Epocha Kolumba – 1

Napsal Anton Baumgarten
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

Mytologie západního imperialismu je založena na představě o unikátní povaze evropského vývoje a převaze „západní civilizace“ nad neevropskými národy. Mnoha různými způsoby formulovaná ideologie této nadřazenosti je základem historického vědomí Západní Evropy a zemí vytvořených evropskými emigranty na kontinentech uloupených původním obyvatelům. Tato ideologie ve všech svých formách, od katolictví a „panské rasy“ po „svobodný trh“ a „lidská práva“, sloužila a nadále slouží ospravedlnění západního imperialismu…

Ale proč právě Evropa se stala kolébkou nového společenského řádu? Proč právě v Evropě a jejím dítěti, Severní Americe, mohl kapitalismus dosáhnout svého imperialistického stádia a tím zajistit „západní civilizaci“ nadvládu nad zbytkem světa?…

Koncem 15. století (podle evropského letopočtu) byla Západní Evropa pouze jednou z mnoha oblastí protokapitalistického vývoje světa. Kromě Evropy mezi ně patřily též části Severní a Střední Afriky, Blízkého Východu, Indie a Číny, a všechny se vyvíjely jako části jednotného světového systému směny. Ani v ekonomice, ani v technologii neměly skupiny Evropanů, rozvíjející protokapitalistickou ekonomiku, převahu nad svými partnery-konkurenty z obchodních a manufakturních center zemí Maghrebu, Indie a Číny. Třídní struktura mnoha asijských a afrických měst se ničím nelišila od evropské. Existovala v nich významná vrstva protokapitalistů a nájemních pracovníků, spolu s feudálními třídami a otrokářstvím.

Stejnou podobnost vidíme i v rozvoji umění mořeplavby v 15.století. Dálková námořní přeprava spojovala obchodní centra celé polokoule. Afričané podnikali plavby do Jihovýchodní Asie, Indové do Afriky, Arabové do Číny atd. Technické inovace a novinky v oblasti navigace se rychle šířily a stávaly se společným vlastnictvím. Až do 16.století o nějakém trháku evropského protokapitalismu od podobných zón v Africe a Asii nemůže být ani řeči. Kapitalismus pomalu dozrával v mnohých částech světa. Proč právě v Evropě a právě v 16.století se mu dostalo tak bouřlivého rozvoje, že za necelých dvě stě let tam došlo k první buržoazní revoluci (1688), která započala epochu politického triumfu kapitalismu, a poté i k Průmyslové revoluci?…

Marxistický geograf James Blaut ve své práci „Kolonizátorův model světa“ kreslí rozsáhlý obraz raně kapitalistické výroby v koloniální Jižní Americe a ukazuje na její rozhodující význam při formování evropského kapitalismu. Stručně si shrňme jeho závěry.

Drahé kovy

Díky dobytí Ameriky získali odtud Evropané do roku 1640 minimálně 180 tun zlatých slitků a 17 tisíc tun stříbra. To jsou oficiální údaje. Ve skutečnosti můžeme tato čísla směle zdvojnásobit, berouce v úvahu nedostatečnou celní evidenci a značně rozšířené pašování. Ohromný přítok drahých kovů způsobil podstatné zvětšení sféry oběhu peněz, což bylo jednou z podmínek pro formování kapitalismu. Ovšem ještě důležitější je to, že toto zlato a stříbro umožnilo evropským podnikatelům platit vyšší ceny za zboží a práci a tím ovládnout rozhodující výšiny v mezinárodním obchodě a výrobě, a vytlačit své konkurenty – uskupení neevropské protoburžoazie, zvláště v oblasti Středomoří. Ponechávajíce zatím stranou roli genocidy v těžbě drahých kovů, stejně jako jiné formy kapitalistické ekonomiky v kolumbovské Americe, je třeba zdůraznit důležitý Blautův argument, a totiž fakt, že sám proces těžby těchto kovů a ekonomické aktivity nutné k jeho zajištění byly ziskové.

Plantáže

V patnáctém a šestnáctém století byla komerční i feudální výroba cukru rozšířena po celém Středomoří a taktéž v Západní a Východní Africe, i když na severu Evropy stále ještě dávali přednost medu, díky jeho nižší ceně. Již tehdy byla výroba cukru nezanedbatelnou částí protokapitalistické části ekonomiky Středomoří. Potom v průběhu celého 16.století probíhá proces bouřlivého rozvoje cukrových plantáží v Americe, který vytlačuje a nahrazuje výrobu cukru ve Středomoří. Tímto způsobem, využívajíce dvě tradiční výhody kolonialismu – „volnou“ půdu a levnou práci – vytlačují evropští protokapitalisté své konkurenty s jejich feudální a polofeudální výrobou. Žádný jiný průmysl, shrnuje Blaut, nebyl pro rozvoj kapitalismu až do 19.století tak důležitý, jako cukrové plantáže v kolumbovské Americe. A cifry, které uvádí, jsou skutečně ohromující.

Tak například v roce 1600 exportovali z Brazílie 30 000 tun cukru v ceně 2 miliony liber šterlinků. To je přibližně dvakrát více než hodnota všeho britského exportu v tomto roce. Připomenu, že právě Británii a její zbožní výrobu vlny považují historici-evropocentristé (tedy 99% všech historiků) za základní motor kapitalistického rozvoje v 17.století. V témže roce byl v Brazílii příjem na osobu (nepočítaje Indiány, samozřejmě) vyšší než v Británii, jež Brazílii dohonila až později. Koncem 16.století byla úroveň kapitalistické akumulace na brazilských plantážích tak vysoká, že umožňovala zdvojnásobovat výrobu každé dva roky. Počátkem 17.století holandští kapitalisté, ovládající značnou část cukrového byznysu Brazílie, spočítali, že roční norma zisku v tomto odvětví dosahovala 56%, což vyjádřeno v penězích činilo 1 milion liber šterlinků (na tu dobu neuvěřitelná suma). Přičemž tento zisk byl koncem 16.století ještě vyšší, neboť náklady na výrobu, včetně nákupu otroků, činily pouhou jednu pětinu příjmů z prodeje cukru.

Třtinové plantáže Ameriky hrály jednu z hlavních rolí při vzniku raně kapitalistické ekonomiky v Evropě. Jenomže kromě cukru tu byl ještě tabák, bylo koření, přírodní barviva, byl ohromný rybolovný průmysl na Newfoundlandu a dalších místech Východního pobřeží Severní Ameriky. To všechno také bylo součástí kapitalistického vývoje Evropy. Mimořádně ziskovým byl i obchod s otroky. Podle Blautových výpočtů pracovalo koncem 16.století v koloniální ekonomice Západní polokoule až 1 milion lidí, z nichž zhruba polovina v kapitalistické výrobě. V roce 1570 veliké hornické město Potosí v Andách mělo 120 tisíc obyvatel, což bylo více, než v té době žilo v takových evropských městech, jako byla Paříž, Řím, nebo Madrid.

