Něco poetiky 2

Napsal Zoom

Televizní obrazovky
——————————
Televizní obrazovky, koukáme se na ně zpříma
Neposlechnem svoje duše, za to tuhle blikající desku
ano
Chtěli jsme žít vlastní život
Na cizí si hrajem
V televizní obrazovce máme každý
dotek s rájem
Není to vůbec lehký žít svůj život bez ní
Já Tě milej kluku chápu
A snadno to nezní
Zkus to, nebo kašli na to,
je to jen na Tobě
Nikdo za Tě nevybere
a neskončí v hrobě

***

Deštivá
————
Kap kap, kapka za kapkou smutná padá,
žízeň zahnat nemůže, za to slaná je,
…klidu neuhledá,

Zažeň chmury teď, foukne vítr,
co větrem není,
slzu Tvou usuší horký dech
…zapomnění

***

Za oknem
—————

Za oknem kapka za kapkou
sedá si na parapet
A ruku v ruce spolu
už jsou ty kapky víc než nic

Za okno pohlédnu
za chvíli vidím dolů
Ty kapky z lidí dělaj
barevný květ

Rozkvetli takhle k večeru
což nikdo nečekal
A i když domů z práce jdou
snad si tu barvu nechaj

Advertisements

2 comments

  1. Janika

    Moc milé zastavení, Zoome, děkuji.

    Nechci to nějak rozebírat, ono se to ani nedá a ani nemá, ale jen tak mě u té televize napadlo, zda-li máte také podobný poetický pohled na internet :-).