Předvánoční obrázky

Napsala merlin

Nevěřím na psychospirituální krize. Přesto mě zasáhlo onehdy cosi zvláštního. A to přes osobu místního profláknutého opilce ječícího vulgarismy, plivajícího kolem a vztekle a zároveň až směšně poskakujícího na jeho jediné zbývající noze. Skrze tento strašně smutný a bizarní obraz člověka jsem v té chvíli ucítila, že pokud ještě existujeme, pak to určitě není zásluhou naší vlastní lidskosti, ale jen agresivní expanzí na úkor všech zbývajících rostlinných i živočišných druhů. Nazvala bych to dokonce kolonizací planety. Omlouvá se to běžně jednak tím, že je lépe, když jsme to my, než aby to byli např. krkavcovití a jednak tím, že si namlouváme, že je to nevyhnutelné. Osobně o obojím značně pochybuju. Ten degradovaný alkoholik se mi pak nějak záhadně prolnul v obraze s troskami evropské civilizace. Lidé vylézali z ruin evropských měst a jejich udivené špinavé zbytky v hloučcích tiše a němě zíraly na nějaká obrněná vozidla a Asiaty pochodující pod čínskými vlajkami. Nezdálo se ale, že by s námi oni válčili nebo za tu spoušť přímo mohli. Nevím, co ten obraz znamenal. Měla jsem ale intenzivní pocit, že je to celé špatně, že ti pochodující sežerou jako termiti zbytek těch jiných zvířecích druhů, které mám v oblibě. Nás lidí mi kupodivu nebylo líto vůbec. Cítila jsem, že si za to můžeme tak nějak sami.

Jasně jsem uviděla, že to, co jsme v minulosti prováděli s pomocí cynického slovníku a s omezenými prostředky, se dnes provádí se stejně cynickým slovníkem /jménem vyšší morálky, lidských práv, atd./, ale s obrovskými prostředky. Jako technicky nejvyspělejší přinášíme jiným tu naši správnou civilizaci. Přebíráme za ně údajně odpovědnost. Jak? Jednoduše. Implantujeme jiným do čela většinou velmi krvavé diktátory nebo celé skupiny z takových osobností složené a udržujeme je v bídě. Zároveň neopomínáme vytvořit dojem, že je podporujeme a že do nich prostředky doslova cpeme. Ale peníze jdou těm vládcům a jejich rodinám. Pro ostatní tam lidským údělem zůstává jen pravá a nefalšovaná syrová bída. A za takto velkoryse poskytovanou humanitární činnost jim vydrancujeme surovinové zdroje. Podělíme se o svou kulturu a dovezeme jim tolik svých podřadných šuntů, kolik potřebujeme. Odsuzujeme je vlastně k trvalé zaostalosti a plácáme se přitom zálibně po vlastním rameni. Někteří jsou schopni si nad svou dobrotou poplakat nejen v soukromí, ale i veřejně.

Udělalo se mi hodně nedobře a nebylo to kvůli tomu ubohému rozpadajícímu se alkoholikovi.

Kdyby někdo napsal dějiny dobra, bylo by to nejspíš tak na list papíru. Nikdo se o to ani nepokouší. Tomu se nedivím, prakticky nikdo by to nečetl. Nebyla by to ani taková zábava.

Možná mám ale jen moc živou imaginaci.

  1. Janika

    Mezi těmi udivenými špinavými zbytky obyvatelstva, vylézajícími z ruin evropských měst budou i blbové s červenými kartami. Ale to moc velká útěcha není… ;-).

  2. Sio

    Zní to, jako by jsi přecedila náš pohled na ukrajinské „slavíky“ (Sláva Ukrajině!) na nás a to z krkavčí perspektivy. Naši červenokaretníci ostatně jsou velmi podobnou sortou. Nechci je paušálně odsuzovat, zvláště ne ty mladé, neboť netuší, co činí.
    Já si zase uvědomuji své úvahy o tom, jak půjdou Rusové po Ukrajině zdevastované vlastními lidmi přisluhujícími západní chobotnici a budou jako osvoboditelé rozdávat polévku z polních kuchyní. Co když Číňané opravdu přijedou do Evropy a to s polními kuchyněmi zachránit ji od hladu? Jsme pro ně jen národ, co dal světu krtečka. Ale možná je to lepší, než být národ, co dal světu atomovku, ne?

