Esej o čínském myšlení

Napsala merlin

Na pravidelné tiskové konferenci ministerstva zahraničních věcí Číny se zeptali 29.5. 2014 mluvčího Čchin Kanga na to, co říká Čína na prohlášení Baracka Obamy ve West Pointu o USA jako globálnímu světovému vůdci pro 21. století.

Opověď zněla : „Vypadá to, že USA jsou vskutku vůdcem světa. Nicméně by mě zajímalo, zda i v oblasti zahraničních vztahů existuje chobotnice Paul, která umí předpovídat budoucnost.

Čína v minulosti vedla svět i delší dobu než je sto let. Historie nám dopřála zkušenost a poučení jak s vzestupem, tak s pádem. V současné době se stále vracíme k moudrosti zaznamenané před více než 2000 lety v kronice s názvem Cuo Čuan. Tam čteme: někteří vládci mohou vést svúj lid nezadržitelně k prosperitě, protože místo obviňování jiných zkoumali sami sebe, zatímco jiní přivedli svou vládu k rychlému zániku, protože vždycky kritizovali jen ostatní. V učebnici čínských studentů střední školy, nechybí mistrovské dílo, esej kterou napsal Ťia Ji, slavný státník dynastie Chan, který vylíčil pro další generace, jak Čchin dynastie, kdysi tak silná a neporazitelná, byla sražena během velmi krátké doby na kolena…“


Abychom lépe pochopili, co nám Číňané sdělují, je třeba znát jejich způsob myšlení. A ten je opravdu jiný než náš. V Číně se prolnuli postupně s původním starým náboženstvím čtyři ideologie – konfuciánství, legismus, taoismus a buddhismus.

Ústřední odpovědností vládce, úkolem vladaření bylo dosáhnout harmonie ve společnosti. Tento cíl přetrvává jako jedno z nejvýznamnějších filozofických témat, rozhodně mnohem důležitější než kupříkadu otázka, co je pravda nebo jaký je rozdíl mezi dobrem a zlem.

Ideál Konfucia je moudrá a spravedlivá vláda a odkaz nenáboženské tradice opřené ve víru ve vzdělání, které vede ke polepšování člověka a potažmo tedy i celé společnosti.

Jedním z pilířů Konfuciova učení je, že rodina je nejzákladnější a nejdůležitější společenskou jednotkou. Analogicky k rodině pak fungují širší jednotky tvořící nakonec stát. Přímou vazbu mezi rodinou /ťia/ a státem /kuo/ dokumentuje např. i označení pro zemi – kuoťia. Stát a rodina stojí prostě vždycky spolu, což podtrhuje i Konfuciův výrok: ,,Když chcete řídit stát, nejprve si udělejte pořádek ve své rodině.“ Respekt vůči věku, který představuje moudrost a respekt k hierarchii, která jasně vymezuje uspořádání lidí a jejich povinností ve společnosti, jde napříč celým učením Konfucia a směřuje k dosažení společenské stability a harmonie. Na harmonii je položen silný akcent, musí být dosažena morálním jednáním v rámci všech forem vztahů.

Díky tomu je v čínské kultuře zakořeněná i snaha vyhnout se konfliktu a otevřenému střetu názorů. Což má spojitost s velmi složitým systémem chování sloužícímu k udržení si vlastní tváře. Je třeba nejen neztratit vlastní tvář, ale i nezpůsobit ztrátu tváře jinému.,,Tvář,, vyjadřuje společenskou hodnotu člověka a jeho důstojnost a pouze důstojný člověk je hodný uznání, respektu a úcty. Být takovým je pro Evropany náročné, důstojným je jen ten, kdo dodržuje zásady zdvořilosti, dokáže se dokonale ovládat, je vždycky pánem situace, dosahuje svých cílů, přičemž se nehádá, neztrácí trpělivost a nenechává se vyvést z rovnováhy. Neschopnost a ztráta sebekontroly jsou považovány za selhání a ústí ve společenské znemožnění, hanbu a ztrátu důstojnosti, prostě ve ztrátu tváře. Veřejné zesměšnění někoho nebo přímé vytýkání chyb někomu je naprosto nevhodné a v čínské kultuře znamená naprosté zostuzení.

Konfuciáni ale neovládali scénu sami. V době velmi bouřlivých společenských změn na přelomu doby Letopisů a Válčících států (5.st.př.n.l.) stáli proti sobě s legisty. Obě strany chápaly – na rozdíl od jiných kultur – zákony jako výtvor lidí (v Číně neměly nikdy božský původ), ale legisté ho považovali za jediný stavební základ státu. Zákony (fa) byly hlavním nástrojem, kterým panovník udržuje stát a a společnost v pořádku a chodu. Konfuciáni se k zákonům stavěli s rezervou a kladli důraz na zvykové normy (li).

