Praktická otázka

Přeložil Hamilbar, převzato z „otázky a odpovědi“ na mail.ru

Otázka: Je pravda, že raketové okysličovadlo dobře odstraňuje rez z karoserie automobilů?

Odpověď: Ano, dinitrogen tetroxid dokonale odstraní rez, karoserii, automobil, asfalt i toho idiota který by se to pokusil provést.

Reklamy

27 comments

  1. Janika

    Tak jsem se konečně rozhoupala a vytvořila pro tyto půvabné příspěvky, které mi zasílá Hamilbar pod názvem „Trocha pozitivu na víkend“ samostatnou rubriku :-). Je to milé osvěžení v převážně vážných tématech tady, podobně jako Zoomovy verše, to je taky takový balzám na unavenou hlavu i duši, i když zase jiným způsobem.

    Tenhle fórek mě tedy dostal, připomněl mi podobné vtipy o leteckých mechanicích, to je podobný druh humoru :-). Zkusím to někde najít.

  2. Antimon

    Pokud se jako okysličovadlo použije tekutý kyslík, tak to sice není tak jedovaté, ale výsledek je chladivě stejný :)

  3. sax

    Jen lehke OT: pokud alespon trosicku umite nemecky, chodte na DWN, to je dobry alternativni zdroj (napr. ZDF uznalo jeho vahu). Staci projet nadpisy, zbytek se da uz vygooglovat v blizsim jazyce:
    http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2014/04/04/ausschreitungen-in-bruessel-brandbomben-bei-demo/
    Dnes probehla v Bruseli 30- 50 tisicova mezinarodni odborova demonstrace (hlavne ze Beneluxu a Nemecka) protu uspornemu programu EU, letaly molotovy, policajti nasadili vodni dela.

      • jonáš

        A zajímavý je, že četka to nemá. Zato prej „Rusko vyšetřuje koupání zaměstnanců sýrárny v kádích s mlékem“ (rubrika Svět).

        • sax

          Tak to by meli okamzite vratit Krym…. asi to delali kvuli hebke kuzi, oni jsou takovy naturalni narod :o)

    • Kamil Mudra

      Kupodivu to dnes bylo i ve zprávách TV Nova. Slovem i obrazem.

      • Kamil Mudra

        Tedy, abych to upřesnil: V TV byla zpráva o demonstraci v Bruselu. ne o těch kádích v sýrárně :-)

        • Baron Le Samedi

          Kádě jsou dětské vaničky, v níchž brigádníci točí sýr, jako pletací vlnu, který se tím čehosi zbavuje (syrovátka?). Kádí bylo pět, tedy vaniček, hochů do dvaceti let také, a věc byla v tom, že to lupli na facebook, jak se baví (občas do vaničky ulehnou k sýru, aby dozráli). Sýrárnu zavřeli (snad někde na Sibiři), řekl bych, že sýr odtama má charakter slovenských korbáčiků. Brácha mého kamaráda byl studentem Střední průmyslové školy potravinářské technologie v Pardubicích. Za praxe čůrali do hmoty na přípravu zmrzliny Ledňáček. Cena 1,- Kčs. Doufám, že jste Ledňáčka v roce 1972/3 nekonzumovali……

          • Janika

            Tedy Barone, to se člověku udělá zle :-(. Hnusné téma, ale znala jsem jednoho číšníka, co plival do polévky. Tenhle druh lidí by měl nějak světélkovat, aby se mu dalo vyhnout zdaleka obloukem.

            • Magnus Maximus

              A proč se dělá zle ? Stejným způsobem se dělá brynza. Jen do toho nemočí člověk, ale ovce. Taková je pak nejlepší.

              • hank

                :-) Moč je zcela sterilní tekutina, tedy když je člověk zdravý… Jak je tomu u ovcí, nevím.

                Mimochodem, klasický způsob výroby sukna valchováním spočíval v tom, že se vlněná látka namáčela v horké vodě s dobytčí močí, která způsobovala odmaštění a denaturaci bílovinné složky vlněného vlákna, a pak se do toho bušilo kladivovou valchou poháněnou vodním kolem, což zajistilo zplstění vlny…

    • Astr

      dobre komentare:-)
      Was in der Ukraine möglich war sollte auch hier bei uns möglich sein.

  4. hank

    Ano, shodou okolností jsem byl jako student-brigádník u průmyslové havárie v Rybitví, kdy se provozní chemik nadýchal nitrózních plynů po porušení technologického postupu diazotace při výrobě organických barviv. Naštěstí to přežil, ale akutní rozedma nebo otok plic není žádná sranda a může skončit i udušením.

