O věštbách a lidech

Napsala merlin

https://i0.wp.com/gb.fotolibra.com/images/previews/215326-the-tholos-delphi-greece.jpeg

Věštírna v Delfách

,,Zvířata se dělí do těchto skupin: za a) náležející císaři, b) balzamovaná, c) ochočená, d) podsvinčata, e) sirény, f) bájná, g) toulaví psi, h) zahrnutá do této klasifikace, i) ta jež sebou mlátí o zem, j) nespočitatelná, k) nakreslená velmi tenoučkým štětcem na velbloudí srsti, l) ostatní, m) ta, co právě rozbila džbán na vodu, n) ta jež z dálky připomínají mouchu.,,

Jorge Luis Borges  (citováno z ,,jisté čínské encyklopedie,,)

Tento citát mi připomněl Wittgensteina, který řekl, že vědění je podmíněno společensky a že různé systémy vědění jsou nesouměřitelné a proto je nelze řadit hierarchicky a přísně vzato je tedy nelze ani srovnávat. Chybí nám k tomu neutrální srovnávací jazyk. Což mě shodou okolností dovedlo k úvahám  o věštění a vědě, jejich výsledcích a vztahu. My, co jsme kulturním produktem euroatlantské civilizace, zaujímáme velmi nevyrovnané postoje, když slyšíme o věštbách, znameních /o věštění vůbec, obecně/. Buď to celé  odmítavě smeteme  ze stolu, nebo začneme nekriticky věřit. Máme vžité, že průměrně inteligentní moderní člověk nemůže věřit nesmyslům, které byly v tom lepším případě už dávno odhaleny jako sofistikovaný podvod a v tom horším přece nemůže jít než o úplný blábol vychýlené mysli. Věštění /řecky mantiké, lat. divinatio/ jsme přece už dávno strhli masku a ponechali ho na zdechat na úbytě někde daleko za okrajem společnosti.

Divinace ale nikdy nebyla omezena jen primitivní a archaické kultury, ona je dodnes součástí všech světových náboženství a civilizací. Během věků se mnoho velmi inteligentních a učených  lidí  divinací zabývalo a věřilo jí, naopak ji mnohdy a mnohde zatracovala spousta povrchních hlupáků. Křesťané, židé a muslimové nepokládají knihy proroků nebo prorokovo zvěstování za nesmysl a podvod. Většinou jsou to ale  právě oni, kdo první namítnou, že nejde srovnávat slova, která vložil jejich bůh do úst jejich prorokům s věštbou delfské Pýthie nebo výkladem horoskopu od příslušného specialisty. Neuvědomují si, že rozdíl to sice je, ale jen v metodě a kontextu, nikoliv principiálně. Dnešní věda se pokouší objasnit funkčnost divinace těmito nejobvyklejšími způsoby: posunem v čase – výsledky se dostatečně vloží do zadání před události, o něž se jedná, sugescí – citlivý člověk je ovlivněn, naprogramován věštbou a vyplňuje ji a pak taky starou známou na vše použitelnou aktivitou nevědomí. Tato vysvětlení ale vůbec nekorespondují s  pojetím divinace u starověkých civilizací.

Především je třeba si uvědomit, že starověcí specialisté potřebovali k různým věštebným postupům rozsáhlé odborné znalosti a zkušenosti z pozorování příčin a následků jevů.  Tyto znalosti se shromažďovaly, systematizovaly  a předávaly po generace, napříč mnoha staletími. Já osobně bych mnohé z nich považovala spíše za vědce než věštce. Konečně se na vysokých školách v 18. a ještě 19. století vyučovala chiromantie, astrologie, frenologie /ta zhruba do počátku 1.světové války/. Část těchto oborů vystřídal a nahradil podobně vystavěný ovšem tzv. ,,moderní vědní,, obor, dnes tak oblíbená a bohužel už značně nivelizací poznamenaná /nebojím se říci rovnou že zglajchšajtovaná/  psychologie. (Kterou ostatně časem potká osud jejich předchůdců – odpadkový koš – a nahradí ji neurofyziologie, neurobiochemie, neurobiologie a etologie, které jsou na rozdíl od ní postaveny na exaktnějších základech. Jsme totiž především biologické organismy s pevným limitem. Danou kapacitou zajišťující /plus minus/ rozsah.) Psychologie  s fyziognomikou, chiromancií, agalmatomancií /věštění ze soch/, astrologií, oneiromancií /věštění ze snů/, teratomancií  nebo fytomancií a mnoha dalšími stojí na jedné straně oproti těm opravdu exaktním vědním oborům dneška. Jenže. – Vždycky tu  nějaké jenže je.