Taoisté v některých bodech odmítali učení Konfucia, byli na opačné straně. Např. zpochybňovali, že by hlavním problémem společnosti byl úpadek morálky. Morálka se zlepší sama, sníží-li se standarty na morální chování. Přinesli sebou dva principy, první je všeobecně znám jako Jin a Jang, druhému se říká Wu-Wej princip – princip nekonání. Jde o to nepůsobit žádným tlakem a vyhnout se tak konfliktům. Taoismus rovněž vyzdvihuje nadřazenost využití vědomostí a nepřímých prostředků k výhře nad partnerem před přímou bitvou.

Když přišel z Indie do Číny buddhismus, byl přijat jednak proto, že Konfuciovo učení je ve své podstatě hodně náročné a jednak proto (jak poznamenal někde vtipně a dost realisticky profesor Ulč, bohužel nemůžu najít kde to bylo) – že sice důraz na celibát nikoho neohromil, leč pověrčivým Číňanům, kteří jsou ve své podstatě nenábožní, imponovala a imponuje celá plejáda záhrobních duchů.

Výsledky působení výše pospaných ismů dobře vystihuje dodnes velmi živé čínské přísloví: Přímou cestou chodí jen ďábel.

První císař sjednocené Číny Čchin Š’chuang-ti se ve 3. st. př.nl. se zaloužil o kontinuitu státu zavedením přísných zkoušek uchazečů o veřejné služby. Urozeným meritokratem, mandarínem se člověk stal jen za své osobní zásluhy. Zkoušky se dělaly o přijetí do státních služeb a byly tak různých stupňů. Nejpřísnější doktorské se konaly jednou za tři roky v hlavním městě. Aby se zabránilo protekci, kandidáty očíslovali, uzamkli je na sedm dní v komoře a štěrbinou jim prostrkovali úkoly. Za 267 roků poslední dynastie bylo uděleno jen 27 874 nejvyšších doktorských titulů.

Tyto přijímací zkoušky zůstaly v platnosti víc než dva tisíce let. Zkuste si představit, že by evropští uchazeči na úřednické posty v EU zpracovávali otázky, které vymyslel Ptolemaios II. My máme co do činění s nejstarší civilizací světa s nepřerušenou kontinuitou tisíciletí za zády, jediná taková, která dnes zasedá s právem veta v OSN.

Pro srovnání s naší historií- třeba město Si´an, v jehož blízkosti byla nalezena slavná terakotová armáda výše zmíněného císaře, vůbec první hlavní město císařství, mělo v době, kdy u nás Boleslav vraždil Václava, ke dvěma milionům obyvatel. Bylo to obrovské obchodní centrum, výchozí bod Hedvábné stezky.

Za partnery k jakémukoliv jednání Vás Číňané přijmou, pouze když aspoň trochu chápete jejich způsob myšlení a chováte se přiměřeně tomu. Jinak zůstáváte barbary, čím dále od hranic s Čínou, tím barbarštější, a s barbarem se nikdo mazat nemusí. Aneb vše je pak dovoleno.

Když to shrnu, doufám, že naši a evropští politici mají dostatek vzdělání pro dešifrování výroků dnešních čínských představitelů, ve kterých se pojí konfuciánští džentlmeni s maoistickým byrokraty a stratégy staré čínské školy.
https://i0.wp.com/www.insidersexpeditions.com/sites/default/files/styles/top-slideshow/public/XianInsiders18_0.jpg

Advertisements

48 comments

    • merlin

      Děkuji, děkuji, od Vás se opravdu chvály běžne nedočkávám :-) Si vlastně na žádnou nemůžu vzpomenout..

  1. lomikel

    vydarene napsane, jen snad, neobdivujete Vy Cinu a cinany ?:)

    geopoliticky problem, jak ho vidim ja, je ten ze USA, Evropa i Rusko jsou, v porovnani s Cinou jedna kultura ktere se ted interne bije a hada protoze americka? elita aspiruje na vladce sveta a nestaci ji jeji, jiz tak velky dil. To je rekl bych zridlo cele tragedie Evropske civilizace (kam radim byt tu emeriku a rusko).

    No a pokud se nahodou stane ze nebude svet vynukovan, typuju to tak 50:50 :), tak to co zbyde z te Evropske civilizace se bude za takovych 20-30 let snazit prezit nastup cinskeho NWO.

    Ostatni potencialni geopoliticti hraci – sjednocena jizni amerika, sjednocene muslimske staty, Velky israel :) se s cinou tezko budou merit.

    • Janika

      Já Čínu a Číňany obdivuji a před tím, co o nich matně vím, se skláním.
      Kipling napsal v jednom románu „A svět ovládnou žlutí lidé s černou duší.“ No, nevím, neřekla bych, že mají duši černou ve smyslu nějakého zla :-).

      Jedna zajímavost, dost krutá – v Číně údajně zakázali od nějakého termínu vytvářet další hroby, protože to ukrajovalo neúnosně zemědělskou a stavební půdu. Tak se šest starších Číňanů zabilo, aby stihli být řádně pohřbeni… http://rt-russian.livejournal.com/4136361.html

      • lomikel

        kazda populace ma cerne duse, hledejte „koukolik deprivanti“. prelidnena velka zeme s jadernimi zbranemi, ekonomicky vyspela – VELKY PROBLEM.

        jedine sance pro nas co neumime myslet jako cinani, nebo to nechcem ucit sve deti, je ze dojedou na devastaci zivotniho prostredi a na to prelidneni ;)

      • peter1.

