Savčenko začala rozbíjet chuntu už na letišti – agentka Putina v akci

Napsal mikle1
Překlad Janika, převzato odtud.

„Seru na to, jestli jsou hrdinové – ale smrad bude v parlamentu.“

Jako neřízenou střelu ji prostě Vladimír Putin hodil přímo do vedení chunty.

Počet obětí je nemožné spočítat, teprve začala skákat.

S takovým hysterickým postojem a touhou zabíjet všechny, kteří s ní nesouhlasí Savčenko sežere všechny kolem ještě v tomto roce. A padne kulkou nepřítele na bojišti. V hlubokém týle.

Reklamy

32 comments

  1. Nerevar

    Pokud nepatří do ústavu, možná se musí stylizovat.

    (Dotaz na okraj: dneska už se nepíše „junta“?)

      • Nerevar

        Název nechte být. Spíš mi to připomíná časy dávno zašlé, když se ve zprávách o událostech v Chile vyslovovalo „chunta“ i „junta“ a jednosznačně jsem nebyl zdaleka jediný, kdo v tom měl guláš. S fonetickým zápisem slova jsem se znovu setkal až po převratu na Ukrajině. Jako by se někdo usilovně snažil udělat z nositelů nesprávných názorů když už ne agenty Kremlu a FSB, tak alespoň lidi chabého rozhledu.

        • Janika

          Já jsem při těchto změnách pravopisu, kdy někdo honem honem zavede nějaké pravidlo vycucané z prstu, dost tolerantní. Je hrubka opravdová, porušení pravidel léta platících a neměnných, a pak volnost volby, která jazyk zároveň utváří. Werich s Voskovcem například úmyslně vyslovovali Villona „vilon“ a ne „vijon“, zrovna tak někdo píše filosof a jiný filozof.

          • Nerevar

            Už ztrácíme přehled nejen o změnách pravopisných pravidel a zvyklostí.

            • Janika

              Přehled nikdy nebyl, o ničem. Vzpomeňte na Kafku: „Kde by se v tomto světě vzal čas na přípravu…“

          • tresen

            Já jsem žila v představě, že výslovnost Villonova jména je výjimka z pravidla a že tam to ‚j‘ nepatří. Naočkovala mě tím moje stařičká učitelka, ke které jsem chodila na soukromé hodiny. Byla to ona prateta, kvůli které jsem tu s kýmsi před časem hádala.

          • MaB

            Tak i tak :)
            V moderní francouzštině se Villon vyslovuje [vijɔ̃], jako « pavillon ». V la Ballade finale du Grand Testament, básník dává do rýmu své jméno se slovy jako « carillon » et « vermillon » , chce tedy, aby bylo vyslovováno [vijɔ̃]
            Ale i starofrancouzská výslovnost (15.stol.) Vilon je možná. (vlastním jménem François de Montcorbier,)

            Ve slově filozofie si nemohu zvyknout na „z“ , Etymologicky ze staré řečtiny philein : « milovat » ; sophia : « moudrost » vyžaduje podle mne „s“, tak tedy filosofie .

            • tresen

              Já taky vždycky zatrnu, když slyším „diskuze“.
              Ale beru to tak, že jsem druh určený k vyhynutí.

              • Nerevar

                Jsem opravdu rád, že už nemusím do školy, a mohu si dovolit tu bezzubou revoltu. Tak zvaná „nová Pravidla“ byl jeden z mnoha atentátů na jazykovou kulturu u nás.

              • mistralius

                nemusíš se starosvěstsky orosit, říká se tomu morfologický princip, „piš jak se to vyslovuje“

                • mistralius

                  dlouho se třeba říkalo „bez kurzu“, tedy dle logiky „piš stejně ve všech pádech“ bylo připuštěno psát „kurz“ – jistě se pár pracovníků Akademie věd z toho zhroutilo, protože na ně byl činěn psychologický nátlak

                  • Nerevar

                    … a Miloši Zemanovi na Hradčanech sebrali standardu?

                    • Nerevar

                      Jakože „Leibstandarte“? Ale stejně jsem nikdy nezjistil (ani po něm nepátral) původ slova „standard“. Velmi oblíbené u některých lidí.