Povaha každého vědeckého zkoumání je taková, že stupeň poznání nějaké věci do značné míry odpovídá stupni, v němž jde predikovat a následně ovlivňovat její chování. Vědecké poznání je na dosažení takového stavu zaměřeno. Jednoznačně je prioritou vědy  na jedné straně zákon /ten znamená absolutní předvídatelnost jevu/ a na druhé maximální využitelnost poznaného jevu v praxi. Naše  vědecké poznání se zaměřuje jak na ovládnutí věci, tak celého dění, v němž se věc objevuje. Takže věci nejen pozoruje a vyhledává jejich zákonitosti, ale snaží se svou činností utvářet budoucnost. Zároveň s tím, současně jako i každá – byť neprimitivnější – forma věštění zesiluje sebou získanou realitu. Čímž potvrzuje a legitimizuje zákonitost, podle které se odehrává. Naše moderní věda naprosto stejným způsobem jako starověká divinace takto diktuje světu, jak by měl probíhat. Od starověku je tu vyslovovaná obava, jak by asi svět povstavší z chaosu probíhal sám o sobě. Názor, že bez racionální ruky ,,zákona,, by se začal otáčet zpět k hrůzám chaosu, najdeme prostě všude /od starověké Číny přes Sýrii po staré mezoamerické civilizace/.  Věda a divinace nestojí proti sobě, jak si ráda namlouvá věda, ona jen postupně přebírá jak její funkci, tak její manipulativní charakter.

Věštění i moderní věda jsou mnohdy postaveny na těžko ověřitelných axiomech nebo dokonce zcela  neověřitelných  abstraktních konstrukcích. Moderní věda stejně jako divinace dává smysl pouze v rámci konkrétního a kulturně podmíněného úhlu pohledu. Beznaděj technika připraveného o pomocný matematický aparát je srovnatelná s beznadějí starého Řeka odříznutého od své věštírny. Čímž chci zdůraznit, že  správnost či nesprávnost  dění se dá posuzovat jen v jeho vlastním kulturním kontextu.

Nemyslím, že my jsme dostatečně kulturně neutrální k tomu, abychom mohli objektivně zhodnotit např. věštění ve starověkém Egyptě. /Tímhle se vlastně vracím  na začátek k Borgésovi a Wittgensteinovi/.

Jdouce životem roste ve mně přesvědčení, že výše zmíněné různé obory lidského úsilí nám nabídnou přibližně podobné výsledky bez ohledu na aparát, který mají /či v minulosti měly/ k dispozici, mají–li je ovšem v ruce odborníci, profíci v oněch oborech. Pro odpověď, koho bylo lze zvát profesionálem v těchto oborech ve starém Řecku, jsem sáhla po Ciceronově ,,De diviatione,,. Jeho dělení na vědeckou a přirozenou mantiku jistě některé překvapí. Spíš obsahem těch kategorií. ,, ..Souhlasím tak s těmi, kteří uznávají dva druhy předvídání budoucnosti, a sice věštění vypracované ve vědu a věštění přirozené. O vědě lze mluvit u těch, kteří se na základě vědomostí získaných dávnou zkušeností snaží odhadnout význam nových jevů.  Vědu naopak postrádají ti, kteří pozorovaná znamení nezkoumají rozumem ani dohadem, nýbrž předvídají budoucnost v jakémsi vzrušení mysli či pohnutí ducha, který je zcela uvolněn. To se často stává lidem ve spánku nebo věštcům v záchvatu šílenství. …. Kde najdeme národ nebo obec, které by nebyly pohnuty předpověďmi hieroskopů, vykladačů zvláštních úkazů z blesků, augurů, astrologů z losů  (ty totiž skoro všude patří do věštění vědeckého) nebo sny a věštbami, které jsou pokládány za věštění přirozené?..,, Toto členění převzal od Platóna, pro něhož vrcholem tohoto umění bylo intuitivní věštění a termín mania – šílenství rozdělil  do těchto několika kategorií: 1. šílenství jako duševní nemoc a rozvrácenost, 2. rituální šílenství jehož patronem byl Dionýsos, 3. poetické a filosofické vytržení které inspirují Múzy, 4. erotické šílenství inspirované Afroditou a Érotem, 5. zasvěcovací extáze mystérií a 6. prorocké šílenství inspirované Apollónem. Na tomto základu proti sobě postavil pro zbytek starověku věštce rozumové /technické, induktivní/    a věštce inspirované.