        Ako si toto vyložit na základe čínskeho myslenia ? “A svět ovládnou žlutí lidé s černou duší.” Ak príde čínska duša do kontaktu s dušou neusilujúcou o harmóniu, rovnováhu snách a zachovanie „tváre“ každého, – tak je to stav, ktorý dáva priestor pre nerešpektovanie žiadnych, ani vlastných konvecií, ktoré by čínsku dušu, mohli tímto znevýhodnovať. Ak nieje daná možnosť fyzicky opustiť interakciu, je len jedna možnosť – kresťansko-európske súperenie, konfrontácia v inom spektre hodnôt, pre čínsku dušu, neštandartným, s azijskými rysmy krajnosti, „čiernej duše“.

    • merlin

      Docela obdivuji. resp. fascinuje mě. Taky ty kontrasty.
      Jak píše Janika, ten zákon o pohřbech, to je, myslím, na úrovni revoluce, pro většinu Číńanů velká rána.
      V Malajsii kvetl obchod s rakvemi, každý bohatší Číńan chtěl být pohřbený v Číně. nebo aspoň si dávali hrst hlíny do rakví. A na těch neskrblili. Ale obřad jsem viděla jen jeden, trval několik dnů, byl v sousedství, četli tam buddhističtí mniši texty, pak byla vždycky hostina a ta mrtvá paní tam měla stoličku /tedy její duše/ zajímavé to bylo. http://www.nikdaum.com/news/mai336.jpg

  2. merlin

    mně se asi nejvíc líbí, že tam skutečně fungovala meritokracie. třeba zakladatel dynastie Ming byl čínský rolník, který se dostal do čela povstání proti vládnoucí mongolské dynastii Jüan a stal se císařem. A Mingy zase pak zlikvidovalo v 16 století zemětřesení, při kterém zahynulo k milionu lidí, po kterém vypukla další povstání. Hladomory atd. pak zlikvidovaly je. Když si to srovnám s evropskou dědičnou šlechtou, jejímž posledním květem starým Schwarzenbergem se můžeme kochat, tak bych dala rozhodně přednost tomu čínskému způsobu výběru kádrů….

    • dixi

      Ano, už to je obdivuhodné, že kdokoli, kdo složil zkoušky, mohl postoupit vzhůru.Ne, že by tam neměli problémy s korupcí , lidé jsou všude stejní, ale snaha tyto problémy řešit byla . Mne taky čína fascinuje, přestože o ní vím jen velice málo.

  3. brtnikvbrlohu

    Čína je prostě jiný svět – komplexní filosofická škola rovnocená? lepší? západní. Jiný způsob myšlení který je třeba respektovat, snažit se ho pochopit. Proč byl třeba Čínou fascinován Bondy?
    Čína se neuzavírala podnětným vlivům z venčí – dokázala vstřebat Budhismus, vždy si ale vybrala jen to co považovala pro sebe za přínosné – stejně naložila s Marxem!!
    Někdy v 69 jsem byl svědkem názorů že jí patří budoucnost – tehdy se to zdálo chimérou – a dneska?
    Proto i tvrzení že v Číně je kapitalismus považuji za blábol – funguje tam trh, ale není samospasitelným fetišem, jejich vedení se řídí Konfuciem a současný trh není cílem ale jen prostředkem k modernizaci země.
    Nejde tuto obrovskou zemi popsat v jednom – ale ani tisících článcích, jde jen s úžasem sledovat její vzestup. Také mne fascinuje, chtěl bych o ní vědět víc.

    • vittta

      Žít tam 20 let…pak by se člověk mohl i víc dozvědět…

      • merlin

        ještě by to chtělo naučit se aspoň 1500 až 2000 znaků, to je tam považováno za dolní hranici gramotnosti :-)

        • brtnikvbrlohu

          Jen žít by nestačilo, jeden by se musel dostat do situace kdy by ho komunita přijala za svého. A ještě by se musel hodně učit.

  4. vittta

    To opravdu doufáte,Merlin?(viz.poslední věta)
    Měl jsem co dělat,abych nevyprskl smíchy.
    Lze jen doufat,že to vidím zbytečně černě.

    Pokud vezmu do úvahy,že jediný člověk dokáže pozdvihnout či zničit celý národ,co asi dokáže mnoho lidí?
    Tedy….když jeden dokáže národ zničit,víc jich není potřeba-ale na pozvednutí jich není nikdy dost.

    Kdyby bylo v ČR jen pouhých 50 inteligentních a zkušených lidí na klíčových postech,troufám si tvrdit,že bychom za 20 let dohnali Švýcarsko.

    To si myslím bez jakékoliv nadsázky.

