Vzhůru do Doby kašové!

Napsal Baron Le Samedi

Zdá se celkem nepochybné, že Češi a Moraváci budoucnosti vstoupí do Doby kašové. Doba kašová je revolucí (od italského rivolgere, které značí návrat) k časům, kdy zdejší pračlověk Janeček pojídal kopřivové a snad později i hrachové (luštěninové) kaše. Ne že by člověk 21. století musel žvýkat kořínky, ale při tempu církevních restitucí a plánovaných finančních ztrát tohoto našeho státu – bude jednoduše muset. Pět set restitucí in spe jenom Řádu Německých rytířů nás vrací někam, kde jsme již byli, tuším, v době Husově…. Hrůzné je, že „revoluční skok zpět“ se nám podařil během 25 let…

Ale podívejme se letmo na naše předky.. Není pochyby o tom, že ještě v době Kosmově, tedy ve 12. století, církev bitvu s českým (či zdejším) pohanstvím – nevybojovala. Když uvážíme, že se zde v době stěhování národů etablovaly iroskotské mise, a později probíhaly křty prvních Přemyslovců v 9. století, jsou ta tři století, kdy se do zemí zdejších nepodařilo zavést křesťanství historickým zázrakem odolnosti našich předků. Ti sice uznávali sílu božstev, ctili kameny, studánky i stromy, ale – této víře předků neotročili, neboť – nemuseli. Proto je také první kronikáři (křesťanští) považují za primitivy, které bylo těžké „křesťansky vzdělat“.

Nebylo tomu tak. Naopak, byli to klášterní mniši, kteří sluli nevzdělaností (vyjma tendenčních kronikářů), neboť většina klášterů, zejména raněstředověkých, byla centry tmářství. Mniši, kteří tam sídlili (a byli živeni poddanskými úděly) totiž sice cosi tvořili opisováním – ale, a to povětšinou – sami byli negramotní. Obkreslovali písmena na pergamen, podle předlohy. Nic více. A Slované – jejich noví poddaní, kteří na ně robotovali, byli hodni opovržení. Čech (a nejen Přemysl) byl líčen jako člověk v umouněné suknici, s primitivním oradlem, který zablácen v lýkových střevících či bos vstoupil na panovnický trůn.

Všechny povídačky křesťanských mnichů mi vytanuly na mysli, když jsem si nedávno připomněl nálezovou situaci v rakouském Hauslabově sedle, kde byl nalezen onen 5.300 let starý Ötzi. Člověk, který nešťastnou náhodou umrzl v době egyptské staré říše (zdejší mladší době kamenné, eneolitu), aby byl nalezen roku 1991. Ötzi prchal před pronásledovateli, kteří možná, podle prof. Spindlera z Innsbrucku, vyvraždili jeho vesnici po žních někdy roku 3325 př.n.l. a ukradli malé děti a mimina, aby obohatili svůj nájezdnický genofond touto „adopcí“. Svědci se v té době zabíjeli, a pastevec Ötzi byl asi svědkem, kterého bylo nutno chytit. Proto prchal k Innu.

Ötzi měl na sobě kožené kalhoty, kožešinový plášť, travní plášť, boty vycpané slámou (s travní kostrou a koženou podešví), měl kožešinovou čepici, a kromě zbraní měl pouzdro na žhavé uhlíky a jejich transport, měděnou sekeru (litou) a mnoho dalších věcí, včetně křesadla a léků. Lékem mu byly houby, parazitující na bříze, které se ještě dnes v lidové medicíně mohou užívat. Jsou silně antimikrobiální, a jak rakouští biologové zjistili- v ötziho koncentraci ničí i bakteriální kultury TBC. Neboli, jsou to antibiotika, a tedy dovozujme, že eneolitický člověk se na rozdíl od člověka středověkého, stiženého tu cholerou či morem, uměl nemocem bránit. Experimentální historik by mohl uvažovat, že při znalosti léčebných technik neolitu by vlastně žádné morové rány později nebyly…

oetzi_reconstruction

Podstatné ale je, že lovec – sběrač klasické doby kamenné přijímal 80% masité potravy. Náš Ötzi, o kterém mluvíme, vyvážil potravu 50:50, tedy jako zemědělec znal tři druhy pšenice, ječmen, luštěniny, olejniny, ale hojně lovil. Sám uvedený pastevec měl kromě šípů a luku s sebou nástroje na vyvržení zvěře, ba dokonce síť, s níž bylo možné jednak lovit ryby (přehrazením bystřiny), druhak jejím napnutím mezi stromy lovit i ptáky. Donedávna byli ptáci hlavní potravou venkovanů chudých Liparských ostrovů, a i na Capri, jak uvádí Axel Munthe, byl lov ptáků a jejich konzumace kdysi populární.