    • merlin

      hm, nevím co jsem cedila a přes co. Ale bylo to divný. Taky to muselo trvat chviličku, ale stačila jsem si přitom dobře prohlédnout scenérii. Možná jsem si zvizualizovala nějak asociačně jen spoustu informací, ale výsledku moc nerozumím. Vlastně vůbec. čekala bych logicky amíky nebo rusy nebo vojska osn nebo tak něco. Ale nic, spálená zem. Vlastně jsem o tom patrně napsala v důsledku zbytků něčeho jako magické myšlení nebo pověrčivost – když tomu dám konkrétní obrysy, když to nějak zhmotním, tak to jako možnost nenastane. Že to jako možnost rozmělním :-)

      • dixi

        Podobnou vizi jsem měla taky, asi před deseti lety, nebyli tam lidé, jen spáleniště, jámy a hořící trámy, nebylo kam šlápnout.

        • merlin

          to bylo jako bych rychle letěla křižovatkama – pomyslnýma a ve středu těch křižovatek se zvětšoval obraz. Neb sem si jistá, že jsem nebyla pod vlivem ničeho, přijde mi to trochu divný :-) přemýšlím i o temporální epilepsii – že by se projevily takhle po letech úrazy z dětství :-)

          • Sio

            No, ne, že bych tě podezíral, ale pokud jsi zažila za krátkou dobu něco, co jakoby trvalo dlouho, tak to se mi stalo, když jsem si kdysi dal kdysi pár prásků jointa. Desetiminutovou trasu metrem jsem jel pocitově tak dvě hodiny. Taky ti po tom tak vyhládlo? ;-)

          • Janika

            Já jsem to četla v pubertě, kdy černou duši jsem vnímala jako klad, takové to zakázané, co se nesmělo a lákalo. Lákavější byl Satan, než Bůh.

      • Sio

        No, my, co jsme zůstali normální, snad taky. Jo, znám jich pár a jsou mnozí z nich fajn lidi. Ani jsem je nemohl moc navštěvovat, zruinovalo by je to, protože by se rozdali. Ale zase ne všichni jsou stejní.

  3. Lída

    Myslím, že představama člověk něco vyživuje a tak vyvstane-li mi nějaká takováhle podobná vylejzací z ruin, pravím kolektivnímu vědomí: tak takhle ne, holoubku, a najust si začnu představovat svět plnej zahrádek, krmení ptáčků a laskavosti mezi lidma. Nekecám, fakt to dělám.

    • BARON LE SAMEDI

      Svět plnej zahrádek pro mne znamená svět plnej soudních sporů (o ty zahrádky). Ani to krmení ptáčků není tak idylické (klidně o Vás soused na venkově bude tvrdit, že tím, že sypete ptáčkům, krmíte krysy a potkany -na venkově už je kanalizace-, přestože namítnete, že výskyt ojedinělého potkana u budovy, ostře čpící kočičí močí lze považovat za hryzcovo suicidium). Laskavost už lidé vzdali. Mladá generace, pokud u vidiny sta životů neválčí u pc her, sází na komunikaci se skřítky a vílami (aluška org). A na nehmotné bytosti vůbec.

      • Lída

        Četla jsem někde, že největší zlo je špatnej soused a slyšela hrozný příběhy, tak si libuju, že máme sousedy dobrý. Jsem psala o svejch představám a soudní spory, krysy ani močící kočičí lovci se mi do nich nepromítli. A promítli-li by, se zlou by se potázali. Tož ne že bych neviděla ten průser a nerozumněla temným vizím, jsem jenom stenicky/stenicky je milejší termit než křečovitě/ snaživá.

        • BARON LE SAMEDI

          přirozeně Vám fandím. jenže svět, to je třeba soukromá sociální organizace Barnevern v Norsku, která může na území Norska zadržet každého cizího neplnoletého, a předat ho nuceně do náhradní výchovy, i když jde třeba o estonce (dítě) tranzitující norským územím. A Barnevern podle počtu zabavených, ano, zexekuovaných dětí, dostává příspěvky od norského státu. Je to soukromá organizace, o níž si jen naši poslanci myslí, že ji mohou ovlivnit. Dítě, třeba jedenáctiměsíční kojenec, může být v Norsku přidělen homosexuálnímu svobodnému invalidovi- Norovi, no a třeba po dvou měsících jde dítě dál. Počítá se, že pěstounů mohou mít děti až několik desítek. Do dospělosti. Takže, přeji pěkné iluze.. Za čas budou ti merlinovo 4íňani bráni jako osvoboditelé….