                    • mistralius

                      čeština vyslovuje nezněle, neříká se „krev“, říká se „kref“

                      takže to opravování nedouků „standarní“ (ve smyslu „běžné“, nikoli týkající se „červených trenek“) je docela běžné

                      mmch standartní, tedy týkající se standarty zřejmě pravidla českého pravopisu neznají

                • Nerevar

                  Fonetický zápis kdečeho je se snad největší oblibě těší právě u Rusů (co mají dělat, když si musí vystačit s azbukou, že). Myslím, že zdaleka nejsem jediný „pamětník“ kterému tento povinný příklon k „soudobému“ stylu připomíná normalizaci?

                  • mistralius

                    pokrokový americký člověk vyslovuje Jágr jakožto džegr, aby se jeho mozek nezavařil samou námahou

                    • Nerevar

                      Anglosasové se – podle všeho – naučili používat písmo mnohem později než Slované. Co je takový Džordž Wašington proti Džousifovi Stejlinovi? Záměrné komolení jazyků těch druhých mají někteří lidé zkrátka v genech.

                    • mistralius

                      sice vlákno již nestačí, ale „strýček džou“ bylo přízvisko Stalinovi

                      už se zase vynořují z našich televizí příšery o strašném paktu Stalina z Hitlerem, jak si rozdělili nebohé Polsko. Cudně se přitom mlčí o neochotě Británie spolupracovat se SSSR proti Hitlerovi, těsně před touto taktickou smlouvou.

                      Takže v Jaltě to byl již „strýček džou“ a kontroverzní role pana Churchila (čerčila) – to jest, na co sáhl, většinou posral – viz jeho role v Galipoli, je v našich „zeměpisných šířkách“ záměrně ignorována, dokonce se roztahuje na Žižkově před žido-VŠE.

                    • Nerevar

                      Na to bacha, to je přímá cesta do pekel, ta poslední slova.

                    • mistralius

                      židi na peklo nevěří, co já vím

                      lézt do prdele ovšem přisluhovači bohatých židů umí, jelikož nemám jinou šanci než být příslušníkem MÉHO, tj. českého národa, musím na toto upozornit

                    • Nerevar

                      Nějaký Aaron Blumenthal ani Moše Rosenheim mne neznepokojují. Mí nepřátelé mají gójské předky i gójská příjmení. Když něco svedeme na židy, muslimy, vítače, cyklisty, kuřáky … to někomu dělá opravdu moc dobře.

                    • mistralius

                      ovšem znova suše konstatuji, že třeba italskou mafii necharakterizuje to, že jedí špagety z nižní kalábrie (to jsem si zrovna teď vymyslel) ant to že jsou fialoví (teorii fialových lidí myslím tady razili místní židovští sociologové )

                    • mistralius

                      Souhlasím, ale přesto vidím malou naději. Protože nějak cítím, že pan Nerevar je inreligentní a zároveň nikoli naivní bytost: co je PODSTATNÉ: tomu se říká kmenová podstata
                      CO NENÍ PODSTATNÉ: jestli někdo kouří, chlastá, je nábožný apod.

            • Nerevar

              Sice je to naprosto mimo, ale odkud víme, jaká byla výslovnost ve středověké francouzštině? Nebo dokonce v antické latině? Existovalo tehdy něco jako jsou jazykové učebnice (i s výslovností)?

              • tresen

                O autentické výslovnosti antické latiny se pokud vím mnoho neví. Ani není možnost, jak se toho dopátrat.
                U té francouzštiny snad jakási kontinuita a tudíž i povědomí je.
                No ale není to krása, jakými cestami se může ubírat diskuse?

              • tresen

                Ještě dodám k té latině: dnes se prosazuje teorie postavená v podstatě na přepisech latinských jmen do řečtiny. Podle ní byl Cicero vyslovován jako Kikero, Caesar byl Kaisar a podobně.

              • MaB

                Máme připomínky a doporučení gramatiků i autorů z té doby, jak vyslovovat (a psát) některá slova, pro která existují různé výslovnosti v závislosti na regionech či sociálním prostředí.
                Např.:
                o / ou [o / u] :
                 Joachim Du Bellay vyslovoval pourtrait (portrait), ale tropeau (troupeau) ;
                 říkalo se chouse / chose
                 j’ouse / j’ose ;