Navíc se do rukou Evropanů dostalo okolo padesáti nových druhů zemědělských plodin, zkulturněných agrárním geniem národů „Nového světa“, jako byly brambory, kukuřice, rajská jablíčka, řada odrůd papriky, kakao k výrobě čokolády, celá řada luštěnin, burské oříšky, slunečnice a další. Z nich, brambory a kukuřice se staly pro evropské masy lacinou náhražkou chleba, která zachraňovala miliony od ničivých neúrod a která umožnila Evropě zdvojnásobit výrobu potravin v průběhu padesáti let od roku 1492 a tím naplnit jednu ze základních podmínek pro vznik trhu nájemní pracovní síly pro kapitalistickou výrobu.

Takže, díky pracem Blauta a řady dalších radikálních historiků začíná vyvstávat klíčová role raného evropského kolonialismu ve vývoji kapitalismu a jeho „centrování“ (centratedness – neologismus j.Blauta) právě do Evropy a ne do jiných oblastí světa. Ohromná území, laciná otrocká práce porobených národů a loupež přírodního bohatství Amerik daly evropské protoburžoazii převahu nad jejími konkurenty v mezinárodním ekonomickém systému 16.-17. století, umožnily jí dramaticky urychlit již existující tendence kapitalistické výroby a akumulace a začít proces sociálně-politické transformace feudální Evropy na buržoazní společnost. Jak napsal známý karibský marxistický historik C.L.R.James: „obchod s otroky a otrokářství se staly ekonomickým základem Velké francouzské revoluce… Skoro všechna odvětví průmyslu, jež vyrostla ve Francii v 18.stoleti byla založena na výrobě zboží pro pobřeží Guineje nebo pro Ameriku“. (James, 47-48)

V základech tohoto osudového obratu světové historie ležela genocida celých národů Západní polokoule. Tato genocida nejen že byla první v historii kapitalismu, nejen že stojí u jeho počátků, byla ale také nejhorší jak z hlediska počtu obětí, tak z hlediska délky doby po kterou byly vyhlazovány celé národy a etnika a která trvá do dnešního dne. Z této genocidy by měla začínat Černá kniha kapitalismu.

1492

Stal jsem se smrtí,
ničitelem světů.

Bhagavadgíta

Robert Oppenheimer si tento verš vybavil v okamžiku prvního atomového výbuchu. Podstatně větší právo připomenout si zlověstná slova starodávného indického eposu však měli lidé nacházející se na lodích Nina, Pinta a Santa Maria, když 450 let do Výbuchu, v podobně temném časném ránu uviděli oheň na závětrné straně ostrova, později nazvaném na počest Svatého Spasitele – San Salvador.

26 dní po testu jaderné zbraně v poušti Nového Mexika, bomba svržená na Hirošimu zabila minimálně 130 tisíc lidí, téměř samé civilisty. Za pouhých 21 let od okamžiku kdy se Kolombus vysadil na ostrovech Karibského moře, největší z nich, přejmenovaný Admirálem na Hispaniolu (později známý též jako Haiti či Santo Domingo) přišel prakticky o všechny své původní obyvatele – zhruba 8 milionů lidí, povražděných, zemřelých na nemoci, hladem, následkem otrocké práce a zoufalství. Ničivá síla této španělské „jaderné bomby“ odpovídala více než 50ti hirošimským atomovým bombám. A to byl teprve začátek.

Takovýmto srovnáním první a „svou velikosti a následky nejstrašnější genocidou světové historie“ s praxí genocid 20.století začíná svoji knihu „Americký Holocaust“ (1992) historik Hawai University David Stannard, a v této historické perspektivě spočívá, podle mého názoru, mimořádný význam jeho práce, a stejně tak i význam po ní následující knihy Warda Churchilla „Nepatrný problém genocidy“ (1997) a řady dalších studií posledních let. V těchto pracích se vyhlazení původních obyvatel Amerik Evropany a Latinos ukazuje nejen jako nejmasovější a nejdelší (až do dnešních dnů trvající) genocida světové historie, ale též jako součást euroamerické civilizace od pozdního středověku po západní imperialismus dneška.

Stannard začíná svoji knihu popisem překvapujícího bohatství a různorodosti lidského života obou Amerik do osudové Kolumbovy plavby. Potom vede čtenáře po historicko-geografické trase genocidy: počínaje vyhlazením původních obyvatel Karibiku, Mexika, Střední a Jižní Ameriky, k obratu na sever a vyhubení indiánů na Floridě, Virginii a Nové Anglii a konečně přes Velké prérie a Jihozápad do Kalifornie a na tichooceánské pobřeží Severozápadu. Následující část mého článku se většinou opírá o knihu Stannarda, zatímco druhá část – genocida v Severní Americe – o práci Churchilla.

Kdo byl obětí nejmasovější genocidy světové historie?

Lidské společenství zničené Evropany v Karibiku bylo ve všech směrech na vyšší úrovni než to evropské, vezmeme-li za měřítko stupeň přiblížení se k ideálu komunistické společnosti. Přesnější by bylo říci, že díky mimořádné kombinaci přírodních podmínek Taínové (nebo též Aravakové) fakticky žili v komunistické společnosti. Ne v takové, jak si ji představoval Evropan Marx, leč přesto v komunistické. Obyvatelé Velkých Antil dosáhli vysoké úrovně, co se týče regulace svého vztahu s přírodou. Naučili se získávat od přírody vše, co potřebovali, aniž by ji vyčerpávali, ale naopak kultivovali a přetvářeli ji. Měli obrovské mořské farmy a v každé z nich pěstovali okolo tisíce velkých mořských želv (což odpovídá přibližně 100 kusům velkého skotu). Drobné ryby doslova „sbírali“ z moře pomocí rostlinných látek, které je paralyzovaly. Jejich zemědělství se nacházelo na vyšší úrovni nežli evropské a bylo založeno na třístupňovém systému sázení, který využíval kombinace různých typů rostlin k vytváření příznivého půdně-klimatického režimu. Jejich příbytky, prostorné, čisté a světlé by byly objektem závisti evropských mas.

Americký geograf Karl Sauer dochází k následujícím závěrům:

„Tropická idyla, kterou nacházíme v líčení Kolumba a Pietra Martire d’Anghiera, v podstatě odpovídala skutečnosti.“ O Taínech (Aravacích): „Ti lidé nepociťovali v ničem nedostatek. Pečovali o své rostliny, byli obratnými rybáři, kanoisty a plavci. Stavěli půvabná obydlí a udržovali je v čistotě. Esteticky se realizovali ve dřevě. Měli dostatek volného času, aby se mohli věnovat hrám s míčem, tanci a hudbě. Žili v míru a přátelství“.