          • Lída

            O iluze jsem přišla už v druhohorách, o ideály ještě ne. Z Barnevernu se ve mně obrací všechno, asi bych to řešila sekerou jako ten jeden otec tam, 4 barneverňáky zabil. Breivik je ostatně taky jejich dílo..Už to leze i sem, Klaus to svého času vetoval a přehlasovali ho. Tohle je čirá hrůza a nechápu, že celej svět nevezme vidle a nejde. Seveřani mají nejen zvrácené detektivky. V Anglii a Spojených drátech amerických, od kterých bychom se ještě několik staletí měli učit, je to taky. Nehledě na to že tam svěřují malé děti aupairkám, které střídají jak fusekle, taky bezva.
            O to víc jsem v představách snaživá.

            • Sio

              A vy jste taky pěkné kvítko. Napřed si představujete zahrádky a mluvíte jako dalajláma a hned na to se chystáte na čtyřnásobný mord sekyrou. Merlin pořád říká, že ženské jsou nebezpečnější, než chlapi.

              • Lída

                Ženský jsou nebezpečnější. Kdyby mi šel někdo po dětech, tak bych představy odložila. Můj osmej vnouček se jmenuje Merlin a devátej Artuš. Takže o barnevernech skoro nemůžu číst. Nechápu, jak v tom náš stát p. Michalákovou může nechat tak dlouho, kdyby vybírala na únos, hned bych poslala.

          • Sio

            Barone, svět plný zahrádek je snem každého muže, i náš prezident se k zahrádkám vyjádřil. A vy hned myslíte na děti a soudní spory, vy cyniku.

  4. BARON LE SAMEDI

    Možná je podstatné, na jakých tancích Číňané přijedou….když vidíme úspěchy armády (pronajímatele) a nájemce (zbrojaři) ve Vrběticích, člověk by řekl, že si tam rozjeli soukromou válku s obyvateli. 4ingischán, Kublaj chán a další bojovníci z města Karakorum už kdysi dobyli Evropu, v době, kdy u nás vládl král železný a zlatý. Překročili Vislu, vyplenili Krakov, leč české hraniční hvozdy minuli. Jde o techniku. Jezdili na ponících, cestou lovili, a jedli maso sušené na vzduchu, vodu, atd. Poník nepotřebuje píci, a voják, kterému se nemusí kuchtit nepotřebuje spížní vozy. Spížní a pícní vozy v době husitských válek, tedy o dvě stě let později, činily třetinu všech vozů, alespoň u husitů. Jinde i více, a díky nim vojska postupovala krokem. Ne tak Mongolové v třináctém století. Poník žere lišejníky, kůru stromů, a trávu nemusí. Stejně jako Indiáni v Americe ještě proti Custerovi v roce 1876 užívali pazourkové hroty šípů. Pazourek je věčný a vděčný materiál, ….. pazourkový hrot se v ráně zlomí. Železný nikoliv. Jednoduchost v akci tedy vítězí. ..

  5. BARON LE SAMEDI

    a při blbosti našich severních sousedů už té d.bilu stačí jen patnáct vteřin reklamy nové, neboli jen ťuknout

  6. BARON LE SAMEDI

    klip je tajnej jako charta v sedmdesátým sedmým. Nebo jste ho v čt viděli? Kdo zná zahradu polský ambasády, ví, že je tam spousta smrčků, na které by se dalo se slovy „vrať mi můj mobil“ skákat :-))) ovšem, ta exteritorialita. Proto doufám, že prdlavky z pražské kavárny udělají happenning před polskou ambasádou. Stačí deset stromků, zasněžit, a deset aktivistů, kteří budou po stromcích hopkat. Ovšem, píšíc to, nesměl bych vědět, že pražská prdlavková kavárna je dnes osrodkem kultury polskiej :-))

    • Kamil Mudra

      Pokud vím, tak si Poláci stěžovali na to že podvodník s mobily hovoří polsky a požadovali stažení reklamy. Možná je to důvod proč ten klip v ČT nevidíme.

