Handicapovaný novinář
Napsal Taras.
Děkuji Tarasovi za skvělý článek a využívám možnosti ho sdílet. Dodat není co. Snad jen vyjádřím údiv nad tím, že se za Zemanův rozumný výrok nepostavily české učitelky. Musejí přece vědět, jak dopadá v normální třídě silně zaostávající dítě. Prostě si to tam tupě odsedí, protože učitelky jsou štvané předepsanými osnovami a rozhodně se nemohou přizpůsobovat tomu nejslabšímu článku. V tomhle jediném se Zeman mýlí.
Ostrov Janiky 
Tak jsem si ulevil přímo u Tarase – snad to skousne.
Jasně, brtníku, tam to také patří.
Brtník si naštěstí ulevil civilizovaně. Chvilku jsem ale měl strach.
Taky jsem se v první chvíli lekla :-).
P.S.: Teď jsem nakoukla znovu a né že bych se lekla, ale ten gora… Neměl by sis ho pěstovat, jen když je nouze a není nikdo jiný? Nebo mu dát aspoň limit na ty romány. Tři řádky a dost, ostatní smazat. Myslím, že by to bylo výchovné a tomu pánovi prospěšné. Možná by se naučil formulovat stručně nějakou myšlenku.
Když na mě házej lidi bobek, tak si musím vystačit s Gorou. Co se jeho románového prokletí týká, už jsem ho napomínal několikrát, ale je to jako když na stěnu hrách házíš. Já ale pokládám každého oponenta (s výjimkou Sandyho) za prospěšného, byť je to i někdy obtížné.
Aspoň to nikdo nečte. Aspoň já jsem jeho kraviny vynechal.
Já to čtu, ale trpím.
Škoda že k sobě máme tak daleko Tarasi, jak bychom si hezky popovídali u piva – a jak bychom se rozohnili – krýglem se dá tak hezky bouchat do stolu :) – ale rozhodně bychom se rozcházeli s tím jak jsme si hezky popovídali.
S tím zařazováním – ono je to nakonec vlastně o penězích – na jedné straně hezká slova a vznešená ideje často od lidí kteří věci příliš nerozumí – vezmou si jen výsek skutečnosti a na tom pak staví a na druhé straně reálné možnosti – on se tady nakousl zase jeden z problémů kde neexistuje univerzální řešení ale je nutné to brát případ od případu, pak – nedělat závěry z jedné chyby – ty se dělají všude – na jedno kopyto také nejde narazit každá bota – čili -v obecné debatě zdejšího rozsahu nejde dojít k všeobecně platnému závěru – to na závěr toho mýho rozhorlení u Tarase.
Klacek na toho starýho jezevce dokážou naši sdělovadlisti uplést i z exkrementu, že při tom smrdí sami jim nedochází.
http://www.literarky.cz/tema/87-tema-na-tento-tyden/19100-sveraz-ruske-narodni-povahy
tenhle odkaz je u Stana ale tak že se v textu docela ztrácí, dal jsem ho k Bavorovi a i když dost lidí chodí tam i sem tak to pro jistotu dubluju.
Jistě, Brtníku, pokud je základní rozpoložení mysli partnerů kooperativní, neútočné, lze se dohodnout o čemkoliv i na bázi zcela odlišných ideologií. Jak vyplývá i z článku v Literárkách (Orlov), právě tohle základní mírotvorné nastavení je euroatlantické civilizaci zcela cizí, proto je na světě tolik válek, bídy a hoře. Je ale fakt, že připomínka Zajíčkové-Vejmělkové v diskuzi pod článkem je významná: jak do téhle koncepce ruské neútočnosti zapadá období 1945 – 1990, kdy v postavení gubernie drželi celou východní Evropu?
To jste napsal jakoby tu neměli početnou podporu. Možná si spousta lidí myslelo, že být ruskou gubernií je lepší, než být americkou gubernií. Co myslíte ve světle posledních 25 let vy? Navíc, byla tu studená válka. Jak to dopadlo, když se Rusové gubernií vzdali? Je nám všem líp? Nebo to byl třeba jen prorocký realismus? Ponechávám si minimálně pochyby.
Gubernátor si své poskoky vždycky najde, jaká síla za komunisty v roce 1989 vnitropoliticky reálně stála, to se ukázalo během prosince a ledna. Jako když foukneš do peří…
S dalším vývojem (tragickým) ale tenhle fakt nemá co společného; dále už to zprasilo pár konjunkturalistů, zlodějů, bezcharakterních lumpů – a dlužno přiznat, že lid obecný jenom čuměl, jako tele na nový vrata, tedy přesně v duchu svých schopností.
Jasně. Takže lid máme ze hry. Zbývá porážka komunistů a naivních antikomunistů pár konjunkturalisty, zloději a bezcharakterními lumpy. To se snažíte říct?
Vůbec vám nerozumím. Zkuste to bez emocí upřesnit.
jak do téhle koncepce ruské neútočnosti zapadá období 1945 – 1990, kdy v postavení gubernie drželi celou východní Evropu
Zapada to tam stejne jako dneska Ukrajina: moc dobre tusili, ze jim pujde zapad po krku, tak si preventivne udelali naraznikove pasmo. A ze to byla tedy strasna poroba, z cele okupace jsem videl Rusaka jen jedenkrat, kdyz zmateny stal pred lidmi a nevedel, co ma delat. Pak zalezl do lesu a nebylo o nem ani vidu ani slechu. Vetsinu Pakarny si Cesi nakonec udelali sami…nekdy si rikam, jeste ze to prazske jaro zatipli, se Sikem, Smrkovskym a dalsimi lumpenproletari bychom zadne terno neudelali, maximalne by predbehli privatizaci o 20 let.
Poroba to byla, ne že ne, když si uvědomíš, že jsme museli kopírovat zcela idiotský sovětský hospodářský model, nebo že jsme neměli zahraniční politiku, nebo že rozhodovali o kádrových otázkách až na úroveň krajských tajemníků, nebo že tu bylo profízlováno, nebo svoboda slova a pohybu…
Pražské jaro nemělo sebemenší šanci na úspěch, to jsem si tenkrát ovšem neuvědomoval. Pokud by (čistě teoreticky) byl dán tomu hybridu mezi socíkem a kapíkem prostor, pak byla velká šance na pozitivní a přínosný vývoj. Šance však nebyla a už se neopakovala. Nebyl jsi v osmašedesátým ještě příliš mlád?
Jasně, poroba, zato teď. Neměli jsme zahraniční politiku, a nikde jsme nebojovali. Zato teď ji máme zahraniční politiku, a bojujeme za ni kde se dá. Kopírovali jsme idiotský model a naše odborníky znali po světě. Teď máme svůj nezávislý a výkonný hospodářský model a ve světě jsme kde? Měli jsme systém vzdělávání, teď se naše děti svobdoně umisťují na spodních žebříčcích vědomsotí. No nic, hlavně že už žádná poroba…
Werich složil: /Dnes je dnes a včerejšek jsou trosky/ – pokud něco chceme známkovat, musíme si utvořit nějakou obecnou stupnici a podle téhle stupnice hodnotit nezávisle každý jeden subjekt. Tedy nikoliv tak, že budeme dávat známky podle toho, zda „…a vy zase bijete černochy…“. Vaše oprávněné výtky současnému systému nemohou odstranit vady systému minulého.
No, rozhodně stojí za připomenutí servilnost mocných vůči ještě mocnějším a od toho se odvíjející společenské děje i celkové klima. My, kteří jsme zažili oba režimy v produktivním věku, máme možnost si uvědomit že se řiťolezectví (a vše co s ním souvisí) projeví v jakémkoli režimu a tedy máme i možnost porovnávat rozdílnost jeho rozsahu a dopadu.
V tom minulém se týkalo jen těch kteří se rozhodli dělat kariéru a odehrávalo se především v kancelářích. Dnes, jak se sama práce stává vzácnou komoditou, začíná už na pozici pomocného dělníka – je třeba být dobře zapsaný kvůli případnému propouštění (ne že by to leckdy bylo něco platné). Obecně se dá konstatovat, že se mu vyhnou jen bezdomovci a velmi žádané profesní kapacity. To znamená že nesrovnatelně ubylo lidí s tím pocitem svobody, který byl dříve mnohými vyjadřován větou: „Udělám si svý a každej mi může políbit prdel!“
No a vzhledem k tomu že pocity jsou přenosné, žijeme teď, navzdory mnohem širším možnostem (i když pro většinu jen teoretickým), v podstatně větší atmosféře nesvobody než tomu bylo za toho „temného totáče“. K tomu ještě přičti strach posilovaný nárůstem kriminality a všelijakým „ouředním kutěním“ (Sakra! Nezapoměl jsem něco zařídit!?).
Takže – ano. Známkovat můžeš jen podle nějaké stabilní stupnice. Ale třeba pro posouzení „stylu poroby“ se bez porovnávání neobejdeš.
Hodně se vždycky divím tvému zarytému nepřátelství k minulému režimu.
Podle mě ti zmizí nadhled a do popředí se dostává jakási osobní záležitost.
To je jakékoliv diskuzi dost na škodu.
Já si myslím co Kamil a vlastně i Danaver.
Srovnávat se dá a dokonce se tím do určité míry dají odstranit i ty chyby režimu předchozího.
Vypadají v dnešním světle úplně jinak a my,co jsme oba režimy zažili přece víme,že chyby nejsou nějakým průvodním jevem konkrétního režimu ale prostě se dějí vždycky a všude.
A navíc ..je to stejně teorie,protože nikdo neví,co by kdyby-takže co dnes vypadá jako chyba ve světle nějakého vývoje,mohlo by vypadat jako geniální tah-kdyby se člověk dokázal dostat do nějaklé paralerní dimenze a sledovat případný vývoj,bez těch „chyb“.
Komparativní neboli srovnávací analýza je samozřejmě vhodná pro posuzování dílčích a poměrně ostře ohraničených problémů, např. porovnat možnosti cestování tehdy a dnes, Kamile. K vynesení soudu je ale potřeby komplexní zhodnocení, tedy ty jednotlivosti posčítat. Nelze však říci, jako to udělala Danaver, že současný režim je horší než ten minulý, protože jsou tu bezdomovci. Jistě, jsou, ale v celkovém hodnocení to má cenu jenom jednoho dílčího parametru.