    • Kamil Mudra

      Vittto, oni tam asi jsou a možná je jich i víc. Problém je v tom že tu inteligenci a zkušenost využívají pouze ku vlastnímu prospěchu. :-(

  5. g.g

    „Čína v minulosti vedla svět i delší dobu než je sto let.“
    Tohle tvrzení zní dost neuvěřitelně, když uvážíme, že v předprůmyslové době neexistovala rychlá globální komunikace ani informační, ani hmotná. Možná Čína vedla jihovýchodní Asii, ale těžko ovlivňovala třeba norskou (třeba vikingskou :-)) politiku.
    „Tyto přijímací zkoušky zůstaly v platnosti víc než dva tisíce let. Zkuste si představit, že by evropští uchazeči na úřednické posty v EU zpracovávali otázky, které vymyslel Ptolemaios II.“
    No což o to, ona se u nás dodnes studuje starořecká filosofie, a každý lékař si váží Hippokrata a Galéna, a eukleidovská geometrie (jakožto věčná matematická pravda) dodnes neztratila platnost, ale že by se obsah těch úřednických testů nezměnil, to si dost dobře nedokážu představit. (Nemluvím o metodologii testování, ta byla nepochybně pokroková. :-) Ale to máte stejné jako s vědou, vědecká metoda zůstává stejná, jen objekt její aplikace se mění.)

    • peter1.

      Ríša stredu – už ten názov má v sebe zakomponované to isté čo pre európana, jeho vlastný kontinent – „kolísku civilizácie“

  6. merlin

    vikingská politika např. v době Válčicích států byla ještě takových dobrých tisíc let na houbách. Žádná nebyla v důsledku jejich neexistence. A pokud vím, tak zatímco seveřani měli první prostoduchý zákoník někdy za svatého Olafa, tak první zachovaný čínský právní kodex pochází z dynastie Tang, která začala vládnout ccca 1000 př.n.l. Vzhledem k tomu, že Rusové a v Byzanci říkali severských vikingům Varjagové a tyhle skupiny ozbrojených kupců různé národnosti/ se objevují na scéně evropy kolem cca 1000 n.l. a mimo jiné pronikli po Volze ke kaspickému moři a . do arábie, byla to taková jejich ,arabská obchodní trasa. tak proč myslíte, že nenarazili ve středověku na obchodníky kolem hedvábné stezky ? – stačí nahlédnout na mapu Hedvábné stezky http://cs.wikipedia.org/wiki/Hedv%C3%A1bn%C3%A1_stezka#mediaviewer/Soubor:Transasia_trade_routes_1stC_CE_gr2.png
    Jaká je přímá historická souvislost s Řeckem a /podotýkám upravené/ Hippokratovou přísahou, kterou dnes odříkává nějaký dejme tomu afroameričan na Yale nebo Brit nebo ve skandinávii dnešní potomek barbarů vikingů? Uchází Vám možná jádro sdělení.
    Musím Vás proto informovat, že až do počátku 20 století se ony úřednické zkoušky skládaly ze znalosti učení Konfucia, tedy z knih Velké učení, Konfuciovy hovory, Mengˇc/ učení následovníka Konfucia/ a Cesta středu a dále pak ze znalosti Knihy obřadů, Knihy písní, Knihy dokumentů, Knihy proměn a Letopisů jar a podzimů. Je dokonalá znalost uvedené literatury zaručovala úspěch. Kromě toho kandidáti psali básně a politické eseje..

    • brtnikvbrlohu

      To co předvedl gg je pregnantní ukázka západní namyšlenosti a totálního ignorantství. On ví o Číně jen to co „říkali v televizi“ a co kdysi – možná slyšel ve škole – onu průpovídku o misce rýže.
      O onom systému zkoušek evidentně nic neví – ostatně měl své přednosti i zápory – ale hlavně – to bylo vynikající síto které bránilo vzestupu různých moronů, prostě bez patřičného IQ byl uchazeč bez šance a na druhé straně umožňoval prostupnost systému – i syn rolníka se mohl stát vysokým hodnostářem.

  7. embecko

    „Desítky tisíc lidí si v Hongkongu připomněly výročí pekingského masakru na náměstí Nebeského klidu. Při potlačení demonstrací při něm před 25 lety zemřely stovky, možná tisíce lidí.“
    – viz dnesni Cesky rozhlas
    a
    „Masakr se nekonal na Tchien-an-men, naznačují depeše diplomatů USA
    Dvaadvacet let staré tajné depeše z ambasády Spojených států v Pekingu, které unikly na server WikiLeaks, tvrdí, že na náměstí Nebeského klidu v centru Pekingu krev tisíců lidí nikdy netekla.“
    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/masakr-se-nekonal-na-tchien-an-men-naznacuji-depese-diplomatu-usa-pxu-/zahranicni.aspx?c=A110605_162330_zahranicni_stf

    To ale jen tak na nam jiz znamy okraj…
    Ono apelovat na tisiciletou tradici a kulturni vychovu uredniku nemusi moc znamenat (ale samozrejme jinak diky za clanek).
    Pred nastupem Maa byla Cina zaostalou a chudou agrarni zemi, cinsti vynalezci toho hodne vymysleli, ale diky rigidnimu byrokratickemu aparatu to bylo Cine k nicemu, nakonec ji prevalcoval dravy zapadni kapitalismus. Tudiz si ani nemyslim, ze se lze vratit to teze reky…tedy bych rekl, ze Cinane jsou nejen schopni, ale i ochotni pokracovat v tech nejhorsich kapitalistickych tradicich, jake se naucili od Zapadu.