Jenomže Kolumbus, tento typický Evropan 15.-16. století měl jinou představu o „správné společnosti“. 12.září 1492, v den „Kontaktu“, si zapsal do svého deníku:

„Ti lidé chodí v tom, v čem je matka porodila, jsou ale dobrodušní… lze je učinit svobodnými a obrátit na naši Svatou Víru. Budou z nich dobří a šikovní sluhové“.

Ten den se představitelé dvou kontinentů poprvé setkali na ostrůvku, který místní obyvatelé nazývali Guanahani. Časně z rána se pod vysokými borovicemi na písčitém břehu shromáždil dav zvědavých Taínů. Pozorovali, jak podivná loďka s trupem připomínajícím rybí kostru a obsazená bradatými neznámými lidmi připlula ke břehu a zabořila se do písku. Bradáči z ní vystoupili a povytáhli ji výše, dále od pěny příboje. Nyní stáli naproti sobě. Příchozí byli snědí a černovlasí, měli chundelaté hlavy a zarostlé brady, mnozí měli tváře rozryté neštovicemi – jednou ze 60-70 smrtelných nemocí, které zanesou na Západní polokouli. Nesl se od nich intenzivní zápach. V Evropě 15. století se nemyli. Přesto, že teplota dosahovala 30-35 stupňů Celsia byli příchozí oblečeni od hlavy až k patě a přes oděv na nich viselo kovové brnění. V rukách drželi dlouhé tenké nože, rapíry, a na slunci se blyštící hole.

V palubním deníku Kolombus často zaznamenává neobyčejnou krásu ostrovů a jejich obyvatelů – přátelských, šťastných a mírumilovných. A již za dva dny po prvním kontaktu se v deníku objevuje zlověstný záznam: „50 vojáků bude stačit k tomu, abychom je všechny pokořili a donutili je dělat to, co chceme my. Místní obyvatelé nám dovolují chodit všude, kam chceme, a dávají nám vše, oč si řekneme“. Nejvíce ze všeho Evropany udivovala pro ně nepochopitelná štědrost těchto lidí.

Což nepřekvapuje. Kolumbus a jeho druhové připluli na tyto ostrovy z pekla, kterým v té době byla Evropa. Byli těmi nejopravdovějšími démony (a v mnohém odpadem) evropského pekla, nad kterým vycházela krvavá záře prvotní kapitalistické akumulace. O tomto místě je nutné krátce pohovořit.

Peklo jménem „Evropa“.

V pekle jménem Evropa probíhala krutá třídní válka, časté epidemie pravých neštovic, cholery a moru pustošily města a ještě častěji kosila obyvatelstvo smrt hladem. Ale i v blahobytných letech, podle slov španělského historika 16.století, „bohatí jedli až k prasknutí, zatímco tisíce hladových očí lačně hleděly na jejich gargantuovské obědy“. Prostá existence mas byla do té míry nezajištěná, že v 17.století dokonce každé „průměrné“ zvýšení cen na pšenici nebo jáhly zabíjelo ve Francii stejné, nebo i dvojnásobné procento obyvatel, než činily ztráty USA v Občanské válce. Ještě celá staletí po Kolumbově výpravě sloužily městské škarpy coby veřejné záchodky a vnitřnosti a zbytky vykuchaných zvířat se vyhazovaly hnít na ulice. Zvláštním problémem Londýna byly takzvané „díry na chudé“ – „velké, hluboké, otevřené jámy, do kterých skládali mrtvoly zemřelých chudáků v řady, vrstva po vrstvě. Teprve když byla jáma zaplněna až po okraj, zasypávali ji zeminou.“ Jeden ze součastníků napsal: „Jak je protivný ten zápach jdoucí z těchto jam, naplněných mrtvolami, zvláště je-li vedro a po dešti.“ Jen o něco lepší byl zápach pocházející ze živých Evropanů, z nichž většina se rodila a umírala aniž by se kdy myla. Téměř každý měl na těle stopy neštovic nebo jiných mrzačících nemocí, jež zanechávaly své oběti pokryté strupy, hnisajícími otevřenými ranami, chromými atd. Průměrná délka života nedosahovala ani 30 let. Polovina dětí umírala, aniž by se dožila 10-ti.

Za každým rohem na vás mohl číhat zločinec. Jedním z nejoblíbenějších způsobů loupeže bylo hození kamene z okna na hlavu oběti a následné prošacování, zatím co jednou ze svátečních zábav bylo upálení za živa jedné či dvou desítek koček. V hladových letech evropská města otřásaly bouře. A největší třídní válka té doby, přesněji řada válek pod společným jménem Selské, vzala s sebou 100 000 životů. O nic lepší nebyl ani osud vesnického obyvatelstva. Klasický popis francouzských zemědělců 17.století zanechaný nám Jeanem de La Bruyere a potvrzený současnými historiky popisuje život této nejpočetnější třídy feudální Evropy takto:

„nepřívětivá zvířata, samci a samice roztroušení po venkově, špinaví a smrtelně bledí, spálení sluncem, přikovaní k půdě, kterou ryjí a přehazují s neporazitelnou paličatostí; vládnou jakýmsi darem řeči, a když se napřímí, lze si na nich povšimnout lidských tváří, a skutečně jsou to lidé. V noci se navracejí do svých doupat, kde žijí o černém chlebu, vodě a koříncích.“

A to, co napsal Lorenc Stoune o typické anglické vesnici, lze směle vztáhnout i na ostatní Evropu té doby:

„Bylo to místo plné nenávisti a zloby, jediné co spojovalo jeho obyvatele – byly epizody masové hysterie, která na čas sjednotila většinu k tomu, aby umučila a upálila místní čarodějnici.“ V Anglii i na Kontinentu existovala města, ve kterých byla třetina obyvatel obviněna z čarodějnictví a ve kterých bylo 10 z každého 100 měšťanů na základě tohoto obvinění popraveno v průběhu jediného roku. Koncem 16. a počátkem 17.století byl v jedné oblasti mírumilovného Švýcarska za „satanismus“ popraveno více než 2200 lidí. V mrňavé německé vesničce Wiesensteig za rok spálili 63 „čarodějnic“. V Obermarchtalu se 700 obyvateli zahynulo na hranici 54 lidí v průběhu tří let.