    • Kamil Mudra

      Hmm… U tohohle si už s překladačem nevystačím :-(
      Bylo by záslužné kdyby to přeložil někdo kdo umí anglicky opravdu dobře, protože už jsem narazil na několik odkazů a všechny mne navedly k anglickému textu. Naše sdělovadla to také nikde v češtině neprezentují a přitom si o tom mezi sebou lidé, kteří umí anglicky, v diskusích povídají. Vím že je to moje chyba a že by měl každý správný Čech zvládat angličtinu „jako když bičem mrská“ ale já už se ke studiu nové řeči asi nedomrskám. Ono to, s tou šedesátkou na hrbu, už to do té kebule neleze zrovna nejlíp. :-(

      • merlin

        Já to teď bohužel do 18. nestihnu, mám fofr, nebudu mít čas si nad to sednout, jestli to nikdo nepřeloží, tak zkusím nejpozději do konce roku. Aktuální to asi bohužel bude dál :-(

  7. taras2

    Že tahle „civilizace“ skončí špatně, v dohledné době a vlastním přičiněním, to je téměř jisté. Tedy asociace s jednonohým opilcem byla logická (byl zhmotněním a koncentrátem lidské špatnosti a neschopnosti zorganizovat život do sociálně snesitelných mezí), divné je jenom, že byla vizuální. To se běžně děje ve snu, málokdy ale ve stavu bdělém a střízlivém.

    Snově-realistická pasáž, která uměleckými prostředky vyjadřuje zmíněnou lidskou špatnost, je v knize Hlava XII, velmi pěkně i přetlumočená i filmovými prostředky ve stejnojmenném filmu. Yossarrian projíždí/prochází noční Neapolí a v několikaminutové zkratce se stává svědky jednotlivých hnusot, jichž je svět každodenně plný a jsou jenom schovány pod civilizačním nátěrem/mlhou/zástěnou. Ale jsou tady a čekají, kdy dojde i na nás. A ono na každýho jednou dojde.

    • vittta

      Vzhledem k tomu,že pád své civilizace předpovídali škarohlídi ve všech časech,nějakou šanci klidně máme a ani není vyloučeno,že bylo už i hůř.
      Na druhou stranu-zatím všechny civilizace opravdu padly,myslím ale,že ne vždy si toho běžní občané nějak výrazně všimli….

        • vittta

          Nějak se „to“ vysvětlit muselo.
          Nemyslím si,že by to vysvětlení bylo reálně horší,jak to dnešní,vědecké.
          Člověk,který něčemu věří je naopak šťastnější jak ten,co..dejme tomu..už ani lecčemu věřit nemůže,protože argumenty na vyvrácení toho „lecčeho“ jsou natolik pádné,že se jim jen těžko uniká.
          Dovedeš si představit,jak se lidem muselo hezky umírat-když možností,kam by se mohli odebrat bylo tolik?
          A dneska….darmo mluvit.
          Slabota…..

        • Kamil Mudra

          Mno… Jen ten vodní koloběh v tom modelu trochu hapruje. Chybí mi pod tou želvou nějaká mísa s čerpadlem a potrubím zpět nahoru, protože ten odtok přes okraj bývá vykreslený dost masivně :-)

  8. brtnikvbrlohu

    Merlin,
    Podobnou vizi – ta asociace s tou lidskou troskou – plně to pochopí jen ten komu bylo dopráno pohlédnout až na dno lidského bytí, ale nesmí ten pohled následně vytěsnit.
    Organicitu bych v tom nehledal, k tomuhle dokáže dospět duševní rozpoložení samo o sobě.
    Ta Čína má svou logiku – víte o ní o dost víc než je obecným zvykem.
    Pak se celá debata pod příspěvkem nějak utápí v mlze.

    Apokalyptické vize nejsou v historii žádné novum, podle mne tady zapracovalo podvědomí, nějak se psychika musela vyrovnat s tím co vidí kolem sebe, okořeněné je to jistou beznadějí, nějak mi to připomíná noční můru vyvolanou právě těmi deprimujícími podněty. Je to bohužel neřešitelné protože jde o něco co jedinec nemůže ovlivnit, jediné co se s tím dá dělat je dostat to ven – do nějaké duté vrby (ale spolehlivé – nesmí potkat Kukulína).

    Občas pomůže i možnost si ulevit tady či v podobných luzích a hájích, stejně jak poznání tu získané že jeden není sám.

