Kolyma

Poslal Hamilbar

Poznámka: Průměrná hustota osídlení na ploše 462 464km2 Magadanské oblasti je 0,33 os./km2.

Advertisements

39 comments

  1. Janika

    Krásné medvídě :-). Ale nejen to. Zadala jsem si do vyhledávání obrázků Колыма a jsem úplně unešená tou krásou. Lidé, kteří tam žijí, musejí být jiní, než my, co se tady mačkáme hlava na hlavě. Určitě to nejsou takoví pitomci, co je jejich smyslem života řvát na demonstraci s červenými kartami. Mají jiné starosti, jiné myšlení a já jim strašně moc závidím. A strašně moc si přeju, aby taková místa ještě dlouho zůstala na zemi.

    • Sio

      A máš nějakou zkušenost s životem v podobném prostředí? Myslím, že tady si opravdu moc idealizuješ.

      • Janika

        Možná idealizuju, nevím. Tohle se těžko prokazuje. Prozatím si myslím, že bych dokázala žít v přírodě, v takové krásné, kde je člověk svobodný, bez zásahu státní moci. Ta zima je ovšem problém, ale prý se na to dá zvyknout, člověk se otuží. A pak taková vyhřátá chaloupka :-).

  2. BARON LE SAMEDI

    Rusové tvrdí, že medvědi neútočí na lidi, z nichž je cítit vodka, nebo jiné spiritnoje. Také ten muž je opatrný, a nesnaží se medvěda drbat za ušima, nebo na hlavě. Medvědi jsou strašně rychlí….. pokud jde o Kolymu, byly tam prý tábory , ale to je jedno. Problémem sídel, nebo novoselek, tedy třeba měst, která vznikala v šedesátých a sedmdesátých letech díky těžbě plynu a ropy, a nezřídka mají i deset-dvacet tisíc obyvatel, jsou zimy (mínus padesát) a vzdálenosti. Tři sta metrů vzdálenost paneláku od paneláku je blízko, a mezitím rezidua tajgy. Faktem je, že kdo vyjde z bytu v mínus padesáti na nákup? Nebo na deset kilometrů dlouhou cestu „do centra“?

    • Astr

      pokud jde o Kolymu, byly tam prý tábory , …..

      Barone jste spravne informovan a s gulagy a 50 stupnovymi mrazy mate pravdu,
      Stryce pred smrti v te krasne ale drsne krajine na zacatku 2 svetove zachranil az Buzuluk.
      Vzpominal na to az do smrti!

      • Sio

        V té písničce výše se to upomíná, „věď tam splašnyje lagerja, i v nich ubijci“

      • BARON LE SAMEDI

        nechtěl jsem to rozpitvávat. Čechům a Češkám na Rusi se nevedlo dobře. kolyma je plná kostí nepřátel rudých, brjanský kotel zase plný kostí (půl milionu) nepřátel tzv . říše. Krvavé dějiny. Vždy a všude kolem nás.

    • Janika

      Že jsou při krmení opatrní, to se mi ani nezdá. Já chodím ze samoobsluhy kolem hladového psa, co mu vždycky něco kupuju, Buřta, ale žere i suchý rohlík. Kdybych mu to podala rukou, tak bych o ni stoprocentně přišla! Jen mu to házím na zem. Takže takhle z ruky malá sušenka do tlamy medvěda, to je co říct.

  3. Jan Hruška

    Něco na jiné téma.
    Před časem se tady probírali mimozemšťané a podobná témata. Tohle je velice dobré a rozumné video.

    • Astr

      Sitchin jako puvodni zdroj nespravneho pohledu na minulost a tim popreni existence mimozemstanu to je dost presvedcive na vysvetleni nekterych detailu, pocinaje udaji ze piskovec a ne zula, ze preklady sumerskych textu jsou amaterske az po posledni vyvraceni Danikena ale existuje cela rada dalsich nevysvetlenych jevu objevu skutecnosti ktere se nedaji vysvetlit ci poprit jako Sitchin ci „prolhany“ Daeniken :-)

      • jednooký

        Kameň, piesok, drevo, koža, rastlinné vlákna – a nekonečná trpezlivosť, motivovaná náboženským vnímaním cieľa činnosti.
        To je v podstate celé základné vysvetlenie pre takmer neuveriteľné výkony našich dávnych predkov.

