Past racionální volby

Napsal Alexandr Anpilogov
Přeložil Hamilbar, převzato odtud

past1
V souvislosti s minulými články o ilegalitě a roli ideologie v rozvoji ilegálního hnutí, jsem narazil na to, že názory čtenářů na „ideologii Ruska“ ve vztahu k ukrajinským událostem se rozprostřely málem po celém viditelném spektru barev: počínaje nesmlouvavým „Pozice Ruska v ukrajinské otázce je v pořádku, nestrkejte do naší vratké lodičky!“ a konče „Dnešní Rusko nemá žádnou ideologii, nerozhoupávejte plovoucí kasino!“

Je celkem pochopitelné, že přít se s těmito krajními stanovisky nemá smysl – v polemice s nimi nelze dospět k žádnému pozitivnímu východisku.

Ideologii Rusko samozřejmě má. Jenom to „ideální“ co se postuluje v rámci této ideologie jako konečný cíl – je pro většinu občanů nedostupným ideálem v jakkoli dlouhodobé perspektivě. Ideologie totiž – to není kus parmazánu ani trocha másla, kterou si lze namazat na chleba. Dokonce i když ideologie vypadá na fotografii jako ryba – sama o sobě v žádném případě není „chutnou rybičkou“. A z toho bychom asi měli začít naše povídání.


Ve středověku byl „ideální obrázek“, v zásadě určený náboženstvím, značně schematický a domluvený. Obrazy „ráje“ a „strašného soudu“, které lidé viděli každou neděli při bohoslužbě a pravidelném kázání v nejbližším kostele, určovaly tu ideu, kolem které se točily myšlenky a naděje většiny obyvatel.

Tento archaický, ale vysoce efektivní způsob ideologického působení na masy stále ještě existuje na mnoha místech na světě: v „kukuřičném pásu“ USA, ve vzorci „kinder, kuche, kirche“, v západoukrajinských vesnicích, kde se toho od XVIII. století, kdy gramotnost byla spíše talentem, než všední dovedností, příliš nezměnilo.

Dnešní výzvy k „zabíjení moskalů“, organicky vpletené do kázání provinčních farářů v západoukrajinských farnostech, jsou stejně efektivní, jako v dobách Terezínu a Thalerhofu, Buchenvaldu a Osvětimi.

Tito lidé, zdálo by se, zcela integrovaní v našem současném světě, žijí svůj všední život stejně jako před dvěma sty lety, přijímajíce kázání v kostele, místní drby nebo kontakt se „vzdělaným sousedem“, za „poslední redakci“ světové ideologie.
Jinak funguje ideologie ve společnostech, které prošly industrializací. Zde sugesce (vštěpení a fixace potřebné ideologie) již nespočívá v bezprostřední komunikaci „člověk-člověk“, ale je obyčejně zprostředkována pomocí „společnosti spektáklu“, kteroužto koncepci zavedl francouzský filosof Guy Debord.

„Společnost spektáklu“ se stala tou variantou hegemonie, kterou současný kapitalistický průmyslový svět nabízí ve formě ideologie pro celý svět.

past2

Každému člověku se v takovéto „společnost spektáklu“ nabízí svobodně si vybrat nějakou úspěšnou sociální roli. Zároveň jsou mu vysvětlovány a demonstrovány na obrazovkách a stránkách knih scénáře neúspěšných rolí. Přičemž komunikace neprobíhá pouze pomocí knih, filmů, hromadných sdělovacích prostředků, ale i, a to je zvlášť důležité, – prostřednictvím celého systému zbožně-peněžních vztahů.

Jestliže se klasické náboženství snažilo distancovat od „světského“ („Císaři – císařovo“), pak „společnost spektáklu“ charakteristická pro kapitalistickou industriální fázi, naopak všemožně vtahuje lidi do procesu spotřeby a společenských zbožně-peněžních vztahů.

Sám Guy Debord, analyzuje strukturu takového celosvětového řádu, psal, že spektákl vládne dokonce i těm regionům, jejichž slabá ekonomika nedokáže zajistit dostatečnou produkci materiálních nebo kulturních statků. A provádí to právě pomocí společnosti spektáklu. Kam spektákl nedokáže přijít v podobě výrobní a budovatelské ekonomiky, – tam přichází v podobě ekonomiky spotřebitelské. Kam nedosáhne kolt kovboje, tam dosáhne „Hello, kitty!“

past3
A právě všechny ty „černé offroady“ a „fialová saka“ devadesátých let, všechny současné „sekty prvních svědků IPhone 6s“, diskuse o latté se skořicí nebo o gubernátorovi s viagrou – znamenaly příchod západní „společnosti spektáklu“ do prostoru bývalého SSSR.

