Polemika k článku Dvojitý Nelson

Napsal Brok

Kapitalismus je jen lehkým civilizačním popraškem patinovaná džungle. Humánnější než předchozí společenské formace, ale džungle. Silnější přežívá, slabší umírá. Boj tyranosaurů v společenství inteligentních bytostí.

Kapitalismus přinesl:

• Zánik nadvlády feudálních elit, aristokracie a vysokého kléru, a vznik nového hegemona, který bude napříště určovat hodnoty a systém řízení společnosti – finančně-průmyslové buržoasie
• Vznik univerzálního trhu, včetně trhu pracovní síly, jako svého atributu a ultimativního nástroje oceňování a směny hodnot mezi jeho subjekty
• Zrychlení růstu produktivity práce
• Zrod konkurenčního boje, který rozvoj kapitalistického společenského zřízení nejdříve podporuje a nakonec ho zničí.

Kapitalismus nic nenabízí, protože podle mého názoru (džungle) nemá ideologii.

Na druhé straně – a to už jsem u myšlenek autora tohoto článku – kapitalismus přinesl intenzivní rozvoj mezilidských vztahů. Základem tohoto rozvoje byla ovšem ekonomická nutnost. Výroba a služby se postupně vyznačovaly specializací, dělbou práce, průniku vědy a aplikovaného výzkumu do všech lidských činností. Bez intenzivní komunikace by to bylo nemožné.

Kromě toho se začíná formovat vědomí proletariátu a vznikají jeho zájmová společenství, odbory například. Začíná se emancipace a sdružování žen.

Vyšší ekonomická účinnost systému dala vznik fenoménu volného času. Lidé zakládají spolky církevní, kulturní, sportovní (Orel, Sokol, pěvecké a divadelní soubory, Junák…).

To všechno je o rozvoji mezilidských vztahů a intenzivní komunikaci.

Nemyslím, že intelektuální myšlenkové proudy mají sílu měnit výrobní vztahy. Třeba pokus toho druhu v Rusku vydržel dlouho a mnohé, ale nakonec zanikl kolizí s neměnným základem chování a povahy univerzálního člověka.

Takže nesouhlasím s autorem, protože myslím, že pojem výrobní vztahy je o dost vyšší úroveň popisu společenské formace než mezilidské vztahy. Taky metoda se mně nezdá: nelze přejít od obecných zákonitostí k podružné otázce (v této souvislosti) voleb. A nakonec: lidé společenský řád svou činností připravují, realizují a recyklují. To je objektivní proces, který nemá co dělat se souhlasem či odporem jedince. Hromadná vůle po změně nastává ne proto, že jiné a dosud neznámé výrobní vztahy by mohly být lepší, ale proto, že staré nevyhovují možnostem, které rozvíjející se potenciál společnosti otevírá.

Na druhé straně chápu závěrečné volání autora článku po renesanci osobních kontaktů jako formy lidských vztahů.
Proč tedy postupně zaniká komunikace osobním stykem?

Nyní je nutné konstatovat, že naším „oborem“ je tzv. západní civilizace. Nezabýváme se Čínou ani Novou Guinejí ani …. Za druhé, narážíme na nutnost zevšeobecnění, což je půda nadmíru zrádná.

Tato civilizace už není kapitalistická. Kapitalismus porazili jeho nositelé. Zvítězili v konkurenčním boji tak dokonale, že (téměř) zrušili konkurenci. Ekonomika tak ztratila motor svého pohybu. Monopol je efektivní v tvorbě zisku – konkurenční boj je nákladná záležitost- avšak naprosto nevhodný jako půda pro inovace. Už není třeba vynálezců a inovátorů a srážek lidských intelektů – zaniká tvořivá komunikace (tady je ta zrádná půda, nebrat absolutně) vyjma komunikace s reklamní agenturou. Zpracování myslí koupěschopných reklamou je v době elektronických médií levnější než výzkum a vývoj.

Výroba je postupně automatizována. Člověk je projektantem, realizátorem a provozovatelem výrobní soustavy, ale z výroby je vyloučen pro neschopnost fyzicky a psychicky konkurovat robotům. Tak odpadá obrovský prostor lidské kooperace a osobní komunikace. Partnery lidského operátora jsou stroje a zase stroje.

Služby jsou postupně odlidšťovány. Na ústřednách už nejsou milé ženy, ale debilní automaty. Pro peníze nechodíme k přepážce, ale k bankomatu. Vejdete do supermarketu a až na pokladní tam neuvidíte žádný personál. Nakupujeme přes Internet, blahopřejeme si k výročím a událostem pomocí SMS.

Televize a počítač nám doručují obraz světa do intimity pracovny či bytu. Už nemusíme do divadla či do kina. Už nehrajeme stolní fotbal s mincemi proti Pepovi, ale s megabity proti PC.

Tohle není změna, vyvolaná výrobními vztahy. Náhrada osobní komunikace technickými prostředky je výsledkem vývoje sofistikovaných výrobních sil, v nichž stále větší váhu nabývají informace a technologické dovednosti. Výrobních sil!

Proč tomu ale podléháme? Proč nezaskočíme ke známým popřát Nový rok? Nebo nezajdeme k sousedovi na pivo, kanastu a kus řeči?
Protože je to psychicky namáhavé – čelit intenzitě jiného člověka. Podléháme z pohodlnosti a zbabělosti. Tak je to, podle mne.

Advertisements

79 comments

  1. Janika

    Ráda plním přání přítomných a zveřejňuji Brokův komentář samostatně, aby nezapadl v množství komentářů pod předchozím článkem. Tohle je opozice, jaká má být, drží se tématu, pootáčí ho, aby se podíval jiným pohledem, vzbuzuje další otázky a pochybnosti o již přijaté shodě, prostě skvělé.

    Zároveň se Vám, Broku, omlouvám, že jsem nepočkala na Váš souhlas se zveřejněním. Chtěla jsem, aby články byly vedle sebe a další případné aktuality nepočkají. Ale není problém cokoliv změnit.

    • kchodl

      Díky Janico, máte skvělý blog. Narazil jsem na Váš prostor kdysi díky báječné sérii článků o jaderné fyzice – přeložil Hamilbar z geniálního ruského zdroje (spice must flow) – ale i ten zbytek drží vysokou úroveň.
      Ještě jednou moc velké díky a mějte se hezky – Vaše práce má moc velký smysl – a jestli se v komentářích nebo článcích neshodneme, to na to nemá vliv. Jste prostě skvělá. Díky.
      Hezký den.

      • Janika

        Děkuji za pochvalu, kchodle, i jménem autorů článků. Moc mě těší, že nezapomínáte ani na starší věci.

        Občasná neshoda samozřejmě nevadí a zrovna u Vás nacházím víc toho, s čím souhlasím.

  2. Astr

    Presne v uvodu
    …..protože myslím, že pojem výrobní vztahy je o dost vyšší úroveň popisu společenské formace než mezilidské vztahy.

    a I presne v zaveru :
    Proč tomu ale podléháme? Proč nezaskočíme ke známým popřát Nový rok? Nebo nezajdeme k sousedovi na pivo, kanastu a kus řeči?
    Protože je to psychicky namáhavé – čelit intenzitě jiného člověka. Podléháme z pohodlnosti a zbabělosti. Tak je to, podle mne.
    ======================================================================================
    Z toho vyplyva i reseni, ze lepe muze byt az dojde k opacnemu pristupu a od toho I k zasadni zmene,
    az mezilidské vztahy.budou ty nezasadnejsi a nadrazeny výrobním !
    To vedeli moudri lide jiz davno, naposledy to presne rekl pred 100 let jeden z nejuspesnejsich kapitalistu Ceskoslovenska:

    To čemu jsme zvyklí říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu.
    Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemí je mnoho lidí kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratu a kombinaci. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující.
    Tomáš Baťa 1932

    • Janika

      Tohle je dobrá věta: „je to psychicky namáhavé – čelit intenzitě jiného člověka“. Ale proč jsme takoví, kdo nebo co to z nás udělalo? Vždyť lidé žili po tisíciletí v bídě a daleko horších podmínkách a přitom k sobě měli blíž. Co se to pokazilo? A je v našich silách změnit sebe ve stejném prostředí? Myslím, že těžko.