    Ještě k té mé první větě – aby se dospělo k podobné vizi, tam jsou potřebné znalosti o mezích lidské psychiky, chtěl jsem o tom psát v mém povídání o K. Lorenzovi, ale nakonec jsem zjistil, že k pochopení problému je nutné mít jisté další znalosti a nakonec bych skončil u tlustospisu, který bych stejně nezvládl – na p. Koukolíka prostě nemám. Jen to definovat nestačí – na to bude většina reagovat: „Co mi tu proboha vykládá?“ — a — „K čemu mi to je tohle vědět?“

    Jsem ale optimista – třeba tahle trocha slovního salátu i někomu dalšímu – bez ohledu na předchozí pesimismus :).

    • Kamil Mudra

      „Apokalyptické vize nejsou v historii žádné novum, podle mne tady zapracovalo podvědomí, nějak se psychika musela vyrovnat s tím co vidí kolem sebe, okořeněné je to jistou beznadějí, nějak mi to připomíná noční můru vyvolanou právě těmi deprimujícími podněty.“

      Moje postapokalyptická vize se odehrávala ve snu, nebo lépe řečeno ve „snovém seriálu“, který trval skoro dva roky. Bylo to v sedmdesátých letech. Pokaždé když jsem usnul, ocitl jsem se na nějaké usedlosti v blízkosti jakési osady. Všechny lidi se kterými jsem se v těch snech stýkal jsem znal, tak jak člověk zná lidi mezi kterými vyrostl ale nevyskytoval se mezi nimi ani jediný člověk kterého bych znal ze stavu bdění. Krajina okolo byla docela idylická a svěží, řídce osídlená a mě dobře známá v tom smyslu že jsem věděl „co je za kopcem i dalším kopcem“.

      Postapokalyptičnost se projevovala v tom, že jsme jezdili do blízkého rozpadajícího se města, když jsme potřebovali nějaký matroš. Nikdo v něm nežil, pohybovat se mezi těmi rozsáhlými a vysokými budovami bylo dost „o šajsli“, každou chvíli se něco zřítilo. Takové obrazy zkázy (jako v to městě) jsem znovu viděl, už ne ve snu ale v bdělém stavu, až o dvacet let později, po převratu, v postkatastrofických filmech. Ale jinak v těch snech převládala docela pohodová atmosféra. Hezká příroda, prima lidi, příjemné bydlení, přetrvávající pocit sounáležitosti…

      Žil jsem v té době současně vlastně dva úplně rozdílné životy. Jeden v bdělém stavu a druhý ve spánku. Ten snový život byl tak živý a plynule navazující, že se mi v bdělém stavu při pokecu s kamarády občas stávalo, když jsem chtěl dát k dobrému nějakou historku, že jsem se zarazil a musel si připomenout že jde o zážitek snový a nikoli z reálu.

      Ta místa ze snů i některé lidi se kterými jsem je sdílel, si pamatuji dodnes, jako kteroukoli jinou vzpomínku z reálného života. Zvláštní je že si nepamatuji ani jediné jméno, nejen u lidí ale ani název té osady nebo toho rozpadajícího se města. Vlastně si ani neuvědomuji že bych jakékoli jméno či název vůbec někdy věděl už v těch snech.

      • taras2

        Kamile, ten opakující se sen je asi dost běžný. Mně se zase už nějakých třicet let zdá, že jsem na třech místech rozestavěl baráky, jeden velký rodinný dům – kostka, pak chata v lese, jeden řadovej, všechno v pokročilém stádiu výstavby, a pak jsem jakoby v reálu zapomněl, že je tam mám a makal na něčem jiným. K tomu jednomu vedla cesta z reálného místa, ten druhý mi zase strašně mrvil provádějící podnik a já je nemoh donutit, aby stavěli lege artis. Mrzáci. Asi je to vliv materialistické výchovy, není ovšem jednoduché neustále a opakovaně přicházet hned o tři nemovitosti.

        • Kamil Mudra

          To ale nebyl opakující se sen, Tarasi. To byl normální život den za dnem. V tom snu jsem si normálně pamatoval co bylo včera, nebo před měsícem, vedl jsem řeči co bylo před rokem, vzpomínal s vrstevníky na dětské hry a tak podobně. Ale už jsem se od té doby setkal s pár lidmi co mají stejnou zkušenost a už si to zažily i dvě z mých dětí (byť na kratší dobu než se to stalo mě), takže s tebou souhlasím že asi nejde o nic mimořádného.

    • brtnikvbrlohu

      Opravdu slovní salát :)
      Správně má být – Jsem ale optimista – třeba tahle trocha slovního salátu POMOHLA i někomu dalšímu – bez ohledu na předchozí pesimismus :).