Tohle dělení stále ještě  přebíráme i my, v naší moderní ,,rozumové,, době.

 

Pokračování příště: Věštění ve staré Číně.

  1. Sio

    Super. To jsou paradoxy … takže … cikánky co věští z ruky nebo z lógru jsou … vědci? Moje pojetí tohoto fenoménu to nikterak nevylučuje, i když ten název – vědci – používáme v poněkud užším smyslu, tedy aspoň běžně.
    Dalo by se věštění tedy popsat jako lidskou činnost, který z určitého stavu světa (obecně systému) a probíhajících procesů (dějů) v přítomnosti a minulosti dokáže najít události které se vysoce pravděpodobně stanou a stavy, do kterých se systém dostane?
    Tak třeba kataklyzma, které nastane v důsledku globálního oteplování … ??
    No, když se vrátím k cikánce, dá se jistě dost odhadnout o povaze člověka, jeho společenském postavení, inteligenci, predispozici k nemocem atd.. takže – pokud někdo umí s takovými informacemi pracovat …

    • merlin

      Ze skutečně staré známosti si dovolím krátkou poznámku k siovi :. Už se dál neunavujte myšlením a běžte zkusit požádat o věštbu prvního tuleně, na kterého narazíte v zoo.:-)
      P.S. Tak už zase jak v mateřské školce.? Jenže já jsem daleko, tak mě nemůžete tahat za copy, viďte.

      • dixi

        Opravdu zajímavý článek, jistě jsou a budou v každém oboru podvodníci, ale například chiromantie je fascinující. Může se o tom přesvědčit každý na svých vlastních rukou, s pomocí příslušné literatury a porovnáním vlastních povahových vlastností, chorob a dění ve svém životě.Sám k sobě může být člověk poctivý i ve věcech, které by nikomu nesvěřil. Ovšem jako každý obor, je třeba hlubší znalost a praxe. Těším se na další články, Čína je fascinující země.

        • Kamil Mudra

          Já k věštění zaujímím spíše skeptický postoj, nicméně…
          V šestnácti letech jsem potkal cikánku, která mi čapla ruku, koukla a povídá: „Mladý pane, oženíte se s malou blondýnkou a budete s ní mít čtyři děti, dva kluky a dvě holky.“ Další věštbu podmiňovala poplatkem který jsem odmítl.
          Docela by mne zajímala pravděpodobnost „náhodné trefy“, protože to co řekla se vyplnilo přesně do puntíku. Možná že kdybych zaplatil, dozvěděl bych se i to že se ožením ještě podruhé, tentokrát s brunetou, a budu s ní mít další dvě děti, holku a kluka, a nebyli bychom se ženou tím klukem tak překvapení. :-)

      • brtnikvbrlohu

        Já bych si dovolil jej jednu malou poznámečku – plně chápu Merlin a její postoj k psychologii, zvlášť po jejich praktických zkušenostech s mnohými psychology, ale tu předpověď že jako věda vyšumí nesdílím. Ony uvedené disciplíny ji nenahradí, ale ona je vstřebá do sebe a pomalu bude získávat na exaktnosti, ba i takový Kohůt upadne v zapomnění.
        Největší současný problém psychologie je že se na ní slétají jako vosy na med jedinci kteří by sami potřebovali psychologickou nebo dokonce psychiatrickou intervenci – když oni ne sami tak jejich blízcí, ti pak inklinují o oné neexaktnosti.
        Ale to je také problém psychiatrie! :) Ostatně i ona stále k té dokonalé exaktnosti musí ujít ještě nějaký kousek cesty.