      Nezajdeme k sousedovi také proto, že bychom mohli být na obtíž. Tomu se zase říká dobré vychování, ohleduplnost.

      • embecko

        Ano, to je kruta otazka, nasledovana dalsi krutosti :o) Co se to pokazilo?
        Me se nechce verit, ze jsme se z niceho nic jen tak unavili ci zeslabli a to sami od sebe. Vzpominam na davno vydanou knihu Evy Syristove Imaginarni svet (tu bude asi merlin znat), kde se jedna kapitola nazyva „Pasti lidskych vztahu“, to je dokonale vystizne.

        • Brok

          Lidé jsou pořád stejní, nic se nepokazilo. Používáme elektronickou komunikaci, protože existuje. Ale nejde jen o moderní dobu. Zprvu lidé komunikovali osobně. Potom přišli poslové, poté pošta, potom telegraf, telefon a …. Je v naší přirozenosti dělat věci s co nejmenší námahou a rizikem. Návrat k osobním kontaktům v dnešním světe není o technice komunikace, je to o vztazích k lidem, s nimiž komunikujeme. A to je pracné a riskantní, budovat vztah k jinému člověku.

          • embecko

            „Buržoazie strhla z rodinných vztahů jejich dojemně sentimentální závoj a převedla je na vztahy ryze peněžní….Kde se buržoazie zmocnila panství, tam zničila všechny feudální, patriarchální, idylické poměry. Bezohledně zpřetrhala pestré feudální svazky, poutající člověka k jeho přirozenému představenému, a neponechala mezi lidmi žádný jiný svazek než holé sobectví, než bezcitné „placení hotovými“. Utopila v ledové vodě sobecké vypočítavosti posvátnou bázeň náboženského vytržení, rytířského nadšení a šosácké sentimentality. Proměnila osobní důstojnost člověka ve směnnou hodnotu a namísto nesčetně propůjčených a řádně nabytých svobod postavila jedinou bezohledně chladnou svobodu obchodu. Zkrátka, vykořisťování zastřené náboženskými a politickými iluzemi nahradila vykořisťováním otevřeným, nestoudným, přímým a bezcitným.“

            Text urcite zname vsichni…kdepak, broku, jiz velky Karl vedel, kdo za to muze, komunikacni technika tu vinna rozhodne neni. To je asi muj posledni vstup na tohle tema, ne, nejsem urazen :o), jen se mi nechce na tohle tema polemizovat, protoze mam z toho spatny pocit.
            Tema je to velmi diskretni, protoze jeho vysetrenim si kazdy sam urci svuj vlastni osud…takze hodne zdaru! :o)

          • ;-)))

            Proc je mydlova bublina kulata?
            Protoze je to pro ni energeticky nejvyhodnejsi tvar…

            Kapitalismus zavedl mytus, ze pro cloveka je nejvyhodnejsi delat ze sebe otroka.
            Efektivni a prirozene je vyrabet nadcasovou kvalitu ktera dlouho vydrzi. To je pro kapitalismus smrt, proto musi vyrabet stracky podporovane kurvitky, aby se tocil trh a penize.

      • Kamil Mudra

        Ačkoli, Janiko, označujete Brokův článek za opoziční a s vysokou pravděpodobností lze předpokládat že takto byl též autorem míněn, nemohu nevidět jistou shodu obou autorů, v pohledu na příčinu oné „chytlavosti“ kapitalismu pro, jak oba autoři předkládají, většinu lidí.
        Porovnejme tyto citace.

        Brok:
        „Služby jsou postupně odlidšťovány. Na ústřednách už nejsou milé ženy, ale debilní automaty. Pro peníze nechodíme k přepážce, ale k bankomatu. Vejdete do supermarketu a až na pokladní tam neuvidíte žádný personál. Nakupujeme přes Internet, blahopřejeme si k výročím a událostem pomocí SMS…
        …Protože je to psychicky namáhavé – čelit intenzitě jiného člověka. Podléháme z pohodlnosti a zbabělosti. Tak je to, podle mne.“

        Sax:
        „Proto, že kapitalismus dokázal lidem učinit neodolatelnou nabídku, které jiné ideologické školy nebyly schopny, a to podobně jako Freud. Ta nabídka zněla a zní: zbavíme vás pekla mezilidských vztahů, už se nebudete muset s někým dohadovat na kompromisu, odteď si své představy můžete koupit a my vám cestou našeho práva zaručíme jejich vymožení….
        …Občané podporují neoliberální myšlenky, protože je zbaví nutnosti chovat se morálně, slušně a odpovědně. Odlehčili si, odhodili kus zbytečné práce, kterým budování mezilidských vztahů rozhodně je. A pěkně těžkou :o)“

        Zjednodušeně by tedy bylo možné říci že oba autoři vidí přitažlivost kapitalismu v „odbourání“ odpovědné vzájemné komunikace, jejíž průvodné jevy obecně lidé nesou s nelibostí.
        A proto si kladu otázku: Je tomu skutečně tak? Zůstanu-li u příkladu, který už byl pod předchozím článkem uveden, tedy rozdílů mezi nakupováním v samoobsluze a u prodavače za pultem pak zde vidím především dva:

        1) Nakupuji-li u prodavače, je záhodno být na tuto akci vybaven seznamem zboží, který prodavači diktuji, abych svým rozpomínáním a přemýšlením nezdržoval zákazníky čekající za mnou a tak veškerou odpovědnost za spotřebu jejich času přenáším na obsluhu. Toto mé zbavení se odpovědnosti je však „zaplaceno“ mou předchozí přípravou, kdy sedím doma a seznam vytvářím abych byl předem připraven.
        2) Ze stejného důvodu, nejsem-li dostatečně otrlý, nemohu nakupovanému zboží věnovat tolik pozornosti kolik bych chtěl, opět takto utráceje čas, jak čekajících tak i prodavače, a to zvláště shledám-li důvod k reklamaci A tak případný problém, dodatečně zjištěný (hniloba, hmotnost…) řeším až po příchodu domů, kde tím časově nikoho neobtěžuji, mimo sebe samého.

        Oběma těmto nepříjemnostem se vyhnu v samoobsluze, kde se mohu, bez jakéhokoli časového tlaku (nemám-li naspěch) v klidu rozmýšlet co koupím i nad kvalitou toho co kupuji, případně čím nahradím zboží které jsem chtěl ale v regálech ho nenalezl.
        Veškerou odpovědnost za čas (mimo času u pokladny) strávený mým nákupem tak přenáším pouze na sebe a tak nenutím nikoho aby ho se mnou jakoukoli formou sdílel – jsem sám za sebe.

        Je však člověku taková samostatnost přirozená? Vždyť lidé následně, s lidmi více či méně blízkými, mnohou svou nákupní akci probírají v hovorech na téma kde, co a za kolik nakoupili, zda ku své spokojenosti či nespokojenosti: dle toho zda chtějí prezentovat svou uvážlivost a přehled nebo naopak si postěžovat jak naletěli šalebné reklamě či obalu a tak dodatečně utrácejí čas svůj i těch které osloví a kteří na toto mnohdy přistupují jen ze slušnosti s ohledem na možnost volby – sdílet či nesdílet.

        Tyto rozhovory se týkají jakéhokoli nákupu zboží a služeb, od několika jogurtů, přes oblečení, automobil, dovolenou… a takové rozhovory jsou pro nás samozřejmostí. My je však většinou nevedeme s lidmi, kteří nám nějakým způsobem dodali předmět hovoru. My je vedeme s těmi, kteří se procesu našeho nabytí čehokoli nijak neúčastnili a tedy se nijak nepodíleli na jeho úspěšnosti či nezdaru a tak nenesou za jedno či druhé ani tu nejmenší odpovědnost. Přesto tak činíme a přivádíme jiné lidi ke sdílení naší záležitosti.