Tam, kam se nedokázaly dostat americké strategické bombardéry a mezikontinentální balistické rakety,- tam se nakonec dostal McDonalds a Bentley. A vám prostě nabídli vybrat si vám vyhovující sociální roli.
Je třeba říci, že sám o sobě byl koncept světového spektáklu úspěšný i v samotném SSSR.

Spektakl vzniká vždy na základě přebytkové ekonomiky a právě s její pomocí spektákl nastoluje v kterékoliv společnosti svoji hegemonii, nehledě na jakékoliv ideologické, kulturní, sociální nebo dokonce policejní bariery. Pouze lidé sjednocení chudobou dokáží efektivně vzdorovat spektáklu.

To je také důvod proč na konci padesátých let zvítězila linie generálního tajemníka Chruščova na výstavbu „gulášového komunismu“ do roku 1980. Jen co se ekonomika SSSR stala minimálně přebytkovou a dokázala definitivně opustit přídělový mechanismus, okamžitě vyvstala jednoduchá otázka, kam nasměrovat tento přebytek. Na další práci na průlomových technologiích, na pokusy posunout stávající hranice možného, nebo – na vytvoření „společnosti spektáklu“ za cenu těchto přebytečných zdrojů a podle sovětských šablon.

Nakonec zvolili tu druhou variantu a rozhodli se vybudovat v SSSR svoji ersatz spotřební společnost a doprovodit ji podobně ersatz „společností spektáklu“.
Jak si ještě pamatujeme, spotřeba se podle západních měřítek zadařila pouze průměrná, kdežto spektákl – slabý, se špatným dějem a mizernými herci.

past4
Ne, lidé zůstali stejní, změnili se pouze nepatrně.

Když tu náhle, někdy koncem šedesátých let, zmizelo všechno to, co posouvalo zemi vpřed. Zmizel Měsíc, zmizelo osvojení Světového oceánu, zmizely dobré filmy a veselé písničky, zmizela idea, a ideologie se pomalu začala rozpouštět v každodennosti a každodenním hledání něčeho „naprosto nezbytného, nedostatkového a, pokud možno, – z dovozu“ (Jé, vy máte taky polskou soupravu? Já jsem za ní dal o 25 rublů navíc…“). Spektákl, v jeho pozdněsovětské variantě, nabídl lidem tutéž „pevnou čínskou zástěnu“ iluze rozmanitosti a přeludu dostatku, ale současně zbavil svět v redakci SSSR jakéhokoliv smyslu a nahradil ho banálností a prázdnotou.

V určitém okamžiku však sovětská varianta „společnosti spektáklu“ začala prokluzovat. Lidé zbavení idejí mohou po dostatečně dlouhou dobu spotřebovávat žvýkačku spektáklu, ale nakonec také začnou klást nepříjemné otázky. Stejně jako náboženství nedokázalo zabránit lidem, aby si do svého světa vpustili industriální způsob života, tak ani „společnost spektáklu“ nedokáže zabránit příchodu následujícího levelu.

S počátkem nástupu industriálního světa bylo náboženství nuceno se měnit. Reformace, „protestantská etika“ – to všechno byly vynucené kroky. Bohužel, klasické nedělní kázání nedokázalo lidi udržet mimo rámec zbožně-peněžních vztahů – a v důsledku bylo nutno vymýšlet takovéto „náhražky“ a „hybridy“, které umožnily stáhnout Krista z oltáře přímo do chrámové předsíně a posadit ho mezi penězoměnce.

Zda to bylo dobře, nebo špatně – není předmětem tohoto článku.

Ano, můžeme neustále diskutovat o tom, že Rusko zachrání jedině pravoslaví. Dokud ale bude pravoslaví v životě průměrného Moskvana nebo Novosibiřana zaujímat místo v rohu místnosti o vánocích – v ideologii ruské společnosti se nic nezmění. Dokonce v Německu, kde je „kinder, kuche, kirche“ podstatně silnější, než v Rusku, mají následující anekdotu:

Stěžuje si jeden pastor kolegovi na netopýry na zvonici. Všechno poserou, nedají se nijak vystrnadit, nic nepomáhá. A kolega mu povídá: tak je biřmuj, a už nikdy víc je v kostele neuvidíš.