Wittta 12:10 – Chceš snad říci, že z paralelní dimenze se jeví jako geniální tah pronásledovat lidi s jiným názorem až po jejich zavírání do kriminálu? Nebo budovat hrudkovny v Ejpovicích? Nebo donutit generálního tajemníka strany, aby o sobě prohlašoval, že je agent imperialismu, i když věděl, že ho to bude stát krk?
Nejsem zaujatej, jenom tehdy i dnes se snažím hodnotit věci objektivně a nefandit. A už mnohokrát jsem řek, že kdybych si mohl mezi těmi dvěma režimy vybírat, tak do pětapadesáti bych chtěl žít v tom současném, potom bych se raději svěřil odborné zdravotní péči doktora Husáka. Bohužel to dopadlo obráceně.
Však já sčítám, Tarasi. A pečlivě. Bohužel mi z těch součtů vychází ten minulý režim jako výrazně lepší. A to do součtu mínusů minulého režimu zahrnuji i ztracený čas věnovaný aktivnímu odporu proti tehdejším nešvarům, který jsem zásadně upřednostnil před „myšlením na zadní kolečka“.
Na druhou stranu do těch současných plusů započítávám i ten osobní, že jsem si po profesní stránce splnil jeden ze svých dětských snů, jak po stránce pracovní náplně tak i co se týče vztahů na pracovišti.
Ale přece mi ten socík celkově stále vychází v plusu – jak osobně tak i obecně. Nemohu si pomoci. :-(
Tak když dneska vidím,jak někteří jedinci prudí a co veřejně hlásí za hovadiny,dovedu to pronásledování pochopit o hodně lépe.
A Slánský?
Ono to politicky tak blbé nebylo.
Každý si pak uvědomil,že hrabat pod sebe nějak moc se nemusí vyplatit bez ohledu na postavení.
Netvrdím,že zrovna Slánský hrabal-ale ten praktický výsledek to mělo.
Obyčejných lidí se to prakticky nedotklo.
Jiná věc je nějaký humanistický či spravedlivý pohled.
Tyhle kousky semlely i nevinné.
Je ale otázka,jak to tedy udělat,protože ještě za socialismu-ke konci-se začalo krást opravdu ve velkém.(z dnešního pohledu to ale bylo směšné-navíc jakákoliv krádež byla stejně limitovaná možností ty prachy utratit-haciendu na 10 tehdejších mega si postavit nikdo nemohl dovolit i kdyby těch mega měl 50)
Protože se povolila uzda.
Kamile 13:03 – kdybychom k tomu chtěli přistoupit vědecky, tak za jednotlivé ukazatele zvolíme základní lidská práva podle Listiny, přidáme něco kulturních, sportovních, pocitových nebo i milostných parametrů, každému ukazateli přiřadíme nějakou váhu, abychom rozlišili důležitost, potom bychom museli vybrat vzorek respondentů tak, aby co nejvíce vystihoval rozložení názorů v populaci (tedy alespoň 800 lidí) a nechat je hodnotit. Kdopak by se na to nevyprd. Za sebe soudím, že by to u mně vyhrál minulej režim, ale dost těsně a hlavně proto, že už jsem starej. Jiný by samozřejmě byl pohled bohatého úspěšného podnikatele, jiný bezďáka, jenže toho by se stejně nikdo neptal.
taras2: Vy jste začal hodnotit jako první, a já reagovala na vaše ukazatele. Že tím vyšel nový režim jako horší, fakt je to moje vina? :-)
Ohodnotil jste jako porobu stav, kdy jsme neměli vlastní zahraniční politiku. Já jen poznamenala že dneska tu vlastní politiku nemáme taky, a ještě za to umírají naši vojáci. Tak a teď bych čekala něco…neúnikového… Buď uznat, že poroba trvá, a ještě se zhoršila, nebo že to je normální stav a v tom případě ho nelze označovat za porobu… Jakože jsou věci, které by se mohly říkat jasněji, bez lítosti nebo strachu, bez měření s banány, no ne? :-)
Ono dělat vědeckou analýzu pocitů a práv –to nevím jak by se dalo zvládnout, to jsou věci ošidné a obtížně hodnotitelné, to můžeme rozebírat donekonečna jestli je plusem možnost souložení v kostele nebo udržovaná úcata k posvátnému místu. Mně třeba projev úcty připadá dost vážný, a dala bych mu jako ukazateli velkou důležitost. Vešlo by se do něj dneska něco? :-)
Dneska je ale vůbec těžké dělat dobré analýzy.
To třeba studentka vš potřebuje do své diplomky údaje o nezaměstnaných. Automaticky jde na úřad práce, ale ten jí žádné údaje poskytnout nemůže, protože program a data v něm obsažené vlastní soukromá firma. Pokud úp data chce, musí si je objednat a zaplatit. To jen tak na okraj k úhlům pohledů, a k možnostem fízlování tehdy a dnes :-)
Ten minulý system okopírovaný od Rusů dokázal na světových výstavách prezentovat Československo jako vyspělou průmyslovou zemi. Nový naprosto debilní kapitalismus dokáže na příští světové výstavě prezentovat jen les. Je to oproti Číně dalěí sešup dolů. Na přespříští výstavě bude v českém pavilonu smetiště s hejnem vran, které budou prohrabávat odpadky. Mezi ptáky se budou pohybovat sběrači kovů a bezdomovci budou do igelitek z Teska sbírat plesnivé potraviny. Posměváčci minulému režimu si nevidí na špičku nosu a nedohlédnou půl milionu nezaměstnaných, milion a půl chudých, milion ve spárech exekutorů a svobodné matky na severu Čech, které nemají na školní obědy pro svoje děti (Folynův seznam).
Tak jo. Předložte váš návrh na stupnici a udělejte vyhodnocení. Je to rozumné, bude o čem mluvit.
To ano.
Ale vady současného systému jsou řádově destruktivnější než vady onoho minulého. Ten pravý Orwell, ten přišel až dnes.
Soudruzi byli přece jen drženi na řetězu těmi idjemi, které využívali pro svou vládu. Dnešní vládnoucí bastardy na řetězu nedrží nic.
Pražské jaro mělo asi tak velkou šanci na úspěch jako tzv. československá cesta k socialismu po roce 1945… Lámu si hlavu, proč v Jugoslávii to tehdy fungovalo a u nás to nebylo možné, i když třeba kvůli tradičnímu nacionalismu na tom Jugoslávie vždycky byla mnohem hůř… Hned po válce to určitě nebyla jenom záležitost geopolitiky, rozdělení sfér vlivu, které pak podrazilo pokus o reparát z roku 1968. Češi, Moravané a Slezané byli bohužel vždycky poslušnější a papežštější než papež, takže si za socíku třeba zcela dobrovolně vylikvidovali prakticky celý malopodnikatelský sektor. No a to, jaká to vlastně byla chyba, si snad musel uvědomovat každý, kdo tehdy navštívil třeba bývalou NDR… Čímž samozřejmě nechci říct, že případní malorolníci, poskytovatelé služeb a drobní podnikatelé až někam na úroveň tehdejší TT Zeuke (postátněna až poč. 70 let jako zdroj valut) mohli u nás spasit socialismus. Ale Václav Klaus by to býval měl určitě těžší s tou svou mantrou, že „žádná třetí cesta neexistuje“, se kterou pak v roce 1992 drtivě vyhrál klíčové volby, v nichž si uvědomělí Čechové, Moravané a Slezané nadělili nejenom rozpad Československa (což asi tehdy nedalo tušit), ale i tzv. washingtonský konsensus (což už teda vědět mohli, protože mééédia tehdy vcelku poctivě tlumočila debaty o transformaci socioekonomického systému).
Myslím, že v Jugoslávii to fungovalo ze dvou důvodů. První je v tom, že jsou stranou hlavních směrů úderu, sice Balkán není terno, ale je uklizenej. Druhým důvodem je to, že Sověti věděli, že v případě vojenského zásahu půjdou Jugoslávci do hor – a odtud je nebyli schopni vypudit ani Němci. My jsme naopak v tom největším průvanu a i kdybychom nepřístupné hory měli, stejně bychom do nich nešli.
Já se svým míněním, ohledně cesty k socialismu, přikláním k Sealovi stran toho „papežštější než papež“. To soupeření „kádrů“ o posty a honba za získáváním „kladných bodíků“ bylo jistě hlavním důvodem tak důkladného vylikvidování malopodnikatelského sektoru. Strategické záměry Varšavské smlouvy by nijak neovlivnila existence nějakých soukromých ševců, hostinských či holičů. Hory sem nebo tam… Vojenská technika a jednotky by byly rozmísťovány dle potřeby a plánu.
No to bych se hádal-že lidé mohli něco vědět.
Nemohli.
A na tom to všechno stojí.
Těch,co mohou a chtějí něco vědět není víc jak 10%.
Biologická záležitost-nic politického.
Jen se toho obyčejně politicky využívá…
Co si prosím mám představit pod tou biologickou záležitostí?! Těch různých debat na poč. 90. let jsem se totiž docela aktivně účastnil, takže díky tomu dneska můžu příležitostně bavit stolní společnost vyprávěním o tom, jak zdejší střední třída zahazovala pod taktovkou jediného správného názoru všechny atributy bývalého režimu se stejnou samozřejmostí, s jakou malé dítě lividuje hračky, které se mu z nějakého důvodu přestaly líbit. No a za to čtvrtstoletí se sice hodně vyměnily kulisy, ale pokud jde o nějakou „biologii“, tak střední třída je na tom podle mě oběcně pořád stejně: Dál a dál ze všeho nejvíc miluje svoje jediné správné názory a radikálně odmítá všechno, co by tu její, momentálně svatou pravdu mohlo zpochybnit.
Těžko někdo naučí psa mňoukat.
U těch Jugošů bych bral v potaz i dobu kdy se Džugašvilimu vzepřeli – tehdy na ně prostě neměl.
Ta likvidace malopodnikání byla taky ideologicky pofutrovaná – takový NDR se bralo jako nutný ústupek – dočasu, HU nebo PL zase jako důsledek jistých události při vědomí že je to neprůchodné a tlačilo se na to – postupné omezování.