        Proč to děláme? Vždyť pokud bychom podvědomě toužili po osvobození se z těch neustálých přediv komunikace souvisejících s našimi potřebami (a které nákupem zboží a služeb pokrýváme) měli bychom si s úlevou oddechnout a tato témata z našich debat vypustit. Ale není tomu tak.

        Bylo by tedy dobré se zamyslet nad tím zda je obecně naše chování výsledkem působení systému ve kterém žijeme, ale podvědomě chceme něco jiného, nebo zda je výše zmíněná „nabídka“ systému něco, čemu nedokážeme odolat právě proto že podvědomě po něčem takovém toužíme.

        • Brok

          Kamile, já tvrdím, že kapitalismus mezilidské vztahy zmnožoval a rozvíjel, nikoliv odstraňoval. Neudělal nabídku „zbavím vás mezilidských vztahů“. Tu jsem opravdu v opozici proti autorovi. To, co mezilidské vztahy odosobňuje, je způsobeno technologickým pokrokem, tedy složkou výrobních sil. Tento pokrok, založený na rozvíjejícím se poznání zákonitostí hmotného světa, začal s našimi pravěkými předky a spojitě probíhá v každé společenské formaci, nejen v kapitalismu. Od komunikace kouřovými signály a tamtamy po Internet je to pořád jeden proces.
          Promiňte ty termíny – výrobní síly a vztahy a pod. Používám je z nutnosti, protože jiné názvy neznám.

          • vittta

            Celému tomu kapitalismu toho k určité dokonalosti zase tolik nechybí.
            Zajistit právní stát a omezit velikost firem (aby nemohly být větší jak státy) a..houby zle.
            V překladu-stát by měl být základním celkem,ne poskokem nějakých megafirem.(z čehož se většina zla odvíjí).
            A reálný socialismus?
            Jen maličkosti.
            Povolit malé soukromníky,cestování a….vlastně tomu ani nic jiného nechybělo..
            A kdyby lidé neblbnuli….stejně ty války jsou zase a jen z popudu těch megafirem.
            Těch se zbavit….
            Teď je jen otázka,jestli by nás to tak bavilo.(lidstvo)
            Dokud lidé netrpí,vědí houbelec-ale vermomocí si to chtějí vyzkoušet…

          • Sio

            Přesně tak jsem rozdíl ve vašich názorech se Saxem pochopil, Broku. Dovolím si to shrnout:
            Zjednodušování mezilidských vztahů je dáno technickým pokrokem, přičemž míra komunikace se zvyšuje.
            Dodám, že díky internetu a chytrým telefonům komunikují mladí mezi sebou řádově více, než kdysi my. Zjednodušily se protokoly – což jsou nezbytné tanečky, než v komunikaci dojde k předání nosné informace. Což znamená, že časová efektivita komunikace se zvýšila. Vzhledem k tomu, že žijeme ve věku informatiky (dnes je to už nezpochybnitelné) je to nutnost. Dovolil bych si zafušovat do řemesla prognostikům. Můžeme do 10 – 20 let očekávat nástup nevídaných synergických efektů vzniknuvších spojením spoučasných produktivních sil společnosti právě s tím, že komunikace se zmnohonásobila a urychlila. Pokud bych lidstvo přirovnal k nějakému megapočítači, tak se v tom elektronickém mozku řádově zvýšil počet spojů a zároveň přešel na vyšší rychlost (frekvenci).

            • vittta

              Já to ne a ne pochopit.
              Já nevidím mezi názory Saxe a Broka nějaké zásadní rozdíly.
              Jsou to pohledy na věc…snad z trošku jiných úhlů.
              A přitom se tady už delší dobu řeší rozpory,jako kdyby ….mluvil např.komunista s katolíkem.

          • Kamil Mudra

            Broku, zde jde o to, na které mezilidské vztahy zaměříte pozornost, protože vztahy provází jakoukoli a jsou vytvářeny při jakékoli interakci. Vše nové, vytváří novou platformu i pro vytváření nových vztahů a já nevidím důvod proč by v tomto měl být kapitalismus nějakou výjimkou. Stejně tak společenské změny mohou jinou platformu potlačit a tím do nějaké míry některé vztahy do značné míry vytěsnit.
            Takže platí jak „zmnožování“ tak i „zbavování“.

            V tomto jsem jsem shodu vás dvou nehledal a ani nekomentoval. Šlo mi o to, že navzdory odlišnému pohledu v jiných záležitostech se oba shodujete v onom přijetí změny v mezilidských vztazích i na oné dobrovolnosti to přijetí provázející, vyjádřené větami:
            1) „Protože je to psychicky namáhavé – čelit intenzitě jiného člověka. Podléháme z pohodlnosti a zbabělosti.“
            2) „Odlehčili si, odhodili kus zbytečné práce, kterým budování mezilidských vztahů rozhodně je.“

            No a mě jde o to, zda jde o dobrovolnost uměle vytvořenou okolnostmi nebo o vrozenou, která člověka „tlačí“ k tomu aby takové okolnosti navozoval.
            Ale samozřejmě by se to dalo odbýt odpovědí: „Jak u koho“. Tedy by alespoň bylo dobré, dopídit se toho, která varianta převládá. Protože takový poznatek by jistě byl dobrým kamínkem do mozaiky úvah o tom jak by měl vypadat systém, aby byl pro člověka co nejpřijatelnější.

            • Brok

              Nad tím se zamyslím. Načal jste něco hodně inspirativního.

        • embecko

          „Nakupuji-li u prodavače, je záhodno být na tuto akci vybaven seznamem zboží, který prodavači diktuji, abych svým rozpomínáním a přemýšlením nezdržoval zákazníky čekající za mnou.“

          No a co kdyz chces Kamile koupit treba svetr, to vis hned presne jeho slozeni, zpusob pleteni/ siti, vyrobce atd? To musis mit tedy super seznam na par stranek :o)

          • Kamil Mudra

            Ten seznam nemusím mít na papíru, tedy je zbytečné zabývat se počtem stránek. Ale jistě, při pultovém prodeji, sdělím prodavači svou představu o tom jaký by měl ten svetr být a ta představa je tvořena seznamem mých jednotlivých požadavků. Tedy, v případě že vím jaký svetr chci.

        • Janika

          Děkuji, že jste si dal práci s porovnáváním, Kamile, a že jste to napsal – taky si myslím, že rozdíly nejsou velké.

  3. kchodl

    Pane Broku,
    odpusťte, že jsem přehlédl v předešlém článku Váš komentář – byl mimořádně zajímavý a k věci. Jsem moc rád, že to Janica nepřehlédla a nakonec to dala samostatně. Chtěl jsem na to pak reagovat, ale po 4 dnech – kdoví koho by to zajímalo. Díky Janico.

    A k Vašemu dnešnímu článku – narazil jste asi na 1000 témat, o kterých by mohl být článek. Každé vaše souvětí by mohlo generovat jednu polemiku.
    Takže je na to velmi těžké odpovídat v komentáři.

    Pokud bych na to mohl odpovědět v jedné větě, tak: Je to vývoj, pokrok- to, co určuje vývoj civilizace – poznání, všechno ostatní je druhotné a odvozené.

    Jak se s tím jednotlivci a společnost vyrovnávají, to je otázka další.
    Třeba opěvovaný marxismus – to byla snaha všechno vysvětlovat až na základě společenských následků, což podle mě naprosto selhalo, protože to opomnělo původní příčinu – pokrok. Poznání. Motorem ekonomiky totiž není kapitál, ale poznání. V tom je celý marxismus a z něj vycházející (ačkoliv mu oponují, hrají stejnou hru – setrvávají v omylu, že jde o zdroje) kapitalistické či postmoderní teorie naprosto chybný už z podstaty.

    Stejnou chybu v úvahách děláte Vy. Obviňujete nebo oceňujete kapitalismus (nebo socialismus, to je jedno) z něčeho, na čem nemá nejmenší vinu nebo zásluhu.