Bída byla do té míry ústředním jevem evropské společnosti, že francouzština měla v 17.století celou škálu slov (okolo 20ti) pro vyjádření všech jejích gradací a odstínů. Akademický slovník vysvětloval význam termínu „dans un etat d’indigence absolue“ následovně: „ten, který dosud neměl ani jídlo či nezbytný oděv nebo střechu nad hlavou, ale který se nyní rozloučil s několika otlučenými miskami k přípravě pokrmu a pokrývkami, které představovaly hlavní majetek dělnických rodin“.

V křesťanské Evropě kvetlo otrokářství. Církev ho vítala a podporovala, přičemž sama byla největším obchodníkem s otroky; o významu její politiky v této oblasti pro pochopení genocidy v Americe něco řeknu na konci tohoto článku. V 14-15.století většina otroků přicházela z východní Evropy, zvláště z Rumunska (historie se v současnosti opakuje). Zvláště se cenila mladá děvčátka. Z dopisu obchodníka s otroky klientovi zajímajícího se o toto zboží: „Až přijedou lodě z Rumunska, měla by tam být i děvčátka, ale uvědomte si, že malé otrokyně jsou stejně drahé jako dospělé; z těch, které alespoň trochu za něco stojí, žádná nestojí méně než 50-60 florinů“. Historik John Boswell připomíná, že „15-20% žen prodaných v Seville bylo těhotných nebo měly kojence, tyto ještě nenarozené děti a kojence získával kupující spolu s ženou bez navýšení ceny“.

Bohatí měli své vlastní problémy. Prahli po zlatu a stříbru, aby mohli uspokojit svou potřebu exotického zboží, na které získali návyk v dobách prvních křižáckých válek, fakticky prvních koloniálních expedicí Evropanů. Hedvábí, koření, jemná bavlna, narkotika a léky, voňavky a klenoty, to všechno vyžadovalo spousty peněz. Takže zlato se pro Evropany stalo, slovy jednoho Benátčana, „cévami všeho státnického života… jeho umem i duší… jeho podstatou a samotným jeho životem“. Ovšem dodávky drahých kovů z Afriky a Blízkého Východu byly nespolehlivé. Navíc, války ve východní Evropě zplundrovaly evropské státní pokladny. Bylo nutné najít nový, spolehlivý a pokud možno lacinější zdroj zlatých slitků.

Co k tomu dodat? Jak je vidět z výše uvedeného, bylo hrubé násilí normou evropského života. Místy nabývalo zvláště patologického charakteru a jako by předpovídalo to, co očekává nic netušící obyvatele Západní polokoule. Kromě běžných scén honů na čarodějnice a hranic, roztrhal v roce 1476 v Miláně dav člověka na kusy, které potom jeho mučitelé snědli. V Paříži a v Lionu vraždili Hugenoty, poté je rozřezali na části, jež se potom otevřeně prodávaly na ulicích. Žádnou zvláštností nebyly ani jiné výbuchy rafinovaného mučení, vražd a rituálního kanibalismu.

Konečně, v době kdy Kolumbus sháněl po Evropě peníze na svá mořská dobrodružství, řádila ve Španělsku inkvizice. Tam i po celé Evropě byli podezřelí z odpadnutí od křesťanství mučeni a popravováni všemi způsoby, které si byla vynalézavá představivost Evropanů schopna vymyslet. Jedny věšeli, upalovali na hranicích, vařili v kotlích nebo zavěšovali za dozadu svázané ruce. Jiné – rozmačkávali, usekávali jim hlavy, stahovali za živa z kůže, topili a čtvrtili.

Takový byl svět, který bývalý obchodník s otroky Kryštof Kolumbus a jeho námořníci opustili v srpnu roku 1492. Byli typickými obyvateli tohoto světa, jeho smrtelnými bacily, jejichž vražednou sílu měly na sobě již brzy pocítit miliony lidských bytostí žijících na druhé straně Atlantiku.

Čísla

„Když bílí páni přišli do naší země, přinesli s sebou strach a vadnutí květů. Zmrzačili a zhubili květy ostatních národů… Ve dne marodéři, v noci zločinci, vrahové světa.“ Májská kniha Čilam Balam.

Stannard a Churchill věnují značný počet stránek popisu spiknutí euroamerického vědeckého establišmentu k zatajení skutečné početnosti obyvatelstva amerického kontinentu do Kolumba. Hlavou tohoto spiknutí byl a stále je Smithsonovský institut ve Washingtonu. A Ward Churchil k tomu ještě podrobně popisuje odpor, který kladou američtí vědci-sionisté, specializující se na ideologicky strategickou oblast současného imperialismu, tzv. „Holocaust“, tedy nacistickou genocidu evropských Židů, pokusům pokrokových historiků stanovit skutečný rozsah a celosvětový dopad genocidy původních obyvatel Ameriky, provedený rukama „západní civilizace“. Touto otázkou se budeme zabývat ve druhém dílu tohoto článku, věnovaném genocidě v Severní Americe. Co se týče vlajkové lodi oficiozní americké vědy, je třeba říci, že Smithsonovský institut až do zcela nedávné doby propagoval coby „vědecké“ odhady početnosti původního obyvatelstva provedené v devatenáctém a počátkem dvacátého století rasistickými antropology jako byl James Muni, podle nichž nežilo v Severní Americe více než 1 100 000 obyvatel.

Teprve v poválečném období, pomocí analýz zemědělské produkce, bylo možné určit, že hustota osídlení tam byla minimálně o řád vyšší, a že ještě v 17.století na ostrůvku Martha’s Vinyard, dnes rekreační oblasti nejbohatších a nejvlivnějších Američanů, žily 3 tisíce Indiánů. K polovině šedesátých let minulého století se odhady početnosti původní populace zvýšily na minimálně 12,5 milionů k počátku vpádu evropských kolonizátorů.

Pouze v oblasti Velkých jezer žilo v roce 1492 zhruba 3,8 milionů a v povodí Mississipi a jejích hlavních přítoků 5,25 milionů lidí. V osmdesátých letech nové výzkumy ukázaly, že počet obyvatel předkolumbovské Severní Ameriky mohl dosahovat 18,5, a celé polokoule 112 milionů (Dobins). Na základě těchto výzkumů provedl demograf-Čerokéz Russell Thornton řadu výpočtů s cílem zjistit, ne kolik lidí mohlo žít, ale kolik jich skutečně žilo v Severní Americe. Jeho závěr: minimálně 9-12,5 milionů je nejpravděpodobnější počet původních obyvatel Severní Ameriky. V poslední době řada historiků považuje za normu kompromis mezi výpočty Dobinse a Thorntona, tedy 15 milionů jako nejpravděpodobnější počet původních obyvatel Severní Ameriky. Jinými slovy, počet obyvatel tohoto kontinentu byl přibližně patnáctkrát větší, než to co tvrdil Smithsonovský institut ještě v osmdesátých letech, a sedm a půlkrát větší než to, co je ochoten připustit dnes. Přičemž výpočty blízké těm které provedli Dobins a Thornton, byly známy již v polovině 19.století. Byly však ignorovány jako ideologicky nepřijatelné, neboť protiřečily centrálnímu mýtu dobyvatelů o jakoby „panenském“ a „prázdném“ kontinentu, čekajícímu jen na to až ho někdo osídlí.