Na druhé straně byli živnostníci i tady – celou dobu – nějaká ta švadlena, prťačící švec atd – hlavně ve službách. Nebylo jich moc ale byli.
Vzpomeňte – co to pamatujete jak se hodnotila tzv. maloburžoázie – tedy živnostníci – coby živel kolísající tudíž nespolehlivý. Svou roli hrála i averze z války – tzv. keťasení – i první.
Vitta: „Těžko někdo naučí psa mňoukat.“ Správnější by bylo říci, že je to dneska hlavně psí štěkání, které umožňuje, aby karavana mohla táhnout dál :-) Klasikou je třeba dnešní hodně „aktuální“ téma „inkluzivního“ školství, které v reálu bylo nastoleno s cca čtyřletým zpožděním (jenom vloni totiž v rámci 1,5 mil. žáků, středoškolských studentů a učňů bylo integrováno do tzv. hlavního vzdělávacího proudu cca 50 tisíc různě postižených osob mladších 18 let; samozřejmě především tam, kde pro to byly vytvořeny podmínky). Ale psům zkrátka byla předhozena kost, takže se teď budou mezi sebou hádat do krve bez toho, aniž by je napadlo požadovat navýšení rozpočtu tak, aby došlo k celkovému snížení počtu žáků ve třídách, což by dneska – troufám si tvrdit – pomohlo i rodičům děcek většinových/bezproblémových/bílých/árijců (nechť si každý individuálně vybere podle svého momentálního rozpoležení). Nechci nikoho strašit, ale vzhledem k tomu, jaké má tuzemská vzdělávací soustava nastavené ekonomické podmínky, je vcelku jasné, že pokud má plnit svoji funkci, tak se dneska po těch letech škrcení neobejde bez viditelného navýšení rozpočtu. Ale když stát dá rozpočtové zdroje na školství, tak samozřejmě pak budou chybět peníze na všechny ty dneska protěžované temelíny, zdymadla, silnice a další státní zakázky… I tohle je samozřejmě hodně důležitá ekonomická volba, protože když dneska budete preferovat investice do vzdělávání, tak přitom budete podporovat druh zaměstnání, ve kterém se jenom hodně omezeně mohou uplatnit agentury, které se živí tím, že dodávají na trh masu levné pracovní síly.
ad brtník: Nechce se mi to teď hledat, ale někde tu mám studii, která na konkrétních číslech ukazuje, jak to bylp třeba s těmi švadlenami u nás a v bývalé DDR. Rád bych v této souvislosti připomněl, že malopodnikatelský/maloburžoasní sektor se z hlediska jeho ekonomické funkčnosti a významu řešil u nás l celkem dvakrát: Nejenom v roce 1968, ale i na sklonku 80. let minulého století, což – myslím – poněkud devalvuje vaši argumentaci o specifických podmínkách NDR, HU a PL. Stejně tak si myslím, že neplatí ani vaše teze o válečném prožitku a keťasení. To mohlo platit tak v padesátých letech, ale „šedesátky“ už obecně jely v módu uspokojování běžných potřeb, což se projevovalo i v tehdejších velkých investicích do lehkého průmyslu (reálně se jednalo o tzv. odloženou spotřebu). Nechce se mi to rozmazávat, ale k socialismu vedle moci zkrátka vždycky potřebujete díky regulaci vlastnických práv i nějaký ten lid, který by svobodně podporoval tuto ideu.
Mě se to moc nezná,Seale.
Dejme tomu,že máme státní deficit na letošek 100 000 000.000
Když dají do školství 10 000 000 000, teoreticky nemohou těch 10 mld utratit za zdymadla atd.
Nebo si pujčí 110 000 000 000.
Děsné?
Za pár let bude normálka 150 000 000 000,dokonce to bude úspěch.
Financování čehokoliv na úrovni států je mi nevysvětlitelnou záhadou a nejzáhadnější je pro mě to,že se letos snížil státní dluh-když jsme si 100 mld. pujčili…
S těmi agenturami…já rozumím,agentury vydělávají na těch nejblbějších a nejbídnějších-alespoň z pohledu vzdělání, a mezi námi-leckdy (ve velké většině) to plně odpovídá inteligenci a schopnostem.
Tihle lidé nebudou mít maturitu nebo VŠ,kdyby bylo školství jakékoliv a také není možné,aby v nějakém lidském celku takoví nebyli.
Kdyby tomu tak nebylo a všichni lidé by měli IQ 130 a vystudovali VŠ,pak by logicky kopali kanály docenti a inženýři.
Čímž se dostáváme k té biologii.
Lidé jsou živočich,žijící ve skupinách s určenou hiearchií.
Skupina má určitý počet jedinců s nadprůměrnými schpnostmi různých směrů,určitý počet průměrných a určitý počet podprůměrných ve všech stupních.
Nějak se tomu říká,G…křivka,nevím,jak k tomu došel a neznám její parametry-ale z mých pozorování vyplývá,že to tak je..minimálně v tom základním smyslu.
Není tedy reálně možné,aby lidé jako celek něco „pochopili“ třeba z politiky a měli tedy správný názor na směřování dalšího vývoje.
Směr určuje dominantní jedinec,či skupina dominantních jedinců,stádo se přidá,při čemž směrů je ve slupině více, stejně jako dominantních jedinců.
Vítězí ten,který je agresivnější,prolhanější-či nadšenější.
S tím nelze nic dělat.
Je to přirozené člověku jako druhu a myslím si,že profesionální manipulátoři (reklamy,politika,podvody atd.) právě toho využívají.
Dovolil bych si vittto polemizovat s vaší tezí:
„Skupina má určitý počet jedinců s nadprůměrnými schopnostmi různých směrů,určitý počet průměrných a určitý počet podprůměrných ve všech stupních“
Zvláště pak s tou částí „určitý počet podprůměrných ve všech stupních“. Jak to víme?
Určité procento lidí přežije neléčeno pravé neštovice. V případě Evropanů se tuším jedná asi o 20%.
Určité procento lidí přežije neléčeno i Ebolu.
Jenomže nikdo neví, kteří z příslušníků vaší skupiny to jsou. V případě změny vnějších podmínek, t.j. epidemie pravých neštovic či Eboly, budou to oni, kdo bude rozhodovat o přežití skupiny. Z hlediska skupiny jako celku jsou však v takovéto situaci mimořádně cenní.
Podobná situace nastává v případě válečného konfliktu. Kdo ví předem, kteří z příslušníků skupiny budou dobrými bojovníky na kterých bude záviset přežití skupiny?
Podobných příkladů by se myslím dalo najít vice.
Proto míním, že z hlediska skupiny jsme všichni stejně cenní a zasluhujeme stejnou péči. Ten blbec od vedle může být zítra naprosto nezastupitelný, protože má talent na něco co jsme vůbec nepředpokládali.
Musím asi připomenout,že řeč není o ceně jednotlivce ale o biologické podstatě jednání lidí jako celku-a to naprosto mění důvod toho,co jsem napsal.
Ale když jste to nakousl-pak se na to lze dívat z mnoha úhlů.
Pokud to dobře chápu,jste tedy příznivce inkluzivity ve školství,neboť se domníváte,že jakýkoliv jedinec může najednou ukázat,že je sice úplně blbej na matematiku-ale za to umí parádně kreslit.(např.)
Pokud je to tak,pak namítnu,že různé skryté schopnosti se dají u různých jedinců zachytit i ve speciálních školách.
Záleží především na kvalitě školy,takže se může stát,že na běžné ZŠ si nikdo ničeho nevšimne,zatímco na dobré speciální škole to pozornosti neunikne.
Dílem též proto,že na běžné škole se automaticky dívají na mentálně retardovaného skrz prsty,(všem leze na nervy,protože je zdržuje a pokud je to navíc Cikán,pak se to násobí dvěma) zatímco ve speciální škole jsou zvyklí na ledacos (problémy a potřeby intelektuálně slabých dobře znají) a mohou si všimnout pozitiv daleko lépe.
A kvalita školy,(učitele) se zákonem nařídit nedá.
Co se pak reálné ceny jedince týká,nikdy jsem nepochopil,k čemu je společnosti dobrý sadistický,10x zalochovaný kriminálník,nebo cikánské netáhlo,které je ke svému životu od malička vedeno.
Nyní neřeším příčiny-ale důsledky.
O příčinách negativních jevů by byla jiná-velice dlouhá diskuze.
Ale připomenu v této souvislosti,co jsem nedávno napsal o začleňování konkrétně muslimských přistěhovalců.
Zákonem nařídit (či lépe zařídit),aby rodiče nemohli svým dětem nařizovat způsob života,přímo odporujícího požadavkům společnosti,při současném zachování jejich svobody a kultury v rodině.
V případě romského etnika by to také bylo velice účinné,protože tam je to s dětmi tak,že ve své většině kolem 9-10 roku života jednoduše „zdegešovatí“.
Vlivem prostředía dispozic.
Úmyslně jsem začal o Cikánech,protože o ně jde vždycky především.
No je to složitá otázka,Hamilbare,jak sám vidíte,v přímém střetu se tady ocitají hodnoty svobody s potřebami společnosti,vyjádření názoru a korektní pojmenování problému,politické nálepkování a skutečný reálný pokus o popsání situce..atd..atd..atd…
Hodí se doplnit,že naše bohatá společnost by neměla mít potíže postarat se o ty spoluobčany,kteří z objektivních důvodů být viditelně prospěšní nemohou.
Staří,postižení či nemocní.(atd)
Jenže zde dochází kuriozně k tomu,že o vyžírky a lotry se politicky korektně staráme,ale na nevinné (postižené,staré,nemocné) se z vysoka kašle.
To tedy nesvědčí o zdravé společnosti a nesvědčí to v žádném případě ani o společnosti humální.
To Seál – nemluvím o praxi – vždyť píšu že i kolem roku 60 soukromníci byli, píšu o ideologické pofutrování které na tu realitu tlačilo.