    Celkově jsou u moci mnohem vyšší zákonitosti, a tím nemyslím nějakého pána se svatozáří nebo s libostí ke kečupu (‚Špagetové monstrum‘). Dalo by se to nazvat teorie informace (část kybernetiky – což je nadvěda).

    • Brok

      „Obviňujete nebo oceňujete kapitalismus…“ Vážně? Já myslel, že popis není hodnocením.
      Na druhou stranu, máte velikou pravdu v tom, že člověk znejistí, když uváží, jak společenské vědy nakládají s vysvětlováním vývoje společnosti. Jak pojmenovat společenskou formaci, v níž dělníci makají v továrnách a vedle v polích sklízí úrodu otroci? Nebo svět, v němž o duši bojujeme za lidská práva minorit a jinde se kupuje nevěsta za velbloudy?
      Asi se musíme smířit s tím, že z metodických a didaktických důvodů se přijímá abstraktní představa, založená na abstrahování určitých společných či odlišných znaků. Šedá je každá teorie…

      • Sio

        Kchodl, Brok: Sice jsem jako příčinu změny komunikace na rychlejší a efektivnější pomocí techniky v podstatě v souhlasu s Brokem označil technický pokrok, nikoli kapitalismus.
        Na druhé straně, chci v opozici ke kchodlovu názoru vyjádřit přesvědčení, že prvotní jsou vztahy, nejen člověk-člověk ale obecněji člověk-prostředí. Ty jsou totiž příčinou pokroku. Pokrok vzniká díky procesu, který bych směle označila za boj o přežití. Není tajemstvím, že největší technologický pokrok je dosažen díky zbrojení a válce. Jenže boj člověka versus prostředí nebo celých společenství – to je vztahová záležitost. Vztahy jsou tedy podle mého prvotní. I když je to dialektická záležitost. Vzato do důsledků, dojdeme někde k první bunce a otázce, zda byla první slepice či vejce. Vyrobní síly urychlují výrobní vztahy a ty zase následně urychlují výrobní síly.
        Chcete-li z hlediska informatiky – je to pozitivní zpětná vazba. Ta většinou, jak známo, vede směrem k destabilizaci systému, je to jako známý systém „letadlo“. Kdy se letadlo „zřítí“? Když dojdou zdroje. Systém se vyčerpá.

        • kchodl

          Zdroje nedojdou. Protože jakmile se taková situace začne blížit, zapůsobí záporná zpětná vazba. Zvýší se cena nebo zapůsobí jiný podobný mechanismus (třeba zákaz lovu velryb).
          Platí to i v menším – třeba zemědělec potřeboval zvýšit výnos, což šlo nejsnadněji větší výměrou polí, což ovšem narazilo na ozbrojené sousedy či na právo (vynucené jinými ozbrojenci). Následovalo tedy zvýšení produktivity pomocí ruchadla a trojného systému osevu, později umělých hnojiv, ještě později pomocí herbicidů a pesticidů a nízkou pšenicí. Podobně to běží ve všem.
          Lidé nejsou lumíci, ačkoliv to tak někdy může vypadat.

          • brtnikvbrlohu

            Ona ta záporná zpětná vazba ale většinou vede k jevu kdy vyčerpání zdrojů vede k likvidaci toho kdo je čerpá. I kvasinky zdechnou když vyčerpají cukr v kvasu :)

          • Sio

            No, jednu myšlenku za mě už řekl brtník. Je otázkou, jak se ta záporná vazba projeví, třeba vyhynutím lidí.
            Ale teď jinak. Oba víme, že ve skutečnosti v tom systému zvaném lidstvo pracuje miliardy miliard kladných i záporných vazeb, ale o různé váze. Jistěže nejsou lidé lumíci, ale pokud nezačnou osídlovat planety v kosmu, a nenaučíme se něco revolučně jiného, než tu máme teď, zdroje jednou dojdou, to je jisté, ať už tu jsou záporné vazby nebo ne. Ty to mohou jen zpomalit. Možný scénář pak bude připomínat tu úlohu o achilovi a želvě. Lidí bude ubývat, spotřeba taky, ale zdrojů bude méně a méně, takže vbudou limitovat k nule a lidstvo k vyhynutí.
            Takže se hraje o čas – najdeme včas náhradní zdroje z vesmíru nebo ne? Nebo najdeme způsob jak přežít v trvale udržitelné existenci? V podstatě ve filmu Matrix je jedna z možných odpovědí. Lidi leží v jakýchsi inkubátorech a o světě se jim zdá. Jistě ale při tomhle způsobu fyzické existence fungují, co se zdrojů týče, optimálně. Spotřebují tisícinu možná milióntinu energie, živiny jsou jistě recyklovatelné.

  4. jednooký

    Výborný článok.
    Pridal by som ešte jeden postreh k poklesu konkurencie – za povšimnutie stojí aj narastanie rozličných „ochranárskych opatrení“ a byrokratických barier, ktoré ohromne sťažujú vstup nových hráčov na trhy, pretože na ich prekonanie je potrebné veľké množstvo času a „papierovania“.

  5. embecko

    A aby oko nezustalo suche, bez dovoleni jsem hrabl do archivu:

    *
    …protože já osobně, a to ve všelikých „prostředích“ a „sociálních segmentech“, sleduji od tak od poloviny devadesátých let hluboký rozpad přirozeně fundovaných „mezilidských vztahů“ … a to jako v kontextu „veřejném“ (a ted třeba i „pracovním“ a „profesním“), tak i v kontextu zcela „soukromém“ – přičemž jsem byl tímto „zlomem“ sám, nejméně dvakrát, velmi silně zasažen, a to právě v v největší myslitelné hloubce svého „soukromého života“ …… Vy jste si nevšiml, kolik lidí dnes žije „single“ v neschopnosti „vytvořit“ pevnější „vztah“? … nevšiml jste si, že rozvodovost je od roku 2004 nad 50% a a zdá se, že stále roste? … přičemž velká část manželství, která se „udržela“, jsou jenom a jen, což mohu „doložit“ svým vlastní „empirickým pozorováním“, opravdu redukován jen a jen technicko-utilitární účelovost v modu jednostranného či vzájemného zvěcnění (a rovněž i a třeba zvěcnění dětí). Totéž se ovšem týká i „vztahů“ volnějšího typu, než je „nukleární“ manželství – „vztahy“ mezigeneračními, které jsou povětšinou v naprostých troskách, počínaje, před „vztahy“ přátelské, „známostí“, a třeba i sousedských, které rovněž již téměř neexistují stejně, jak již téměř neexistuje „sousedství“ jakožto přirozeně-sociálně-kulturní „institut“. 99% našich „vztahů“ (a možná ještě větší podíl) je dnes skutečně jen a jen věcně-funkcionální, a to i tehdy, i když se stále „maskují“ jako vztahy založené existenciálně a kulturně.Tedy dle mého mínění asi opravdu žijete v nějakém zapadlém „posledním ráji“, protože já osobně již raději nikoho o žádnou pomoc nežádám, protože jde v zásadě vždy jen o nějaký „obchod“, který nemusí být „vyrovnáván“ zrovna-hned „v penězích“ či čímkoliv jiným „materiálním“. Ba dokonce jsem si z toho, že tu a tam udělám pro někoho něco docela „zadarmo“, udělal takový soukromý „výzkumný program“ = 99% jsou dotyční „objekti“ v naprostém šoku, „nerozumí“ takové události, a velmi často(!) ji apriori a „instinktivně“ považují za nějaký útok či jeho přípravu, takže ono „zdarma“ nabídnuté či provedené nejsou schopni ani přijmout. Žijeme v permanentní „psychologii podezření“, jež se stala naprosto „normální“ – a dá opravdu velkou práci si vytvořit alespoň „elementární“ přirozenou „niku“, ve které lze alespoň „trochu žít“, a nikoliv jenom fungovat.
    *

    • vittta

      No nazdar.
      Kdo to psal?
      Tohle je už v podstatě parodie na „lidský“ text. (přemíra cizích slov je až groteskní)
      Ale obsah to má a myslím,že si lze z toho vzít řádné poučení.
      Polovina 90 let byly ty pověstné časy,kdy „to ještě stálo za hovno“ a r.2004 byla doba,kdy ta pravá jízda teprve začínala.
      Tedy autor štká nad špatností světa poněkud předčasně a moc by mě zajímalo,jak to vidí dneska.
      Až si za 20 let někdo přečte vlákno k článku „Dvojítý Nelson“,bude se nejspíš divit,na co jsme si vlastně stěžovali…..
      Žijeme v dobré době,i když je kolem více bolesti,než se mi líbí a také více lhostejnosti,strachu,depresí,zmaru a dalších různých záporných jevů.