    • vittta

      Já si myslím,že o tom tady je v podstatě řeč.
      V celém vláknu.
      Že nejspíš jsou-ale i nejsou,protože jsou prostě jiní.

      Západ je přehlídka arogance,nezdravého sebevědomí,agrese-ale i rychlosti,flexiblity,volnosti a svobodného ducha.(dnes ovšem asi ten svobodný duch nějak znesvobodněl)

      Západ si z Číny kromě hedvábí a střelného prachu nevzal nic.
      Západ si nevzal nic vlastně odnikud.(vyjma islámu-ale o tom nikdo dávno neví,protože to blbě vypadá)
      Západní náboženství je tupé,svazující a zadupávající.

      Čína nemusí udělat tuhle chybu.

      Vezme ze západu co funguje a přidá to svoje-a nikdo je nemůže porazit.

    • merlin

      podle toho co jsem četla v jiných než našich novinách, se tam shromáždilo asi dva tisíce převážně studentek. To číslo si pamatuju dobře, protože jsem se bavila tím, jak dvoutisícová demonstrace otřese v základech Hongkongem potažmo Čínou.

  8. embecko

    „Vezme ze západu co funguje a přidá to svoje-a nikdo je nemůže porazit.“

    A co na Zapade funguje? Presne to, co ho porazi, takze pokud Cina neco prejme, pak presne na to dojede.
    Podnikani totiz nemuzete delat nijak rozumne, protoze nakladani s kapitalem se ridi zakonitostmi nezavislymi od vasi vuli :o)
    Zkratka kapital si dela co chce, resp. vyzaduje jen urcity zpusob nakladani, jinak splaskne.
    Jinak receno: pokud chce Cina vyhrat, pak musi byt horsi (ve smyslu zlejsi), nezli Zapad.

    Jini ale jsou, samozrejme, ale vsimnete si, ze ta jejich jinakost je zatim vzdy dohnala do slepe ulicky ci primo do porazky. Navic ted uz nejsou nijak daleko, satelity funguji 24/365. Maova kulturni revoluce byla to same, co udelal Stalin v 30. letech- tedy industrializace a to po zapadnim zpusobu….tedy opet dohaneli…a ted dohani zase.

    Osobne bych nikdy necekal, ze se doziji toho, ze se ze me stane prislusnik Imperia Zla…ale netrvalo to ani generaci a kdyz slysim proslovy nositele Nobelovy ceny miru, tak se mi snad ani nechce zit :o)

    Zapad jede na tygru a jako kazdy kapitalist hraje vabank…ovsem uz to doslo tak daleko, ze se to v pripade prohry nejakym povesenim se v kancelari nevyresi. Ovsem princip zustava stejny: jde o zivot…bohuzel ted i nas a dalsich lidi, urcite mene nevinnych (alespon v tehle veci), nezli jsme my tady.

    • vittta

      Číňané jsou draví (západ) a trpěliví.(Čína)
      To jim bude stačit.

    • peter1.

      Čína prináša – harmoniu – pre celý, západný svet, už zabudnutú hodnotu – alespon, to vyplýva z článku, že to je hodnota pred všetkými hodnotami čierno-bieleho, dobra a zla, ….atd. Súľad potrebuje tento svet viac, ako čokoľvek iné

  9. embecko

    zakonitostmi nezavislymi od vasi vuli => od vasi vule…tedy nejprve opravka

    Ale zde je dobry priklad fungujici samozrejmosti, proti ktere urcite nikdo z nas nic namitat nebude, protoze si pamatujeme, jak to chodilo za sociku, kdy se prochazky po Praze skladaly z chuze tunely z bedneni, aby na chodce nepadala fasada…podchod ze dreva byl samozrejme lacinejsi nezli fasadnicka prace a material.

    Cina povolila soukrome vlastnictvi nemovitosti pred 16 (!) lety…
    http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2651990/zopakuje-se-v-cine-hypotecni-krize-z-usa.html

