Něco poetiky 8

Všeobecná existenciální krize
———————————–
Roztržené srdce
se začalo drobit
Malé kousky odpadávaly
na zem

Křupaly pod podrážkami
bot kolemjdoucích
občanů vesmírného
blaha

Už nevěděl, čí ty drobky byly,
kdo je ztratil
Zdálo se,
že takových jako on bylo víc

***

Bez jména IV
——————
Zvláštních nocí může být někdy tisíc
když nejmíň bys je čekala
A jindy ne a ne přijít,
i kdyby jeden na kolenou prosil

Někdy mne verše napadají
ani nevím proč a nač
Jsou jen malým pozdravem
ze světa, kde všechno je jinak

***

Blasfemie
————–
Nadnáší Tě lehkost Tvé víry?
Pořiď si těžší
Tohle pro Tebe přece není
žádná výzva

S úsměvem na rtech
padej do bahna
S veselým křikem
nech zpřerážet si hnáty

Ježíš je s Tebou!

***

Martin
———-
Dobře jsem se najedl
za oné podzimní noci
kdy maso na grilu
skákalo na talíře hostů
jak rozjuchané děti
a pivo v půllitrech
táhlo na dvanáctou…

***

Jednoduchý život
————————
Stvořit zas nějakou báseň
měl bych…
…říká si Tomáš
u nedělního oběda

Je mu tak báječně
a přesto
neví proč ocitl se
na dně

Můza ho nepolíbí
záclony jsou zatažené
a z oken
není vůbec vidět ven

Trp, hoř, lež a hlavně žij
…říká si Tomáš
a na podlaze jeviště divadla absurdita
právě prasklo prkno

Advertisements

3 comments

  1. Janika

    Jsem moc ráda, že Tomáš přece jen tu báseň stvořil :-).
    Je to krásné, Zoome, čisté a osvěžující. Zvlášť když se člověk porozhlédne kolem na aktuální dění, tak tohle je jako hojivý balzám.

  2. Zoom

    Díky Janiko za uveřejňování, přece jen si myslím, že by básně měly být čteny a tak jsem vděčný za to, že se na popularitě vašeho blogu můžu takto přiživit. :)

  3. dixi

    Také se mi vaše básně líbí, jsou i znepokojivé, že leccos je jinak, špatně,jednotlivec nic nezmůže a víra v boha také ne.