Vysvětlení anekdoty, kdyby něco, je zde: http://d3.ru/comments/352670/

Tamtéž jsou i zajímavé informace o tom, proč dnes v Německu podíl ateistů dosahuje 52% (v Rusku se za ateisty považuje pouhých 6,8% obyvatel).

A proč jsou zbožně-peněžní vztahy mnohem silnější než ideologie nebo náboženství.

Stačilo by zavést (jako v Německu) církevní desátek – a hle, ateistů bude hned nadpoloviční většina obyvatelstva.

Čím že tedy porazil kolektivní západ pozdní SSSR? No dobře, ztratili ideologii.

No, nedokázali vytvořit svou vlastní kvalitní společnost spektáklu, jejich vlastní zboží bylo špatné a neodpovídalo potřebám.

No ale byly dostupné mateřské školky, bezplatné školy i university, dobrá medicína, solidní bydlení?

Proč všechno tohle (a ještě kosmos, a osvojení hlubin a nitra Země, a armádu, a námořnictvo, a vážnost ve světě) – všechno vyměnili za pozici „benzinové pumpy“ a země která čím dál tím víc závisí na produkci prvotního zpracování?

A proč dnes, nehledě na to, že „nepřítel je před branami“, situace s mobilizací ekonomiky nic moc nejde?

Takže, za prvé, v Rusku nevznikl obraz „ideálu“, nějakého toho „města na kopci“ nebo „tajemného města Kitěž“, kam by se dala vetknout vlaječka „cíl cesty“ ve virtuálním navigátoru.

Již jsem uváděl, že pro mě neexistuje větší hodnota, nežli hodnota lidského života. A právě ukrajinské události vrhly světlo na vztah současného Ruska k hodnotě lidského života.

past5
Všechny pokusy racionálně vysvětlit cesty Ruska v ukrajinských událostech z nás činí obyčejné statisty „společnosti spektáklu“. Je pro nás výhodné, aby Krym byl Rusko?

Samozřejmě. Námořní základna, teplé moře, majestátní hory.

Bombardér Tu-22M odstartoval z letiště Belbek – a může to mydlit přímo do Incyriliku. A Bosporský průliv je v dosahu dokonce i pozemního komplexu „Bastion“. A není třeba nikoho žádat o povolení.
Stejně tak racionálně lze objasnit i pozici Ruska ve vztahu k Donbasu. K čemu je Rusku Dombas? Svého uhlí má Rusko dost, metalurgické závody – jsou staré harampádí a veteš, struktura obyvatelstva – odtrhněte a zahoďte. Bytový fond se rozpadá ještě z dob pozdního SSSR.

Jaký se tam dá udělat spektákl? Pouze spektákl občanské války.

Ovšem, jak již bylo zmíněno, právě pokus SSSR racionálně „dohnat a předehnat Západ“ v úrovni materiálního blahobytu vedl k jeho zákonité prohře.

A dnes Rusko dělá tutéž chybu. Zkouší racionalizovat svoji volbu.

Krym se, bez přehánění, stal ztělesněním „ruského snu“. Snu o spravedlivém světě, kde je nakonec zlo potrestáno a dobro na posledních stránkách knihy vítězí.

Téměř dva miliony lidských životů nebyly vrženy do pekla války – mohou klidně spát, nerozptylujíce se blízkou kanonádou.

Donbas se pro Rusko stal protikladem tohoto snu, stal se zkouškou pevnosti.

Málokdo si uvědomuje analogickou konstrukci „amerického snu“. Když jsem v besedě se svými americkými přáteli, kteří příliš nechápali co se to na Ukrajině děje, položil jednoduchou otázku: „Kdyby dnes znovu začala mexicko-americká válka a Mexičané by znovu obklíčili Alamo – přemýšleli byste o tom, zda je racionální pomáhat státu osamělé hvězdy? Dokonce i kdyby podle vás před 25-ti lety nadělali spoustu všelijakých chyb při vyhlašování své nezávislost?

Američané odpověděli naprosto jednoznačně: ano, pomohli. Bez jakýchkoliv podmínek a omezení.

Jestliže Rusko, které má dnes všeho všudy 146 milionů živých duší – proti 300 milionů USA, 400 milionů Evropské unie, miliardy Indie, miliardy a půl Číny, dosud nepochopilo, že jeho lidé – jsou to nejcennější co má, ta nejvyšší hodnota, kolem které je třeba vytvářet veškerou ideologii, pak nemá šanci přežít v budoucím světě.