  10. jednooký

    Čína má zaujímavý „nábožensko-ideologický“ koncept vlády – hovoria tomu „mandát nebies“.
    V princípe ide o to, že pokiaľ sa krajine darí, úroda je dobrá, katastrofy a nešťastia „primerané“, a ľud relatívne spokojný, znamená to, že aktuálny vládca, vláda či skupina pri moci má priazeň bohov, má „Mandát Nebies“ a je bohmi schválená k vláde nad Čínou a čínskym ľudom. Vzbura proti držiteľovi „Mandátu Nebies“ je vlastne neprípustná, je to zároveň vzbura proti bohom, protivenie sa vôli bohov.
    Lenže „mandát nebies“ nie je niečo, čo si možno privlastniť, alebo čo stačí získať raz a je to navždy… „Mandátu nebies“ musí byť vládca či vláda „hodná“, musí si ho zaslúžiť.
    Keď sa ale krajine dariť prestane, postihujú ju katastrofy, nešťastia a neúroda a ľud je nespokojný a nepokojný, znamená to, že vláda „Mandát Nebies“ stratila, a bohovia sú s jej vládou nespokojný. V takom prípade je naopak právom – a v podstate povinnosťou – čínskeho ľudu takúto vládu odmietnuť, zvrhnúť a nahradiť inou. Nič tiež nebráni tomu, aby o „mandát nebies“ usilovalo niekoľko kandidátov – proste možnosti sa otvoria a každý môže o „mandát nebies“ usilovať.
    Takých období vzájomných bojov rôznych skupín o moc je v čínskej histórii mnoho. Niekedy sa o týchto obdobiach v čínskej literatúre a slovesnosti hovorí ako o „zaujímavých časoch“ (zhruba v zmysle „času, keď sa tvoria dejiny“) – je jedno z najhorších tradičných čínskych prekliatí údajne je „bodaj si zažil zaujímavé časy“.
    „Zaujímavé časy“ končia spravidla tým, že jedna skupina porazí ostatné a začne vládnuť významnej časti Číny – a až od toho, ako bude Číne ďalej vládnuť záleží, či „Mandát Nebies“ získa – alebo tiež nie. Ak nie, nasleduje ďalšie kolo…

    Vyzerá to divne? Ako komu…
    Podľa nejakého prieskumu na čínskom vyhľadávacom portáli „baidu“ si až 80% číňanov (pripojených na internet) myslí, že čínsky komunisti sú držiteľmi „Mandátu Nebies“.

    • merlin

      Kdyby někdo netušil, jak se pozná, že je mandát pravý, pak tu pravost potvrdí úspěch takových povstání. Je-li úspěšné, je legitimní a má Nebeský mandát. Není-li úspěšné, dají se od něj ruce pryč./naši a evropští novináři nemohou pochopit postoj většiny Číňanů vůči událostem před 25 lety v Pekingu, nikdo nedemonstruje, je jim to fuk, měl by jim tento aspekt někdo objasnil/ Potkala jsem se i s pro mě zajímavým vysvětlením smrti Maa, kterou jednoduše spojili se ničivým zemětřesením v Tchang šanu, které město prakticky srovnalo se zemí a při kterém zahynulo čtvrt až půl milionu Číňanů /udávají se různá čísla/ Špatné znamení pro nebeský mandát Maa, což nebesa potvrdila tím, že za cca měsíc po něm Mao zemřel, zasáhla tedy v tomto případě sama osobně.

        • brtnikvbrlohu

          Tak tak – spokojenost nebes s tím co se děje v podnebesí – pokud nebesa nejsou spokojena dají to najevo – zemětřesení, kobylky hladomor či jak libo – pro císaře je vyhrazena hedvábná šňůra. je zajímavé že nová dynastie několik generací zase fungovala – a jak rostla korupce a nespokojenost lidu …. inu končil mandát nebes. Viníkem byl císař či vládce (dneska), proto je mimo tvrdit že mají kapitalismus jako řemen – prostě proto že ten nebere na lid ohledy, v Číně na něj vládce ohledy MUSÍ brát – jinak ztratí mandát nebes.
          Ale – vlastně opakuji Merlin. Není za tím jen Konfucius ale i Tao – prostě cesta kde musí být harmonie – jednota protichůdných prvků… etc etc – račte do pramenné literatury.
          Mělo by to být povinnou četbou hlavně pro strejčka Sama … aby pochopil že je to jiný svět, jiný historie a jiná filosofická škola, ony vlastně byly v historii lidstva jen dvě – ta co vyšla z Řecka a Čína, Buddha je mimo to není škola v celé šíři – proto je dneska mrtvou větví. Ale oni hledí na Čínu jako by to byl západní svět. Promítají své způsoby myšlení.
          To je jiné – dané třeba i tím že používají jiný způsob psaní který vyžaduje jiné myšlenkové pochody v mozku – jejich mozek funguje jiným způsobem. Ale je to dané i jejich historií a … ale to je na dlouhou debatu..

          • merlin

            Mně se líbí historka, když po první opiové válce, kdy musela Čína uzavřít pro ni potupný mír s Brity a v podstatě přišla o pět velkých přístavů /Kanton, hongkong, ningpo a ty dva teď nevím/, tedy kontrolu nad nimi a Britové si vymohli pro ně zrušit rituál koutou/plazení se před císařem/ a taky, aby jím nadále oficiálně říkali barbaři, tak z Úřadu pro styk s barbary vytvořili speciální úřad pro styk s Brity, do kterého záměrně vybrali nejneschopnější a nejblbější úředníky z celé Číny, kteří se navíc brali velmi vážně a byli tak hloupí, že je ani nikdy nenapadlo, že by hloupí být mohli. Britové, kteří na tento úřad byli pak odkázáni, z nich pak prý lezli po zdi.:-)