Staří Slované měli potravu navíc obohacenou zvěřinou, rybami, prasata a brav se pásl na tehdy ještě nikoli poddanských pastvinách a v lesích. Čtyřicet procent potravy přijímal pohanský obyvatel Čech 10. století ve formě živočišných bílkovin. S nástupem církevních pánů, a útěku od stařešinského systému občin toto procento kleslo na deset, aby ve středověku dosáhlo – pěti procent… Honitby, řeky – to vše patřilo vrchnosti.

Středověkem tedy začalo to, co v našich zemích obnovil Klaus – utahování opasků. Středověk a dnešek má stovky paralel, a není pravdou to, že středověký člověk měl „hubu mastnou masem“. Je dokázáno, že hlad byl tak velký, že i vládnoucí vrstvy se utěšovaly vymyšlenými Fresslieder, písněmi o jídle a žraní. S novou dobou jsme spadli do historické kaše, v níž nám nezbude, než se kašemi i živit. V televizi sice vaří Pohlreich telecí, ale před obrazovkou stařenka žvýká dva dny starý suchý chléb. Toť středověk temného dneška. Ke svobodě neolitu – daleko……

  1. Janika

    Tak to se Vám moc povedlo, Barone, ten dvojvýznam doby kašové :-).

    „V televizi sice vaří Pohlreich telecí, ale před obrazovkou stařenka žvýká dva dny starý suchý chléb.“ – to je zřejmě taky smutně trefné. Někdy mám při těch pořadech o vaření pocit, že to je jen pro takzvaně vyšší vrstvy.

    Z barvitého povídání mě zaujal model oblečení Ötziho, hlavně ten plášť z trávy. To jsem netušila, že je něco takového technicky možné, alternativní způsoby, jak si poradit bez závislosti na civilizaci se jednou můžou hodit. (Chtěla jsem vložit obrázek toho modelu, ale wordpress dneska zase stávkuje, tak to zkusím zítra)

    No a co mě zaujalo mimořádně, to je informace o těch březových houbách. Nevím sice, jaká to je konkrétně z těchto dvou: Březovník obecný http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezovn%C3%ADk_obecn%C3%BD
    Čaga http://www.bylinybylin.cz/vegetalis/eshop/399-1-Caga-Inonotus-Obliquus/0/42/row
    Ale je to dobrá stopa, Kdysi jsem četla o jakémsi tajemném prostředku, kterým v Rusku dokáží vyléčit rakovinu, mělo to něco společného s břízami.

      • merlin

        Měl u sebe prý březovník obecný, dva kusy. Někde psali, že měl parazity ve střevech a březovník prý na ně dobře funguje. Má to být taky přírodní antibiotikum / jak píše baron/ a taky hemostatikum – zastavuje krvácení.
        Tenhle článek se opravdu povedl :-)

        • Janika

          Je to sice nechutné téma, ale na parazity účinkuje jakékoliv projímadlo. Pamatuju si to od doby, kdy jsem viděla film o českém cestovateli Vrážovi, který tak to vyléčil z parazitů nějaký jihoamerický kmen a pak ho tam uctívali. A od té doby vím, že když má nějaká naše kočka krátkodobě průjem, tak jí nemusím dát odčervovadlo :-).

    • BARON LE SAMEDI

      Janiko, jste skvělá! Díky za ten ilustrativní obrázek. Podotýkám, že takto (kdyby muž byl bez vousu) by mohl vypadat Irokéz v 19. století, ba i slovenský pastevec století Dvacátého. Ten by snad držel v ruce valašku (slovenský ekv. mne nenapadá) nebo fujaru …