        Apropo – Merlin – znáte tohle?:
        Petr Styx: Zacházení s bláznem – Antipsychiatrie

        • Zoom

          „Dokonalá exaktnost“ je v jakékoliv vědě absurdní nesmysl s výjimkou matematiky a matematické logiky. Dokonalou exaktností získáte jedině „dokonalou“ věc bez jediné špetky bytostného. I proto aplikace matematiky a matematické logiky vždy vyžadují notnou dávku korekcí, když jsou uplatněny na skutečnost.

          • brtnikvbrlohu

            Takle to nebylo myšleno, možná jsem to měl dát do uvozovek – ale tady se zašlo do luhů a hájů kde laik nemá šanci takže argument ad Zoom je sice věcně správný ale jinak mimo mísu.

        • merlin

          Neznám, bohužel, četla jsem z tohoto soudku Szasze /ten mi v lečcems celkem konvenoval/. A něco z Foucaulta. No, když ji nenahradí úplně a zcela, pak vznikne časem určitě něco dalšího nového, co ji vsákne. Onehdy jsem se hrabala ve statististických datech a fakt mě pobavilo, že chlapci z katolických rodin, kterým dříve bylo víceméně předurčeno jít na teologii a stát knězem, se dnes stávají psychology.
          K tomu se chci taky aspoň krátce ještě vrátit.:-)

          • brtnikvbrlohu

            To by bylo na debatu, ale mám obavy že ostatní by to nezaujalo, toho Styxe mohu dodat v .doc. (přes seznam). Psychologie se na teologických fakultách dost pěstuje (pomáhající profese) – asi víc u evangelíků tak mne tohle zjištění nijak nepřekvapuje. Ona je vlastně dost košatá s mnoha suchými haluzemi :). Na ty chlapce se docela těším.
            Jestli dobře rozumím tu poznámku o vsáknutí – tak si vlastně neprotiřečíme.

  2. jan novak

    Většina lidí, včetně pana Sia, asi špatně pochopila text, resp. nečetla to, co je v něm podstatné. Ne, žádná cikánka, ale to, co lze považovat za vědecké (a to i v dobách sumérské či egyptské techniky, geometrie, matematiky, mechaniky) ale i přírodních věd včetně medicíny, biologie atd. Tj. že oni ti věštci byli leckdy kvalifikovanější než souzi z někdejšího Prognostického ústavu, které zaskočila takový detail jako že komunistické impérium pod vedoucí úlohou Moskvy se hroutí a lidé (nejen ti prostí NDRáci skrze Západoněmecké velvyslanectví v Praze) hromadně emigrují na Západ…Viz onen nápis na zdi Kampě…“Kdo bude odcházet jako poslední, ať za sebou zhnasne…“

    Ovšem někdy je složité pochopit i to, že predikce a odhad a rozptyl možné exrapolace do budoucího času je jen otázkou prosté matematické funkce počtu pravděpodobnosti (viz příběh pana Mudry) možná s dosti náhodným poměrem budoucího splnění v tak úzkých detailech. Ovšem jestli ta cikánka obslouží denně 50 lidí s tím, že každému přeje dlouhá léta a nějaké to dítě, má i tu „vyplnitelnost“ svých předpovědí ve statiském percentilu pravděpodnosti někde u 70%. Nic si z toho Sio nedělejte, ne vše co má logaritmické pravítko v plášti anebo je k jídlu, je skutečné a možné.:-)

    • Zoom

      Kdyby to bylo tak jednoduché, tak nebude předpovídat 4 děti (2 kluky a 2 hollky) a že manželka bude malá blondýnka. Předpoví každému jednu ze dvou tří statisticky nejpravděpodobnějších variant a nazdar.