        Jeden zo základných problémov je, že väčšina „archeoastronautických fanatikov“ absolutne nerozumie žiadnemu tradičnému remeslu a majú doslova nulové vedomosti o tom, ako sa mnohé veci z kameňa a dreva robili ešte pred nejakými dvomi-tromi storočiami, pred zavedením masovej veľkovýroby železa. Vôbec je to s akýmkoľvek technickým vzdelaním archeoastronautov otrasná bieda…

        Vytvoriť pravý uhol vedeli všetky staré civilizácie – je to úloha na ktorú stačí „kružidlo“ a „lineár“, alebo dokonca len kus povrazu a znalosť pomeru 3:4:5, na šesťuholník a základné uhly 15°, 30°, 45° a 60° stačí tak isto „kružidlo“ a „lineár“. Pritom ako kružidlo dobre poslúži doska s dvomi otvormi, alebo kus šnúry či remeňa – a nakreslíte si presný kruh s priemerom hoci i sto metrov.
        Presný rozmer? A koho zaujímalo, že „to“ má meter a jedenásť a pol centimetra? Pre tvorcov megastavieb bol podstatné, že to bol nejaký ich lakeť a ten bol na celej stavbe rovnaký, teda – ak sa zadarilo… Proste mali nejakú svoju mieru a s tou pracovali. Dodržanie presného rozmeru ich zaujímalo len potiaľ, pokiaľ to bolo nejak dôležité, inak platilo „cól sem, cól tam“.
        Uhly? Zvyslý smer určila olovnica, ostatné uhly sklonu ich obvykle nezaujímali – ale keď na to prišlo, vychádzalo sa z olovnice a uholníku. Vodorovnosť staré civilizácie obvykle tiež príliš nezaujímala, ale miska s vodou a „plavák so zameriavačom“ stačili na dosiahnutie presnosti „vodorovnosti“ lepšej ako jeden stupeň, ak bol treba lepšia, použila sa väčšia miska a dlhší „zameriavač“.

        Vŕtanie otvorov do kameňa – drevo s mäkkým stredom, kremenný piesok, luk a kopec času. Dieru na rukoväť kamenného sekeromlatu vyvŕta aj amatér za víkend, skúsený remeselník stihne aj dve za odpoludnie…

  4. Ancient astronaut society

    To se poněkud mýlíte. je mnoho arteaktů v Puma Punku, kde jsou v tvrdém minerálu vyvrtané zcela přesně otvory, co vyžadují vysokootáčkovou frézu s upnurtím (Vaše vrtačka mezi zuby asi ne), dále tamní prefabrikáty . Mám návrh, zkuste jeden jediný z Vašimi znalostmi udělat a pak uvidíte a pokuste se z podobného materiálu. Budete mít velký problém jej udělat i jen jako odlitek z betonu. Takže Vaše závěry vyplývají spíše z averze. Ve skutečnosti mezi AAS jsou lidi, kteří mají značné znalosti z vyšší matematiky a i s prací s materiálem. Je hodně lidí z těchto okruhů, co se zabývají AAS, co si umí opravit auto i barák a přitom jsou to absolventi VŠ, pravda ne takových novodobých VŠ typu kecat a nic, jako humanitních a politikářských a zabývajích se nesmysly typu zpolitizované „oteplování“ a jiné hlouposti.
    Ano, díru do sekyromlaru uděláte, jednu, která se nedá porovnat s žádnou, ale zde jich je celá řada osově zcela souběžně, i s vrtačkou dnešní (ne aušusem z hypermarketu) byste měl co dělat abyste udržel řadu a kolmost, to je hlídat tři rozměry, na to potřebujete vše zafixovat, mezi zuby asi těžko, to je jakobyste chtěl tvrdit, že uděláte diferenciál pilníkem). Kdo Vám bude držet například zcela svisle tu vrtačku, aby ani po 20 cm neuhla od svislice, to asi nechcete tvrdit Stačí, když budete vrtat doma do zdi a stačí měkčí či tvrdší kus materiálu a uhne Vám. Jenže tady nehnula, pane a z toho laskavě vycházejte. Tak až to svedete a předvedete sám, budete mít pravdu. Asi jako někteří vědci tvrdí, to je snadné, chodit po rozpáleném kamení 20 metrů, ale boty si nesundajím a nezkusí, jen moudře mluví. A tak je to se každým , kdo toto zpochyňuje.
    A dovoluji si zpochybnit, Vše zjednodušené vytyčování., Zkuste někomu vytyčit na základových pasech betonů plášť budovy, nebo na základové desce , s těmi vašimi jednoduchými nástroji. budete mít velký problém. Nakonec zjistíte, že to není jednoduché ani s dobrým klasickým teodolitem a ocelovým pásmem, A hlavně nesmíte umět psát a počítat, aby to bylo věrohodné a odpovídající staré civilizaci, ale to se to povídá, předpokládám, že jste ověřovatelem výsledků zeměměřičských činností, a že máte mnoho praxe v tomto.
    Já bych něco takového již dávno netvrdil.
    Tak nashledanou
    AAS