  2. BARON LE SAMEDI

    Byl to březovník, ovšem. Prý o jeho účincích píše i Alexander Solženicyn v knize Rakovina. Tu knihu neznám, ale pokusím se ji sehnat (je to ostuda). Chtěl bych napsat, že archeologové jsou z Ötziho smutní. To, co totiž normálně nacházejí v kosterních pohřbech je vlastně zkreslení reality. Každý s milodary (tu většími, tu menšími), každý pohřben v tom nejlepším…Třeba lid kultury zvoncových pohárů používal měděné hroty šípů. Nikdo neví, jak se měď kalila, aby hroty dosáhly na těch 90 metrů letu průraznosti. A tak se řekne, že hrot v hrobě je symbol. Btw. Ötzi měl osmnáct travin a dřevin, z nichž byly vytvořeny jeho věci. Třeba šípy byly kalibrované, vyvážené, a kompozitní, ze dvou dřevin. A to dělal pazourkem. Přirozeně, retušér, čili ostřič pazourku měl s sebou (parůžek jelena ve dřevě)….Kompozitní šíp, který měl v toulci, se třebas zlomí v ráně, když ho chce oběť vytáhnout, mimo jiné….

    • vittta

      Březovník není nějakou superhoubou na rakovinu.
      Je aktivní jen vůči Sarkomu…nějaké číslo.
      To si dobře pamatuji-protože mě kdysi překvapilo,že nádory mají svá čísla,že tedy není nádor jako nádor.

      Měl ho z jiného důvodu….
      Nevím jak tehdy a tam-ale v ČR je Březovník obecný velice hojný a vydrží na stromě až do jara.

      Ovšem je zde možnost,že tito lidé mohli vědět o Březovníku to,co my ani nevíme.

      Naše civilizace raději vyrábí pušky a bomby-než že by zkoumala podobné věci….

  3. vittta

    http://www.novinky.cz/finance/318568-finta-uverovych-firem-znemozni-dluznikum-vcas-splacet-pak-na-nej-poslou-exekutora.html

    Zde je ukázka počínající doby kašové.

    U takových článků jsou velice zajímavé ty formulace.
    Tak například „FINTA“-zřejmě pravá,podnikatelská finta.
    V normální mluvě je to PODVOD.
    Ale co,podvod-nepodvod,hlavně že máme svobodu.
    A banány.

    Pak tam je návod,jak se FINTĚ bránit.
    Dát peníze k advokátovi.
    To je dnes riziko,takový advokát leckdy peníze svých klientů použije pro vlastní potřeby-a vesele advokatí dál.

    Takových podnikatelských fint je dneska plno.
    Přijde vám faktura na reklamu-a na druhé straně je drobnými písmeny smlouva,když zaplatíte,souhlasíte a platíte dál.
    Nebo vám přijde od RENOMOVANÝCH pojišťoven složenka na zaplacení pojistky.
    Zaplatíte-a souhlasíte a už platíte.
    Tyto podnikatelské finty operují s prostředím strachu,které v ČR vládne,nikdo nechce mít potíže s exekutory a soudy(které vycházejí podvodníkům vstříc) tak raději platí jaksi prevetivně.
    A také je to zaměřeno na odpovědné lidi,kdo pojištěný není-ten to nesežere,kdo má pojistky sebe a dětí,ten si řekne“sakra už zas“ a platí.
    A to vás ještě upozorní SMSkou,že je třeba zaplatit.
    Když vám ale někdo dluží-peníze z něj vyrazit nelze.

    No a řešení?
    Ten advokát…….
    A osobní odpovědnost.
    A ble,ble,ble a také kokokodáááák.

    Doba kašová.

    • Kamil Mudra

      Vždyť ta finta z odkazu je úhelným kamenem novodobého otroctví.
      Chcete bydlet?
      Z průměrného platu budete šetřit na byt dvacet let. Tak že:
      Půjčte si.
      Splácet budete stejně dlouho, ještě větší částku, tedy ještě déle. A když se stanete obětí nějaké takové „finty“, váš byt prodají a můžete začít znovu. Ale i když vás ta finta mine – nevadí. Během splácení zplodíte dalšího otroka/y.
      Na splácení potřebujete mít práci (zanedbatelné výjimky nepočítám)
      Zaměstnavatel vás s tou hypotékou má v obojku po většinu ekonomicky produktivního života. Ovšem, na rozdíl od původních otrokářů, nemusí vás ubytovat, šatit ani živit a nenese za vás ani tu nejmenší odpovědnost. Věřitel je také v pohodě. Jeho nuly a jedničky, zhmotnělé v bytu, jsou u vás v dobrých rukou a „vyzvednout“ (v případě vaší ztráty schopnosti splácet) je lze kdykoli.
      Chytře vymyšleno. Není nad ty správné FINTY :-(