      • jednooký

        To spojenie s prejavom „nepriazne nebies“ je fakt celkom zaujímavé – smrť si rýchlo vzala nielen predsedu Mao Ce-tunga, ale aj pár jeho najbližších spolupracovníkov – a zároveň rýchlo skončila aj „kultúrna revolúcia“ – a aj jej hlavní aktéri (tí zväčša na popravisku :) , čož je vždy istejšie, ako sa spoliehať na bohov)

        Kdyby někdo netušil, jak se pozná, že je mandát pravý, pak tu pravost potvrdí úspěch takových povstání. Je-li úspěšné, je legitimní a má Nebeský mandát. Není-li úspěšné, dají se od něj ruce pryč. jj, aj Šalamún by mohol chodiť do Číny na doučovanie, ako sa majú robiť závažné rozhodnutia. A niektorá z početných čínskych škôl by iste rada priala talentovaného zahraničného študenta na postgraduálne štúdium, možno aj korešpondenčné.

        brtnikvbrlohu – európsky filozofia vychádza z gréckej v podstate len okrajovo, hlavným zdrojom „západnej“ či „európskej“ filozofie a morálky je židovsko-kresťanská morálka, ktorá má s praxou morálky starého grácka len pramálo spoločného.

    • peter1.

      „Mandát nebies“ – funguje v celej mongoloidnej Ázii, vid, – demisia juhokórejského prezidenta, niekoľko demisií predsedov japonských vlád, Pre európana nepredstaviteľné.

  11. hans

    No, hezký text. Devadesát procent dobrý..

    Ale pár výhrad by se našlo. Cou čuan (s malým č), česky Cuoův komentář, nebo Cuova tradice, bych za kroniku neoznačil. Zmiňovaný pán se jmenoval Ťia I. V odpovědi mluvčího jsou vynechány příklady vládců vedoucích zemi k prosperitě/zkáze – jejich vynecháním se autorka zbavila důkazu kontinuity čínské vzdělanosti, v kontrastu k Evropanům, kteří jako příklady dobrých či špatných vládců jsou schopni sáhnut maximálně pár set let zpátky. Citát bych taky zaseknul o větu později: … vylíčil jak dynastie Čchin, kdysi tak silná a neporazitelná, byla sražena během velmi krátké doby na kolena. Jedna věta, kterou nikdy nezapomenu, je, že pokud země nebude uplatňovat shovívavost a prosazovat spravedlnost, ztratí svou převahu nad ostatními…“

    Se školami to bylo složitější, konfuciáni soupeřili spíš s mohisty, legisté se zrodili z taoismu a jiní z konfucianismu… kromě toho bylo spostu pragmatiků (např. původní vrstva Cuova komentáře má pragmaticky, snad až machiavellistický tón).

    No a konečně zkoušky. Zavedení zkouček za Čchinů je tvrzení, slovy seriálového sira Humphreyho, „velmi odvážné“. Reálně za Chanů (1. st. př. n. l. – 2. st) fungoval systém doporučení schopných regionálním úřadem + studium v metropoli, kombinovaný s právem úředníků dosadit své syny. Od 3. století byl předpokladem nástupu civilní i vojenské kariéry příslušnost k aristokracii a/nebo příbuzní v úřadě. Až v 7. století se objevily zkoušky, ovšem poměrně volné – eseje a návrhy kandidátů kolovaly mezi vysokými úředníky, ti je posuzovali… Většina míst byla i nadále obsazována doporučením (tj. příbuznými a klienty). Až začátkem 10. století se objevilo klasické písemné zkoušení v regionech a centru, tříletý interval.., obsahově byl kladen důraz na aktuální problémy politiky. Ovšem od 10. do 13. století procento míst obsazovaných absolventy zkoušek kleslo z cca poloviny na sotva čtvrtinu. Mongolové (13-14. století) zkouškám moc nedali, tak až od 15. století se zkoušky staly hlavním zdrojem úřednictva. Až tehdy také převládl jejich ryze literární charakter.

    diskuze: ad brtníkova „prostupnost: syn rolníka se mohl stát vysokým hodnostářem“. No, ono synek, který si mohl dovolit dvacet let studia, zase z úplně chudých poměrů zpravidla nepocházel… V Evropě prostupnost systému taky nebyla zlá, v církvi mohl člověk zdola udělat slušnou kariéru.
    Tchangové nevládli od cca 1000, ale od 618 do 907.