  5. Astr

    Zahadou a nevysvetlenou zustava rada veci, momo jine I znalosti astronomie, ktere smahem vysvetluji tihle moudraci pry prostym faktem zvanym pozorovani:-)
    Opravdu mohli jen pozorovanim vypozorovat s presnosti blizkou dnesni nejen delky roku ale I vzdalenosti mezi nebezkymi telesy, vubec celou dlouhou radu informaci?
    OK zapomenme na nejake mimozemstany, pak nam zustanou jen pozemstani a fakta jako objevene doly stare statisice let, Uziti jaderne zbrane ve starych Indickych spisech jakoz I jejich letajici stroje „vimany,“ Tisice let stare jeskynni malby od Klokanie pres Spanelsko az do Asie podivnych bytosti s helmami na hlave, objev stare mapy ktera je pohledem ze stacionarni druzice atd, atd,
    Zadni mimozemstane, jen tisice, statisice let stare predchozi civilizace bez pomoci nejakych mimozemstanu,
    Byli tu a nejsou!
    Kde jsou ?
    Co za million let ? Bude opet vynalezen Internet ?
    Bez pomoci mimozemstanu jen novy Bill Gates se zrodi
    a pak moudraci kteri nejlepe vedi ze to tu prave diky nepritomnosti mimozemstanu tak dobre chodi :-)
    Z toho odkazu je na zaver dobra rada.
    Pouzivat mozek :-)

    • est

      Mimozemšťany bych tak šmahem nezavrhoval, třeba jen čekají až přijdeme k rozumu a přestaneme se zabíjet.

      • Astr

        Pocet hvezdnych soustav a uskupeni s podminkami podobnymi jako v nasi slunecni soustave odhaduji vedci vysokym cislem.
        To je duvod ze se mi jevi usmevna predstava nekterych lidi ze jsme ve vesmiru jedini a ze nad nas neni.:-)
        O to mocnejsi je predstava marnosti pokud budeme verit ze vyspela civilisace ve starych indickych a tibetskych spisech a nejstarsich baji a povesti byla vysledkem mozkove cinnosti predchozich lidskych a nikoli mimozemskych civilizaci!
        A kde jsou,?
        Kde jsou vysledky jejich znalosti, ?
        Sbirame jen stripky a nutne nas musi napadnout otazka, CO TU ZBYDE JEDNOU PO NAS ?
        Co je duvodem a co to vlastne strasi vsechny vyjimecne Pozemstany kteri navstevu z Vesmiru a mozny vliv na vyvoj na Zemi popiraji.

        Pro FSECHNY popirace jinych moznych vesmirnych zivych bytosti bych si pral ,
        aby tu nekdo odjinud pristal a zacal s lidmi komunikovat.
        a to bez pisemneho povoleni demokraticky ci nedemokraticky zvolenych zastupcu.
        Bez konzultace s dnesnimi vladci soucasneho pozemskeho neporadku :-)
        Co by se zmenilo ?
        Dostalo by lidstvo darem energii zdarma?
        Co potom?
        Kolika procenty by byla zdanena?
        Jaka by byla nasazena DHP tento lidsky nejgenialnejsi vynalez minuleho stoleti ?
        Predstava ze by neco mohlo byt „zadarmo“ by jiste skoncila snahou navstevniky z Vesmiru osetrit na nejakem vylepsenem
        gulagu ci Quantanamu:-)
        Konec zertu a vazna zaverecna otazka.
        Jaka positiva a naopak jaka negativa by navsteva Vesmirnych bytosti by dle vaseho nazoru prinesla ?