      Otázka je,bylo-li kdy vlastně lépe.

      • Kamil Mudra

        To je GeoNův styl a lze si na něj zvyknout.
        Ale nemyslím si že by šlo o štkaní předčasné, vezmeme-li v úvahu že autor dokáže, ve značné míře, z přítomnosti odvodit budoucnost, což je vlastnost která autoru určitě nechybí.
        Otázka bylo-li kdy vlastně lépe je těžká k zodpovězení protože v každé době bude platit – „jak komu“.

        • vittta

          Jak komu-a v jakém kontextu.
          Myslím že to byl kchol,kdo v diskuzi zmínil,že se dnes má (např.) dělník lépe než před 600 lety měšťan.
          Zkušenosti z jiných blogů nemám,ten nick ale znám.
          A samozřejmě,jde o obsah,ne o formu.
          Ale pobavilo mě to natolik,že jsem se cítil povinen,se o ten dojem podělit.
          Je to extrém,skutečně až do parodie.

          • kchodl

            Je to skutečně legrační, tohle skuhrání na dnešní dobu. Máme se totiž dobře.
            Až tak dobře, že to rozvolňuje i rodinné vztahy. Protože manžele k sobě už nepoutá nutnost svazku kvůli přežití, naopak společnost umožňuje, že rozvedená žena s dětmi obsadí dům, manžela (bývalého) vyžene a ten ji pak musí platit na děti s tím že ona rychle sežene dalšího živitele. Nová rodina tím pádem má hned na startu zařízené bydlení a třeba 10-20 tisíc navíc (alimenty). To je ta ženská svoboda. Tak trochu na cizí účet. Na druhou stranu člověk slyší skuhrání samoživitelky s dětmi, že je neuživí a nezaplatí nájem.
            Všechno to pak vede k zestátnění rodiny a dětí – juvenilní justici, která považuje děti za svůj majetek a rozhoduje o nich místo rodičů.
            Na druhou stranu, idealizovat si feudalismus, že prý každý měl „svého přirozeného pána“, to je vážně směšné. Ten pán byl totiž místní loupežník se svou loupežnickou družinou, který se přerodil ve šlechtice a feudála a lidé neměli možnost se ani přestěhovat, bylo to nevolnictví, vlastně horší vztah než otroctví, protože každý „otrok“ se musel starat sám o sebe.

            Ano, dnes se má i nejposlednější dělník lépe než bohatý měšťan před 600 lety. Má slušné bydlení, vodu (dokonce i teplou) až do domu, doma záchod, teplo, plyn, elektřinu, internet. O jeho bezpečí se stará stát pomocí armády, policie, soudů. Platí zákony, ne libovůle nějakého feudála. Existuje zdravotnictví. A tak dále. Platí to i o osobní svobodě – může se stěhovat, cestovat, číst co chce, nemusí se zpovídat nějakému černoprdelníkovi. A tak dále.

            Štkaní po tom, že buržoazie vzala člověku čest – třeba že se už nenosí kordy, je vážně sranda.
            Ve skutečnosti tehdy měli možnost obrany jenom bohatí, kteří si mohli dovolit od šesti let věku cvičit boj, měli lepší stravu než ostatní – taky byla šlechta nejméně o hlavu vyšší a o pár desítek kilogramů těžší než obyčejní lidé (často různě postižení podvýživou či avitaminózou v dětství a dospívání). 15-ti letý šlechtic zmasakroval bandu vesničanů nebo městských lapků jak nic – byl od mala cvičen k zabíjení a uměl to, kromě toho měl na to fyzické fondy dané neskonale lepší výživou. Dokud nepřišly střelné zbraně – to ve skutečnosti způsobilo demokratizaci a zlepšení poměrů. Už kuše byla vnímána velmi negativně (církví zakázána), ale proti pušce nebo pistoli to bylo nic. Zlomilo se to začátkem 15. století, například husité vyhráli hlavně masovým nasazením palných zbraní (proto také česká slova houfnice a píšťala/pistole pronikla do všech jazyků).

            Dnes, když někoho urazí nebo napadnou, nemusí útočníka propíchnout kordem v souboji, ale může podat žalobu. Pokud je to někomu málo, může nosit pistoli a útočníka na místě odstřelit – ale pak ponese následky.

            Prostě středověk nebyla žádná idyla. Ženy běžně umírali v 25 letech, muži ve 30-ti. Ve 40-ti byl běžný člověk stařec, prolezlý nemocemi. Dívky se vdávaly v 13-ti až 15-ti letech, v 18-ti to už byla stará panna.

            • hans

              Chvíli jsem nad kchodlovým „popisem středověku“ přemýšlel, jestli ho mám řadit do sci-fi nebo fantasy, ale jsou tam kordy a žádná věda, takže fantasy. S evropským, nebo jakýmkoliv jiným středověkem to však nemá nic společného, jen opakuje absurdní urban-legends vymyšlené propagandou osvícenců v 18./19. století.

              • embecko

                Nehoda neni nahoda, hansi, pokud rekneme, ze dneska se mame dobre, pak to lze omluvit :o) jen tim, ze vcera se meli spatne.

                • hans

                  Číst, číst, číst. Byl různý. Velmi různý.

                  Šlechtic nebyl o hlavu vyšší a desítky kg těžší. Obrovský rozdíl mezi pány a nevolníky, nedostupnost masa obyčejným lidem, neplatí (v západní Evropě od Itálie po Anglii) pro středověk, ale pro 18. a ještě více první polovinu 19. století. Středověk tradičně končí rokem 1492, to se poddaní měli dost dobře, v Anglii „nepili vodu, leda za trest“. (Mimochodem, středověcí měšťané byli čistotní, ve městech spousta lázní, novověcí praví opak, ani šlechta se nemyla… Imo byl nejhorší přelom 18. a 19. století, např. v některých oblastech Bavorska bylo kojení děcek v prvních týdnech života považováno za hnusotu s patřičnými důsledky pro úmrtnost..)

                  Vtip je v tom, že středověká společnost (nebo obecněji předprůmyslová) je z principu nestabilní, počet obyvatel relativně rychle roste (o 0,5 – 1 % i více ročně) do maxima schopného se uživit, načež následuje kolaps (během 1-2 generací dolů o 30-60 % obyvatel), načež se cyklus opakuje. (příkladmo Anglie – 1066 cca 1,5-2 miliony, 1300 – cca 5,5-6 milionů, 1400 – necelé 2 miliony, takže v 11. a 15. století bylo poddaným hej, když je půdy hodně a pracovních sil málo, podmínky jsou slušné, naopak kolem 1300 bylo přelidněno a mizerně…) Proto byla staletí, kdy se dívky se vdávaly v 16, byla staletí kdy v 25. Průměrný věk byl jinde atd.