    • Sio

      No, nezbývá, než vám pogratulovat k vašemu přispěvku, který ovšem svou podstatou nijak nesouvisís tím mým. Výrok „ne vše co má logaritmické pravítko v plášti anebo je k jídlu, je skutečné a možné.“ je nad mé skromné síly pochopit, a proto jdu raději skromně mlčet do kouta. Patrně nějaký věštecký obrat.

    • Janika

      Jane novaku, Vy třeba začnete hezky, ale přestávám číst, jakmile narazím na ptákovinu o soudruzích z Prognostického ústavu, které zaskočilo, že se komunistické impérium hroutí…

  3. BARON LE SAMEDI

    K chytrému článku je obtížné psát cokoli „chytřejšího“, proto bych i sia omluvil. Pravdou je, že cikánské ženy, které věští, věští nejen z ruky, kterou vidí poprvé, ale také z visu (vzhledu) člověka. Řada součástí věšteb jsou jen koroborační obraty, „máte obavy“ protože supermuž, nebo Petr Nečas si věštit nenechávají. Když už k cikánce přistoupíte, jasno je, že chcete něco slyšet o změně. No a jaká bude…..Jasno je, že jsme v pr…i. Vezměte si každý měsíc svého života, a vyneste si ho graficky jako čtvereček na papír. Co rok to dvanáct chlívečků, co decenium, to jednostodvacet. Kdyby si to člověk uvědomil, znázornil, po uplynutí, vyplnění, odškrtnutí dvoustého chlívečku, dobře by bylo. Jenže teď, většina z nás je u šestistého měsíce života. a co bude dalších dvě stě chlívečků (přeji vám je)….? No zhusta to, co bylo předchozích šest set. Věštiti netřeba.

    • Zoom

      „Pravdou je, že cikánské ženy, které věští, věští nejen z ruky, kterou vidí poprvé, ale také z visu (vzhledu) člověka.“ Ba však právě. Jaký je rozdíl mezi prognostikem z prognostického ústavu, který se snaží věštit vývoj ekonomiky na xcet let dopředu a cikánkou věštící čtyři děti a malou blondýnku za manželku? Já tvrdím, že pramalý.

        • merlin

          Není přesnější. Dle mého názoru je to plus minus nastejno. /Pominu-li otázku, Která taktéž stojí za samostatný rozbor, zda lze výpověď do vzdálenější budoucnosti vůbec seriózně učinit. Nemám na mysli věštby typu:í Vše vzniká a zaniká – tedy i ty a tvá civilizace zaniknete/ Vezmu-li, že existuje shoda např. v typologii osobnosti pomocí astrologie, chiromancie, frenologie, fyziognomie a psychologie, ale ani jedna metoda není stoprocentní, mohu si tedy klidně vybrat a považovat jednotlivé obory z hlediska metodiky za rovné. Navíc stejně jako na množství sesbíráných experimentálně v průběhu času /mnohdy mnoha století/ systematizovaných dat, která mají ti či oni po ruce, pak ještě v neposlední řadě záleží na osobnosti atrologa,i frenologa a psychologa atd. jak je sestaví dohromady, jak je bude interpretovat. Množství dat se dá do určité míry vyrovnat lepším intuitivním poznáním , což platí i obráceně..
          P.S. Nesmí jít samozřejmě v žádném z případů o podvod určený výhradně k manipulaci za účelem nějakého zisku – doplnění pro sia.:-)

          • BARON LE SAMEDI

            Je osobnější. Jak říkají prognostičtí tatrmani, věštby cigánek jsou více tailormade. Krejčovsky na míru. I když ani ty tatrmany nelze zavrhnout. V ČSSR a Rakousku byl dáván vždy důraz na vzdělání. Proto název Harvard Capital and Consulting táhl, běžný lid si myslel, že profesoři z univerzit břečťanové ligy to zapíchli, a dumají o prosperitě Česka. V Albánii vznikl fond Alain Delon Investments. Rozumíte, Albánci jsou tmaví škaredí chlapi, nenazvou fond Belmondo Capital, ten je tváří neosloví, ale Delon Investments. S doprovodem…Delon se zabývá tím, co s fosfátovou fabrikou ve Shkodře(Shkodër).. Kriminálník- krasavec. Investuj, a za půl roku budeš mít v posteli babu a la Romy Schneider.