        Podzimne sychrave zapremyslejte:-)
        Rozhodne lepe premyslet timto smerem nez se nechat „odklonit“ od 2 millionu nezamestnanych a lidi na hranici chudoby jakoz I vice nez 100tisice bezdomovcu od obrovskeho zdluzeni, od rozkradene republiky
        k vykrikum proti presidentovi a mavanim rudymi papiry !

        • est

          …aby tu někdo přistál a začal komunikovat…
          Dovedete si představit, jak by se (po padesáti letech filmového líčení zlých ufonů) lidi vyděsili?
          Vůdcové by sbírali body slibem ochrany, záchrany Země a zničení vetřelců :)
          Tož to asi nebude jejich úmyslem (ani jedno).

          No, a k vaší otázce, jako vyspělejší, starší bratři by nám zcela jistě nepřinesli nic negativního, proč by to dělali?
          Je možné (pravděpodobné), že by se podělili o nějakou tu vyspělejší techniku (třeba k úklidu ekologických škod korporátních rozměrů :), větší přínos bych ale viděl v poznání, že laskavost, humánnost a spolupráce je správným evolučním směrem.

        • merlin

          Žádné, byli by v nejkratší možné době zlikvidováni – pokud by přitom nezlikvidovali obranně nás, mohli bychom si gratulovat. Kontakt by nebyl rozumný z jejicgh strany, přicházeli-li by v dobrém, to bych jim nepřála, a ve zlém bych si je taky nepřála. Vychází mi : žádnej kontakt, žádnej mrtvej Indián/ ať už je Indiánem jakákoliv strana/ :-)

          • est

            No, ano, proto jsem psal, že čekají, až dostaneme rozum :)

            • dixi

              Už dávno si myslím totéž , stačí jen ,co lidé dokázali za poslední století, a co všechno by dokázali, kdyby se místo válčení a výroby zbraní lidstvo soustředilo na vzdělání a rozvoj vědy. Že je ve vesmíru i jiný život, nepohybuji, ovšem v jaké podobě či vzdálenosti můžeme jenom hádat. Co je pro nás zatím nepřekonatelná překážka, může být pro jiné jen drobný problém. Pokud nás má v hledáčku nějaká skutečně vyspělá civilizace, zřejmě nechce a ani nemůže nic dělat. Zatím by bylo vše zneužito. Bohužel.

              • jednooký

                Nesúhlasím.
                Totiž až 90% vedeckého a technického pokroku v poslednom storočí je vedľajším produktom zbrojenia v tej či onej forme. Do roku 1914 bolo letectvo len zaujímavou zábavou bez väčšieho praktického významu, za celé medzivojnové obdobie neurobilo letectvo taký pokrok (cca 20 rokov), ako za obdobie druhej svetovej vojny (cca 6 rokov), v rámci projektu Manhattam bolo v oblasti jadrovej fyziky vykonané o niekoľko rádov viac technických a aplikovaných vedeckých výskumov, ako za predchádzajúcich 35-40 rokov a jadrová fyzika sa zmenila z „podivínskej vedy“ na „vedu najvyššej štátnej dôležitosti“.
                Prečo?
                Asi preto, že kým v civilnej výrobe stačí na ovládnutie trhu dostatočne lacno vyrábať priemerný produkt, v oblasti vojenskej sa lacný priemerný produkt obvykle nazýva „cvičný terč“.
                Druhý podstatný moment spočíva v v motivácii, v tom, že vo vojenskej oblasti je motivácia neporovnateľne vyššia – nehrá sa o fazuľky, korálky či doláre, ale o život, o fyzické prežitie štátu či národa. A tomu zodpovedá snaha zainteresovaných i financovanie výskumu a vývoja.

                Ostatne, aj samotný internet je dieťaťom vojenského výskumu.