Vitto, s těmi agenturami jsem to myslel tak, že mi přijde rozumější zvýšit počet pracovníků ve školství, nežli se bít hrdě v prsa, že jsem třeba na stavbě nějakého zdymadla zaměstnal xxx agenturních dělníků a zatočil tak s nezaměstaností v regionu xyz. Dnešním velkým problémem nejsou ani tak VŠ, ale upadající úroveň základního a středního školství, což alespoň pro mě dostatečně přesvědčivě dokazují zhoršující se výsledky mezinárodních srovnávacích testů. No a protože nevěřím, že české děti nějak přirozeně hloupnou, tak hlavní příčinu vidím ve špatně fungujícím školství.To není jenom otázka nějakých vzdělávacích experimentů, ale především dlouhodobého podfinancování českého školství (dáváme na ně cca dvě třetiny evropského průměru a za námi je snad už jenom Maďarsko a Slovensko). No a důsledky jsou známé: Často plné třídy (školy se financují přes normativ, tj. vlastně podle počtu žáků), otrávení učitelé s nízkými platy (z nichž část přes léto dokonce končí na pracáku, protože takzvaně nejsou prachy) a děti, jejichž znalosti a dovednosti se povážlivě zhoršují. O tom by se mělo mluvit, a ne najednou jenom o nějaké inkluzi, která v rozumné a proveditelné míře už pár let stejně běží. Teď je ve sněmovně návrh novely školského zákona, který ty nové věci řeší. Když si pozorně přečtete včerejší rozpravu, tak zjistíte, že mnohem větší koncepční problém představuje tzv. individuální vzdělávání, příp. to, jak mají být financovány církevní a soukromé školy. Nikdo nechce nutit do vyššího vzdělání děti, které na to podle nějaké křivky nemají (například tzv. povinná maturita byl podlě mě docela velký omyl), ale na druhou stranu všechny děti by měly mít rovnou příležitost dosáhnout na kvalitní vzdělání. No a navíc třeba tzv. sociální handicap už dávno není výsadou jenom rómských dětí. Považuji proto za omyl chytat se teď najednou jenom jedné věci a nevidět základní a střední školství jako jeden celek. Pro mě je ten problém především o sestavování státního rozpočtu, protože – pokud se teď z hlavy moc nepletu, tak na školství mimo VŠ jde nějakých 100 miliard, přičemž cca 60% představují platy pedagogických pracovníků. Tak si zkuste představit, o kolik by se ten rozpočet musel zvednout, aby se nejenom odpovídajícím způsobem přidalo stávajícím učitelům, ale přibrali se i noví, aby se počet žáků ve třídách dostal na nějakou optimální úroveň. Ale jak jsem psal hned na začátku: Je to zkrátka o prioritách a ty dešní bohužel tomu, co by mělo tvořit obsah rozumné státní politiky, nijak zvlášť nepřejí.
brtník: Je nějaký zásadní rozdíl mezi tím, když napíšu „papežtější než papež“ a vy píšete o „ideologickém profutrování“? Mě zajímají v tomto případě spíš konkrétní čísla a ty třeba na poč. 60 let ve srovnání s východním Německem vypadaly podle statistických ročenek takhle:
ČSSR: 6553 soukromých provozoven s celkem 6601 pracovníky
NDR: 185 578 soukromých a polostátních podníků s celkem 961054 zaměstnanci.
To Seal – Holt nejsem technik :) já se pídím o psychologickém pozadí – které potažmo vyústí do ideologie (ideologického pofutrování).
Oba popisujeme ze svého pohledu objektivně viděné skutečnosti – s rozdílným zaměření percepčního pole (díváme se na jinou výseč skutečnosti), technik tíhne k exaktnosti – odchovaný matematikou – (jeden matematik co jsem ho měl rodině o ní neustále opakoval že je královnou věd) – já coby odchovanec Freuda (nejen) končím v matematice s malou násobilkou ale zato mne zajímají motivace, archetypy, výklady snů, podvědomí a tak podobně. čili i když budeme tvrdit totéž tak se stejně neshodneme neb máme každý svůj vlastní vesmír.
Jo – měl jsem ještě podtrhnou MNE ZAJÍMAJÍ MOTIVACE.
Lámu si hlavu, proč v Jugoslávii to tehdy fungovalo a u nás to nebylo možné…viz seal
Samozrejme, ze to bylo mozne, jen si to Cesi sami zakazali. A Cesi pisi zamerne, protoze i Slovaci na tom byli mnohem lepe. Cisla sice neznam, ale s jistotou vim, ze nekteri lide, kteri se z politickych duvodu nedokazali chytnout v CSR meli v SSR dvere otevrene. Mozna v tom byl pouhy vzdor vudci Praze, ale to je jedno. Slovaci na tom byli mnohem lepe se svoji ochotou/ odvahou neco s tim delat, ze nakonec nemohli, spada na vrub federalnim zakonum (tedy Praze).
Jinak co se Jugosky tyce: v CSSR byla elektrifikace ukoncena okolo 60. roku, v 80. letech jste v Jugosce mimo turisticka centra narazil v pohode na obec bez elektriky. Mozna meli diky podmebi/ geografii velkou honicku uzivit obyvatelstvo.
Podobne DDR, kde preze vsechny zivnostniky sla ekonomika viditelne do kopru, ke konci 80. let slo sledovat doslova rozpad mesic po mesici.
Madari napodobne…o clovek obyvkle zabloudil jen do velkych mest, anebo turistickych stredisek, ale kdyz jste sesli s cesty, pak to bylo jako v jirikove videni. V puszte se potulovali bosi nadenici s bahnem az ke kolenum, doma horel volny ohen…oproti kolektivizovane strediskove obci ci jen obycejne vesnici to byl des bes, NDR, SFRJ i MLR :o)
A jak se Vám líbí americká okupace místo sovětské? Ta vata nad hlavou, 600tis lidí bez práce, hytlermarkety…, všechno tajně a pomalu :-)
To bylo opravdu na me?
Embéčko, tu Jugoslávii vám klidně podepíšu, ale ono to bylo tak, že Jugoslávci se srovnávali hlavně s Řeckem, případně s Itálií. Do NDR jsem celkem často jezdil a jejich venkov na mě působil prakticky stejně jako ten náš, jenom s tím rozdílem, že tam díky soukromníkům líp fungovaly služby. No ale východní Němci to měli mnohem těžší, protože ten jejich západní bratr, se kterým se hlavně museli poměřovat, šel ekonomicky hodně rychle nahoru…
Jinak s těmi pokusy o reformu to bylo takhle: Nejdřív Rozsypalova na konci 50. let (šla do kopru), Šikova z r. 1968 (ani pořádně nezačala), no a pak ta Štrougalova, která už byla poznamenána nejenom celkovou ekonomickou krizí východního bloku, ale třeba u nás i vnitřní paralýzou systému. Pokud máte rád smutné čtení, tak vedle Štrougalových pamětí doporučuji i vzpomínky jeho hlavního ekonomického poradce Františka Nevařila, které jsou volně k dispozici na internetu: http://nakladatelstvi.tode.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=152:utripremieru&catid=25:vytvarno&Itemid=60
Jinak můj názor je ten, že ten poslední správný čas pro obnovu ekonomické reformy nastal hned v roce 1962 , kdy 3. pětiletka šla do krachu. Tehdy se dal ještě podchytit nástup společnosti orientované na konzum, což se sice částečně podařilo, ale po roce 1970 velká část investic a samostatného vývoje šla direktivně k ledu. Zbytečně se tak akorát už dopředu zvětšily problémy, které o dekádu později pomáhaly ekonomicky pohřbívat socialismus. Politiku jsem z toho záměrně vynechal, protože nehodlám řešit trolly, kterým minulost versus přítomnost slouží hlavně k tomu, aby na internetu mohli dávat na odiv svůj dnešní „radikalismus“.
Diky za odkaz, Seale. Nechci do tehle debaty moc zasahovat, zadna cisla nemam, takze pisi jen to, co jsem videl.
Vsude slo jen o zivnostniky a ti to zachranit nemohli, v DDR rozklad sice zpomalili, ale sestup byl trvaly. Na konci bylo jasne, ze zaba sedi na fabrikach, velkych provozovnach a ze kdyz se s nimi nic neudela, zivnostnici to nezachrani. Iluzi mozneho „povedeneho“ prazskeho jara chapu, ale, opet podle meho, i kdyby to tehdy proslo, tak v 89 anebo v tomto case by stejne muselo dojit k privatizaci ( „druhemu jaru“) tak jako tak. Mozna by byla mene bolestiva, to je mozne, ale pravdepodobnost transformace socialismu v nejakou formu kapitalismu s lidskou tvari vidim temer nulovou. Vzdyt podivejme se na dnesni severske staty, treba Svedsko (socdem vlada) privatizuje mohutne od roku 1995…je duvod predpokladat, ze Cesko by DNES bylo vyjimkou a udrzelo si svuj socialni status? Ja myslim ze ne.
Nakonec treba i Madarsko, kde to za sociku takzvane „slo“ asi nejlepe dopadlo v roce 1990 uplne stejne jako CR, vcetne te same privatizace, kauzy LTO, konzolidacni agenturou atd., jako prez kopirak. To vypravi o tom, ze ackoliv se snazili, zivnostnici to stejne nevytrhli a stat musel co nejrychleji presunout velke provozy na soukrome osoby. Nejake fabriky pod spravou delnickych rad, to je opet iluze, mozna jedna, dve by prezily, zbytek by stejne podlehl konkurenci.
Duvod „proc to v CR neslo“ vidim v tom, ze lide proste nemeli zajem, resp. se naslo dost lidi, ktere budocnost statu jako takova nejak nezajimala, slo jim jen o nejjednodussi osobni prospech, kterym bylo drzet tvrdou linii strany a svezt se s ni.
Znam to z prace, veskera aktivita byla potlacena jak zhora, tak ale i odmitana zdola, mnohem jednodussi bylo plynout s davem a mit jiste sve jakoby male, ale ve vyznamu obrovske „drobne radosti“. Tohle chapu celkem zakonite: proc by si mel nekdo pridelavat starost s jakousi problematikou zivnostniku, ci pridruzene vyroby, kdyz stejne mel v podstate vsechno, co chtel? To byla takova prirozenost socialismu: v revolucni fazi vystavet, pak si dve generace uzivat a pak se jednoduse a proste rozpadnout. Me to prijde uplne prirozene a nedovedu si predstavit, ze by se socik dokazal nejak transformovat, vzdyt nakonec to byla sama strana s vlada, ktera s ulehcenim svrhla sebe samu :o)
Omlouvám se, to nebylo na MB, jen mě ve spěchu nadzdvihly ty nostalgické jugošky, odvezli mi kamaráda s plícema. Krachl -li sojuz jako 51 stát, ten varšavský pseudopakt jako nepřítel musel také se Štrougalem nebo bez. Vše se pomalu transformuje na americký imperialimus :-)
Především ta „spravedlivě rozhořčená média“ jaksi „pozapomínají“ uvést že jeho slova, která údajně tolik lidí pobouřila, byla součástí odpovědi na otázku, zda považuje za správné snahy o rušení praktických či speciálních škol, kterou mu položila jedna z účastnic setkání v Brandýse nad Orlicí.