        • Sio

          Cikánka to asi většinou formuluje vágněji, než prognostik a protože její slova lze interpretovat více způsoby, pokryje tím větší podmnožinu z množiny pravděpodobných událostí. Také vám dá těch předpovědí více a vy si pravděpodobně vzpomenete jen na ty, co se splnily. Co se týče vědy, ta využívá jen asi 5% (+/-) našeho mozku, která odpovídá za vědomí a k tomu se ještě omezuje na to, co se dá napsat, vypočítat a následně kontrolovat, čili je to opakovatelný fenomén.
          Takže cikánka, která asi zrovna tuhle část mozku asi moc nevyužívá, je zkrátka líp napojena na ten zbytek. Slepí lidé prý mají obvykle skvělý sluch a hmat, chci říci, že se u nich rozvine jiná dovednost.
          Prognostik má nevýhodu danou tímto omezením vědy a navíc by díky tomu měl formulovat precizněji, čili býti více konkrétní. Navíc ekonomika a lidská společnost je složitější systém, než člověk a jeho osudy.

          • BARON LE SAMEDI

            vágněji? Přečtěte si prognózy PgÚ pokud jde o rozvoj čs. cukrovarnictví, které by dnes mělo cca dvousetletou tradici, anžto se za kontinentální blokády začínalo rafinací javorové šťávy na šlechtických velkostatcích. Ty kecy o vstupu zahr. partnerů, které čs. cukru umožní vstoupit na trh EHS, nejen RVHP. Skoupili cukrovary bez kvót, ergo levně, zničili, zbourali. Vypadá to, že tu cukrovarnictví nikdy nebylo- Tak si slaďte „mauricijským“ zlatem….zlato(honey).

  4. BARON LE SAMEDI

    A závěrem, nevím, zda věštba v euroatlantickém prostoru byla článkem vyčerpána, když pokračování má býti o Číně a zřejmě tamních věštcích…..

  5. Janika

    Líbí se mi to konstatování, že „starověcí specialisté potřebovali k různým věštebným postupům rozsáhlé odborné znalosti a zkušenosti z pozorování příčin a následků jevů. Tyto znalosti se shromažďovaly, systematizovaly a předávaly po generace, napříč mnoha staletími.“

    Problém je vždycky s výběrem – komu mám věřit a jeho zkušenosti převzít. Nedávno jsme se o tom bavili s jednou věřící křesťanskou. Oni to mají lehčí, věří neověřenému a ověřovat to ani nesmí. Šokovalo mě vysvětlení proč – no protože získávání těch zkušeností a znalostí je magií, která běžnému člověku nepřísluší. On smí/musí/má přijímat jen výsledky té magie. Někdo takto přišel na to, například, že po smrti nekončíme, my už si to neověříme, protože by při tom ověřování naše duše propadla zkáze. Ale věřit tomu musíme. To mě „nadchlo“ :-).

    Připomněla jsem si to právě v souvislosti s tím, zda věřit či nevěřit věštbě. Myslím, že staletími odpozorované jevy se mohly v lecčems projevit. Co o nás prozradí tvář, ruka, ba i zuby – mám o tom knížky a leccos kupodivu souhlasí. A samozřejmě zrovna tak to může být při Věštění celosvětového významu. Jen holt nás věštci nenechají nahlédnout pod pokličku, jako v náboženství.