Na základě v současnosti dostupných informací lze říci, že když 12.října 1492 vystoupil Krištof Kolumbus na jeden z ostrovů kontinentu, brzy poté nazvaného „Novým světem“, počet jeho obyvatel byl mezi 100 až 145 miliony obyvatel (Stanard). Po dvou stoletích klesl o 90%. K dnešnímu dni největší „šťastlivci“ z národů obou Amerik uchránili maximálně 5% svého původního počtu. Co do velikostí a doby trvání (po dnešní dny) nemá genocida obyvatel Západní polokoule v dějinách obdoby.

Tak na Hispaniole, kde do roku 1492 prosperovalo okolo osmi milionů Tainů, zůstaly v roce 1570 dvě ubohé vesničky původních obyvatel ostrova. Těch, o kterých před 80ti lety Kolumbus psal, že „na světě neexistují lepší a laskavější lidé než jsou oni“.

Pokračování následuje.

Advertisements

32 comments

  1. Astr

    Otresne a vsadim se
    ( treba i o nadrazi Tesnov a o FSECHNY parniky co byly harvardsky zprivatisovany a prodany )
    ze takto si zadna skola nedovoli dejiny vyucovat
    kdyz pritom samozrejme neopomene korektnost zduraznovat !
    skoda
    Pokracovani nebude jiste jine …
    a nevim proc neustale narazim na nepochopeni, kdyz rikam ze se homosapiens Stvoriteli nepoved
    Nebo ze by ukazkovy Terminator , co si timto stylem jednou podmani cely Vesmir
    a co se na Emerickem kontinentu naucil pouzije ve vesmirnem rozmeru ?

    • taras2

      Jak to, že narážíš na nepochopení, vždyť celá kultura, literatura, film, divadlo jsou o tom, že se člověk nepoved. Příběhy lidské špatnosti jsou jenom tímto způsobem zpracovány efektně a líbivě, s pozlátkem.

    • Janika

      Ano, Astře, je to otřesné a smutné čtení. I když to dávno všichni víme, jsou to jasná fakta, jen nad tím tak nějak mávneme rukou, jakože to byla dávná historie a co my s tím dneska, bereme to jako báchorky. Mě vždycky představa zničených Indiánských říší rozesmutní. Ani nemusím počítat, kolik že jich bylo, i když ta čísla jsou strašlivá.

  2. vittta

    Tedy nedá mi to,abych se nezeptal,kde je v těchto hromadách mrtvol Stalin.
    Protože právě tak jsem to myslel.
    Stalin byl úplně obyčejný,jeho násilí-jakkoliv velké,bylo (bohužel) normální.
    Proto také nemám rád jeho extremizaci.

    Zbývá se zeptat na výsledek.
    Zatímco po kolonizátorech zůstly statisíce a milony (zabitých) otroků,násilné (opravdu násilné) pokřesťanšťování,chudoba až bída do dnešních dní,vydrancovaná půda,lesy,moře,nitro země..nenávist,nemoci a organizovaný zločin,co vlastně zůstalo po Stalinovi?
    Je jeho odkaz menší nebo větší jak tkz.“vyspělé“ Evropy?

    • Janika

      To je dobrá otázka, vittto.
      A líbí se mi, že chápeš návaznost toho, co je tu zveřejňováno.

      • vittta

        Takže je…(návaznost)
        Já jsem si říkal,jak to pěkně ladí.
        Ale podle mě je to už přetlak,ztrácím se v komentářích,vzniká chaos,v kterém se (asi) ale čtenáři svým způsobem vyznají,protože lze libovolně odkázat na „nějakou diskuzi“ kdesi vzadu a každý ví,že se taková vedla a nikdo nezkoumá,jestli to bylo u tohohle,nebo jiného článku.

    • Kamil Mudra

      No, „měřeno mrtvolami“ je Stalin z historického pohledu, jen „jeden z řady“. A to ještě ne na čelní pozici.
      Ale tím ho nemíním nijak omlouvat, stejně jako jeho ostatní „kolegy“ kteří s ním tu řadu sdílí.

  3. Milan

    Velmi chabý článek. Je to jen taková módní demagogie, poplivání vlastní rasy a kultury z ideologických důvodů…
    Mnohem lepší odpověď na otázku, proč právě Evropa, podává tento starý článek na Oslu:
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=988

    • embecko

      To mi prijde nejak zbytecne slozite, ja bych se oprel jen o to, co Evropu odlisovalo:
      V zasade slo o pritomnost souteze, ktera Evropany hnala dopredu (sam ale nevim, jestli je to nejak „dobre“)
      – jednak dvojnost moci, tj. jeji rozdeleni na svetskou a cirkevni vetev
      – zadruhe pachtovni podstata zazemi tajnych a logistickych sluzeb.

      To prve je jasne, tam slo o vecnou soutez panovnika s papezem/ biskupem, kde obe strany museli prokazovat urcity konkurencni progres a tudiz vse okolo hnali dopredu.
      V druhem pripadese mohli Evropane bez problemu premistovat, protoze meli udrzovane cesty a postovni stanice (coz byla organizace tajne sluzby), tedy si mnohem rychleji mohli predavat zpravy.
      Zatimco perska posta byla statni, plna korupce, nesolidni a spatne fungujici a to diky dozivotne pridelenym pasalikum- postovnim (preprahacim) stanicim (proste na to kaslali, protoze meli sve jiste, jako u nas za sociku :o), tak na druhou stranu byly rimske preprahaci posty a k nim patrici useky v najmu a dotycny spravce se o ne staral pod vidinou dobreho zisku (anebo mozne vymeny, coz byl trest jako noha, protoze takove misto bylo velmi vynosne a zaroven kryte armadou.

      Cinane nikdy neexpandovali, nemaji to v nature ani v nabozenstvi. A ackoliv jsou nejdele existujici civilizaci na nasi kouli, ma autor na Oslu z neznamych duvodu za to, ze Evropane jsou nejak lepsi, protoze je objevili.
      Tady hned prva veta clanku sedi jak prdelka na nocnicku:
      „Mytologie západního imperialismu je založena na představě o unikátní povaze evropského vývoje a převaze „západní civilizace“ nad neevropskými národy“.