  4. Kamil Mudra

    Vřele doporučuji knihu „Vzpomínky na minulost“ od autorů Renaty a Jaroslava Malinových. Čte se to jak detektivka a současně je to perfektní „příručka přežití“. Ale v podstatě lze doporučit jakoukoli literaturu z oblasti experimentální archeologie. Člověk se přesvědčí že naši předkové opravdu nebyli žádní pitomci a měli spoustu věcí úžasně vychytaných.
    Zde rozhovor s Jaroslavem Malinou:
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/119753-telo-duch-kultura-socialni-prostredi-jsme-smesi-toho-vseho-rika-jaroslav-malina/

    Samozřejmě, ne všechny staré znalosti lze dnes využít. Mám třeba doma ještě starý Mattioliho herbář. Jsou tam tisíce návodů jak připravit léky z různých bylin – jenže:
    1) mnohé z nich už v současné přírodě nenajdete
    2) ty co najdete už rostou v jiných podmínkách než dříve a tedy se jejich vlastnosti změnily. Vezmu-li v úvahu že stejná bylina má různé účinky podle toho ve kterou denní dobu je utržena a nebo také v různých fázích Měsíce, jak se na ní asi musí podepsat současná chemizace životního prostředí?
    Ale i tak jsem v něm našel dost užitečných návodů/receptů jejichž uvedení do praxe pomohlo.

    • BARON LE SAMEDI

      děkuji za odkaz na pana Malinu. Popravdě, položil jsem si otázku (na základě skutečných nálezů u Öetziho), zda tomu náhodou není tak, že lidstvo, které dnes využívá mozek na pár procent, nemělo periodu, kdy skutečně onen orgán využívalo na téměř sto procent. Ötzi byl zemědělec (v jeho tašce byla zrna i plevy čerstvého výmlatu), pastevec, možná kovolijec, obuvník a šaman sebe sama. Prostě, jeho znalosti byli komplexní, zřejmě znal i oněch cca sto bylin, s nimiž později operovala církev (pěstování v klášterech osobních papežských prelatur) pro vyšší duchovenstvo….kolik z toho je zapomenuto? Plk. MUDr. Ludvík Souček ve svých Tušení stínu a Tušení souvislostí uvádí, že při Akademii věd SSSR byl i Výbor pro zkoumání mamutů AV SSSR. Proč? Třeba proto, že podle hmotných důkazů staří Jakutové dokázali narovnat mamutí kel, a stvořit z něj poměrně nebezpečnou zbraň- oštěp.. Když jsme u toho, kulečníkové koule se po staletí vyrábějí z mamutích klů, od dob Petra I., kdy byla sibiřská naleziště exploatována. Takže, mít v ruce cosi, staré 10-20 tisíc let může každý z nás, nemají-li ovšem dnes hospody kulečníky Made in England, a tedy z klů indických slonů. Proč tvrdím, že eneolitický člověk byl informační bombou? No, zachovala se lebka opočlověka Lucy, stará 3. miliony let. Našly se lebky staré statisíce a tisíce let. A já se táži, proč tělo chrání lebkou (v lebce) orgán, tak zoufale trvanlivě, když ledviny, i srdce-pumpa, takovou ochranu nemají? Lebka je přírodní safes. Jaký v tom byl a je záměr přírody? Osobně se domnívám, že není pravda, že prvním lidským slovem bylo el (dnes v názvu El Al). Nechť se na mne nikdo nezlobí, pračlověk nemohl jen chrčet. Ke všemu byla zapotřebí značná kooperace, už třeba jenom proto, aby lovec, vyslaný na lov, nedonesl „nejedlé“ zvíře….Delfíni, prý primitivně-říkají jejich japonští lovci a vrazi- komunikují pěkných pár statisíceletí, ba po miliony let.. Mlčí jak ryba, říkávalo se, ale že delfín-savec nemlčí, je zřejmé. Pohled do zpětného zrcátka lidstva by tedy byl někdy užitečnější, než pohled na to, co bude. Ostatně, z dějů minulých lze mnohé predikovat..

      • Kamil Mudra

        Tak, ono to zas není tak dlouho co univerzalita ducha/vědomostí hrála svou důležitou roli.
        Takový vesnický chasník toho sice moc nenacestoval a Vídeň pro něj byla něco jako pro nás Mars, ale jinak i on byl tou „informační bombou“. Musel být současně zemědělcem, truhlářem, zedníkem, veterinářem, alespoň částečně kovářem a meteorologem, košíkářem…jeho žena kuchařkou, lékařkou, švadlenou, vychovatelkou … ani se mi to u obou nechce všechno vypisovat protože ti lidé si zajišťovali všechno sami, případně za pomoci sousedů, přičemž od sebe navzájem ledacos odkoukávali a tak své znalosti rozšiřovali.