Na to odpověděl:
„Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umisťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji – neštěstí pro oba. Že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou hned věnovat těm řekněme talentovanějším dětem, ale sám se domnívám, a to není žádný rasismus ani preference nějaké etnické skupiny, že ty děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny do komunity…
Víte, dětská krutost je jedna z nejstrašnějších, dětská krutost, zvaná šikana, je možná ještě horší než krutost dospělých. No, a když tyto děti jsou takzvaně integrovány, když dochází k té inkluzi, potom jsou samozřejmě oběťmi určitého pohrdání, určité šikany a tak dále a tak dále. Takže já hrozně miluju ten multikulturalismus. Já si myslím, že si to vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, a když, tak do ní nakoukli na půl hodiny. No, a ještě se jim předváděla Potěmkinova vesnice,“ pokračoval. „Čili jsem proti inkluzi. Já vím, že multikulturalisté mě napadnou, že jsem rasista, nebo já nevím co všechno, ale vůbec ne. Z hlediska duševní pohody těch dětí je daleko lepší, když budou existovat – ono se tomu říká praktická třída, protože to je méně dehonestující než předchozí známý název, takže chcete-li znát můj názor, vůbec se mi to nelíbí a jsem proti tomu.“
Fakt by mne zajímalo kde berou ti všelijací Zemanovi kritici podklady pro svá tvrzení o tom jak svým výrokem pohoršil i učitele, protože podle mé ženy, která pracuje jako učitelka na druhém stupni ZDŠ se u nich nenašel ani jediný pedagog, který by s tímto Zemanovým názorem nesouhlasil. Dokonce ani mezi tou většinou, která se jinak staví k Zemanovi apriori negativně. Škola má 25 tříd, na škole pracuje i speciální pedagožka a asistenti pedagoga, kteří pomáhají žákům se specifickými poruchami zvládat obtíže v učení a samozřejmě také odpovídající dost velký počet vyučujících, tak si myslím že ji lze považovat za dost vypovídající vzorek.
Dle mého mínění ten přístup médií k Zemanovi dobře popsal nick Andrew Siddur na Zvědavci:
„1) Zeman má katalog neškodných unylých výroků:
„Jezte chleba, neboť tak činil již Ježíš (typický zemanismus)“.
„Ženy by měly být krásné.“
„Den by měl být světlý.“
„Socnepřizpůsobiví by měli pracovat.“
„Jiná děcka si zaslouží jinou péči.“
2) Tyto výroky pro svoji vágnost nikoho nezajímají, člověk si jen řekne hmm, hmm… Ne tak Mf Dnes, která to hodlá rozmazat do absurdna. Udělá ze Zemanova žvatlání „polarizační“ výroky, které „rozdělují“ společnost. Novinářský póvl sesmolí článek údernější než Der Stürmer, Rudé právo a Charlie Hebdo dohromady:
3) „Jezte chleba, neboť tak činil již Ježíš“
Britští historikové tvrdí, že Ježíš mohl jíst i rohlíky. Zeman se neomluvitelně mýlí. A už se šikuje kulturní fronta: „Miloše do koše!“, červené kartičky atd.
„Ženy by měly být krásné?“
Feminacistické divošky obratem menstruují, močí a kálí na prezidentův portrét, Lidovky zveřejní video. Šiklová a Černý nadají Zemanovi do hulvátů.
„Den by měl být světlý?!“
Mf Dnes otiskne rozhovor s člověkem s vadou zraku, který musí nosit tmavé brýle, o tom, jak ho Zeman urazil. Zlý Zeman, startuje Putna. Já mám nejradši, když je tma jako v řiti, zakončí svůj pamflet, podepsán jako Katolická buzna, doufaje, že v lepších časech se jeho sloupky stanou povinnou četbou pro děti v ZŠ.
„Zvláštní děcka si zaslouží zvláštní péči?“
Už startují multikulti frikulíni/frikulínky se svými pokryteckými pravdami, odkoukanými v New York Times. A tak dále, a tak dokola.“
No, nezbývá k tomu než dodat, že čím více do něj ti presstituti šijou, tím mám našeho prezidenta raději.
Moje řeč!
Je to od začátku další z řady průhledných štvanic na jelena Miloše. Je celkem jasné, jak to myslel, jenom voltekárlisti tomu jakoby nerozumí, aby mohli se svatým rozhořčením kálet své pomluvy. Odpuzující je to, že škodí věci samé: dobrat se stavu, kdy díky dobře nastavenému systému mají prospěch všichni, jak méně tak více nadané děti, by mělo být základním výsledkem téhle diskuze. A tomuhle dobrému výsledku ti zapráskaní pravdoláskaři svým štvaním proti Zemanovi brání. Bylo by nejjednodušší chytit Xindla Doležala, postavit ho před třídu s třiceti žáky, do níž umístíme pět průměrných malých cikánů a jednoho nezvladatelného mentála, a Hic Rhodos, hic salta.
Dávám palec nahoru.
ta myšlenka vychází z jakého ideálního optima, jehož lze málokdy dosáhnout – každy postižený má svého státem placeného asistenta a třída mají mají cca 6 až 10 žáků. Reál je ovšem jinde..To se pak lze vyrovnat s kde čím.
Ono je to tak všude – na soudním optimum 80 pitev ročně dop. dle lék komory a soudně lék.společnosti, abyste se tomu mohl řádně věnovat. Reál – 340, 350 ročně na jednoho. Optimální nařízení a dop.- má mít každý lékař na psychiatrii pokoj – v neoptimálním reále se stane, že díky personálnímu vakuu lítáte půl roku sám po celé léčebně atd atd.
P.S. takže v reálném světě pléduji brtníkovi a tarasovi :-)
I kdyby se splnilo 10 žáků ve třídě a jeden asistent. Co bude po absolvování školy? Opět asistent? Možná je dobré se smířit s faktem, že někteří to mají v životě lehčí a někteří těžší. Jsou třeba krásní a oškliví. Oškliví musí vynaložit více úsilí, aby se uplatnili. Neměli by mít asistenta, psychologa a úlevy při známkování? A tak by se dalo pokračovat. Prostě – není nám naděleno všem stejně. Nehledě na to, že záleží i na tom, ve kterém místě planety se člověk narodil a v jaké společenské vrstvě. Prostě taková „spravedlnost“ je idiocie.
i lidi jako S. Hawking potřebují asistenty. Je mi líto, pokud by někdo, kdo je schopen vzdělání, by bez vzdělání zůstal jen proto, že se nemůže dostat do školy, budu si trvat na tom, že ta myšlenka vůbec není od věci. Př.: Jestli je někdo v poho a má ochrnuté ruce, je na učiteli, aby se s tím vyrovnal, zvláště s dopomocí dnešní úrovně techniky. Jak vidíš, nechci ti napsat, že si hnusný a elitářský přímo :-) P.S. Zvláště, když svým obvyklým simplexním způsobem za zdravé jádro národa považuješ zřejmě ty, co mají všechny ruce a nohy a jsou schopni se naučit i malou násobilku a psát velká písmena. Trhni si..
to mínus máš ode mě, pche.
Tak já jsem dala Siovi plus :-). Protože asistent na vzdělávání je nereálný, ono totiž je nereálné mít aspoň přebalovačku na posrané plíny… Být v takové situaci, tak bych radši tu přebalovačku a klidně zůstanu blbá.
Co se týče poznámky, že učitel si s takovými případy má poradit, tak od toho jsou spíš speciální obory. Myslím, že „normální“ učitel všechno obsáhnout nemůže, bylo by to na úkor zdravých dětí. Těch „speciálních“ si velmi vážím a obdivuju je, ale každý na to nemá. Někdo chce učit zdravé a chytré děti, je to fanda svého oboru a chce to předávat dál, tak proč ne, taky je to potřeba, tam je důraz na kvalitu probírané látky a rychlý pokrok vpřed. Míchat oba přístupy ničemu neprospěje. To není žádné elitářství, naopak.
Ještě k tomu, že dětem prospěje, když od malička vidí různě postižené. Považuji to za takovou falešnou mantru, jako když se říká, že bez školy a při domácím vzdělávání by se dítě nezačlenilo do společnosti. Šlechtická dítka byla vzdělávána soukromě a jak se měli ve světě k světu. Toleranci k postiženým můžu dítěti vštípit jako samozřejmost i bez toho.
Tady zřejmě převládá názor, že tělesné postižení jde ruku v ruce s fyzickým. tam ale není rovná se – výrok, že ochrnutý znamená zároveň blbý a nevzdělavatelný, není nutně pravdivý.
co prospívá a neprospívá dětěm obecně, na to nejsem odborník, páč co se týče výchpovy dětí a zvířat tak celý život jen tančím jak dovedu. Leč mým dětem to nejenže neublížilo, ale celkově rozhodně prospělo
tělesné s psychickým, jsem se přepsala, omlóuvám se
„Tady zřejmě převládá názor, že tělesné postižení jde ruku v ruce s fyzickým.“
Prosím ne, merlin, něco takového snad tady není třeba :-).
Copak tady…ale v kruzích nakloněných inkluzivitě převládá názor,že jakékoliv postižení není problém a v praxi pak leckdy postižení fyzické s postižením mentálním spojené skutečně je,což teoretiky inkluzivity nijak netrápí.
A Hawking?
Ten by měl v normální škole potíže i jako nepostižený,ten je zase chytrý moc-ale to také inkluzivisty nezajímá.