  6. J. Hruška

    Je mi líto, že musím odporovat Vašemu tvrzení, že biblická proroctví jsou věštby jako každé jiné. Proroctví totiž vůbec nejsou věštby. Obvykle je jejich základem konstatování, že určitý typ etiky vede k určitým důsledkům. Pokud je připojena věštba, je nejméně důležitou částí. Některá proroctví jsou dokonce „antivěštbou“: Protože jsi přestal dělat, co jsi dělal, nestane se ti předpověděné. Po mém soudu je hodno pozornosi hlavně to, že tyhle věci, které každý ví nebo tuší musí vyřizovat prorok, kterému při tom většinou jde o krk.

      • J. Hruška

        Jestli Vás to zajímá, mohu to říct obšírněji.
        Staří Izraelci měli zakázáno věštit nebo používat služeb věštců. Ve Starém zákoně najdete obšírné seznamy zakázaných praktik. Na první pohled to vypadá, že se kněží chtěli zbavit konkurence, ale oni sami také obvykle nevěštili. To se mimochodem udrželo dodnes. Pokud vůbec najdete faráře, který se zaobírá věštěním, bude to notný exot.
        Proroci – to byla jiná kapitola. Nejlíp to poví příběh, třeba ten o Nábotově vinici z 1. knihy královské, kap. 21 – 22. Odehrává se v království Severní Izrael, které krátce potom definitivně zaniklo. V zemi vládne královna Jezábel s králem Achabem. Odborníci tvrdí, že v té době království hospodářsky vzkvétalo. V kostelech se sice člověk dozvídal divné věci, občas nějakého Nábota nebo Ratha semlela justice, ale lid i král vzýval prosperitu a blahobyt – a také je měl.
        Pro rozšíření palácových zahrad potřebuje král vinici, která patří jistému Nábotovi. Chce jí koupit nebo vyměnit za jiný pozemek, ale Nábot odmítá. Do věci se vloží energická Jezábel. Opatří falešné svědky, Nábot je odsouzen a popraven. Král Achab může jeho vinici zabrat. Vyjde ale proti němu prorok Eliáš. „Včera jsi zabil a dnes zabíráš“. Král Achab skončí, jak žil. Jde do zbytečné války, dopustí, aby si ho protivník spletl s někým jiným a nakonec je zabit víceméně náhodou. Biblický vypravěč zdůrazní, že nakonec opravdu psi lízali jeho krev v Samaří, jak Eliáš předpověděl, přestože zemřel úplně jinde.
        Najdeme zde i další ukázky, jak staří Izraelci rozuměli roli proroků. Třeba odložení rozsudku nad celým královstvím. Nebo obrázek věštění před bitvou – jde o bitvu, ve které je král Achab zabit. Král zavolá čtyři sta proroků, samozřejmě boha Bále, protože je království v náboženském úpadku. Všichni věští, co se od nich čeká. Pak sousední král chce proroka Hospodinova. Jeden se najde – ve vězení. Když předstoupí před krále, řekne jim to, co v podstatě tušili.

        • merlin

          Já např. po přečtění starozákonních proroků coby osob divinujích nabyla dojmu, že na rozdíl od jiných národů, kde často postrádáme širší kontext extatických vystoupení zahrnující i sociální a náboženské zařazení divinujícího, popudy k jeho vystoupením, symbolické či magucké úkony s tím spojené a popis bezprostředního ohlasu, který vystoupení vyvolalo / je toho biblický materiál plný mírou vrchovatou srovnatelnou snad jen s pozdějšími exhibicemi Mohameda. Staří Izraelci, patrně věrni Amosovu ,,když mluví bůh tak kdo by neprorokoval,, mazali každou teofanii vykřičet na nejbližší náves či náměstí, a nutno konstatovat, že ostatní národy byly ve srovnání s nimi mnohem zdrženlivější při styku s posvátnem. Což je ostatně ctí.
          On tenhle nezdrženlivý a simplexní naturel kmenů pasáků koz dobře vysvětluje soustavné záchvaty náboženského vytržení a případně i chiliastického šílenství v oblasti starověkého Předního, dnes Středního a Blízkého východu, které končívájí se statistickou pravidelnostá jen dalšími hromadami mrtvol.