                • vittta

                  To je sice pravda ale Dixi píše „kdyby“.
                  A KDYBY se lidstvo věnovalo místo válčení výzkumu,vzdělání atd…tak by ty války být nemusely.
                  Jenže lidstvo musí jak se zdá k k „činu“někdo nebo něco donutit.
                  Zatím je (nás) nutily války,ale jednou třeba…kdo ví.
                  Jednou nás může nutit touha po poznání a dobru.
                  Jenže….to je zatím mírně řečeno-v nedohlednu.

                  • jednooký

                    Nemyslím si to.
                    Nie sme na to totiž vývojom druhu a civilizácie psychicky vybavení. Len boj o prežitie nás dokáže dostatočne motivovať k mimoriadnym (alebo aspoň nejakým) výkonom. V opačnom prípade sa radšej venujeme obžerstvu, sexu a ich psychologickým náhražkám.

                    • vittta

                      Co kdyby jsme vědecký pokrok viděli jako boj o přežití?
                      Je přece rozdíl,jestli lidé umírají v 50 na rakoviny a srdeční choroby,nebo v 80 s ohnutým hřebet a s francouzkými holemi,nebo ve 150 v klídku a v podstatě zdraví.
                      Vědce a výzkum pak lze motivovat i penězi a systémem vzdělání….
                      Dalo by se to vymyslet,jakkoliv souhlasím s tím,že lidstvo na toto není až tak vybavené.

                    • Sio

                      vittta: Asi s tím bude nějaký problém, protože to nevypadá, že by nejvíce stoletých byli ti, co mají neomezené prostředky na zdravotnictví, tudíž nejlepší péči. Docela se dívím, že ti lidé nedostatečně podporují výzkum, který by jim mohl prodloužit život.

                    • jednooký

                      Vitto – človek je napriek všetkému predovšetkým biologický druh, podliehajúci, ako všetky biologické druhy, evolúcii.
                      Za nasledujúce formulácie sa ženám, ktorých by sa mohli dotknúť, ospravedlňujem, ale považujem ich za potrebné pre správny uhol pohľadu na problematiku.

                      A tá evolúcia nastavila ľudský druh tak, že samice sú schopné bez vážnych problémov rodiť zhruba do 35-40 rokov veku – majú teda dostatočnú rezervu dožitia, aby dokázali vychovať svoje „posledné“ mláďatá do dospelosti. Viac od nich evolúcia a zákony prežitia biologického druhu nechcú, naopak pracujú v takom smere, aby jedinci, nepodieľajúci sa už na prežívaní genetických línií, neodoberali zdroje jedincom, ktorý sa ešte na prežívaní a šírení genetických línií podieľajú.

                      Ľudský druh si ale vypestoval jednu perfektnú sociálne-biologickú fintu, ako v tomto smere s evolúciou vybabrať a predĺžiť vek dožitia samíc (a v podstate aj samcov, aj keď tí sa k tomu doslali viacmenej „zadarmo“).

                      Je to inštitút „babičky“. Nič také pravdepodobne neexistuje v žiadnom inom biologickom druhu (možno u iných primátov, ale neviem určite).
                      Objasnime si, čo je to „babička“ – z hľadiska biologie je to stará, obvykle skúsená samica, už neschopná vlastného rozmnožovania. Prečo teda existuje, prečo odoberá potravinové zdroje skupine, v ktorej žije, miesto toho, aby ich uvoľnila pre ďalšiu generáciu a pokojne umrela?
                      Na to sa treba bližšie pozrieť na spôsob, akým prebieha rast ľudských mláďat! Ľudská samica je plodná zhruba 25 rokov, tehotenstvo trvá 9 mesiacov, má spravidla jedno mláďa, ktoré je minimálne dvaapol až tri roky plne odkázané na materskú starostlivosť a výživu a ďalších najmenej 5-6 rokov nie je schopné samostatne, mimo sociálnu skupinu, prežiť do pohlavnej dospelosti. Dá sa rozumne predpokladať, že s ohľadom na dlhú dobu, počas ktorej je samica plne vyťažená starostlivosťou o nesamostatné mláďa, nebude schopná porodiť a vychovať ďalšie mláďatá a teda počas obdobia plodnosti dokáže priviesť na svet 4-5 mláďat. To je dosť málo…
                      Tu nastupuje na scénu babička.
                      Preberá od plodnej samice – spravidla svojej dcéry – odrastené, ale stále ešte nesamostatné mláďa a stará sa o jeho kŕmenie, ochranu a učenie (potrebné zručnosti a znalosti na to má – získala ich pri výchove vlastných mláďat). Tým umožňuje svojej dcére priviesť na svet viac mláďat, a zabezpečiť ich prežitie do dospelosti. Tým sa lepšie využije obdobie plodnosti jej dcér, ktoré tak dokážu priviesť na svet a zabezpečiť i viac ako desať potomkov.
                      Genetická a sociálna línia, ktorá si takúto fintu vytvorí, má postupne väčší podiel v celkovej populácii a zároveň vzniká evolučný tlak na predĺženie doby života samíc po období plodnosti. Samci sa na tom viacmenej len odvezú, ale keďže sú potrební na prenos potrebnej genetickej informácie, je život predĺžený aj im.