Jeho cesta povede na zadní dvorek společnosti spektáklu. Cizího spektáklu.

Který, mimochodem je dnes blízko svému zakončení – stejně jako obklopující nás globální geoekonomický svět, spotřebitelská ekonomika a laciná energie, která bude brzy nahrazena svým protikladem…

Co dělat dál? To si musí rozhodnout Rusko samo. Toto rozhodnutí za něj nikdo neudělá.

Reklamy

38 comments

  1. Janika

    Děkuji, Hamilbare, za překlad článku, jehož téma navazuje na předcházející bouřlivé diskuze tady mezi Tarasem, kchodlem, saxem a dalšími. To, že racionální volba je pastí, by na první pohled dávalo za pravdu Tarasovi. Ale jen na první povrchní pohled. Ve skutečnosti je tomu myslím jinak.

    Pokud se Putin (a jakýkoliv jiný vůdce) rozhoduje racionálně, může prohrát jen proto, že se za něho nepostaví iracionálně uvažující obyvatelstvo. Které by v tomto konkrétním příkladu šlo raději emotivně do boje. Střemhlav a hlava nehlava, bez ohledu na následky (i světovou válku). Putin samozřejmě strašně riskuje, může ztratit podporu. Čehož samozřejmě využije nepřítel k jeho sesazení, a samozřejmě k tomu vyrobí důvody jiné.Žápad nemůže dost dobře vyvolávat nespokojenost obyvatel Ruska s Putinem proto, že Putin nejde do války se Západem :-), ale to jen na okraj.

    Proto by rozumný vůdce měl svou racionální volbu předkládat jako ten emocionální sen.

    V tomhle je Ukrajina oproti Rusku vepředu a Rusko by se od ní mohlo učit. Jenže v tomhle případě jde i o to, že na zblbnutí obyvatelstva „snem“ vyvolání fanatické a zběsilé nenávisti k jiné entitě nemá každý žaludek.

    • Tribun

      Vždyť to už tady bylo, nebo co jiného byl nacismus? Mystické třeštění Hitlera, racionální rozhodnutí elit a emocionální sen Němců. Výsledek? Pro lidi katastrofa, pro maskota smrt a pro racionální elity v podstatě úspěch.

    • Sio

      Racionální … co je SKUTEČNĚ racionální volba? Skutečně racionální volba je o rovnováze. Do úvah je potřeba pojmout velké množství faktorů, stanovit jejich váhu a hledat kompromis mezi nimi, který povede k optimálním výsledkům.
      Zkusme to přirovnat k receptu na guláš. Vybrat správný druh hovězího, svíčková se do guláše nedává a samá šlacha to také být nemůže. Bez soli – špatně, mnoho soli – ještě hůř. A podobně s cibulí, paprikou, pepřem a dalšími ingrediencemi. A tomáme jen poměr komponentů. Co jejich tepelná úprava?
      Chci tím říci, že vlastenecké emoce jsou součástí úvahy. Pokud je vyloučíme – nedosoleno, pokud je vybičujejeme – přesoleno. Obojí bude mít fatální důsledky. Od Ukrajiny se Rusko rozhodně poučit nemá, tak je nejen přesoleno navíc i přepepřeno. Ten guláš, co si tam navařili jim moc chutnat nebude. První ochutnávky si už užívají, jen se zatím tváří, že je skvělý.
      Nemohu to prokázat, ale myslím, že Putin tlačí podporu pravoslaví ani ne tak proto, že by sám věřil, jako proto, že si je vědom, že to pomůže a nejen němu. Lidi se musí něčeho chytit.
      Sokrates měl prý krédo vyjádřené jedním slovem, znělo tuším sofrósyné nebo tal nějak, na to jsou tu větší znalci. Josef Toman ve svém lahodném románu o tomto gigantovi ducha to překládal jako „uměřenost“. A já si myslím, že se jednalo o uměřenost ve smyslu vyváženosti. Ne bipolární, ale multipolární. Tak jako u guláše. Má to univerzální platnost.

      • brtnikvbrlohu

        To Sio – dávám palec nahoru hlavně za předposlední odstavec.