  7. J. Hruška

    Ještě dodatečně poznámku k překladu z čínské encyklopedie, který je uveden na začátku: Před lety k nám do fabriky chodily z Německa stroje. České překlady manuálů dělali lidé, kteří neměli o technické problematice ponětí. Hrůza. To už se člověk spíš orientoval v německém manuálu, i když německy neuměl. Jednou jsem napsal stručný český návod pro dělníky a prohnal ho počítačovým překladačem do němčiny. Dal jsem ho přečíst německým přátelům, aby věděli, jaké máme potíže. Málem se smíchy utloukli o podlahu.

    • merlin

      V tomto případě ovšem ze španělštiny. On Borges totiž psal španělsky a byl z Argentiny. Ten citát. pane Hruško, není překlad z čínštiny, alébrž hodně geniální imaginace mého oblíbeného spisovatele.

    • merlin

      Já se k tomu ještě vrátím, protože ta Vaše myšlenka a způsob uvažování mě zaujal. Že bych tak zkusila strčit Vulgátu do překladače v počítači a vydala jako přepracované nové vydání bible ?
      Jsme přemýšlela, co Vás k tomu vede. Že se Vám nelíbí způsob, jakým o věcech, které jsou pro Vás zřejmě posvátné, uvažuju a jak s nimi zacházím a tak se snažíte to napadat, to naprosto chápu a je to zcela legitimní. Ale tohle je teda taková blbost, že se to hned tak nevidí, to se na mě tedy nezlobte. Srovnávat překlad vrcholných děl světové literatury se strojovým počítačovým překladem manuálu vysokozdvižného vozíku a snažit se tak znehodnotit, co se Vám nehodí do krámu, to je tedy věc.

      • J. Hruška

        Samozřejmě bych mohl Vaše tvrzení uvést na pravou míru, ale jen bych Vás ještě víc naštval.

        • merlin

          Já nejsem naštvaná, jak jste na to přišel? Spíš mě to nejdřív hodně pobavilo a trošku i u Vás udivilo/argumentačně/ .Vlastně dost udivilo..Proč bych měla být naštvaná? Nikomu není příjemný, že mu někdo zkouší šťouchat do domečku. Chápu Vás, ale tenhle argument se Vám tak nějak nevydařil vůbec. Myslím ale, že vy nechápete mě. Pro mě není rozdíl mezi biblí a sebranými spisy Shakespeara. Vy v mém zájmu o náboženství /všechna/ vidíte soudě podle Vaší poznámky onehdy na om, kdy jste mě vyzýval k tomu, ať konečně začnu věřit, něco, co tam naprosto není a chybí. Jsem jen zvědavá na to jak fungují lidi. A jak fungovali. To je všechno. Je mi líto, ale bůh je pro mě emočně naprosto prázdný pojem. Zajímá mě to v určitých údobích, podle toho, v čem se zrovna víc šťouchám, jen jako filosofický pojem, prostě něco jako abstrakní matematika. Vás to oslovilo emočně a podle toho zpracováváte info o problematice jako spousta jiných lidí.
          Ještě to zkusím vysvětlit jinak, třeba Maxwellovy rovnice jsou úžasně elegantní, mají i takový šmrnc lehkosti, to mohu jen hluboce smeknout, je to geniální, ale přesto – dosti těžko si lze představit, že se k nim emočně upnu a budu na nich nějak viset. A promiňte, já zatím ani v žádné filosofické koncepci vašeho boha nic podobně krásného a elegantního nenašla. A i kdyby, emočně bych na tom byla v tom nejlepším případě jako u těch Maxwellových rovnic.
          Takže klidně uvádějte. :-)

  8. PeeBee

    zdravim vsechny,
    dik merlinovi za textik, tesim se na dalsi pokracovani.

    pozn.: nevnimali stari cas cyklicky? – nemeli (a ani my nemame) zadny racionalni duvod „narovnavat“ cas do nejake primky ci poloprimky. kazdy muze vnimat rytmicnost byti v nasem universu – uplne ve vsem. existuje vubec neco jako cas nebo jde jen o nase mereni a deleni na mensi kousky, o umelou pomucku k popisu reality a orientaci v ni?

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s