                    • embecko

                      Hans se malo snazil….vzdyt staci zagooglovat, vittto, nechtej, aby te nekdo doucoval. A hlavne nezamenovat stav po epidemiich a valkach za bezny stredoveky obraz. Po tricetilete valce, coz uz byl novovek, zustalo v ceskem kralovstvi pouhych 800 tisic obyvatel, polovina dvorcu byla zpustla, ve meste na 80% domu opustenych.
                      V rannem a vrcholnem stredoveku cinil prumerny prijem 4000 kcal, dnes je to asi 2700. Prumernym dennim jidelnickem byly 2 male bochanky chleba, 200- 250 gr. masa vc. ryb, a 1,5 litru piva. K tomu samozrejme zelenina, nejcasteji fazole, repa a pastinak. Ve 30. letech byl stredoveky clovek naprosto fit.
                      http://www.welt.de/wissenschaft/article1477191/Ernaehrung-im-Mittelalter-viel-besser-als-heute.html
                      Stredoveka vyziva byla lepsi nezli dnes
                      (Vynatky z clanku na BBC Science)

                      Stredovek kuchyn prejala kuchyni rimskou, ktera byla zhava po masu a zelenine s ovocem. To nam zustalo temer dodnes: steak se zelenovou oblohou, anebo kase s rybou a kompot (kase samozrejme ne bramborova).
                      Situace se zhorsila za pozdniho stredoveku a to zrejme diky nastupu male dobe ledove.
                      Vsimni si, ze umeni si obvykle vybira hranicni temata, prumer pro nej neni zajimavy. Tak je clovek ovlivnen osviceneckou propagandou, co se prelila do mytu „temneho stredoveku“ a filmari maji neodbytnou touhu ztvarnovat stredovekeho cloveka coby mrzaka, plahociciho se v bahne a hlodajiciho pri tom kost (tam se pridal i socialisticky brutalismus). Temny stredovek naopak byl docela vesely, pri praci se zpivalo (!) a ackoliv se delalo na 12 hodin denne, rok mel preze 100 (!) cirkevnich svatku, „nedeli“. Vysoka novorozenecka umrtnost a epidemie nebyly zas tak psychicky likvidacni, protoze slou o soucast akceptovaneho boziho radu.

                    • vittta

                      Já to vidím na klasickou neviditelnou ruku trhu.
                      Koho dnes zajímá nějaká zažitá představa středověku.
                      Pohoda to byla.
                      To se dneska prodává,změna!
                      Já jsem dokonce četl,že dějiny do r.1400 si církev doslova vymyslela vč.Antiky.
                      Něco na tom možná bude.
                      Ostatně,i Hitler na tom stavěl.(to se tam ale nepsalo)

                      Za nějakých 70-80 let se ze středověku zase může udělat temný.

                      Ale co jsem tak viděl,těm lebkám chybí hodně zuby.
                      Péče o zuby asi valná nebyla…..

                    • embecko

                      „Vysoke procento detske umrtnosti srazilo prumerny vek ve stredoveku na 28,4 let, kdo prekonal kriticke roky, mel sanci se dozit veku 40- 60 let.“

                      Coz mi pripomenulo Vondracka, ktery ve 30. letech 20. stoleti mluvi o zazracnych 15 letech zivota mezi 35- 50 lety veku, po kterych prichazi neaktivni vek. To ma logiku, protoze tech 15 „hlavnich“ let jedete uplne samovolne s velkou vnitrni energii a bez ohledu na prekazky, jakmile se po padesatce pozastavite a zacnete premyslet, jak si odpocinout, je cas jit do duchodu :o)
                      Nutit delat lidi do 65, co dokonce uvazovanych 67 mi prijde perverzni.
                      Na vydrzovani duchodcu od 50 let veku vcetne dopravy a vody zdarma ma nase SPOLECNOST levou zadni, ze se penize ztraci na Kajmanech, namisto toho, aby se zrecyklovaly v lidske praci v socialnich sluzbach, to je uz jina pisnicka. Receno s Vladimirem Spidlou: zdroje jsou. A obrovske.

                    • vittta

                      No…nevím,proč by se s tím štěstím nemohl člověk dožít ve středověku 95.
                      Ale u běžného nevolníka to asi nehrozilo.
                      Mezní limit duševního a fyzického zdraví se dnes už naplnil,víc jak nějakých 85-100 stejně nikdo nemůže čekat ani dneska.
                      Ale těch 40-60…to dost „řve“,to je sakra rozdíl,jestli se někdo dožije 40 nebo 60.

                      Uprímně-já na rajský středověk moc nevěřím.
                      Reálně nebylo takřka možné udržovat nějakou teplotu v zimě,oblečení také žádná sláva,hygiena…no,teplá voda asi moc ne,lázně určitě ne pro vesničany,nemoce..
                      Vůbec ženské to asi měly dost zlé.

                      Ten důchod v 50,jasně,však to by byla velice efektní cesta k dokonalé společnosti.
                      Základní důchod v 50,kdo by chtěl a měl jak,tak by pracoval či podnikal.
                      Vyřešila by se nezaměstnanost a v 50 jsou lidé ještě dostatečně mladí na koníčky a aktivity.
                      Tedy by svými důchody živili další a další živnostníky podnikatele,kteří by se soustředili na tuto cílovou skupinu.

                      Saxi….jen se té budoucnosti dotknout…….

                      Ale to ne,to se vyrábějí bomby,co se trefí do sklepního okna a ponorky,co nesou sílu zničit celý kontinent.
                      Takže místo relaxu v 3/3 života musí chudák člověk makat,být za debila,poslouchat debilní žvásty mladých pitomců a ještě se dívat na hromady mrtvol-při troše štěstí jen v médiích….

                    • embecko

                      „Reálně nebylo takřka možné udržovat nějakou teplotu v zimě,oblečení také žádná sláva,hygiena…no,teplá voda asi moc ne,lázně určitě ne pro vesničany,nemoce..“

                      To je furt ta sama pisnicka, vittto. Nemocnych je dneska tak 95% populace, kdy prisla do ceskych domacnosti tepla voda? Kolik domacnosti mohlo mit teplou vodu ve 30. letech? 20% ? Anebo 30% ?
                      Parizske byty byly v 50. letech bez vlastni koupelny ze 2/3, v Anglii se netopi dodnes, ve sprse tece jen studena, zizkovske baraky mluvi samy za sebe: jeden kohoutek na pavlaci a slus.
                      Obleceni…no co na to rici, nas rozmarily zivot s sebou prinasi ekologicke a lidske tragedie, hlavne ze ma kazdy ve skrini 3 zimni bundy a 10 kalhot. Normalne staci jeden svatecni oblek, neco na praci a jeden oblek vsednodenni. Na vesnici jen dva obleky.
                      Mi prarodice nemeli na vesnici teplou vodu nikdy a kdyz zemreli, zustaly po nich 2 tasky veci, nic vic.
                      Prozit „pouhych“ 40 let hezkeho a smysluplneho zivota mi prijde lepsi, nezli 80 k nicemu nevedoucich. Nakonec se na vas vrhnou smejdove a deti vas soupnou do LDNky.

                      To je jen otazka zvyku…ovsem v modu „teple vody“ dnes smysli vetsina populace, takze si ten kapik nase spolecnost zaslouzi, zde jsem neoblomny :o) To je take vyzva k promysleni „zrady intelektualu“, jestli vubec neco takoveho existuje. Pokud je clovek inteligentni a prohledne cile a hodnoty lidske masy, pak vudci ni asi zadne ohledy brat nemusi, zde mu moralka dava predem jedno velke pardon a vyvinujeho ze vsech jim pachanych asocialit :o)

      • embecko

        Me se tam nejvic libilo, ze „pomoc je povazovana za utok“ a pak termin „zivot v permanentni psychologii podezreni“ :o)

  6. taras2

    Mně se ten Brokův komentář taky líbí, ale (nemohu za to) jsem zvyklej házet do diskuze cihly (hanlivý popis mého způsobu komentování od Saxe) tedy moje cihličky:

    „Kapitalismus nic nenabízí, protože podle mého názoru (džungle) nemá ideologii.“ – tady bych se zastal embéčka, kapitalismus skutečně nabízí to, že (podle Embéčka) „… kapitalismus dokázal lidem učinit neodolatelnou nabídku, které jiné ideologické školy nebyly schopny, a to podobně jako Freud. Ta nabídka zněla a zní: zbavíme vás pekla mezilidských vztahů, už se nebudete muset s někým dohadovat na kompromisu, odteď si své představy můžete koupit a my vám cestou našeho práva zaručíme jejich vymožení.“

    Není to úplně přesné, protože šlechta se dříve taky moc s mezilidskými vztahy nepárala, ale kapitalismus to dovedl k dokonalosti: dnešní bohatec si koupí ostrov, zaplní ho služebnictvem a mezilidským vztahům se úplně vyhne, protože vztah otrokář – otrok není mezilidský. Stejně smysluplná je totiž interakce mezi člověkem a televizorem či ledničkou.