  2. taras2

    Janiko, nechtěl bych tady znovu rozfoukávat vášně, bylo už řečeno vše, myslím ale, že se mýlíš v tom, že moje kalkulace není racionální, že je spíš přes city. Nikoliv. Oba ty náhledy jsou racionální, mých oponentů pak více cynická (nechat Evropu, aby si vyžrala ukrajinský krach a nezasahovat), ale mně – kromě zastavení toho tragického zabíjení – šlo o konečný, úplně poslední důsledek ukrajinského tyjátru, tj. nainstalování amerických základen a raket těsně k hranicím Ruska. protože to bude zamenat válku, velkou a asi poslední, nebo kapitulaci Ruska před natoidní sebrankou. Pokud to poslední je ale pro Rusy přijatelné, tak prosím, můžou se odevzdat na stříbrném podnose a do slovanské široké pusinky naaranžovat citron.

      • taras2

        Tyhle hysterické slinty, které předvádí pučistická kyjevská sebranka ústy svých představitelů, mají jediný výsledek: Rusko ani opolčenci s nimi už nebudou jednat a řešení se odehraje skrze tanky. A zase: je třeba rozhodnout, jestli za tímhle odříznutím se od politického řešení stojí chladný kalkul a za ním pařát CIA, nebo jestli to je výsledek grandiózního kreténství, které Kyjev už rok předvádí. Nejsem schopen se přiklonit k nějaké z alternativ.

        • Kamil Mudra

          Já myslím, Tarasi, že v tom kalkul CIA hraje roli větší než malou. Prozatímní cíle toho snažení jsou nejspíš dva:
          1) Buďto donutíme Rusko aby pustilo Ukrajinu do té míry abychom z ní do něj mohli šťouchat klackem,
          2) Nebo Rusko donutíme aby ji „vzalo pod svá křídla“ celou a pak do něj budeme šťouchat klackem z Polska, které je ovšem členem NATO a bude mít kvůli „okupované“ Ukrajině své „oprávněné obavy“ a dožadovat se u NATa „zastání“.

          Tím hlavním cílem je ovšem proměnít Evropu ve válečné pole, v kotel pod který by mohly USA „jen“ přikládat, aniž by byly s Ruskem oficielně ve válce, vzdychajíce při tom „jak je jim to trapné a jak rády by se vyhnuly vojenskému řešení“.

          Půdu pro to připravují užiteční idioti jak pisálkovského tak i politického druhu a na tom jak idiotské řeči vedou vůbec nesejde – i tak to bude vždy použito. Dokud bude s touhle strategií Evropa idiotsky spolupracovat tak to nemá žádné řešení, protože to jediné které existuje je: vypráskat amíky zpátky za oceán a začít na svém území samostatně rozhodovat ve shodě se zdravým rozumem.

          • taras2

            Ano, hlavní cíl Ameriky je držet Rusko a Evropu od sebe, protože evropský ekonomický potenciál (plus půl miliardy lidí) spojený s ruskými surovinami, rozlohou a jadernými zbraněmi, to by rázem odsunulo USA na druhé místo na světě, nebo minimálně s nimi srovnalo krok. Blbé je, že v čele EU jsou podměrečné figurky typu Rumpála, Eštonky či trockisty Barrosa, přičemž v jednotlivých zemích to není s hlavouny lepší. Jsou to všechno lidi bez státnického formátu a je zajímavý, že se množí geometrickou řadou. Viz náš Bohuš.

            • Kamil Mudra

              Kdyby jen OD SEBE, tak by to ještě nebylo tak zlý. Jenže ono jim jde o to aby si Evropa s Ruskem začala dávat do držky a makají na tom dost odhodlaně skrze všechny figury co mají ve hře. Fakt mne docela děsí ta bezmocnost s jakou tomu prostý člověk může jen přihlížet. A vlastně ne jenom ten řadový občan ale i kterýkoli z jím zvolených zástupců, kterému ještě zbylo v hlavě trochu zralého rozumu a vidí okolo sebe v jak zoufale malé je menšině.