    • merlin

      o tom zda dohromady či ne jsem sice uvažovala, ale v originále bylo,, in a chronicle called Zuo Zhuan.,, Většina auroatlantských autorů to sice přepisuje do pinyinu jako Zuozhuan a překládá jako komentář pana Cuo /Zuo, ale pak jsem si řekla, že by to čínský tiskový mluvčí mohl vědět lépe, neboť jeho tiskovky bývají pro mezinárodní novináře v angličtině a rozdávají jim mnohdy i tyto odpovědi napsané. Ty čtyři císaře jsem vynechala, protože by ta jména 99,9 % nic neřekla, ale i proto je tam odkaz na originál pro zvídavější.
      Následovníky Mozia, mistra Mo, Mo Diho, který žil v pátém století st. př. n.l. , jsem do toho už nepletla a nemyslím, že byl nejdůležitější pro to, co jsem chtěla sdělit, mě tam zajímá spor legistů s konfuciány a vznik nejstarších čínských zákoníků, které jsou v 5 a 4, století př. n. l. spojené s rozpadem starého lenního systému a s formováním centralizovaného státu řízeného panovníkem pomocí jemu úplně podřízenému byrokratickému aparátu. Už v době vyhlášení prvních zákoniků nastal spor mezi těmito skupinami. Obě skupiny chápaly zákony jako výtvor čistě lidský jak jsem už zmiňovala a jako čistě instrumentální nástroj k řízení lidu postrádající ovšem etický rozměr. Pro konfuciány ale byly jen produktem krize, přechodné doby, kdy upadala síla panovníkovy ctnosti /de/, za této situace pro ně sice je užití zákonů bohužel nezbytné, ale je třeba je aplikovat velmi opatrně a s velkou dávkou obezřetnosti. Dle nich mají význam hlavně zvykové etické normy, které odvozovali od ctnostných a moudrých vládců dávnověku, které si značně idealizovali.
      Legisté naopak tvrdili, že panovník je jediným zdrojem moci a tudíž může obměňovat zákony jak libo, neb náslodovat byť skvělé vzory dávnověku a nebrat realisticky v potaz současnou jinou situaci, je naopak škodlivé. Zákony byly dle nich skutečně jen význam nástroje k řízení lidí, mají sloužit k prevenci a proto je třeba tvrdě trestat i lehké přestupky – ovšem bez rozdílu na postavení a bez zohledňování minulých zásluh. Tyhle dvě koncepce se skutečně střetly a nakonec výsledná podoba čínského práva přejala i řadu prvků původních tradic v konfuciány zidealizované formě.
      Když se ještě vrátím k Zuozhuan :-) pak já jsem toho názoru, že odráží konfuciánské postoje autorů než machiavelistické tendence a konečně slouží jako celkem solidní zdroj info o politických a společenských dějinách své doby.Mám na to jiný názor než Vy.
      A Čchin Š’chuang-ti a jeho reformy a jeho kruté způsoby vedoucí i ke spoustě mýtů by si zasloužili zvláštní pozornost, ne nadarmo byl velkým vzorem Mao ce tunga :-)

      • hans

        Cuo – jistěže je jeho současná redakce konfuciánská, ale proto mluvím o „původní vrstvě“, myslím, že někde u Lomové jsem něco takového četl.

        Zákony – to jo, konfuciánský názor, že zákon je nástroj barbarských států, protože civilizované společnosti stačí morálka, je pozoruhodně cizí evropskému myšlení. Ještě se mi líbil jiný moment (tuším z tchangské nebo sungské doby): zákony nesmí znát soukromé osoby, protože by je pak mohly zneužívat ve svůj prospěch.

    • merlin

      jinak Tangy/Tchangy jsem fakt časově zbodla se omlouvám, jsem si to zapamatovala v souvislosti s nejstarším úplně zachovaným zákoníkem správně, ale blbě časově, se omlouvám

      • hans

        Tchangové – zmínil jsem jen kvůli úplnosti; doktorské zkoušky za Čchinů byla asi největší hrubka.

        Ještě mě napadá, že profesor Ulč se šeredně seknul s buddhismem a celibátem – vždyť co mohlo Číňanům prvních století n.l. způsobit větší šok, než požadavek nemít syna, nepokračování rodu.

        • BARON LE SAMEDI

          neohromil je myšleno tak že je to nijak neoslovilo, že tím přívržence budhismus nezískal – na rozdíl od dodání spousty duchovních bytostí včetně démonů atd.
          A Tang /Tchang je zase problém dnes už ustáleného meinárodního přepisu čínštiny do pinyin: Tang, anglosasové mají svůj přepis kde Tang, čeština a slovenština Tchang, němci Tang atd.

          • merlin

            už se mi to stalo zase. Nesnáším lidi, co trpí nezvladatelným nutkáním psát pokaždé když mají příležitost z cizích notebooků a měnit mi adresy – vzkaz baronovi

            • Janika

              Cizí notebook by měl být posvátný, zrovna jako cizí dopis, nebo deník. Ale když už nakouknu, tak za sebou smažu stopy, to je elementární zásada – vzkaz témuž :-).

        • merlin

          musím vyhledat a vzpomenout, kde jsem to četla, neb si tuto informaci takto pamatuji a mám ji docela zafixovanou. Bylo to o tom že základy položil první Čchin, pak vzali začali rozvíjet Chanové a za Wejů už bylo proto možné zavést systém devíti hodností. Zítra se doma pohlédnu a podám zprávu.
          Pro zajímavost – areál, kde se dělaly úřednické zkoušky http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Exam_cells-large.jpg/800px-Exam_cells-large.jpg