to rozložilo jednak povinným rozkulačením družstev, jednak hysterií ála slušovické nitky.

  5. tresen

    Nojo, to máte vlastně pravdu, Janiko.
    Komunisti nepočítají s dobrovolným sdružováním a dobrovolným přerozdělováním.
    Slovo komuna vypustili ze slovníku. :-)

    • Janika

      Já Vás obdivuji, tresen, že v tom máte tak jasno :-). Já ani nevím, o jakých komunistech mluvíte.

      • Hamilbar

        No přecí o těch co za všechno můžou. To je snad jasné, ne?