      • lomikel

        podivejte dle multikulty gulase, z ktereho obcas vemete nejaky chutny kousek je jedinecne a unikatni vsecko, tedy i vy a ja, a nase kultura (osmeluji se vas spoluzahrnou, kydz tak protestujte pokud se nahodou radite do proudu zapadniho imperialismu). Takze ja se vidim jako obet toho zapadniho imperialismu, ktery se zde rozlez uz v dobe pokrestansteni germanu kteri pak po veky mezi timto aktem a dnesme se snazi dokoloniuzovat to co se nezdarilo, bylo dekolonizovano ( kdyz uz tedy bdelame ty histroricke/hystericke vsuvky).

        Ok pojdme borit novy rim (york) a dalsi prohnila mesta spupnych anglosasu, klido pido je mozne je nechat multikulturne obohatnit az na uroven trebas Kahiry ( a i dale). Taky vubec nikomu by nemelo byt braneno pokud mu smrdi jeho vlast a kultura aby si vzal svuj uzlik, kreditky a knihovnu sebemrskasckych traktatu a prestehoval se nekam do autenticke kultury, aby tam byl za saska ( v lepsim pripade ) ;)

        Btw. cinane meli co delat dlouha staleti sami se sebou, nez se podarilo vytvorit jednotny, heirarchivky usporadny stat. Take cinan je necitlive imperialni oznaceni pro ty desitky etnik ktere se na uzemi densni ciny nachazeji. Budte koznistentni ;).

        Tim nijak neresim clanek z Osla, opet hledam nejaky stred mezi rozkmytanymi nazory. ten stred by mel mimo jine obsahovat nejakou pozitivni vizi pro nas, imperialisty utlacovany, narod a stat.

    • Janika

      „Je to jen taková módní demagogie, poplivání vlastní rasy a kultury z ideologických důvodů“
      Vlastní rasa se poplivala sama.

      • lomikel

        jste oba rasisti ;o)
        rasa je tak siroky pojem ze jeho pouzivani mimo ramec rozliseni hlavnich lidskych genotipuu nema zadne opodstatenni, navic si pod tim kazdy predstavi neco jineho.

        zajimave je si uvedomit ze konceptualni a technologicke nastroje evropske civilizace jsou nyni soucasti socio-kultrniho prostoru vsech civilizaci, kultur, narodu etc. Staly se etalonem a prostredky vuci ktere se vztahuji jak ekonomicti emigranti tak radikalni islamiste ( je trosku smutne ze mrtvi indiani slouzi jako argument v diskusi o islamizaci evropskem kultury, na indiany v pdostate sere pes).

        • Janika

          Vida, to je dobrý postřeh. Slované jsou opravdu jiní než anglosasové, germáni, asiaté i afričané, v podstatě opravdu mírumilovná rasa.

  4. lomikel

    To ze zapadni evropa dlouha leta profitovala na kolonialismu/neokolonialismu a ze amerika je zalozena na genocide indianu je jasne a dolozitlene. Moje vyhrada smeruje k tomu abych byl ja, moje rodina a Ceska republika s timto jakokoli spojovana. Tohle je problem primarne Spanelu-Portugalcu, Holandanu, Francouz, Anglicanu a Americanu. Pokud z toho chteji vyvodit dusledky je to na nich, minulost zmenit nejde ale muzou se treba prestat srat do Ukrajiny ( nova forma neokolonialismu)

    Take je treba rici ze vybijeni civilizaci z duvodu koristeni jejich zdroju je stare jako historie, Evropani nejsou provni a nebudou ani posledni. Btw. rusove kolonizovali severni Asii a Sibir podobnym zpusobem jako evropsti pristehovalci ameriku.

    Co si z toho vzit pro dnesek ? Ze ta kultura/cuivilizace ktere se nema moznost/schopnost/ochotu branit je ukocnena, znicena a zapomenuta. Ti kdo preziji se stanou druhoradymi lidmi bez perspektivi. Komu se to nelibi mel by prestart se bolestinsky sebemrskat dle ideologie kolektivnich viny ( v tomto kontexutu perversne uzivanou exponent NOW k rozlozeni odporu k jejich pokracujicim rozklad narodu na lidksy substrat). Metoda se zmenila, zamer koristit zustava stejny. S pozdavem abych se kal za cizi hrichy a tupe ziral na rozklad komunity, naroda a statu ve kterem ziji, jdete tam kde konci zada.

    • embecko

      „Btw. rusove kolonizovali severni Asii a Sibir podobnym zpusobem jako evropsti pristehovalci ameriku.“

      Ani nahodou, lomikeli, ba presne naopak. Dneska se zacina otvorat historie naprosto necekanym zpusobem a otvirakem je predlozeny konflikt mezi Ruskem a US.
      Zadejte do guuugle „Autonomní republiky SSSR“- najdete jich tam na tricet. Zadne genocidy, zadne plosne vyvrazdovani, na Sibiri same probehla pomerne uspesna integrace (otazka je, kdo se v tech koncinach integroval ke komu 8-)
      Ale chlast ano, samozrejme.

      A to vyjimam kolonizaci Stredni Asie, kde sovety nasadily take pomerne stabilizujici svetske diktatury. Jen co pocatkem 90. let Rusove odesli, zacala strelba a vareni zaziva. Naprosta vetsina vysokych uredniku byli Rusove a ac na ne mistni nadavali coby na okupanty, tak poskytovali relativne solidni sluzby a da se rici, ze hledeli i na spravedlnost. Jakmile museli vzit nohy na ramena, tak s nimi sel kazdy Kazach, Uzbek, Turkmen atd., kazdy kdo na to mel. Doslova minutu po jejich odchodu zacalo rabovani a strelba.
      Kdepak, Rusove se o sve narody starali velmi dobre, samozrejme je v tom i kus pragmatismu, ale je smesne, kdyz slysite neustale o skandalnim pripadu Kramskych Tataru, ale o 12 milionech (anebo 15) v pripade americkych Indianu uz ne…anebo jen tak zdalky, hrdinny Buffalo Bill, udatni Siouxove, cestne souboje muze proti muzi, kovbojska romantika, sem tam zlocinec a proti nemu muz zakona- selfmademan…ani nahodou.

      • lomikel

        nepledte dohromady soucasnou situaci s prvotni kolonizaci ameriky a stredni asie evropany, o tom je clanek, ne o tom jak se podarilo nastavit formu souziti dnes, kde uznavam ze rusove nasli IMHO lepsi zpusob koexistence. Bude to tale tim ze se jedna o periferii Ruske federace, amici by museli resit problem re-usporadani ve centru sve rise, tedy vlastne vsude.