  3. goliast

    to je moc filosofické. Vemte si co slyším a čtu :nejnovější př.: jak religionista Putna prohlásí Pussy Riot za pokračovatelky tradice jurodivých starců http://video.aktualne.cz/dvtv/zemanova-vyzva-ma-hnedorudy-smak-rika-putna/r~1b087426a64211e4aff10025900fea04/ / k tomu bych chtěla dodat, že Putna mi v tom vystoupení asociuje něco zlého a zákeřného – nechci napsat potkana rovnou/ nebo Ján Simkanič píše o Václavu Cílkovi, že je to venkovský tlachal – článek ,,Mluvím, tedy jsem,, proto že se mu nelíbí kolapsy systémů a hlavně to, co řekl o islámu /popravil ostatně i Bártu, Kellera a Robejška jedním vrzem, což vzbudilo nadšené křepčení u novinářů spřízněných s Mitrofanovem/ nebo si čtu jednostranně nenávistné výlevy proti Zemanovi, tak potom mi ty emoce brání v racionální volbě, když mám pak volit. Prostě se mi vytvoří blok. Kdo z Vás ho umí překonat raciem? To by mě teda fakt zajímalo.

    • merlin

      A teď si představme, že nepůjde jen o obtěžující irritující kydy nějaké skupiny, ale že mi někdo zabije někoho blízkého / třeba vnoučata/ a tato skupina, které mám i tak plné zuby, se to pokusí ideologicky zdůvodnit případně zbagatelizovat a racionalizovat pro jiné. A ještě na tom třeba vydělat.

    • taras2

      Tak tohle je na článek, odpověď na vaše otázky, merlin. Co kdybyste ho napsala?

      Co se Putny týká, je slizký jak úhoř, odporný i svým infantilním, nedonošeneckým zjevem, a zároveň – přes tu hru na intelektuála – hloupý. Nemám Veselovského zrovna v oblibě, připadá mi příliš afektovaný a křečovitý, ale povedlo se mu dostat Putnu zcela jednoduchou až primitivní otázkou (srovnal Karibskou krizi s Putnovým vyhlašováním práva pobaltských zemí na členství v NATO a na umístění jaderných zbraní na svém území) do argumentační krize, ve které se zmohl jenom na to, že není na Kubu odborník. Málokdy se vidí taková blamáž.

      Stejně tak Simkanič, jeho způsob polemiky s Cílkem je postaven na principu „říká blbosti, ale já se nebudu zabývat tím, abych je argumenty vyvrátil“. Typická ukázka (Simkanič): „Krystalicky je to vidět na jiné (Cílkově) větě. „Já si myslím, že je možná víc chaosu a dysfunkčnosti než bejvávalo, což není nic nového v evropské historii.“ Pokud tím chtěl Cílek demonstrovat jazykový jev zvaný oxymorón, zvládl to s přehledem. Pokud mělo jeho tvrzení větší ambice, bohužel dopadlo jako nesmyslný blábol.“ – A nic, víc, je to nesmyslný blábol, ale proč, to si Simkanič nechal pro sebe.

      Takže – odpověď na vaši otázku – myslím, že je docela dobře možné oddělit antipatie od racionálního posouzení toho, co ta nesympatická osoba říká, i když člověk podvědomě víc přitlačí na pilu, viz to moje „odporný i svým infantilním, nedonošeneckým zjevem“. Navíc mám ten dojem, že nesympatické osoby pronášejí nesympatické projevy, je to (samozřejmě ne vždycky) spojeno v dialektické jednotě. Viz Jaceňuk.

      • merlin

        Jaceňuk je daleko víc potkanově lasičkovatější než Putna, to je fakt. Putna je proti němu fakt jen malý upocený vegetativně labilní myšák, kdežto Jaceňuk je něco mezi kunou a potkan a kape krev už i po vouskách, má od ní červenou hubu, v zoubkách uvízlé nahnilé masíčko , drápky s tlapičkama taky do ruda a hnědavo červené skvrny na kožíšku – a ve sklepě zavřených pár potkanů z cizí bandy k přesnídávce jako malé intermezzo. Jen flusanec neřku-li kousnutí Vás otráví, vysoce toxický hlodavec.
        Když to zkrátím, podlá veš, co chce chlastat krev.
        ten poslední odstavec – fakt nevím, znám na první pohled sympatické hezké lidi zjevem a jsou jinak v bližším styku pěkně hnusný, naopak ne každý, kdo vypadá jak potkan, kouše a je Jaceňuk čili zjev mnohdy klame.

        • Kamil Mudra

          Potkany do toho netahejme. Na rozdíl od člověka ze sebe nenechají dělat užitečné idioty a řídí se vlastním rozumem. A navíc jsou mnohem hezčí než Jaceňuk s Putnou dohromady.

          • dixi

            Potěšilo mne, že nejsem sama, komu ti dva připomínají potkany,spíš krysy, ale pro ta zvířátka je to urážka.