    „Nemyslím, že intelektuální myšlenkové proudy mají sílu měnit výrobní vztahy. Třeba pokus toho druhu v Rusku vydržel dlouho a mnohé, ale nakonec zanikl kolizí s neměnným základem chování a povahy univerzálního člověka.“ – jistě, klasika je, že výrobní vztahy se mění pod tlakem výrobních sil. Jenže ten pokus v Rusku na tři čtvrtiny století dokázal postavit výrobní vztahy na hlavu – a při všech svých katastrofálních a především zbytečných neduzích – dokázal konkurovat tak, že se vojensky téměř vyrovnal největší kapitalistické mocnosti. Neboli výrobní vztahy byly změněny „ideologicky“ na tak dlouhou dobu, že ta premisa neplatí. Ostatně – jedinou naší záchranou před zrůdou kapitalismu je to, že se výrobní vztahy podaří změnit demokratickou cestou, nikoliv revolučním otřesem díky patologické disproporci výrobních sil a vztahů.

    Jinak ale souhlas.

    • vittta

      Jak by v krátkosti měla ta demokratická cesta vypadat?
      Protože…nemohu se zbavit dojmu,že celá demokracie je jen o tom,kdo dělá průzkumy veřejného mínění,vlastní média a kontroluje justici.(aby zakázala případné strany,nebo dokonce rozhodla volby jak se stalo v USA)
      Obávám se,že případná zásadní změna už není demokraticky možná.

      • Sio

        No, já se obávám, že výrobní vztahy budou opět změněny výrobními silami.
        Možná to bude právě díky pronikání informatiky a telekomunikací do každodenního života. Myslím, že státní a také korporátní média očekává v tvrdé konkurenci odchod do výslužby. Už teď se mladí nedívají na tv, nečtou noviny, neposlouchají rádiu. Sledují filmy přímo z netu, neposlouchají u toho reklamy ni Mitrofanovy a Moravce. Diskutují na sociálních sítích, hrají síťové hry, při kterých komunikují. Za deset let už to nebude dělat skoro nikdo. Možná lidem většinově dojde, že není žádný důvod, aby někdo vlastnil miliardy a to dědičně.
        Ale možná taky bude muset dojít k nějakému surovinovému blackoutu a válce – kdoví?

        • kchodl

          Přesně. Dnešní média – moc, kterou drží majitelé celou společnost za flígr – zemřou, už teď jsou to zombie v posledním tažení.
          Problém dneška je v té virtuální finanční ekonomice. Ta se velmi vzdálila realitě výroby, ekonomice práce.
          Dnešní korporace většinu zisku již generují ne výrobou, ale na finančním trhu. Také bohatí lidé – na akciích a nemovitostech. Normální člověk si spoří, ale je o úroky okraden inflací, nemovitosti na hypotéku mu při nejbližší krizi seberou.

      • taras2

        Toho se obávám taky, ale nějaká naděje tu je. Mně se to (slabě) rýsuje v Německu, kde se podařilo etablovat stranu Die Linke, zatím na slabě desetiprocentní úrovni, ale jednoho zemského ministerského předsedu už mají (Platzeck v Brandenburgu) a v parlamentu jsou zabydlený. Je ale fakt, že protestní strany jinde v západní Evropě inklinují k extrémní pravici.

        Jinak tu změna by mohl přinést hospodářský otřes, pak ale by ta demokratičnost dalšího vývoje visela na nitce.

        • embecko

          Na to konto je zajimavy rychly sestup ze slavy u nemeckych Piratu. Jeste prede 2 lety dobyvali jednu spolkovou zem za druhou, experti jim davali moznych 10- 15% v parlamentu a dnes po nich ani pes nestekne, potaci se nekde na hranici ani ne snad volitelnosti, ale spis statisticke chyby.

          • taras2

            Marná sláva, aby se nějaká strana uplatnila, musí mít nějaký nosný program – ať už se třídního boje zleva či zprava týká, nebo likvidace židů spojená s povýšením kotelníků na panskou rasu, či podřezání nevěřících psů. Tohle jsou hity, to maj lidi rádi, kdežto svobodné stahování (kradení) na síti, to zaujme malou skupinu, vlna se zvedne a pak zase opadne, když se zjistí, že establišment se okrádat nenechá. A máš po programu.

            • embecko

              To je svata cihla, tohlecto.
              Na druhou stranu nemecti Pirati nedokazali vyplodit zadny program proto, ze se chovali uvnitr strany demokraticky= hadali se az na dren a to lidi (volice) prestalo bavit. Ted v nouzi stahli i paragraf o vnitrostranickem referendu a hlasuji jen o navrzich, predlozenych plenem (tim se mozna zachranili od rozpusteni se).
              Holt nektere vydobytky nelze demokraticky udrzet, aniz by byly dive vydobyty nedemokratickou cestou.

            • vittta

              Teoreticky.
              Prakticky stačí oligarcha,co vlastní média a sám není vlastně mediálně vidět…
              Nakonec z něj fakt bude prezident-a demokraticky!

  7. Seal

    Když vynechám výrobní vztahy x mezilidské vztahy (ono i to udpořádání společnosti je trochu složitejší), tak si nemyslím že je to až tak velká polemika se Saxovým článkem. Brokův text je perfektně sepsán i proto, že je hodně provokativní. Určitě nebudu souhlasit třeba s tvrzením, že dnešní západní svět není kapitalistický, protože bez ohledu jak funguje, a dneska už ničí svoje vlastní ekonomické kořeny, tak je to proto, že to základní mantrou je pořád maximální zisk. Na druhou stranu se mi třeba líbil ten pojem sofistikovaných výrobních sil – nástupu nové technologické revoluce – za jejichž symbol se dneska někdy považují 3D tiskárny. Zatím je to ale někde na začátku, resp. pořád jr to ještě tak, jako to bylo i dřív u klasické pásové výroby: Stroj sice odvede hlavní práci, ale dál k sobě potřebuje lidi, kterým určuje pracovní tempo a fázuje úkony (pro ilustraci stačí běžná balicí linka, která pořád ještě končí tak, že někdo zkontroluje krabici, přidá nějaký ten úkon a pak ji někam posune nebo odnáší). Stejné je to i s těmi dnešními callcentry: Sice na začátku člověk komunikuje s nějakou automatickou ústřednou, ale nakonec stejně skončí u operátora/operátorky. Může proto zatím počítat hlavně s tím, že se dovolal někam úplně jinam, protože ta původní firma ve jménu snižování vlastních nákladů linku převedla na jinou firmu, která podniká tak, že pro někoho zajišťuje tzv. telefonní služby.
    No a k tomu závěru by bylo třeba dodat i to, jak je ten dnešní svět zvláště ve velkoměstech sám o sobě frustrující. Depka začíná už ráno, kdy se člověk potřebuje dostat do práce, ale protože takových lidí je hafo, tak obvykle skončí v nějaké dopravní zácpě. Málokdo snad kromě běžných úředníků dneska pracuje jenom 8,5 hodin, takže třeba místo oblíbeného slovního spojení „produktivita práce“ bych mnohem raději mluvil o intenzifikaci výroby. No a když si pak našinec ještě k tomu večer začne z různých zdrojů lovit zprávy, aby byl takzvaně v obraze, tak se na něj akorát převrhne ohromný škopek informačních útržků, které se vyznačují hlavně tím, že ať se na ně díváte třeba zleva nebo prava, tak vlastně nedávají žádný větší smysl kromě toho, že jenom posilují depresi (Nechci se nikoho dotkonut, ale třeba pořád natahovaný souboj dvou skupin lingvistických znalců o překlad názvu nějaké ruské punkové kapely, která vlastně ani nebyla punkovou kapelou, je přesně to, nad čím většina lidí akorát nevěřícně nebo závistivě zakroutí hlavou, protože v těch svých běžných životech mají úplně jiné starosti). No a taky pořád ještě žijeme v rodinách, o jejichž části platí, že ještě nebo už nežijí v dnešním pracovním rytmu, takže jejich starosti nebo problémy se zrovna moc nekryjí s tím, jaký den jste zrovna měli v práci. Ano, kanasta u sousedů nebo u známých. Tohle si taky pamatuju, stejně jako četbu raních novin v tramvaji, o které jsem pak ale zjistil, že místo větší informovanosti je kupodivu naopak jedním ze zdrojů mé negativní nálady. Samozřejmě, že je možné formulovat různé morální apely. Ale ty nemohou nic změnit na tom, že už samotný rytmus dnešní doby je ubíjející. Tohle přece není žadná daň za pokrok výrobních sil, ale naopak důsledek toho, jak jsou dneska nastaveny základní společenské vztahy. Jo, a ta formulace „čelit intenzitě jiného člověka“ ve mě spíš evokuje představu nějaké další bojové arény. Brok to tak ostře asi nemyslel, ale kdyby napsal „čelit blízkosti jiného člověka“, tak by mi to přišlo mnohem a mnohem výstižnější.