                    • est

                      „Boj o prežitie“ je právě funkcí instinktivní mysli :) (už zas) která nás udržuje v permanentní bojové pohotovosti. Není ale pravdou, že takový způsob myšlení je naší přirozeností. Je to jen, jak píšete, dlouhodobá civilizační zkušenost Až to odhalíme, mimozemšťani poznají, že jsme „dostali rozum“.

                    • jednooký

                      est – to nerozporujem. Biologicky sme relatívne veľmi mladý druh, existujeme možno 50 tisíc, maximálne 100 tisíc rokov. Väčšinu svoje existencie (ako druh) sme nepretržite ohrozovaný okolitým prostredím a posledných niekoľko tisíc rokov i vlastným druhom. Takže stav permanentnej bojovej pohotovosti bola proste nevyhnutná podmienka prežitia, ktorá musela byť zasadená tak hlboko do „vrodenej“ psychiky, že jej „vykorenenie“ či zánik behom pár desaťročí či niekoľko málo storočí je nemysliteľné – a prípadné zmeny v tomto smere sú nositelia zmenených schopností silne znevýhodnený v konkurenčnom boji o partnerov pre splodenie potomstva.

                    • est

                      jednooký:
                      Názory vědců na průběh naší historie a duševní činnosti v ní neodpovídá tak docela skutečnosti. Stav „míru mysli“ jsme zažívali tisíce let. Jenže o tom dnes nejsou důkazy a zkušenost lidstva od potopy světa ukazuje spíše na vaši verzi popisu chování. Nemaje důkazy, nebudu se pokoušet vás přesvědčovat :)

                      Ale s vykořeňováním jsme si zřejmě neporozuměli: nejde o to, zbavit se něčeho, co nám v podstatě bezchybně slouží (instinktů), jen rozeznat kde děláme chybu v jejich využívání a napravit ji. Což by nemuselo trvat až tak dlouho :)

                  • jednooký

                    Dixi píše:
                    „Pokud nás má v hledáčku nějaká skutečně vyspělá civilizace, zřejmě nechce a ani nemůže nic dělat. “

                    Má na to možno jeden dobrý dôvod: nechce ublížiť ani nám, ani sebe. Je to presne rovnaký dôvod, ako že nedávame deťom na hranie ani zápalky ani nôž.
                    Je na to jeden pekný myšlienkový pokus: Napíšte na jednu sadu papierikov významné dátumy z posledných cca 500-1000 rokov, na druhú sadu papierikov významné vedecké a technické objavy a technológie za posledných cca 50-100 rokov a náhodne ich losujte. A potom zvážte, ako by takto vzniknuté dvojice ovplyvnili následné udalosti…

                • est

                  Když obhlédnu co války stály zmaru, nemyslím si, že je to ospravedlnitelná cena za „pokrok“. Navíc, mnohé vynálezy nevznikly pro potřebu války (třeba parní stroj, telefon, film) a jejich vývoj by nepochybně pokračoval i bez válek. Špičková technika určená k zabíjení není pro mě pokrok, věřím, že k její civilní variantě (pokud by byla žádoucí) bychom se dopracovali i bez korporátních zájmů o válečný byznys.