        • Sio

          Že vůbec s takovými kreaturami strácíš čas. To co píšeš, je pro mě vyřešená otázka. Jaseňuk, Putna, Mitrofanov … podlé existence schopné pro pochvalu páníčka vraždit bez mrknutí oka.

    • vittta

      Ježišmárijapano….
      Tak jsem si toho Putnu poslechl…
      Merlin,jestli to není nevhodné….je podle Vás ten člověk duševně zdráv?
      Chudák Veselovský chvílemi propadal úplné depresi, protože si rozhodně všiml,že proti němu nesedí normální člověk ale regulerní šílenec.
      A jak falšoval historii…resp.ukazoval,že jí naprosto nechopil.
      Hned někde na začátku třeba..že Britové se spojili s Ruskem (velkým zlem ) v r.1941…
      Ale kde-pak,milej Putno.
      Ti se s nimi spojili velice záhy po jejich podepsání smlouvy Molotov-Ribentrop a přesně se s nimi spojili17.9.1939,když SSSR vtrhl do Polska a Britové jim nevyhlásili válku.
      A vyhlásit jí měli na základě té samé smlouvy, podle které jí vyhlásili Německu.
      Nebo že se Němci kají a Rusové ne…
      No,je tady takový detail,který Putnovi unikl,totiž Němci tu vláku prohráli a Rusové vyhráli.
      Kdyby Němci vyhráli,tak bych si o nějakém jejich kajícnictví dovolil velmi silně pochybovat.
      A toho tam bylo plno…
      A jako muž jsem měl obrovskou chuť,ho do toho jeho buzerantského ksichtu několikrát silně udeřit pěstí…protože co je moc,to je moc….
      No to už je mi jasné,proč ho Zeman nechtěl jmenovat…to by mu totiž musel podat ruku a to by asi dokázal jen málokdo!

      • merlin

        Putnu asi štvou jeho vlastní furie, moc vyrovnaný mi tedy nepřijde. Nevím co na to Brtník. O nenávisti k Zemanovi nemluvím, ta je pochopitelná, že nic neví ani spíše asi nechtěl vědět o Karibské krizi, protože se mu to v tu chvíli nehodilo, je smutné ale napasovat jurodivé starce na Pussy Riot je vrchol ekvilibristiky se smybilikou i na religionistu.

        • vittta

          Jak on ožil…když přišla řeč na Pussy.
          To si celou dobu připravoval a už se bál, že na to ani nedojde.
          Ten tam ty jurodivé starce přímo nacpal..Pussy Riot o tom vůbec nevěděly, museli jim to říci…(tak nějak to vyjádřil)

      • taras2

        Není to hezký, není to humánní, ale přesně tohle jsem si myslel, když jsem to video sledoval, vittto. I když pěstí ne, to je jako bít ženskou, tedy spíše profackovat, to se prý smí i s dámami, teď už nevím, jestli to říkala Janika nebo Merlin.

        • vittta

          No jo..hezký a humální…jenže kdo to má vydržet…skutečně byl odpudivý po všech stránkách.

        • merlin

          to jsem já nebyla. Ale profackovat dámu s konverzním záchvatem je určitě jedna z možných variant jeho ukončení :-)

          • brtnikvbrlohu

            .. se zaručeným výsledkem – ještě jako alternativa kbelík ledové vody.

    • Janika

      „potom mi ty emoce brání v racionální volbě, když mám pak volit. Prostě se mi vytvoří blok. Kdo z Vás ho umí překonat raciem?“

      Tak to máte pravdu, merlin, v případě jmenovaných pánů se taky nepřekonám. Ale v případě potkanů je možné ty sympatizující emoce vzbudit, tohle je příběh, který měla na svém blogu přítelkyně Kojota: :

      Po dvoře šli dva potkani. Lidé jednoho zastřelili. Ten druhý zůstal na místě vedle svého druha. Když lidé přišli blíž, viděli, že ten potkan je slepý. Držel slámku, za kterou ho ten druhý vedl…

      • merlin

        já někdy nevím jak ztvárnit pocity do slov. Tak si vypomáhám příměry. jinak nic proti potkanům jinak nemám, dva jsem několik let jako dítě měla a spali se mnou :-)
        P.S. T o je i pro Kamila Mudru

    • Rehbergus

      Putna mne hodně moc pobavil. V jeho postavičce se snoubí náramná bystrost s do nebe volajícím hovadstvím.