    • Lída

      Omlouvám se za to rozmlžování a offtopíkování. Připadám si tu jako vetřelec, leta se sem chodím napást. protože souzním a je tu slušně, nikdy nikam nepíšu a teď jsem se sem teda odvážila.
      Možná jen křečovitě vytěsňuju, protože tušení, podobné úvodní vizi, ve mně sedí už dlouho, takže z každýho důchodu kupuju svíčky a sirky, čtu surviválky, ochutnávám bršlici kozí nohu, kopřivu zmačkanou do kuličky a na té komické zahrádce pěstuju co se dá.
      Z K.Lorenze jsem přijala za svou tezi, že vznikne-li nějaké další schopné náboženství, bude to humor. Z Koukolíka to, že jsou možní jedinci, kteří ten děsběs nejen přestojí, ale deprivanti se z nich nestanou.
      Děsí mě, kolik lidí říká, že to tu celý půjde do kopru a jen ať to do kopru táhne, že lidi jsou svině. Hollysvůdní soudruzi to světu perou horem dolem i v barvách, tak abychom si to nepřivolali, když to malujem na zeď jako diví. Sibyla měla Číňany v proroctví jako žlutýho draka.
      Proto jsem tak debilně vyrukovala se zahrádkama a ptáčkama. Ale stejně to fakt dělám.
      P.S. Na únosce bych přispěla, právníky nejspíš předhoní plnoletost těch dětí.

      • vittta

        Únosce je placen za únos,právník za právní úkony.
        Každý má tedy jiné priority…
        Takže se přidávám.
        Přispěl bych na únosce.

    • merlin

      to jste hodnej brtníku, já jsem opravdu začala přemýšlet o organicitě. A ostatní jsou taky velkomyslní, když sdělují, že měli taky něco podobného, tak nejsem mimo sama, to potěší :-)

  9. Astr

    Merlin
    Proc veta posledni tak pochybovacne zni.

    Možná mám ale jen moc živou imaginaci. ?

    Co kdyz stale ne dost?
    Jde to do kopru tak rychle v dnesni dobe
    proto ta zla tuseni
    proto spatne veci nezdaji se jenom Tobe

    Uz tak zle je ze stav beznadeje se zjevi
    ani se clovek nenadeje
    z toho ta ztrata nadeje
    prijde nez se clovek nadeje :-(

    • Kamil Mudra

      No – tomu říkám fantasie. Neilustruje také knížky? Mám dojem že jsem na jeho kresby už někdy narazil.

    • merlin

      moc pěkný, podobnou obálku má knížka Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Tím jsem si jistá, neb jsem tam právě hledala, co mi všechno je :-)

      • brtnikvbrlohu

        Moc hezké čtení – bohužel ji nevlastním, ale určitě se dá půjčit – co jsem ji měl v ruce je už dost let.

        • brtnikvbrlohu

          Vyskytuje se po knihovnách – Fantastické a magické z hlediska psychiatrie – myslím si, že by zajímala Kamila – nejen, možná i Janiku či Kateřinu.
          K panu profesorovi – tradují se o něm dva (mimo jiné) výroky (neručím za doslovnost, ale smysl je zachovaný):
          Když jedu tramvají, tak se se mnou sveze pokaždé jeden schizofrenik
          Nechápu jak mohl přijít k syfilidě od prostitutky, nedotkl bych se jí ani špičkou svého deštníku.

      • Kamil Mudra

        Já mám první vydání z 68. roku a to už obálku nemá, ani si nepamatuji jakou mělo. Na vazbě jsou jen magické symboly.

  10. embecko

    Tak uz je to tady, jen aby z toho nebyla poprava v primem prenosu…:
    *
    17. Dezember 2014 Medvedev declares: more of the same
    Medvedev has just called a government meeting with most of the directors of top Russian corporations and the director of the Russian Central Bank. He immediately announced that he will not introduce any harsh regulatory measures and that he will let the market forces correct the situation. As for the former Minister of Finance, the one so much beloved in the West, Alexei Kudrin, he expressed his full support for the latest increase in interest rates.

    The Atlantic Integrationist 5th column is clearly on a full-scale offensive. This is far more dangerous than anything the US, NATO or the EU are doing.

    The Saker
    *

Odvaž se, potom se uvidí

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s