  8. merlin

    Taky máte někdo tak vyjímečně inteligentní dítě?
    AlexandrMitrofanov ‏@AlexandrMitrofa 3 hpřed 3 hodinami
    První reakce desetiletého syna po rozbalení Mého dětství v socialismu: „Voní to jako berlínská zeď!“

  9. vittta

    Takhle se dělá průběžná předvolební kampaň.
    ČSSD jen čumí a ztrácí podporu.
    http://www.novinky.cz/domaci/353132-babise-sokovaly-prijmy-statnich-manazeru-zdaji-se-mu-vysoke.html

    Na jednu stranu je možná dobře,že Babiš těm arogantním hlupákům ukázal,že se žvástama nikam nedostanou.
    Reakce demokratických politiků je pak předvídatelná.
    Místo aby se začali bít za své ideály (levicové i pravicové) a bojovali o přízeň voličů,houfně přecházejí k úspěšnější partaji s tím,že se tam vetřou.

    Blbost zejmona ČSSD je pak do očí bijící.
    Babiš zdaní OSVČ a ČSSD to vezme na sebe…a ještě se tím bude chlubit.
    Čímž zase ztratí.
    Je mi zatím záhadou,kdo je vlastně schopný se s Babišem volebně utkat.
    V politice totiž máme samé nuly.

  10. BARON LE SAMEDI

    stručně, protože nemám přístup k PC. Pokud se nemýlím, před sto generacemi byli naši předkové lovci- sběrači, před tisíci generacemi taktéž a před desetitisíci generacemi, kdy se nám do dna připletla sliřná chlupatá neandertálka, také. Mne zajímá, s jakými spoluvlky táhnu, jaká je moje smečka, zajímá mne, zda mi zrádlo uloví alfa samice, a rozdělí se se svými vlčaty a se mnou, zajímá mne, zda se, stejně jako vlci budeme radit o úpllňku, zda jako quasi alfa samec budu muset jít první do boje, nebo, budeme-li jako lidé vlci nuchat léčku, zda tam pošleme zajatce či starce, co život odžili. Homo homini lupus také a především může znamenat, že život lidské smečky podobný vlčí. Vlk si mordu otře do mechu, já do kapesníku. Neboli, šaškujte si s odcizením, těch deset tisích generací lovců je ve vás. Taky se ted nebavím s lidmi, když na mne skáčí virtuální mrtvé figurky spoza rohu, tu Žida Ježíše, tu Václava Havla. Co dřeň mého jáství, totiž ta DNA, s nimi má společného?

    • Kamil Mudra

      „Co dřeň mého jáství, totiž ta DNA, s nimi má společného?“
      Domnívám se Barone, že dřeň vašeho jáství, není tím jediným co vás činí takovým jakým jste. Tak že, i pokud ji ponechám stranou, zbude ještě velká část vašeho jáství mající mnoho společného se vším, s čím se během svého života potkáváte. Byť by to mělo být jen to potkávání, protože není vědomého setkání, které by v nás něco nezanechalo.

    • Astr

      Barone souhlas s podstatnym vlivem mnoha predchozich generaci a s tim ze to v cloveku mnoho zanechalo.
      a bez pochyby na cloveku podepsalo !

      Bohuzel pres DNA je s argumentaci problem protoze se snadno dostavame na srovnani, ktere v DNA podani a srovnani
      az certovinou zavani :-)
      viz odkaz na vysvetleni, ze :
      Existence šimpanzů byla potvrzena kolem roku 1630. První pitva byla provedena až v roce 1699, kdy byla zjištěna závratná podobnost tělesné stavby s člověkem. Až v 70. letech dvacátého století bylo odhaleno překvapivé zjištění, že se předchůdci dnešních lidí oddělily od šimpanzů před 7 milióny let. O deset let později pak z analýzy DNA vyšla najevo 99% genetická příbuznost s člověkem. Pro srovnání, shodnost DNA šimpanze a gorily je 97,7% a šimpanze a orangutana 96,4%. Člověk je tedy nejbližším příbuzným šimpanze.
      http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2010121802

      Dojde li pak k nasratosti, ktere neni dneska dosti,
      i pribuznost s simpanzem nasere vas mnohem mene
      nez predstava o pribuznosti s politikem nejakym
      ktery zkurvi na co sahne
      a nelidskost na hony z nej tahne

      • BARON LE SAMEDI

        ano, jsa šimpanz, šimpanze zloděje banánu připravím o kus ucha, když mne okrade. Politici mne okrádají stále, ale jaksi chuť na jejich uši, nemám

        • Sio

          Ve Štramberku se traduje, že Turci vozili nasolené uši nepřátel v jakýchsi pytlích sebou. Že by je snad konzumovali, to asi ne. Štramberčany to prý inspirovalo k pečení vyhlášených štramberských uší, které jsou však sladké. V nějakém filmu jsem zahlédl, že také posílali sultánovi hlavy svých nepřátel ponořené do medu.

    • Sio

      V tomto případě jdu asi příkladem. Noviny jsem už nekoupil snad dvacet let a co se časopisů týče, tak před desíti lety jsem ukončil zakupování Reflexu a Týdne, když se obojí propadlo do nečitatelnosti. Akorát jsem se ve vlaku nas….

    • Sio

      Tištěná média si asi neuvědomují, že jim zvoní hrana. Anebo uvědomují a snaží se z toho ještě vytěžit, co se dá. Vědí, že za 5 – 10 let nejpozději si už moc neškrtnou. Mladí je nečtou, protože vůbec málo čtou a když, tak na netu. No a staří jsou čím dál tím víc znechucení. Nač si ještě i pohledem na noviny připomínat, ře líp už bylo?
      Prorokuju zachování plátkům typu Metro, co jsou zdarma a dobře se jima zatápí, Katolickému týdeníku a Haló novinám, to jsou stranické tiskoviny. Možná přežije Blesk.
      Stěhujeme se na internet!

  11. Eddie

    Zajimava polemika, ovsem jako ministr obrany vlady velkeho Tarase souhlasim se sefem

    • taras2

      To je od vás hezké, Eddie, že držíte politickou linii vlády a nejste jako Babiš, kterej Sobotkovi pořád podstrkuje na sesli pod zadnici handgranáty. (Ovšem, jestli se dobře pamatuju, neprohandloval jste tu svoji pozici na ministerstvu za národní správu Dr. Maxe?)