        Lebka mne zas tolik neudivuje. Dovedete si představit jak by ten mozek dostával zabrat, kdyby okolo něj byla jen kůže? Kór u tvora denně vystaveného dost agresivnímu prostředí, jakým divoká příroda beze sporu je? Ty ostatní orgány jsou přece jen lépe ukryté uvnitř těla, které poměrně dost vydrží – takový hrudní koš se svými žebry pokrytý svalovinou, také není špatná ochrana.

        Jinak, co se týká toho chrčení… ono se dá hodně informací předat i neverbálně a nebo získat, jak výše zmiňuji, tím odpozorováním. Mladý lovec/sběrač určitě chodil nejdříve se staršími, než vyrazil sám. No když náhodou přinesl něco nejedlého tak holt sklidil posměch a příště si to už pamatoval. Ta řeč je ale důležitá z hlediska myšlení pro srovnání „databáze“. Na druhou stranu zas prý brzdí abstraktní myšlení – tak že asi obligátní: „všeho s mírou“. Každopádně, už než se řeč vyvinula, ale i potom a hlavně do té doby než se rozšířilo písmo, byli staří lidé pro ty mladé něčím jako dnes Google. Také si jich proto určitě více vážili.

        Ale docela mne pobavilo jak byla odhalena záhada toho narovnávání klů: Jeden archeolog zapomněl v hořčici, ze klu vyřezanou lžičku a když chtěl tu hořčici po pár dnech zamíchat, tak zjistil že mu ta lžička plandá v prstech. Když ji pak umyl a nechal ležet v suchu, tak po nějaké době zase ztvrdla do původního stavu. Dodatečně experimentální archeologové zjistili, že stejného efektu lze dosáhnout i za použití šťovíkové lázně.

        Těch starých fíglů je hromada. Třeba že když chcete vařit vodu v kotlích z volských kůžích, tak do nich musíte nasypat aspoň věrtel pšenice (udržuje teplo) a nebo že damascénskou ocel nemusíte zakalovat v tělech zajatců ale postačí když tím rozžhaveným mečem propichujete čerstvé volí kůže, naházené na hladinu vody v kádích, nebo že kamenná sekera se používáním sama brousí atd. Člověk by o tom mohl psát do álelujá. A všechny ty poznatky jsou znovuobjevovány právě tou experimentální archeologií, která bývá mnohými archeology podceňována a považují ji za jakési „hraní si na něco“.

        • vittta

          Ano,ano,informace se skutečně dají předávat i neverbálně.
          A hned mě napadá typický příklad.
          Jeden současný „skvělý“ umělec předával velice hlasitě informaci pomocí skulptury (nebo co to bylo) vztyčeného prostředníčku.

          Teď jen jestli to lidé kolem správně pochopili.

          Já jsem si to například přeložil těmi to slovy:
          „Jsem kretén,jsem kretén,jsem kretén a nekulturní hovado k tomu!“

          Neměl jsem Klause rád a Havla už vůbec ne.
          S chutí jsem si na ně leckde „přisadil“.

          Ale byli to prezidenti a veřejné zesměšnění by fakticky znamenalo veřejné zesměšnění prezidentského úřadu,potažmo republikánského systému.

          A to….normální člověk měl mít jaksi automaticky v kebuli zakódováno-zde je hranice,dál už ne!

          • Janika

            Přesně tak, je určitá hranice. Taky jsem Klause nemusela, ale že bych musela psát články o zloději per, to fakt ne. Když se na kohokoliv davově útočí, něco se ve mně VŽDYCKY vzbouří. Holt bych do lynčujícího davu nezapadla. Spíš bych zahynula při obraně lynčovaného :-).

              • Janika

                Ve dvou se to lépe táhne :-). Chci říct, že je to velkým povzbuzením, když člověk není ve svém postoji osamocený. A lidi, „co nelynčují“, záměrně vyhledávám a mám ráda jejich společnost.

  5. dixi

    nejsme na tom ještě tak špatně, můžeme si kaši vylepšit plněnými zapečenými kuřecími kůžičkami- porce za 3,- kč. Takže v TV nám už dávají i vaření nejen pro elitu :-) No není to báječné ?