Co ti na to mám říct? Máš potřebu se zase pořádně pohádat? :-) Pošli mi radši mail, tam budu razantnější. ;-)
Že jsi nepochopila, o čem jsem napsal? Můj příspěvek není vůbec o postižení tělesném kontra duševním. Je, jak správně pochopila Janika o tom, že v našich školách jsou třídy s deseti žáky a asistentem u každého poškozeného něco z oblasti fantasy. Hawking, jak jistě víš, ochrnul až v dospělosti a pravděpodobně netrpí a netrpěl nedostatkem prostředků, takže jako příklad mimo mísu.
Nevím, jaké máš vlastní zkušenosti ze školy, ale postiženým fyzicky u nás děti neubližovaly. A to jsem vyrůstal v dělnické čtvrti, prali jsme se na krev, i ta šikana se objevovala, pokud někdo neseděl vzorcem chování bandy. Špatně na tom byly spíše děti z okrajů Gaussovy křivky. Na nějaké úlevy, dysfunkce nebo jiné drobnější odchylky si nikdo nehrál. Každý se srovnal s tím, jak uměl. Podle mého názoru značkují děti psychologové, když jim nalepí přídomek dysgrafik, dislektik, asperg a blabla. Jistěže označení může být správné. Ale vycházet na světlo s tou nálepkou je kravina. Ničemu to nepomůže. Vsadím se, že když se pedagog nedívá, děti okopou chudákům dys- kotníky (fyzicky i psychicky) dvakrát tolik, než kdyby se o záležitosti prostě pomlčelo.
A trvám na tom, že pro ty duševně zpomalenější byla zvláštní škola požehnáním. Nevím o žádném fyzicky postiženém, co chodil kvůli tomu na zvláštní školu. Ale samozřejmě, je to jen moje zkušenost.
Ano, to je vybavení školy (personální i prostorové), na jejímž základě je možné pěstovat inkluzi. A bylo by to fajn. Pokud je ve třídě třicet žáků a žádný asistent ke zde umístěným mentálně poškozeným, potom si může jít do takové školy učit Halík s Putnou.
Halíkovi nevadí, jak se Putna podepisuje? dle logiky kterou uplatnil na Charlie Hebdo by mu to teda mělo vadit.
Skvělé, Kamile, děkuji, že jste to sem dal :-).
Zdroj těch „neškodných výroků“ je zřejmě tady: http://www.cd89.cz/polarizacni-vyroky-aneb-o-tom-jak-zeman-rozdeluje-spolecnost
Už předevšírem jsem napsal krásný mail Bohouškovi Kartousů do BL.
Nyní jsem už na dvou,mám dojem,že debata tím skončila,protože jsem ho napadl za rasismu.(čímž jsem ho předběhl)
Co je pro nás zajímavé-napsal jsem to na podmět jedné mé kamarádky,která je velice fundovaná odbornice na speciální školství,je to její celoživotní obor.
Sám bych asi ten článek,na který jsem reagoval,ani nedočetl, poslední dobou nemám na voloviny náladu.
A hned se také přidávám ke Kamilovi,i moje paní je učitelka,ovšem na prvním stupni a samozřejmě je-stejně jako všechny její kolegyně-proti inkluzivnímu školství.
Takže se něco děje,né že ne.
A Pan prezident do toho fouknul podmětně,možná víc,než to ne první pohled vypadá.
Na BL platí rovnice BK=KD. Není to tatáž osoba, ale stejná děvka určitě.
nejsem učitel, ale své dvě mladší děti jsem poslala do Montessori školky. Byla tam jedna učitelka na dvě děti, Postižených tam bylo hodně, normální asi 4 i s těma mýma dvěma. Neublížilo jim to naopak, měly daleko větší péči a v první třídě obrovský náskok, než by měly z normální mateřské. Vysvětlovali jsme si to snadno tím, že všechny ty tety bavilo učit někoho, u koho to mělo odezvu. K čemu to bylo? K tomu, že mají k postiženým jiný opravdu úplně normální přístup, který já nikdy mít nebudu. Doložím krátkou historkou. Mou dceru kousla holčička s Downovým syndromem. Byla strašně rozhořčená, protože na sobě měla otisk chrupu a z jejího pohledu to bylo neoprávněné kousnutí, páč jí nic nedělala. Vyhrožovala před mou matkou, co jí všechno provede jako odplatu. Načež moje maminka argumentovala :,,To nemůžeš vždyť je nemocná,,. a dcera odvětila ,,Jakápak nemocná, rýmu měla minulý týden. Tenhle postoj mají doteď. Nedívají se na postižené divně, považují postižení za normální, ale nenechají se tím postižením manipulovat. Tzn. pomůžou jim napři ze schodů nebio přes přechod atd bez uvažiování, ale i bez falešného sentimentu a bez pocitů viny za to , že oni jsou zdraví, Mají to jasně dané ve vztahu k nim, ví že je to odsud až posud a dál už ne Ti jasnou hranici jim závidím. Nemyslím, že by to bylo k ničemu a že je to
Ovšem aplikovat to tam, kde není jedna učitelka na dvě děti, považuji za velmi odvážný experiment. Mám znémho na Slovensku, který platá nekřesťanské prachy za soukromé školy svých dvou dětí, aby nemuseli být ve státní, kde je terorizovali malí cikáni. Tož to je k tématu ode mě všechno.
Podtrhuji: Byla tam jedna učitelka na dvě děti…. – navíc zapálená pro Montessori a bez syndromu vyhoření dodávám …. (nemusí to být zrovna Montessori ale něco obdobného stejně vybavené) – pak ještě poslední odstavec pod který se plně podpisuji – to o tom odvážném experimentu.
Kdyby bylo dost podobných zařízení…..
P.t. čtenářstvu ještě doporučuji se zamyslet nad tou příhodou příhodou s tím kousnutím – nad uvedeným přístupem – ono odtud až potud, nenechat se – ti postižení reagují často manipulativně s cílem získávat výhody stejně jako různé outsideři, vyvolávají pak u okolí pocit viny z kterého těží (metoda i mnohých asociálů). Jasně nestanovená pravidla hry a přemíra práv pak vede k tomu že se tito jednici snaží obsadit takto vzniklé „území nikoho“. Tady doporučuju Kohlbergova stádia morálního vývoje – hlavně na předkonvenční stupeň morálního vývoje.
Moje douška – vím o dost zlé šikaně v soukromé církevní základce – konkretně – i když už to nějaký rok je. Přišlo se na to až dotyčné dítko bylo víc než rok na střední, bálo – stydělo se – … učitelstvo to nezaregistrovalo nikdy.
Souhlas, v rodině máme taky jedno postižené dítě a to byste koukali, jak to je pro „sebe“ chytré až až :) Jeden se nestačí divit. Naše děti s ním také od malička vyrůstali a taky neměly problém rozlišit skutečnou potřebu pomoci a tu neprávem vymáhanou.
Ono mě vůbec na tom našem školství baví, jak se všude už od mateřinek ofukuje dětská osobnost, samostatnost , podporuje se netradiční myšlení a podobné nesmysly a potom už na základní škole to dítko školní osnovy tak zmáčknou, že se nestačí divit a když jen malinko projeví známky osobnosti, tak jej pedagog urychleně srazí do průměru a běda, když bude prudit :) Sem tam se najde učitelka, která bere své zaměstnání nejen jako práci, ale opravdu jako poslání, ale těch bohužel moc není. Většina dělá opravdu „jen“ svou práci …. To je má osobní zkušenost se starším synem, mladšího jsem si už zprznit školou nenechala a vyplatilo se. Všude se řeší děti hendikepované a co ty s IQ větším než je průměrné ? A jste z vesnice či malého města a „lepší“ škola není v dohledu ?
Nedovedete si představit jak dokáže chytré dítě učitelku vytočit, když nedává z nudy pozor a začne si hrát.A když jej pak se zadostiučiněním učitelka vyvolá a místo mlčení a zaskočeného kukuče se jí dostane nejen správné odpovědi ,ale i dychtivého očekávání, že si ho konečně někdo všiml a doufá, že se zapojí do konverzace a nebude neustále okřikován, že se nemá stále hlásit, protože on to ví……to je na zabití…Během jednoho roku se z nadprůměrného stává zcela průměrné :)
Zjistí, že lepší je nevyčuhovat….
Jinak velice hezký napsaný článek jsem si přečetla zde http://www.novinky.cz/komentare/359121-komentar-zdravi-a-nemocni-vaclav-klaus-ml.html Je vidět, že to zná z praxe :)
Příklad z praxe (už na druhém stupni):
Žáček si během vyučování hodí nohy na lavici a zcela ignorujíce probíhající výklad učitelky pokřikuje své poznámky na ostatní děti ve třídě (celkem 23 dětí).
Učitelka ho napomene – jako by se nestalo – žáček bez odezvy pokračuje.
Žákovskou knížku si učitelka z jeho tašky musí vzít sama (žáček ji na vyzvání odmítne přinést) a zapíše do ní informaci pro rodiče o žáčkovu chování.
Hned druhý den se do školy přižene rozčilená maminka „sekernice“ a seřve každého na potkání omílajíce jediný argument: Její syn MÁ přece diagnózu a MÁ se k němu přistupovat „speciálně“. Maminka pro změnu MÁ potřebné konexe a už párkrát předvedla jak jich umí využít.
Tyhle situace se žáčkem se opakují už třetí školní rok, není jediného vyučujícího který by je alespoň třikrát týdně nezažil (frekvence návštěv matky je samozřejmě podstatně nižší). Nedávno žáček napadl při hodině učitele tělocviku, škrtil ho a natrhl mu triko, za to že si „dovolil“ poslat ho sednout do rohu tělocvičny na žíněnky, po tom co odmítl dělat dřepy.
Žáčkovo asociální chování graduje přímoúměrně se zkušeností s tím, jak mu jeho excesy prochází. Po tom co se rozrostl seznam jím pokousaných dětí, má (jen mezi kantory) přezdívku „kousáček“.
Ale pokud zrovna nemá svou „blbou chvilku“ je to „docela hodný a možná i chytrý kluk“.
Problém je, že když se ty jeho „chvilky“ nasčítají, hodí to u každého kantora slušnou sumu vyučujících hodin, které mu (kantorovi) v současném tempu výuky citelně chybí, což odnáší především žáčci ostatní. A jejich (ostatních žáčků) sociální zkušenost? „Hleďme co všechno si člověk může dovolit když má „kuráž“ a to „správné rodičovské zastání“.