  4. vittta

    Já jsem si to musel přečíst několikrát-hlavně ten konec.
    Vůbec nemám podobné články rád.
    Cosi „velkého“ v nich jakoby jen čeká na odhalení,ale odhalit si musí každý sám.
    A kdyby někdo najednou vykřikl „ten pán na sobě nic nemá“?
    Tak byla chyba Ruska převzít Krym,nebo nebyla?
    Ruský sen je jedna věc a veledůležitá až klíčová základna ruského námořnictva je věc druhá.
    A kdyby Rusko Krym nepřevzalo, už by tam byli uhnízdění Američané.
    A nikdo by se na nějaké ruské sny neptal.
    A ke Krymu patří pozemní přístup..obyčejné strategické hledisko.
    Může se jistě váhat,jestli ten pozemní přístup stojí za tu práci, a za ta rizika, jenže když tam čistě náhodou pučité začnou vraždit etnické Rusy a jejich sympatizanty a zákonem zakazovat jejich jazyk, váhání dostane poněkud jiný rozměr.
    Strategický cíl a záchrana ruského obyvatelstva jsou najednou dvě mouchy na jednu ránu.
    A jak to tam je psáno?
    Není nakonec to největší bohatství Ruska v jeho lidech?
    A nechat 10 000 000 duší zničit (ne zavraždit-ale zničit,jak by si etničtí Rusové mohli vážit Ruska,které by se na ně vykašlalo?) jen proto,aby se neprovokoval někdo jiný?
    Článek tak úplně přesně neříká,co by mělo Rusko dělat-jak jsem napsal v úvodu.
    Podle mě je ale otázka trošku jiná.
    Nejde o kecy o racionalitě a iracionalitě…
    Jde o volbu,kterou Rusko buď mělo-a nebo nemělo.
    A podle mě jí nemělo a udělalo jenom to nejnutnější,co udělat mohlo.
    Zachránilo si vlastní krk.
    Jak se bude situace vyvíjet dál,nikdo neví.
    Ale akutní zásah byl dle mého nutný a houby záleží na filosofickém pohledu jeho racionality.

    • Janika

      „Cosi „velkého“ v nich jakoby jen čeká na odhalení,ale odhalit si musí každý sám.“
      No a to se mi právě líbí, vittto, že se problém jakoby prohrábne a pootočí a přivede k zamyšlení. Hledání jasných odpovědí je asi chyba.
      V tomhle případě mi to pomohlo pochopit jedno z úskalí Putinova rozhodování – nestačí, že se on sám rozhodne racionálně správně. Vždy´t on opravdu možná zachránil svět před velkou válkou, prozatím. Přesto ho možná vlastní lidi, které zachránil, „zabijí“. Protože jim nenabídl emocionální ideu.

        • vittta

          Kromě toho stejně neměl na výběr. Lidé na své vládce svedou všechno zlé, na všechny, nejen na Putina.
          To jsou ty „koruny královské“ , které tak tíží.

        • vittta

          A budeme to ještě umět?
          A aby to nakonec nebyla nějaká neočekávaná příčina.
          Odejdou Amíci a začnou se angažovat Němci, utržení ze řetězu.
          To jeden nikdy neví, co bude.
          Podle mě jsou v každé zemi jakési „buňky“,které čekají na vhodnou příležitost.
          Srbové s Chorvaty se měli také děsně rádi…a jak byla příležitost, dali se do sebe, co to dalo.
          A Švýcaři jak se milují….a Němci s Francouzi, Valoni s Vlámy…kde pak, ti jsou vyspělí…
          Zlatý voči!!!
          Jak přijde vhodný okamžik, celá tahle potěmkinova vesnice se položí jak domeček z karet.

          • Kamil Mudra

            Jestli to budeme ještě umět je správná otázka, vittto, ale určitě by skončilo to „o nás bez nás“. Každý, kdo by chtěl v Evropě válku vyvolat, by věděl že se před ní nikam neschová, což by bylo přece jen o něco víc „na tělo“, než u amíků, kteří by válku v Evropě jen sledovali v TV coby reality show a řešili své domácí problémy „přiměřenou redukcí přebytečné populace“.

  5. Astr

    A zatim co vy zde theoretizujete, situace se dal odviji:-(


    a take takto,
    Lide i v CR by meli vedet jakou podobu tato obcanska valka ma a jaky ma dopad na obycejne lidi:
    To jsou zabery ktere sdelovaci prostredy EU neukazuji:
    Zaslete take Kocabum a knizatum co maji k lidu nejblize