    • Kamil Mudra

      Hle, dixi, souznění mysli :-)
      Přesně na tenhle recept jsem si také vzpomněl při čtení článku.
      Což mi, Barone, připomíná že jsem vám také chtěl vyseknout poklonu. Čtivé a podnětné. Doufám že se mohu těšit na další vaše díla.

      • Kamil Mudra

        Ještě k těm kůžičkám. Také už se těšíte na zobáčky a pařátky? A, kdo ví? Časem možná dojde i na koňská kopýtka a kraví rohy. Vždyť kuchařina to je alchymie a ve spojení s chemickým průmyslem se lze nadít i věcí nevídaných a nečekaných :-)
        Ale ty kůžičky musím vyzkoušet. Vypadaly docela chutně.

        • dixi

          Zobáčky a pařátky dávají spolu s popelem zatím pouze do granulí pro psy. Ovšem, není všem dnům konec.

            • merlin

              já se omlouvám, pokud někde je přehozený goliast a merlin, protože se mi stane, že přehodím v řádcích nick a mail. nedělám to schválně, on se tu pak zobrazí goliast jako začátek mého mailu :-)

              • vittta

                Mě to nezaskočilo,ta šelma je dostatečně výrazná.
                Ovšem tedy-veden čistou zvědavostí jsem rozklikl „goliast“.pak znovu,znovu-a skončil jsem u hesla.
                Navíc tedy v anglickém jazyce…to už skutečně byla jen a jen zvědavost…

              • Janika

                Já jsem vám to zprvu opravovala, merlin, ale už jsem to vzdala, však každý pozná, o koho jde :-). Zrovna tak embéčko – sax. Já bych si zase nejradši říkala zase Jessie, ale nevím, jak na to…

        • oldwomen

          Prosím pěkně je to jen obměna plněného drůbežího krku. Podívejte se do kuchařek z přelomu devatenáctého století – a podobných recepisů najdete mraky. Včetně vývaru z pařátů, omáček z drcených drůbežích žeber, polévek z lopuchu, bonbonů ze sušených povidel, ale třeba i chleba ze žaludové mouky.

          • Janika

            Z těchto receptů mám smíšené pocity. Například s kdečeho se dají udělat karbanátky. A dá se to i jíst. Jen je to na hraně patlanin a toho, čemu říkám „vraždy v kuchyni“. Není nad jednoduchá jídla, když člověk ví, co jí.

            Mimochodem, včerejší Pohlraich taky nic moc. Proč vařit takhle vynervovaně a hekticky? Já si chci vaření užít a vychutnat. K čemu se patlat s domácí majonézou na tatarku? Krevety do salátu nemusím, dávám přednost tomu, co pochází z našeho prostředí. Do sorbetu šampaňské, no, zkonzumovala bych to radši samostatně. Na celém pořadu mě nejvíc zaujalo, jak Pohlraich nabídl Lucii Bílé tykání – a ona odmítla. Trapas, v přímém přenosu, před zraky celého národa. A co teď… Byla jsem vážně zvědavá, jestli jí on začně vykat, nebo jak to dopadne. Nezačal a choval se tak, že na tykání přešla i ona :-).

            • oldwomen

              Omlouvám se, estrády nejsou mým šálkem čaje, kutilské a kuchařské pořady také ne. Takže nevím, neviděla jsem. Vařím buď líná jídla, která nemusím hlídat a nebo fofrofky – než se uvaří příloha, je hotový i zbytek. V klidu, bez chaosu, hořících pánví a podobných efektů. Je fakt, že když mám nadbytek vajec, tak si nadělám nejen nudle do zásoby a že přebytky ze zahrady zavařuji, mrazím a suším, chichi také občas kvasím.
              Šampáňo do sorbetu? Hříšné. Šampaňský do kuchařky a místo sorbetu dám zmrzku z mrazáku.
              Nemám ráda mixované pokrmy, množství chutí v jedné porci, ráda vidím i na talíři, co jím. Nedůvěřivá jsem i k haším, prejtům, paštikám, masovým nákypům… Hm, karbanátky dělám vlastně jen kapustové a do sekané „uklízím“ vynesené slepice a brakované chovné ramlice (králíci). Přidávám buď nějaký pupek (hovězí, skopový…) a nebo trochu vepřového ořezu.
              Občas mám záchvat a listuji prastarými kuchařkami. Přiznávám se, že občas je mi z některých receptů nevolno již při čtení. A to nemám výraznější surovinové předsudky.

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s