Soudě ze setkání a rozhovorů s jinými učiteli z jiných škol, není o žáčky i rodiče podobného typu žádná velká nouze. Ale i kdyby jich bylo mizivé procento – napadlo někdy někoho spočítat kolik žáků, z okolí každého takového nezvladatelného, odnáší negativní dopad jeho počínání, spočívající ve zjištění čeho lze dosáhnout agresivitou, v tom jak pedagogovi takový jedinec znechutí práci, nakolik mu rozbije soustředění na výuku a v neposlední řadě i v tom o kolik času ho tím připraví?
to asi chce uřvané americké seržanty NAVY a ne české učitelky s nervama na pochodu. bych nechtěla učit takové spratky
Teď předesílám, že nevím, ale přemýšlím o tom, jak dalece by na popsaného žáčka s diagnózou platila rákoska? Všimněme si významné korelace: když ještě na školách svištěla, prakticky se nevyskytoval autismus. Ale možná se mýlím, jak předesláno.
Jenže dnes se, Tarasi, doslova nesmíš žáčka fyzicky dotknout (nejen ve zlém, ale ani v dobrém protože okamžitě riskuješ nařčení z pedofilie) a zůstáváš za něj plnohodnotně odpovědný i když ho pošleš za dveře třídy, ať už se mu stane či sám provede doslova cokoli. Rákoska – utopie. Alespoň chvilkové „odlovení z akvárka“ (Než se uklidníš!“) – rovněž utopie. Pomoc ze strany rodičů? Pouze ve velmi výjimečných případech – častěji naopak. Suma sumárum – bezmoc. :-(
Vím, byla to čistě teoretická, spekulativní otázka.
Takovými příběhy mě moje milá také zásobuje.
Konec je vždy stejný,hodný chlapec rozbije svojí mámě držku a ta se pak jde do školy s pláčem ptát,co s ním má dělat.
Nechci to přivolávat,ale myslím si (myslím si,.nevím to),že určitá možnost se nabízí ze strany rodičů ostatních dětí.
Mít moje holka ve třídě takového spolužáka,dám ji s plnou parádou pryč.
Tyhle syndromy…každé správné dítě má nějaký syndrom.
Četl jsem to…žák vyžaduje zvýšenou péči..ble,ble,ble…
Je blbej-ale tak blbej,aby to bylo na nějakou hmatatelnou pomoc zase není.
Ani rodině,ani pedagogickému sboru.
Konec-konců,dětský psycholog musí něco dělat,ne?
Jak by to vypadalo,kdyby byli všichni zdraví.
Moc by mě zajímalo,jak by dnes odváděli na vojnu.
Asi by všichni byli „beze zbraně“,nebo neschopni služby.
Vyčůraný učitel začne takového žáčka „mlátit“ psychicky. Bude ho zesměšňovat, vytvoří mu ve třídě opozici a nenápadně je ponoukne, aby mu dali nakládačku za něj a to v době, kdy se bude zrovnadívat na druhou stranu. Jsou takoví, to mi věřte. Dostávají pochvalu, že mají vzornou třídu a bez bití. Oni přece vychovávají pravdou a láskou.
Vyprávěl mi můj syn, když byl v deváté třídě, mívali učitelku drobného vzrůstu, snad pod metr šedesát a slabé konzistence. I postavil se největší valibuk, co byl tak 2x hmotnější v hodině přímo před tu učitelku a před celou třídou hlasitě pronesl (Janika promine, je to citát): „Pičo, pičo, pičo.“ Kupodivu se prý ani většina dětí nesmála. Ale co byste s takovým výlupkem udělali?
Plný souhlas. I hloupá pozitivní diskriminace vyděluje a je tudíž kontraproduktivní. Mimochodem, ségra je učitelka v MŠ a prý jedna na dvacet dětí. Pokud chce některé na záchod (a takovému děcku to něco zabere) jde s ním přes chodbu a 19 je jich bez dozoru. Má za ně plnou odpovědnost. Dříve prý musely být dvě, ale teď se šetří. A včíl ať někdo mudruje o asistentech. Počítám, že ta Monte..cosi nebyla zadarmo. Nebo byla pro rovnější, než jsou rovní?
máš smůlu, byla, platila jsem jen obědy. a ještě si nás považovali. oni tam totiž lidi jako ty své normální děti dávat nechtěli, protože mají stejný předsudky.
To je dost zvláštní, protože třeba taková Montessori ZŠ U vrbiček v Praze-Kunratice, si účtuje školné 10 000 Kč měsíčně, už na prvním stupni a to ani obědy (100Kč/den) nejsou v ceně. Provozuje i školku jejíž plné využití přijde na 16 500 Kč měsíčně.
Myslím že u většiny rodičů má při takových cenách „předsudky“ především jejich peněženka.
Jestli u vás měly všechny děti školu zdarma, tak by mne zajímalo kde ta vaše škola brala peníze na provoz.
Pokud u vašich dětí udělali výjimku a školné jim neúčtovali kvůli jejich nepostižení, tak jste se prostě „přiživili“ na platících postižených. Nebo vám to třeba hradil zaměstnavatel? Ale pak i v takovém případě platí Siova poznámka o rovnějších než jsou rovní.
moje bývalá tchýně založila centrum, jehož součástí byla škola, školka, internát, chráněné dílny atd. Ve školce jim chyběly děti – normální. Pokud mě paměť neklame, žilo a žije dote´d z dotací, v té školce neplatili ani rodiče postižených tenkrát víc než ty obědy , jak je to dnes, nevím, už to nesleduju.
ony se na začátku 90. let taky dobře sháněly peníze, něbylo ještě všechno rozkradený
http://www.dc90.wz.cz/
http://www.dc90.cz
V tomto se mýlíš. Klidně bych dal dítě do školky s postiženými, pokud by tam bylo zajištěno, aby netrpělo. Neříkej mi, že nic nevíš o tom, že to není všechno tak jednoduché. Mám také své informace o rodinách, kde byly třeba 3 děti a jedno postižené, kterému se podřídilo vše. A vím, že i na tý zdravé děti to nemělo, lehce řečeno, příliš dobrý vliv, určitým způsobem je to poznamenalo. Píší se o tom studie, zajisté je znáš líp než já.
http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/rodina-ditete-se-zdravotnim-postizenim/v-rodine-neni-pouze-nemocne-dite.shtml
Víš, ten problém jak ho znám je v tom, že ze spousty rodičů s postiženým dítětem se stanou taky svým způsobem postižení. Buď jsou hyperprotektivní a naprosto nekritičtí /požadavky a nároky/ nebo taky obráceně. Řežou ho a trestají za to, že není jak si představovali, Normální zůstane málokdo. fakt čestné vyjímky. Navíc ty matky často opustí jejich drahé polovičky a pak se na takové dítě upnou patologicky. Já jsem jednou dostala za radu sterilizovat hypersexuální děvče zbavené způsobilosti / s velmi závažnou genetickou chromozomovou vadou/ od její maminky pár facek :-) No jo.
To co popisuješ mi příjde víceméně zákonité. Starost o postižené dítě, navíc matkou živitelkou, to chce nervy z ocele a vzdát se v podstatě čehokoli ostatního v životě. V případě Downova syndromu, rozštěpu páteře nebo postiženého Duschenovým syndromem navíc s perspektivou, že se to dítě nejspíš (snad na vyjímky) nedožije třicítky. To jsou příklady o kterých vím, kdy se matky vzdaly doslova všeho a dopadlo to letálně. Jistě je dobré, pokud se takové děti mohou s asistentem aspoň na pár hodin objevit ve škole. Jenže tohle je až na druhém místě, na prvním je otázka přežití a zajištění alespoň trochu důstojného života pro matku, která je zde sice dobrovolnou ale také obětí. Dítě jí umře v 25 a je jí 50. Život za sebou, tedy pro jiné ta jeho lepší část. Nemoci, chudoba, ztráta kvalifikace, partnera … kdo se tím zabývá? Podle mého nepotřebuje tolik asistenta do školy, tam by s děckem měla mít možnost zajít sama. Ale potřebuje pomocníka v domácnosti, který i dítě občas pohlídá, aby se mohla věnovat sama sobě. Potřebuje přiměřené prostředky, aby nemusela do práce.
Učitelky si určitě něco myslí, jen se nedostanou do uřvaných médií.
Ale ony by tam ani nechtěly vystupovat, s výjimkou pokladních v hypersuper není snad profese, která by na sobě tak nechala dříví štípat.
http://sakmarova.blog.sme.sk/c/282842/Skolka-nie-je-na-hranie-Nie-na-Taiwane.html
Poznámky studentky z pobytu v Asii. Vzpomněl jsem si na ten blog, když čtu příspěvky o situaci v našich školách. Žít bych tam tedy nechtěl, ale je to zajímavé pro srovnání.
Velmi příznačné a mnohé vysvětlující.
Moc se mi líbí tyhle dva komentáře od Sia (vedle u Tarase), kopíruji je i sem:
„Pokud máte dítě třeba s aspergem nebo jiným nedostatkem při zachované výši intelektu, možná bude mít problémy (to bude mít celý život, ať už budou zákony jakékoliv) pak byste se měla bát. Pakliže budou ve třídě divoké a nezvládnutelné děti, na které navíc nemají učitelé páky, počítejte, že budou asperga řezat jako žito a šikanovat, kde to půjde. A NIKDO, je nezastaví.“
Z toho “ NIKDO, je nezastaví“ až mrazí a je to bohužel realita.