  5. Astr

    Take neco pro pobaveni,……
    rozhodne ne k odbornemu rozboru :-)
    prislo od Slovenskeho pisatele.
    =================================
    V Rusku zomiera babička.
    Dedko navštívi každého lekára, o kom predpokladá, že dokáže babičku vyliečiť.
    Nakoniec sa dostane k alternatívnemu liečiteľovi,
    ktorý mu poradil, aby babičku čím skôr uspokojil sexuálne.
    Dedko sa vyhovára:- Ale, veď ja som už nato starý, dávno už to nerobím,v
    mojich rukách umrel aj súdruh Lenin, už to nie je pre mňa…!
    Liečiteľ bol neúprosný a trval na svojom.
    Nakoniec dedko súhlasil… Išiel domov a umierajúcu babičku riadne pretiahol
    a potom zaspal.
    Keď sa ráno zobudil, vidí, že babička nie je na posteli, ale v kuchyni pečie
    palačinky, usmieva sa, veselo si spieva, len – len, že netancuje.
    Dedko znechutene bije hlavu do steny : Aký som ja len somár!
    Mohol som zachrániť aj súdruha Lenina…!

    • Janika

      :-)) Máte pravdu, Astře, odborný rozbor by neobstál, tuto léčbu by v SSSR asi nepovolili :-).

      • Astr

        Janiko kdyz to tu mate na „zertovnu notecku“ pridam na vasi hezkou jarni nedeli jeste neco navic :-)

        Starý židovský vtip:
        Povídá Kohn Abelesovi „Včera jsem si pouštěl moc krásný pornofilm.“
        „A co na něm bylo tak krásného?“
        „Ten sex nic moc, ale já jsem si to pouštěl pozpátku.“
        „Cože?“
        „To vám byla nádhera, když ty kurvy vracely peníze!“

        Aktualizace:
        Povídá občan sousedovi:
        „Tak jsem si pouštěl moc krásný historický film o sametové revoluci 1989 -2014,
        ale pozpátku!
        To vám byla nádhera, když ty kurvy vracely zprivatizovaný majetek a rozkradené peníze!“

        Hezkou nedeli preji :-)

        • Kamil Mudra

          Mnojo. :-)
          To by ale ten historický film musel být animovaný. Tenhle typ kurev se natáčet nenechá.

          • Astr

            Janiko pridam jeste jednu zertovnou povidku a dokonce ze zivota :a opet prislo z CR :-)

            V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který jak se později ukázalo – nebyl syn, ale vnouček. Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i navzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu. Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal, o co se jedná. Až na malého chlapce.
            ,, Babí, co je to tam namalovaný?“ Pro něj neznámý druh ,,smailika“ ho zřejmě zaujal.
            „Kde myslíš Kubíku?“
            „No přece naproti nám, na stěně.“ Ukazal chlapec na nestydatou malůvku. Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere. Prala se statečně.
            „To je… to je…“ přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý. „To je přece dráček!“ zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibce, obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupe se opět uvolnila a všichni přitomní se vrátili ke svým myšlenkam. Ne však chlapec.
            „Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?“ Babička, čelíc další zvídavé otázce,nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil.
            ,,No ano, Kubíku, takovej co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?“ Improvizovala statečně. Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm.
            „Hele babi a nepotřebuje ten dráček vocas?“ Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout.
            „Tenhle dráček asi ne“, hlesla babička.
            „To je divný, každej správnej dráček by si vocas zasloužil,“ mudroval vnouček.
            „Tak tenhle ho nemá!“ odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie. Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby.
            „Babi a ty máš dráčka?“ Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu.
            „Já už dráčky nepouštím,“ odpověděla ta dobrá žena žalostně.
            „Protože už dráčka nepotřebuješ!“ triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo v řehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii:
            „Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?“ To uz smíchy slzelo celé kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze.
            „Chováte se jako primitivové!“ rozječela se na nás. „Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!“ Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice, a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: „Jako dráček?“
            Žena sklapla čelist a chvíli na dívku konsternovaně hleděla. Pak ale pochopila význam sdělení i trapnost svého výstupu a začala se smát. Postupně se k ní přidali i ostatní cestující i s kloučkem, který sice nevěděl, čemu se směje, ale smál se o to upřimněji.
            „Máte pravdu, chovala jsem se jako dráček,“ soukala ze sebe ta žena, co jí bránice dovolila. Vlak zabrzdil v konečné stanici a lidé začali vystupovat. Loučili se slovy, tak se mějte paní a ty taky draku….

  6. orlik

    S prominutim,tady bych trochu nesouhlasil,jako byvaly prislusnik 321.tezke delostrecke brigady jsme tuto tekutinu v jiste konstalaci s dalsimi prostredky pouzivali a vsichni jsme se dockali konce vojny.