        • embecko

          Soucasny stav je vysledkem prvotni kolonizace, ale ani ta neprobihala stejne:
          Zatimco Americane kolikovali na zaklade vynosu (nejvyssiho?) soudu s tim, ze protestantske tradice uznavaji biblickou tezi „soukrome je to, co je oznaceno, kde neni znacka, neni majetek nici“ (to je parafraze)…proto neuznali indianske naroky na pudu…a tedy prvotni kolonizace se nesla pod praporem deleni uzemi soukromymi subjekty a vyhanenim jiz-cizincu (opet nase stara znama privatizace :o)…
          …tak naopak Rusove kolonizovali formou sepisovani inventare pro cara, kteremu vsechna nova uzemi patrila jako jedine osobe (ci lepe instituci).
          Takze Rusove nevyvijeli existencni tlak na mistni tim, ze by pudu zabirali vyhradne pro sebe, znemoznovali jim hospodarit a vyhaneli je, nybrz je papirove prevedli do stavu nevolniku s urcitymi povinnostmi a nechali je tam, kde byli.
          Samozrejme meli uplne jine moznosti, nezli Americane a to diky klimatu a rozlehlosti severni Asie, no ale stejne to vubec nebylo :o)

          • lomikel

            v efektu rozruseni puvodnich spolecenstvi a devastujici dopad na jejich cleny, nevidim zadny zasadni rozdil. Expanze jako expanze, byly jsou a budou. Zaklad cele me myslenky je v tom ze
            celime dalsi kukturne-nabozenske expanzi ktera je nekompatibilni s nasi ( ceskou ;) kulturou stejne jako byly nekompatiblilni kultury ameriky a asie s prvni velkou demokracii a carskym ruskem.

            • Kamil Mudra

              Mno.. ta nekompatibilita kultur spočívala především v absenci pořádného klacku kterým by vetřelce přetáhli přes prsty. A nebo, jak tomu bylo např. u Cortése či Pizarra, neschopnost ten klacek řádně použít :-(

              • lomikel

                vojenska prohra nemusi znamena zanik socio-kultury pokud je kompatibilni s tou vyteznou. pokud je mozne koristeni vytezen naroubovat na stavajici system bez vetsich zasahu je to vyhodne, spouste lidi to ani neprijde – viz. dolarove reservy. Pokud ale neni kompatibilni – nabozenstvi, technologicky level, populacni hustota, celkova konceptulizace sveta – proste dasain. dojde k destrukci porazene kultury i kdyz to treba neni prymarnim zamerem kuktury vitezne.

            • embecko

              Tak dobre, ted uz tomu rozumim…a samozrejme souhlasim, takhle jste to mohl rici hned nahore :o)
              Zaroven vam odpovim na otazku- podnet, co jste zanechal nahore.
              „Takze ja se vidim jako obet toho zapadniho imperialismu, ktery se zde rozlez uz v dobe pokrestansteni germanu“

              Na to jsem castecne jiz nahore odpovedel (dam to sem, at to neni roztahane, ale pamatuji si :o)
              Imperialismus v tehle poloze, jak o nem mluvite, je suma drobnych konkurencnich boju, ktere se uvolnily z drobnych lokalnich konkurencnich konfliktu, slily se v jeden proud a vyrazily za hranice pote, co zpusobily stagnaci- uzavreni vnitrniho trhu (nas kapitalistu mnogo). Tedy jde o nedostatek ekonomickeho prostoru a o jeho znovuobjevovani- znovudobyvani. Vnitrni kolonizaci ted pominme.
              Co za tim muze stat, ze ano? Zrejme soukrome vlastnictvi a obecny liberalismus, ktery umoznuje s vlastnictvim nakladat proti vuli druheho (tj. konkurencni boj).
              To, jak pisi vyse, umeli jiz Rimane. Germany bych z toho trosicku vynechal, protoze to byli kocovni bojovnici (v zasade, tedy).
              Jsou dolozeny nektere kmeny (myslim treba Kimbrove), ktere v dobe stehovani Germanu se mnohokrat usadili na prihodnem a volnem teritoriu, ale vzdy (nepochopitelne) tahly dal, nekdy az do uplneho sebezniceni (Cheruzkove?). Videl jsem o tom kdysi porad na ZDF History, tak jsem chytrej :o)
              Ta germanska protokolonizace, to bylo spise trosku takove zoufalstvi (na Krym, do Kartaga atd.)…osbne bych je tady radsi vynechal.

              Osobne jsem uvodni clanek spise proletl, nezli precetl, hned na prvy dojem mi prisel jako povrchne- popisny, tedy coby trosku klise (cliche :o) , pouhy popis bez nejake hloubky. treba byl pro nekoho objevny, to muze byt, ja to ale uz z vetsiny vsechno znam a kde neznam, pak pocitam, ze to pujde podle obyvkleho scenare :o) Prave proto jsem na nej nikde primo nereagoval, jak jste si mozna vsiml.

              Tu vasi pozici- odpor se ztotoznovanim s imperialisty chapu, me se to take nelibi, ale bylo by to treba rici spise druhe strane, nezli nam tady. Jak rikam, me se to nelibi, ale zaroven se za to citim spoluzodpovedny, protoze jsem „od imperialistu“ a mlcim. Klasika, ze jo.
              Janika to rekla za me: „Vlastní rasa se poplivala sama.“

              Jeste bych nezapominal na imperialni ambice ceske (!), tedy hlavne Slovensko a Podkarpatskou Rus (kde by bez nas byli Slovaci, na Podkarpati prisli jako prvi vyslanci civilizace cesti (nikoliv ceskoslovensti!) soudci, policajti a ucitele, bez nich/nas by jeste zili v zemljankach. vsak to znate, ne. K tomu takova drobna kolonizace vnitrni (Bata a Zlinsko cestou diasporicke kolonie batovskych pobocek ve tretim svete). Hanzelka a Zikmund mezi indiany, nablyskana Tatra coby symbol pokroku mezi primitivnimi domorodci :o)

              Takze shrnuto: imperialismus= uvolneni pretlaku vznikleho konkurencnim bojem na jiz malem teritoriu. V tom jsou jak Amici, tak Rusove, ale take tak i my. Ted na Ukrajine i Polaci a vlastne cela EU, imperialismus je ciste systemovy prvek, vznikajici z nasyceni terotoria konkurenci a nasledne nemoznosti otevrit dalsi trhy.
              Takze ja se take muzu branit, ze jsem obeti imperialismu, no ale co, ze ano. Stejne tak se muzu branit, ze jsem obeti chripky a ze nepotrebuji slyset, ze i ja jsem ji dale rozprskal. Ohrazovat se tedy muzete, ale s tim vedomim, ze kdykoliv, az prijde cas, se muzou vymenit role :o)