„Učitelé nebyli nikdy revolucionáři. Mají mizerné platy a jsou začasté tyranizováni svými prodejnými řediteli. Taková paní řeitelka, která zahodila rudou knížku, vstoupila do ODS a horlivě chodí do kostela se stane ředitelkou – špína. Co pak chcete od učitelů, kteří to vidí? Nebo – kolik učitelů si třeba lajzne být členy KSČ?“
Jasně, nejde o to, být členem KSČ, jde o to, že učitelé prostě musí zapadnout do tónu, který udává přesně taková kreatura, jak ji Sio vylíčil (Sio, tys byl asi na stejné škole, co jsem viděla já :-). Jinak buzerace všemi způsoby, například jedna hodina ráno, několik hodin pauza a pak hodina nebo jen dozor večer, nejlíp v pátek. Pro dojíždějící učitelku odněkud z vesnice autobusem moc příjemné…
Janiko, moje máma je učitelka, takže znám mnohé z vyprávění, i když je už 20 let na důchodu, takže toho nejhoršího si neužila. Ale dobře znala třeba tu ředitelku z rozhodnutí strany (ODS) a vlády (Havla). No a pak na stejné škole se učily moje děti. Byste nevěřila, ale i mezi učiteli jsou fakt odporné typy. Nicméně – v životě ne? Na drobné ústrky se člověk také musí připravit, ne z každého může být bendoid, co jde z lavice doživotně do parlamentu. Takže jsem neměl tendenci děcka před učiteli bránit, občas si i zasloužily za uši a pokud nespravedlivě – no selaví, to se stává. Samozřejmě bych nepřipustil nějaké očividné šikanoidní praktiky.
Tak nevím…
Jeden (asi) handicapovaný novinář napsal na BL tohle:
http://www.blisty.cz/art/76211.html
Jiný (asi) handicapovaný novinář Čulík o této problematice také napsal rozhořčený článek,který posměšně ukončil tím,že se „pokrok“ k P.Michalákové a občanům ČR ohledně výchovy dětí ještě nedorazil.
Původně byl kratší,ještě ho doplnil o poslední odstavec,plný obdivu k norskému právnímu systému.
(Předškolní děti se v civilizovaných společnostech nebijí – BL)
Vy tady dokážete lecjakou informaci vyšátrat.
Já se domnívám,že celá causa uloupených dětí stojí na tom,že P.Michaláková ŽÁDNÝ ZÁKON V NORSKU NEPORUŠILA a přes to jí byly děti uloupeny-tedy naopak zákon porušily norské orgány-pokud tedy v Norsku nestojí juvenilní justice nad ústavou a zákony.
Kdyby porušila,policie by jí musela obvinit a následoval by nezávislý soud,kde by padl rozsudek.
Čím tvrdší jsou zákony-tím důkladnější je vyšetřování a následný soud,trestný čin se prostě pod koberec nezametá.
Cveci a Čulíci ale staví na tom,že Češka Michaláková musí prostě dodržovat zákony a když je nedodržuje,nesmí se divit,že jí děti odeberou,při čemž důraz je kladen právě na to,že je to Češka z buranistánu,kde jsme 300 let za vopicema.
Tak buď jsem blbej já, nebo…
Ne, vy blbej nejste, platí to „nebo…“
No to se mi ulevilo.
Jenže…kdyby šlo jen o ty dva politováníhodné pseudonovinářské exoty….
Ale oni k tomu zaujímají neuvěřitelné postoje i jiní.
Třeba tady: http://www.novinky.cz/domaci/359565-kapitan-michalakovym-by-deti-odebrali-mozna-i-v-cesku.html
Něco tady začíná pěkně smrdět.
Protože jsou věci,které se vzájemně absolutně vylučují.
Právní Norsko s tvrdými zákony na ochranu dětí a vyspělou,demokratickou policií a justicí-a
jakési spisy norských soudů,které případ řešily a které PROKAZATELNĚ ukazují taková fakta,které by vedly k odebrání dětí i v ČR.
Jenže…jak je možné,že byl případ odložen?
A když byl odložen-jak se dostaly k soudu nějaké spisy?
U nás-ve vidlákově,jde případ k soudu,pokud odložen není,jinak k soudu vůbec nedojde.
Zajímavé…skutečně velice zajímavé.
A vyjádření médií se netočí kolem tohoto podivného rozporu,ale zametají případ s tím,že na Michalákovou Norové „něco“ mají ale neřeknou,protože letadlo.
Nedá mi to…četl jsem diskuzi pod tím článkem na novinkách.
Většina lidí píše, že nemájí potřebné informace.
Já ale potřebné informace mám-tak si to alespoň.
Případ byl odložen.
Tedy se nic nemohlo stát.
Jak přesně to v té rodině fungovalo,to přece není důležité ani trochu.
Jde o to,jestli se tam dělo něco nezákonného nebo ne.
A dle příslušný orgánů-nedělo.
Potřebné informace jsou asi tyto: české děti jsou odebrány nejen matce, ale i Česku. Dovolil by si někdo něco takového vůči například Německu? Tohle je pádný důkaz o tom, jak jsme rovnoprávným členem EU. Asi takovým, jako kdysi za Mnichova.
K Norsku – připadá mi fašistoidní od dob napadení Libye – jako jedni z prvních aktivně bombardovali. Tehdy mě to překvapilo, žila jsem v iluzi o idylické Skandinávii. Odebírání dětí na převýchovu je logickým pokračováním. Každý chlapec je umístěn do jiné rodiny, kdyby to s nimi mysleli lidsky, nechali by sourozence spolu. A pochybuju, že ještě umí svůj mateřský jazyk.
To umísťování sourozenců do různých rodin a co možná největší eliminaci jakýchkoli kontaktů s rodiči (nejde o žádnou výjimku) mne na tom systému údajně jednajícím „především v zájmu dítěte“, zaráží nejvíc. Evidentně jde o vyprání mozku zahájené maximálním přetrháním veškerých dosavadních vazeb. :-(
Brevika vychovala pěstounská rodina. Norsko může být na toho střelce hrdé.
Norsko, Svedsko jsou sekularnimi staty teprve 5, resp. 3 (!) roky. Norsko je tvrda bigotne protestantska spolecnost, udrzujici se principem verejne zpovedi, coz je mylne vykladano jako socialismus.
Prekvapive zjisteni ovsem je, ze musime prehodnotit tu „svoji“ Evropu, o ktere jsme si mysleli, ze je jina, nezli je. Norsko dobre na nekolikatydenni trekong, bajecni lidickove, pohoda…ovsem kdyz jim sahnete do podhoubi, tak se vyvali nepochopitelne veci.
V pripade „Barnevarnu“ moc na reseni neni: pokud maji petinu deti u pestounu, pak to jsou budto uchylove, kteri vedi, ze to potrebuji a jsou na to zvykli, anebo je to pro ne po zazitych hruzach dar z nebes, ktery vitaji vsemi deseti (jakoze obvyklemu brutalnimu zachazeni s detmi dokaze Barnevarn alepon trochu udelat pritrz.
kdyz to vezmu hodne ostre, tak tohle preci uz vubec neni vubec Evropa, alespon ne ta osvicenecka, jakou jsme si predstavovali :o)
Ted jsem byl vyvencit svuj kybl na odpadky a napadly mne jeste tri veci:
– pokud vezmete to nejhorsi, co znate od Cechu, tedy zavist, uzkoprsost a pomstychtivost :o) pak pokud to umocnite na desatou, dostanete obraz protestantskeho bigotismus. Takhle zit je samozrejme namahave, takze na povrchu to neni videt, vlny se vyvali zdola, pokud jde o penize ci majetky- k tomu se clovek jako turista ovsem nedostane a take se o tom nikde nepise.
– s tim souvisi druha poznamka- zapad je velmi licomerny a pokrytecky a tak tuto svoji polohu prevadi i do zahranicni politiky. Lide maji zazite, ze se na ulici na sebe usmivaji prez plot a za hodinu jdou souseda verejne udat na policii jen proto, aby ho poskodili coby sveho konkurenta (plati obvzlaste pro zivnostniky). Staci zaminka, treba ze domovni odpad se vynasi pouze do 18. hodiny, aby klapot vika popelnice nerusil sousedy u vecere (fakt :o)
Takze jim neprijde divne vycitat nekomu nedostatek demokracie a na to konto mu vyvrazdit pulku populace a myslet to pritom vazne, to zcela zapada do jejich schematu.
– posledni poznaka souvisi s nasim socikem: Zapad nikdy neprodelal emancipacni vlnu humanistickeho kolektivniho etosu, lide na Zapade jsou stale pod knutou tvrde ideologie a maji, pri svem pohledu na Vychod, se touhu sami osvobodit (proto na Vychod nadavaji coby na primitivni narody).
Jenze za sociku jsme my meli urcitou emancipacni osnovu, podporovanou statem, ta na Zapade uplne chybi, takze se lide chytaji stebel travy, jako je multikulti, ekologie, prava ditete (vse ve sve extremni poloze, samozrejme).
Proto vlastne z naseho pohledu delaji a prosazuji „blbosti“: z jejich strany jde o z-nouze-ctnost, anebo az panikarskou reakci aby to vubec stihli, ze moc casu na to, rozrusit stare dusive poradky, moc nemaji (patriarchalne- studenovalecnicko- protestantske).
To je zajímavé, saxi. No a my jsme jim v tom zmatku chybějící ideologie (nebo jak to nazvat) ještě nahráli tím, že jsme náš projekt společnosti sami pohřbili. Jako důkaz, že to byla chybná cesta. Nebo spíš „důkaz“…
O Norech a Norsku by mě zajímalo něco se dozvědět. Taky vím jen to, že na cestování je to přenádherná země. Ale co se týká umění, literatury, filmu – najednou vakuum.
No jo, vlastně, Ibsen, málem bych zapomněla. Nakoukla jsem do svých výpisků :-).
„Žena si uchovala přírodní čistotu mravní tím, že nebyla účastna kompromisů, jaké musí dělat každý veřejně a společensky žijící muž.“ (Ibsen)
„Žena se nemůže stát něčím lepším, než je dobrá matka, a ničím horším, než špatná matka.“ (Sigrid Undsetová)
http://www.dc90.cz/
no, tohle je z toho dneska po letech :-)
Svet kØlem
* * *
Iran ditches US dollar in foreign trade for Turkish lira, yuan, kwon
hurriyetdailynews.com
http://www.zvedavec.org/vezkratce/9705/
* * *
Москва 24.01.2015, 15:13
http://www.ntv.ru/novosti/1293378/
* * *
伊朗宣布完全停止在石油交易中使用美元结算相关文章
伊朗宣布完全停止在石油交易中使用美元结算相关文章
Írán oznámil,
že je zcela přestat používat americké dolary v obchodování s ropou …
ایران اعلام کرد
از آن است که به طور کامل با استفاده از دلار آمریکا در معاملات نفت را متوقف
25.1.2015 – 7.16 od Slobo
čeká na schválení.
ahoj Tarasi, je duben