          • Astr

            Merlin sakra
            Vy to vidite jeste cerneji nez ja :-)
            A ja tajne doufal ze se najde nekdo kdo naleje optimismu do zil
            by ctenar na internetu prijemne chvile prozil :-)

          • jednooký

            Kontakt s mimozemšťanmi?
            Dobre túto tému rozvinuli bratia Strugacký v príbehu „Je tažké byť bohom“ a v cykle „Obývaný ostrov“, najlepšie aj s dielami ich následníkov, ktorí obe témy rôznymi smermi rozvíjali. Sú zaujímavé tým, že sledujú „kontakt“ medzi civilizáciami, z ktorých jedna je blízko k prahu kozmickej dopravy a druhé práve prekročila prah medzihviezdnych ciest, takže technologický rozdiel je síce značný, ale nie neprekonateľný – vyspelejšia civilizácia ešte nedosiahla hranicu „bohov“ ani technicky, ani psychologicky.

            Princíp – opice len pozorujeme, ale rozhodne ich neučíme, ani sa s nimi nekamarátime – je prinajmenšom rozumný. Čokoľvek iné je proste nerozumné a nezodpovedné, a to hlavne voči vlastnému druhu. Druh, ktorý sa naučil lietať medzi hviezdami, to určite veľmi dobre chápe.

            Spomeniem dve múdrosti z dvoch rôznych vedeckofantastických diel:
            Prvú vyslovuje Duun z príbehu Kukaččí vejce od Cherryhovej, na tému „postavili sme kópiu cudzej medzihviezdnej lode“:
            „Teraz už vieme, čo to stojí – a čím sa za to platí…“
            Druhá je z Vesmirnej oddyseje od Clarka:
            „… stali sa rozsievačmi života. A občas, bez hnevu a nenávisti, sa nevyhli ani pleniu.“
            Poznámka – „rozsievači“ už imaginárnu „hranicu bohov“ dávno prekročili.
            Ostatne podobný motív, „rozsievači“ a „plenie“ nevhodných/nespôsobilých výhonkov rozumu sa pomerne často opakuje, napríklad je aj jadrom knižnej verzie príbehu filmu „Total Recall“ – reaktor je dvojúčelové zariadenie, ktoré pri „správnom“ spôsobe použitia premení Mars na obývateľný svet, pri „nesprávnom“ premení Slnko na novu, so všetkými dôsledkami – a Quaid alias Hauser je testovací objekt…

        • Kamil Mudra

          To kritické video od pana Hrušky je podepřené mnoha rozumnými argumenty. Jde o způsob jakým by se vždy mělo postupovat při třídění zrna od plev. Namísto nějakého plošného odsudku s pouhým odůvodněním že jde o nevědecký přístup, jsou předloženy dosavadní poznatky a jimi je odůvodněn postoj. „Protivník“ má možnost „zvednout rukavici“ přijít s dalšími nevyjasněnýmí záležitostmi o nichž je přesvědčený že podporují jeho teorii a nechat je projít novou zkouškou. Tak by to mělo být.

          Oč hůře na tom byla tato dívenka která souhlasila s otestováním:

          Ačkoli prověřující nevěděli nic o způsobu jakým ona dosahuje svých výsledků, prostě určili podmínky tak aby ji mohli „nachytat na švestkách“.
          Přišlo mi to podobné, jako by lidé kteří nevědí nic o plavání, požadovali důkaz vynikajících plaveckých schopností od plavce kterému přivážou jednu ruku k tělu. Dobrý plavec jistě i za takových podmínek něco uplave.
          Ale oni i tak mohou říct: „Nojo. Nic moc. Asi ti pomohl proud.“

          • Mirror

            Na tom videu je nejmoudřejší poznámka jednoho zkoušejícího, že je dobře poznat své limity/hranice. To děvče se stane určitě dobrou lékařkou, která soucítí s pacientem. Na rozdíl od pošuka(y), které znám, nepletla páté přes deváté a nemluvila o energiích. Jede do Moskvy z periferie, kde bude soutěžit ve studiu s těmi, kteří budou velmi sebevědomí. Přeji ji, aby se dostala na úroveň vědomostí a zkušeností, kdy se rozhlédne a bude z Ruska už jen sama. Pak ji všichni mohou vlézt na záda.

  6. Alena

    chudák dívenka zkoumaná materialisty. Pokud by dlouho žilo v tom městě, které se jí na první pohled tak líbilo, své schopnosti brzo ztratí.