              • lomikel

                jste krestan ? mate dobre predpoklady se cely zivot zabyvat prvotnim hrichem a nechat se od kleru skrze tento mem morfovat k obrzu jejich ;). nebo vas mozna bavi si to provadet sam, na platforme zleho bileho kapitalistickeho evropskeho heterosexusalniho muze :). s tim ja vam fakt nepomuzu, neni to muj boj :))))

                takze jen v kratkosti, par vecnych

                – Imperialimsu je vzakladu idea podpory nejakeho imperia, to ze tak nekdo pojmenoval konecne stadium kapitalismu je vec jina. V drvnich dobach to byla ta puvdni imperia.
                – Liberalismus je idea prosazujici mainstreamove se par poslednich desetileti , s drevni historii – indiani, german – slovanske nabozesnko koristnicke valky o zadnem liberalismu neni reci. Pretlak obyvatel nebo prosta snaha zbohatnou loupezi jeste neni imperialismus nebo liberalismus. Diferenciace vlastnictvi mas sve zakonitosti, pokud okolni kultura bude centralizovana ( tedy I vlastnicttvi bude diferencovane) a vase nebude, tak pri stejnych ostatnich parametrech je vetsi sance ze vas centralizovana kultura prevalcuje.
                – Pokud si nactete dejiny statu pred a za prvnich premyslovcu a dale pak soubezne historii pobaltsskych slovanu v temze obdobi, pochopite co to je nabozensko-koristnicka valka pokrestanstelich germanu kteri prevzali, byly jim vstipeny Imperialni idee. NENI to doba stehovani narodu.
                – Nejde o to jeslti se mi libi nebo nelibi se stotoznit s imperialismem ( tedy v tom novoddobem slova smyslu) ja s nim nic spolecneho nemam. To je rozdil, nemusim resit zadne pocity viny atd.
                – Poplivana rasa by se mohla jmenovat kapitola v Main Kampf, nedava to zadny smysl mimo rasove a rasisticke teorie, viz. muj post vise
                – Ceske imperialni ambice :) Doslo k utlacovani, genocide, koristeni a snizeni zivotni urovne obyvatel pod kuratelou ceskeho statu ? Byla slovenska/ zakarpatska kultura vykorenena a zadupadna do zeme ? Doslo k masovym protestum a odboji proti ceskemu protektoratu ? Byla tam obcanska valka ? Batu a prodej bot vynecham uplne.

                Neberte to ve zlem, proste vas beru jako exemplarni priklad 

              • embecko

                Bohuzel to vypada, ze situace docela houstne, viz Blisty a „Soros: Rusko zosobňuje existenční hrozbu Evropské unii“ a srovnej Saker na AC24 „Poslední velice hrozivý vývoj ve válce na Ukrajině“.
                Snad jim opravdu uz nezbyva nic jineho, nezli valka.

              • Kamil Mudra

                V některých, již „uzavřených případech“, už není s kým si roli vyměnit. Ale i kdyby to možné bylo, saxi, tipuji že ti pocit spoluodpovědnosti bude ke stejnému užitku, jako pocit že jsi obětí imperialismu. Stejně jako v rolích stávajících.
                Rukou bych nad tím nemával. Znát historii nikdy není na škodu, zvláště když má, potvora, ty neustálé tendence k opakování. Můžeš mít lepší trefu v odhadu co bude.
                Ale jakkoli se s tím ztotožňovat? I kdybys tehdy žil – nic bys nezměnil. Ani na vysokém postu. Tak nějak si akorát sám ujasníš (popřípadě si potvrdíš) „čí jseš“ a tím to „hasne“.

    • Antimon

      „Tohle je problem primarne Spanelu-Portugalcu, Holandanu, Francouz, Anglicanu a Americanu. Pokud z toho chteji vyvodit dusledky je to na nich, …..“
      No dovolím si nesouhlasit. Je to, podle mně, problém lidstva jako celku. A ono nejde jenom o indiány. Je nutno si uvědomit, že např. úspěchy USA v kosmonautice, jsou z velké části dílem a díky válečným zločincům. Rozmach a rozvoj výroby na americkém kontinentu je zase dán do značné míry otrockou prací Afričanů, násilně odvlečených ze svých domovů. A svět, tedy všichni ostatní to viděli a nijak se nepřetrhli, aby tomu zabránili. Takže důsledky musí vyvodit celé lidstvo. Nejen ty vyjmenované národy, které na tom bezesporu profitovaly nejvíce. Je v USA dosti lidí pocházejících z Českých zemí, je v Českých zemích dost lidí hledící na USA jako na svoji modlu. Takže všichni, bez rozdílu …..

  5. merlin

    omlouvám se, že je to mimo, ale tato zpráva ve mně vzbudila veselí..Kočky mám ráda, působí navíc dojmem, že mají tajemství které my smrtelníci nechápeme a ani nikdy nepochopíme, ony prostě vědí. Ovšem tohle vyhlíží na servru úřadu vlády rozhodně zvláštně. Neměl by někdo Sobotkovi říct, že kočky zatím volební právo ani domovy důchodců nemají ?
    http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ocekavane-udalosti/25–rijna-2014-premier-bohuslav-sobotka-navstivi-svetovou-vystavu-kocek-123807/
    Předseda vlády Bohuslav Sobotka v sobotu 25. října 2014 navštíví Světovou výstavu koček a zároveň předá pohár nejstarší kočce.

    • Seal

      Dokonce inzerují Sobotkův projev, který si tentokrát určitě rád přečtu :-) Třeba to zvládne stejně stručně, jako kdysi básnířka Dilys Laing:

      Odkládám knihu Smysl zenu a pozoruji kočku. Usmívá se ve svém kožíšku, když si ho delikátně pročesává drsným růžovým jazýčkem.
      „Kočko, chtěl bych ti ke studiu půjčit tuhle knížku, ale zdá se, že jsi ji už četla.“
      Zvedne oči a dívá se na mě svým upřeným pohledem.
      „Nebuď směšný,“ zavrní, „já ji napsala.“

  6. jafa

    Občas si znovu přečtu Mahabharatu, překlad od Miltnera, jejož je Bhagavagíta součástí.
    Nechápu, jak to tehdy mohli vědět. Vysvětlení UFO, genetiky i hrabivosti. Henoch a tajné archeologické nálezy to jen potvrzují.
    A dnes ty reakce na Jakeše v parlamentních listech:-)
    Protože víme, snadno se poznají lháři:-)
    Někteří dokonce práskli, jak to s tím kapitalismem ukradli:-)
    Jakešovi tímto děkuji:-)

  7. Astr

    Cim vic se to sere tim vic musim pripominat pravdiva slova Frantiska Ringo Cecha recena pred lety a stale pravdiva: