Nemakačenko

Pokus o odpověď na otázku Nerevara pod předchozím článkem:

Nemakačenko je především líný pracovat ZA PENÍZE. Jinak být líný vůbec nemusí, může být činorodý, pilný, zvídavý a zvědavý v mnoha jiných činnostech, které ho baví a uspokojují. Přesto je současnou kapitalistickou morálkou odsuzován, protože za „poctivou práci“ je považována pouze práce za peníze.

Historická vsuvka:

Nechuť k vykonávání fyzických, dílčích, netvůrčích prací je člověku přirozená a proto k ní musel být vždy donucen.

V době antiky svobodní občané nepracovali, i když měli svá zaměstnání. To neznamenalo, že sami činnost vykonávali, na to měli otroky. Vůbec nejctěnějším zaměstnáním pak byla filosofie.

V křesťanství je sice lenost zařazena mezi sedm hlavních hříchů, ale výklad není jednoznačný. Původně bylo slovo „acedia“ překládáno jako nedbalost s významem lenost-nedbalost k „boží milosti“. Takto líný-nedbalý mohl být i ten, kdo byl světsky velmi přičinlivý a pracovitý.

Idea práce jako ctnosti se v té podobě, jak ji známe dnes, zrodila až za kapitalismu, jehož základní ideologií je pohádka o tom, že bohatství je výsledkem píle a práce, a chudoba pak výsledkem lenosti. Přitom platí pravý opak, bohatý je ten, kdo nepracuje.

Reklamy

41 comments

  1. Kamil Mudra

    „Přitom platí pravý opak, bohatý je ten, kdo nepracuje.“
    Nojo, také si to říkám když občas vidím ty „boháče“ při vybírání popelnic. ;-)
    Není to spíše tak že ten kdo je bohatý nemusí pracovat? I když ani to neplatí univerzálně. Ostatně, i to vybírání popelnic je práce a někdy asi dost krušná.
    Nemakačenko je ten kdo chce dohodnutou odměnu za práci kterou, v rozporu s dohodou, neodvádí. Co si kdo dělá ve svém volném čase, ať už se válí na gauči nebo leze po skalách, je jeho věc.

    • Janika

      Ten vybírač popelnic obvykle žádnou dohodu na práci nemá, takže o dodržování dohody definice nemakačenka nebude.

      • Kamil Mudra

        Nemíchej hrušky s jabkama. Vybírač je o bohatství.
        Dodržování dohody s ním nemá nic společného.

        • Janika

          Ale vždyť ty sám dodržování dohody uvádíš jako definování nemakačenka:
          „Nemakačenko je ten kdo chce dohodnutou odměnu za práci kterou, v rozporu s dohodou, neodvádí.“

        • Jirka

          Pardon, Kamile, ale zdá se že v tom máte docela mrdník…popřít sama sebe už v rámci prvního komentáře a záhy podruhé v diskusi…:-)
          Nicméně „vyšší poslání“ opřít se za každou cenu zostra do něčeho co by mohlo třeba mít i sociální podtext jste splnil a hloubku intelektu (opět) úspěšně doložil, to se musí nechat :-)
          Sorry, nic osobního, teda krom soucitu s povrchnosti (rozumejte: komentar se vaze k obsahu, nikoli k Vám a je míněn žertem).h

        • Kamil Mudra

          Nikoli dodržování ale NEdodržování, Janiko. Uznej že v tom je dost podstatný rozdíl. Rozhodně nebudu vidět nemakačenka v nějakém tulákovi, byť by nesáhl na práci celý život. Pokud nikomu neškodí, je jeho životní styl pouze jeho záležitostí a do jeho vztahu k práci nikomu nic není.

          Pokud se mi však ten tulák nabídne že mi za oběd uklidí dvorek, místo toho si bude povídat se slepicemi, pak se o ten oběd přihlásí a za hotovou práci bude vydávat jakžtakž zametenou cestičku ke kadibudce – bude z mého pohledu nemakačenko.

          Tedy nemakačenkovství přímo souvisí se závazkem odvést nějakou práci. Ano, vybírání popelnic je také práce, budeme-li za práci považovat jakoukoli činnost zaměřenou na její výsledek (tedy třeba i to že si na WC utřeš zadek) ale pokud se ke tvé práci nevztahuje žádná dohoda o jejím provedení, je tvůj postoj k ní pouze na tobě a nikdo nemá nárok tě označit za nemakačenka, byť by byl sebevíc přesvědčen že bys jí mohla odvést kvalitněji a rychleji.

          Takže: a tím se obracím na vás Jirko, ačkoli se domnívám že jste mohl svou práci spočívající ve čtení mého komentáře a následné reakci, vykonat kvalitněji (tím že byste četl méně povrchně a v reakci podrobněji popsal jak se dopouštím onoho popírání sama sebe) nemohu vás označit za nemakačenka, protože s vámi žádnou dohodu nemám. Avšak, pokud by vás to příliš nezatěžovalo, přece jen bych to upřesnění uvítal jelikož ve svých textech sám žádný rozpor nemohu najít.

          • Janika

            Na tvém místě bych to nerozmazávala, Kamile. Je to tady černé na bílém a mě těší, že si toho Jirka všimnul a vyjádřil se k tomu. Já už nemám nejmenší chuť pokračovat v dohadování se s tebou stylem, jaký předvádíš.

            • Kamil Mudra

              Nevím co ti vadí na mém stylu, Janiko, ale samozřejmě nemusíš dělat nic k čemu nemáš chuť. Já tě přece do ničeho nenutím. :-)

  2. MaB

    ad „pohádka, že bohatství je výsledkem píle a práce, a chudoba pak výsledkem lenosti. Přitom platí pravý opak, bohatý je ten, kdo nepracuje.“
    Ano. ŘIká se: Chceš-li se mít dobře, pracuj, chceš-li být bohatý, dělej něco jiného.
    Zcela určitě v drtivé většině případů neplatí, že je chudoba výsledkem lenosti.
    Dá se ale říci, že to „dělání něcěho jiného“ není pile a práce ?
    Viz. Bil Gates, Mark Zuckerberg aj.
    A kolik lidí se má, diky jim, dobře ?

    • Janika

      Možná spíš než o píli a práci jde v těch ojedinělých případech o nápad? Pak samozřejmě o práci, ale tvůrčí, vlastní, nikým neurčenou, pro sebe. Jako ten Exupéryho kopající galejník ve srovnání s hledačem zlata (přesné znění teď nevím).

      • Kamil Mudra

        Myslím že Exupéry jen konstatoval že je rozdíl mezi tím jestli kopne do země otrok nebo hledač zlata. Ale také si nepamatuji přesně jak to bylo řečeno. Nijak nepopírám že je rozdíl mezi prací tvůrčí a takovou která je člověku pouze přikázána.
        Ale existuje plno netvůrčích pracovních činností kdy lidi prostě musí spolupracovat a na tu spolupráci nelze nahlížet jako na cosi méněcenného ve srovnání s takovou prací kterou člověk dělá jen pro sebe. Člověk může cítit uspokojení i z vědomí že se účastní budování/udržování něčeho důležitého i když přitom vykonává nějakou dílčí nezáživnou stereotypní činnost. Je to hodně o přístupu.
        Ten kdo si umí říci: „Vším čím jsem byl – byl jsem rád.“ má napůl vyhráno, protože opravdu nesmyslných prací je hrozně málo.

        • MaB

          Tak jste mi, Kamile, po letech pripomnel Písně otroka :)

          Čest práci každé, která dobro plodí,
          nechť mává kladivem neb řídí pluh,
          ať prachem, blátem lopotně se brodí,
          či perem vzletným ať ji koná duch,
          když vodítkem jí nejsou sobců chtíče
          ni zištná lest —
          té práci péra, pilníku a rýče
          buď stejná čest!

          • Kamil Mudra

            A proč otroka? Podle mne to lze vztáhnout na práci kohokoli.

            • MaB

              Proč otroka ?
              Protože autor Písní otroka, Svatopluk Čech, měl pocit, že se národ cítí zotročený a ponížený. Chtěl mu v nich dodat naději a povzbudit ho v boji za jeho práva.
              Ó krásné heslo, velebné a svaté,
              jež střásá s šíjí rabské řetězy
              a rozmetává duté modly zlaté
              a nad zlobou i šalbou vítězí.
              Zář jitra nového nad lidstvem vznítí
              ta blahá zvěst,
              až svorně celým světem bude zníti:
              Buď práci čest!

              Podobně jako o 20 let dříve v L’Internationale Eugène Pottier po krvavém potlačení komuny (1871). vyzývá hladovějící dělníky ke vzpouře proti sociální nespravedlnosti.

              Otroci, vzhůru k cílům svým!
              Již chví se světa základ vratký,
              my ničím nejsme, buďme vším!

  3. tresen

    „Nemakačenko je především líný pracovat ZA PENÍZE. Jinak být líný vůbec nemusí, může být činorodý, pilný, zvídavý a zvědavý v mnoha jiných činnostech, které ho baví a uspokojují. Přesto je současnou kapitalistickou morálkou odsuzován, protože za „poctivou práci“ je považována pouze práce za peníze.“
    Dá se z toho tedy vyvodit, že když je někdo pilný a činorodý a nechce za svou práci peníze, je za to dnes v rámci kapitalistické morálky odsuzován?
    To je dost překvapivá teorie. Já jsem se spíš setkávala s výkladem, že činorodost není nemakačenkům vlastní ani náhodou. Že se nepřetrhnou ani v domácnosti, natož v nějaké dobrovolnické činnosti pro jiné. Ani s náruživostí věnovanou koníčkům to moc dohromady nejde.
    No ale třeba se vám ten inovativní pohled podaří prosadit, Janiko, kapitalistická morálka ty pilné dobrovolníky nakonec přece jen ocení a slovo nemakačenko se stane pochvalou.

    • Janika

      „když je někdo pilný a činorodý a nechce za svou práci peníze, je za to dnes v rámci kapitalistické morálky odsuzován?“
      Asi ano. Znám lidi, co by pracovali, práce jako taková jim nevadí, neskousnou ale zaměstnanecký poměr. Takže končívají všelijak, i odsuzováni a opovrhováni. Nebo mají štěstí a rodina je podrží.

      • Kamil Mudra

        Nu, já sice těmi lidmi neopovrhuji ale vidím, v tom jejich neskousnutí s všelijakými konci, stopu nezralosti. Na zaměstnaneckém poměru není nic špatného, pokud se odehrává pod rozumným vedením, které nejen dobře řídí ale také dovede (nejen finančně) ocenit poctivou práci. Člověk může být i světově uznávaným chirurgem, kosmonautem, badatelem či divadelní hvězdou… a přitom zaměstnancem.
        I takový dobrodruh jako Buffalo Bill byl, v dobách své největší slávy, zaměstnancem Kansaské pacifické dráhy.

    • Hudec

      Tak. A obávám se, že „pilní dobrovolníci“ mají často tendenci vnucovat svou činnost okolí, které o ni zhusta vůbec nestojí. Příčí se jim ovšem konat to, co by po nich někdo chtěl. Poněkud netržní strategie, leč zdá se stále úspěšnější. Příkladů „něurekom“.
      Dosti dekadentní společnost, která to přijímá, jeví se mi.

    • MaB

      „Nemakačenko je především líný pracovat ZA PENÍZE“
      Najdou se také „mazaní“ nemakačenkové, kteří se flákají (lenoší) za penize.

  4. Jirka

    Jé, to je pěkný vstup: děkuji, Janiko! Udělal mi radost. Jen houšť!

    Škoda, že jsem právě fest zaneprázdněn (a to nejsem zrovna zaměstnán ani nepodnikám:) – zasloužilo by si to hlubší zamyšlení a snad i doplňující perspektivy; v každém případě velmi oceňuji podstatnou filologickou vsuvku k „acedia“.

    Jediná poznámka kterou si neodpustím je k tvrzeni, že je nechuť k urcitym typum prace prirozena: Na urcitem (velmi nizkem) stupni „lidstvi“, imho spis zvirectvi, tomu tak prirozene je, presto se i jako prvni vybavily zkušenosti Míly Tomášové s Karmajógou, z knizky kterou jsem cet jeste jako teenager a uz tehdy jaky by mi vychazela z duse a potvrzovala vlastni hluboke presvedceni (kdo nezna/nema a chtel by nahled, tak treba tady: http://www.inspiruj.cz/viewtopic.php?f=15&t=516).
    Napr. (cit.): „Když se karma jógini useberou do své práce, tak je vůbec nenajdete. Sedí třeba na zemi, nebo za stolem, pracují… a člověk, když tam přijde, tak se musí ptát – kam ta Helenka šla? Ona tam však je, tiše sedí a pracuje… zapomene se v té práci. Karma jógini, to je skupina lidí, kteří jsou na tom dobře, protože nezištná práce pro druhé je vyvádí z toho zevního, zapomenou na své ego.“
    Takže (cit): „dělat např. nějakou karmajógu, nemyslet jenom na sebe, být pospěšní i pro ty druhé, neubližovat, pracovat nezištně a také se hlavně vzdělávat – čili pěstovat správný názor.“ se zde mluví o zdánlivě nesouvisejících činnostech, které jsou na hlubsi rovine definitivně pevne spojene a já dodávám, že takové činnosti bohužel nabízí naše imperialistická mašinerie svým „ovčanům“ už jen zcela okrajově, za cenu, co je mnohdy rovna obětování vlastní lidské důstojnosti i naděje na plnohodnotný, např. rodinný život (nebo snad znáte nějakého otce, co ze svého dobrovolnického, tj. nulového nebo definitivně mizivého příjmu živí rodinu a hypotéku?-)
    A z vlastní zkusenosti dodávám: Ne, že by nešlo načas bezelstně potit krev pro jakéhokoli zaměstnavatele, ovšem smutnou skutečností současného světa je, že práce za peníze se bohužel neslučuje s oním „správným názorem“, tzn. její dopad (božský výdělek nějakého vydřiducha, ať už anonymně „korporátního“, nebo jen prostého bezohledného podnikavce) není prakticky nikdy po eticke strance korektní a proto člověku, který je tzv. „na cestě“, tedy se jeho osud jiz v ramci jednoho zivota odviji podle ovoce ktere nesou jeho ciny, zákonitě vždycky přinese jako dusledek podstatnou újmu a postupně ho ubíjí. Jakkoli i takovou prací lze dojit hlubokeho vhledu a pochopeni souvislosti, o nichz se ruznym Nerevarum nebude zdat asi ani v pristi inkarnaci, je fakt, ze podobne nevedoucich je zdrcujici vetsina, ktera mj. take urcuje soucasne imperialisticke svetove paradigma a proto pro ne spada nutne kazdy, kdo uz na takovem kratkozrakem „stesti“ zalozenem na nekonecnem rustu a socialni polarizaci proste napr. z titulu vyse uvedenych karmickych poskozeni pracovat nemuze, do kategorie „Nemakacenků“ a nelze cekat, ze budou schopni diferenciace takoveho jedince stojiciho treba u zminene popelnice od nekoho, kdo se tam jen prochlastal nebo jako vetsina takto se zivicich prohral ve fortune.

    • Janika

      Děkuji za milá slova, Jirko. Myslím, že bychom se v mnohém shodli. Především že práce za peníze může a většinou má negativní vliv na lidskou duši. Ztrácíme nesmírně mnoho, když prodáme sami sebe, své krásné dny za kus žvance :-). No ale přežijeme a jiný způsob neznáme.
      Čtení z odkazu se mi líbí. Zároveň vím, že by bylo mnoho věcí, ke kterým bych měla výhrady. Prozatím se tím nezabývám.

    • Kamil Mudra

      Nedá mi to, Jirko a i když předpokládám že pro vás nenapíši nic nového, tedy spíše pro ostatní si dovolím doplnit váš komentář zabývající se karmajógou, protože jsem se už vícekráte setkal s tím, že zdánlivě pasivní lidé snažící se karmajógu praktikovat, bývají leckdy za nemakačenky považováni.

      Karmajóga vychází ze zákona akce a reakce, je o příčině a následku. Jejím cílem je maximálně snížit odezvy vlastních činů jelikož tyto odezvy jsou jednou z hlavních příčin opětovných zrození, která jsou pro karmajógína nežádoucí.

      S výjimkou bodhisattvů (kteří se rodí dobrovolně proto aby pomohli ostatním i když se již sami karmickému zákonu vymkli) nejde tedy o altruistický přístup k bližním. Karmajógín ví že dobré skutky neprovázené očekáváním odměny nevyvolávají reakci, kdežto ty zlé ji vyvolávají automaticky. Jedná tedy podle tohoto „mustru“, aniž by řešil nějakou morální stránku svých skutků, protože i morálka jako taková je pro něj podružná. Svým životem naplňuje ono lidové „Co nemáš rád sám – nečiň ani druhému.“ což navíc rozšiřuje i o ahinsu (neovlivňování) pokud možno v jakémkoli směru.

      Proto pro něj bezvýznamná i nějaká morálka pracovní. Jeho postoj k práci lze vyjádřit větou: „Je třeba to udělat a proto to udělám.“ Není tedy ani líný ani pilný a jako nemakačenkové se ostatním jeví především ti kteří už natolik „očesali“ své potřeby a tužby, že jim na jejich pokrytí postačí vynaložit minimální úsilí. Tento jejich úspěch jim však nijak nesnižuje vědomí sounáležitosti s bližními a proto své povinnosti plní pečlivě a svědomitě.

      Jen se, z vnějšího pohledu, „do ničeho nehrnou“ neprojevují mnohdy požadovaný zápal pro to či ono a tak se mnohým lidem jeví laxní. Je celkem pochopitelné že konzumnímu člověku, který je neustále ve vleku naplňování svých tužeb je takový životní postoj natolik cizí, že je schopen takového člověka neprávem považovat za lenocha = nemakačenka, práce se „štítícího“, aniž by pochopil že se u něj setkává s racionálním přístupem.

  5. Tribun

    Všimněte si, že za „nemakačenky“ jsou vždy označování ne-vlastníci, nikdy příslušníci vlastnických elit, i kdyby jen seděli na zadku a těžili rentu. V rámci kapitalistického (post-protestantského) paradigmatu je totiž i vlastnění považováno za práci, a to velmi tvrdou a záslužnou.

    „Nemakačenko“ je tedy ten příslušník středních (sic!) a nižších tříd, který nerespektuje kapitalistickou společenskou smlouvu podle které každý musí „pracovat“, i kdyby ta práce byla společensky zbytečná či přímo škodlivá a bez ohledu na to, zda za ni získá adekvátní a důstojnou mzdu, protože v kapitalismu není nikdo především člověk, ale každý je především *ekonomická jednotka“.

    To ovšem samozřejmě nevylučuje existenci jedinců, kteří nepracují jaksi z principu a jejich životní strategií je parazitismus. A nemusí jít nutně příslušníky elit, i když o nich především platí, že kdo pracuje, nemá čas vydělávat.

    • Kamil Mudra

      „Všimněte si, že za „nemakačenky“ jsou vždy označování ne-vlastníci, nikdy příslušníci vlastnických elit, i kdyby jen seděli na zadku a těžili rentu.“
      Ale to my nevíme, Tribune. Je možné že i příslušníci vlastnických elit vidí ve svých řadách nemakačenky. Nedivil bych se kdyby považovali za nemakačenka dědice, který si jen užívá snadno nabytého jmění aniž by dělal cokoli pro jeho navýšení. Vlastně – spíše bych se divil kdyby ho za nemakačenka nepovažovali.

      Neřekl bych že by kapitalistická společenská smlouva nějak principiálně zahrnovala povinnost pracovat či „pracovat“, protože za úspěšné jsou považováni i ti kteří dosáhli na svobodu od práce nikoli vlastním úsilím ale jen třeba shodou okolností (dědictví, výhra, přítomnost ve správný čas na správném místě). Nejde sice o úspěšnost pracovní ale počítá se i úspěšnost životní (prostě měli štěstí).
      Dá se vysledovat že čím širší škálu nárokových bonusů poskytuje společnost svým členům, tím silnější je sklon k vidění nemakačenka v každém kdo do té společnosti nepřispívá. Má to svou logiku protože lze předpokládat že ten člověk sklízí společností dotovanou nabídku ve stejné míře jako ostatní a měl by se tedy podílet i na tvorbě té dotace. Případný argument odpůrce, který tvrdí že od společnosti nic nepotřebuje protože on si vše zaplatí, je velice ošidný. Ano, zaplatí si, ovšem zpravidla v cenách nastavených většinově pro ty kteří se svou prací (i koupěschopností) podílí na jejich snížení. V kapitalismu to s tou nárokovostí není „nijak žhavé“ a tak by, logicky, i to nemakakačenkovství mělo být vnímáno s vyšší mírou tolerance.

      S tím parazitováním je to složitější. Dá se říci že jde o druhovou strategii, protože coby živočišný druh vytěžujeme svého hostitele (planetu) aniž bychom mu to jakkoli užitečně opláceli. Parazité v našich řadách jsou tedy již parazity na druhou, od neškodných až po ty kteří svým parazitismem vlastnímu druhu komplikují existenci. Také je někdy špatně rozpoznatelný parazit od predátora. To že kořist přežívá a stává se tak hostitelem nemusí být odvislé od vůle predátora, který se svým neustále opakovaným „lovem“ ocitá v pozici parazita.

    • Janika

      Dobrý postřeh, Tribune, děkuji za smysluplné doplnění. Přesně jste to vyjádřil, vlastník není považován za nemakačenka, i když jmění prostě prohrává v kasinu :-).

    • MaB

      Tribune, je mnoho těch, kteří by dnes rádi tu „kapitalistickou společenskou smlouvu, podle které každý musí „pracovat“, i kdyby ta práce byla společensky zbytečná…“ respektovali.
      Proto mluvit o povinnosti pracovat tam, kde je nezaměstnanost 10% (nejsou to sami nemakačenkové) a kde tedy není respektováno právo na práci, které je jedním z lidských práv (článek 23 Deklarace OSN z roku 1948):
      „Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé podmínky pracovat a na ochranu proti nezaměstnanosti.“, je skoro černý humor à la CHH. :)

      • tresen

        V českém právním rámci je to takhle:
        (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
        (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
        (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.

        Neboli: výkon práva je na občanovi jakožto nositeli práva, stát jednak zajišťuje ochranu před diskriminací, jednak poskytuje pomoc těm, kteří své právo nemohou bez vlastní viny uplatnit.
        Tak praví teorie.

        • Ondřej

          Právem pracovat se myslí, že nikdo nesmí nikomu bránit svoji práci nabízet na trhu. Nikdo ovšem nezaručuje, že se na ni najde kupce. Každý má právo jako OSVČ mít svůj krámek a nabízet zboží lidem. To, že nic nevydělá a nebude mít tedy mzdu za svoji práci prodavače a obchodníka – zaručena není. Ten kdo nabízí práci na trhu práce zaměstnavatelům, pak na to mají tímto zákonem také právo, ale nemají právo, aby jejich zaměstnanecké požadavky za druh práce, znalostní a zkušenostní vybavenost, kterou disponují, byly přijaty. Uznávám že ta formulace práva na práci je pak poněkud matoucí. Protože kdyby opravdu toto právo mělo existovat „an sich“ muselo by se říci, kdo a za jakých podmínek je jí NUCEN nabízet a za jakých podmínek ji MUSÍ žadatel přijmout.

          1) Stát
          2) Právnická osoba¨
          3) fyzická osoba (OSVČ jsou např. podnikající fyzické osoby, leckdy mající zaměstnance)

          A jak vymáhat když by kdokoli z výše uvedených někoho kdo by u něj uplatňoval své právo na práci, tak kdyby jej nepřijal. Jak ho za to sankcionovat.

          • MaB

            Jiste, vsak to bylo také mysleno humorne. Pravo pracovat jako iluzorni protejsek k té „povinnosti“ pracovat na zaklade jakési „kapitalistické spolecenské smlouvy“.
            Neni prece povinnost bez prava a naopak, ze ? :)

            • Ondřej

              No, ja někdy beru vše moc vážně:-). Ale představte si, že by někdo třeba na základě nějakého hromadného společenského znaku zakázal pracovat, resp. o práci žádat. Třeba ženám, důchodcům, studentům atd. Byla by to klasická diskriminace. Resp. ti co by to prosazovali jako naši prominentní konzervativci (Joch, Semín ad.) že ženská emancipace a právo na rovnou mzdu (o kvótach pro práci žen v managementu firem, na Západě zcela přirozená věc i bez nařizování státem jako součást firemní kultury, ani nemluvě) že berou „mužům-živitelům“ práci a tím i mužskou autoritu v rodině. Chudáčci:-)

              Přitom proč nepřistoupit na to být ženou „živen“ bude-li to z hlediska trhu výhodné, když muž se na trhu uplatní hůře než žena, ale na přebalování a hraní si na písku s dítětem mu jeho „kvalifikace“ stačí? Oni tomu říkají porušování „přirozeného“ řádu, já tomu říkám, když bych se měl chovat jako 100% tržní monetarista, „projev nedostatečné flexibility v době dynamických proměn elasticity poptávky na trhu“:-)

              Nakonec přidám jednu hlášku z filmu „Jak básníkům chutná život“ z podnikatelského boomu na počátku 90th, když Kendy říká Štěpánovi co marně shání práci: „Mladý perspektivní muž o práci nežádá, ale svým aktivním přístupem sám vytváří“:-)

              • MaB

                „Mladý perspektivní muž o práci nežádá, ale svým aktivním přístupem sám vytváří“
                Což se potvrzuje a je potěšitelné, že se to dnes stalo zcela běžným a že takových mladých perspektivních mužů, ale i žen, rychle přibývá.
                Vždyť už Conficius rnám radil:
                „Vyber si práci, kterou máš rád a nebudeš pracovat jediný den v životě.“

                Zdá se, že se něco podobného povedlo i Kamilovi – Vším, čím jsem byl, tím byl jsem rád, říká po nerudovsku, a to je bilance,
                velmi ùspěšná. :)

                • Kamil Mudra

                  Kdepak, MaB. Stoprocentně to říct nemohu. Vystřídal jsem těch prací poměrně dost (za minulého režimu na mne pohlíželi jako na fluktuanta když jsem si měnil občanku aby bylo kam dávat další razítka) a našly se i práce které jsem dělal nerad. Naštěstí byly ve výrazné menšině a moje nechuť se týkala spíše vztahů které tam fungovaly.

                • Ondřej

                  Myslím, že nesporným benefitem dnešních poměrů je to, že ten kdo má aspoň trochu svobodné povolání, může si nastavit i intenzitu práce a časově se tomu přizpůsobit. Já si udělám, když chci a nějaké vnější okolnosti tomu nebrání, udělám den, dva volna navíc. Obvykle nepracuji onu „klasickou“ osmihodinovku, obvykle je to méně. Jsou dny, kdy je tomu naopak, je v tom i penzum cestování, což je samozřejmě součást pracovní doby, ale to já tak nevnímám. Nicméně i společenské vztahy které jsou sice otravné, ale nutné ba co víc, povinné je udržovat, jsou součástí mé práce s poměrně luxusními fondy na reprezentaci, a to bych také prací nenazval, ale i to je její součástí. Naštěstí dnes není splnění fondu pracovní doby tím hlavním kritériem (s nezbytnými píchačkami) co je určujícím pro to, aby byl můj zaměstnavatel s moji prací spokojen a náležitě ji ocenil. Někdo může řici, bohužel, já říkám bohudík.

  6. tresen

    Byly doby, kdy nemakačenkové sice museli chodit do práce, i peníze za to pobývání v zaměstnání brali, ve volném čase se pak klidně poflakovali, a přesto se jim dostávalo uznání, spíše ovšem v soukromí než veřejně. Zde je svědectví:

    • Janika

      Tresen, to jste trefila do černého – ono ani tak nejde o práci samotnou! Hlavní věc je, aby byl člověk zapřažený a neměl sílu a chuť myslet a jednat svobodně. A že to bylo jen za komunistů, to není pravda, i dnes je spousta takových funkcí pro funkce a zaměstnání, která nic nepřinášejí, teplé fleky a trafiky, nebo vyložené zbytečnosti, reklamy a obtěžování lidí a podobně.
      Proto taky nedají lidem nepodmíněný základní příjem. Získáním nezávislosti by se systém zhroutil.

      • tresen

        Proboha, to fakt vypadá, že jsem to myslela takhle? :-)
        Víte, já to slovo „nemakačenko“ nemám ráda, protože se často používá proti lidem, kteří za svou situaci nemohou, a taky intuitivně chápu i ty, co je mechanická práce a s ní spojená každodenní buzerace ubíjí, takže volí jiný existenční modus i za cenu rezignace na veškerý obvyklý komfort, ale na druhou stranu mi připadá srandovní ten váš pokus dát tomu všemu vysoce ideologický rozměr jakožto obžalobu tohoto systému. Není mi jasné, kde v historii vidíte momenty, ve kterých systém lidi nenutil vykonávat všemožné odpudivé a rutinní práce a nedoprovázel to existenčním ohrožením, pokud na to nechtěli přistoupit.

        • Ota

          Zdá se, že jsem nemakacenko, ačkoli pracuji, jsem zamestnanec a pobiram mzdu:-). Mne se ty definice moc nelíbí, raději bych nez s timto (lidove dehonestujicim) termínem používal klasicy termín lenost. Lenost jako hřích a příčina úpadku vlastní osobnosti jak líčili kalviniste (už ti pozvedli pracovitost na fanaticky piedestal lidské dokonalosti a vrchol ctnosti, zadní kapitalisté, v té době by hledal kapitalismus jen repetent dějepisu). Já bych lenost resp.pohodlnost nijak nezachoval, mel-li by vést jen k nepracovani coby tvurci činnosti ekonomické směny, ale kdyby ta měla za cíl užívat si života a svobody (poznavani, cestování, celoživotní studium, zdravy životní styl, sport anebo celoživotní starost a péče o děti, své i druhých:-).;Kdo kdy zná dějiny USA pak ví, že být tulák (co je pro něj výrazem vlastní svobody a příjemných pocitů z ní, naskočit na vlak a jet někam, kam jede aniž bych věděl kam). Takže nemakacenkovstvi, vidím jako svobodnou volbu, která pohrdá ekonomickými statky jako.měřítkem hodnot a luxus a vlastní komfort bere jako cestu do otroctví.

          • Kamil Mudra

            Jak se zdá, Oto, tak ze zorného úhlu který uvádíte jsem také nemakačenko, protože to svobodou vonící volání dálek určovalo životní styl velké části mého života. V této oblasti byla už v jinošském věku mou „Biblí“ Kudějova tetralogie Sid (Šťastný Greenhorn, Psancem v Chicagu, Dlouhá stopa, Čest hordy) byť jí konkurovaly fričovky, seetnovky a jiné další „ovky“ a v neposlední řadě i příklad mého otce který několikrát prošel republiku od Aše až po druhý konec Zakarpatské Ukrajiny, coby potulný muzikant.

            Přesto si myslím že je v lidech mnohem šířeji zakotveno to kalvinistické pojetí práce a tedy i ono pejorativní vnímání pojmu nemakačenko. Ještě si dobře pamatuji jak jsem šokoval kamarádovy rodiče svým prohlášením že: „Práce je nutné zlo a vím i o jiných možnostech jak využít čas.“, do té míry, že ho se mnou ani nechtěli pustit na vandr. Ale dnes je i chápu – z důvodů které uvádím ve své reakci na Tribuna 28.9.2016 – 10.40., přestože jsem se tím tehdy cítil velice dotčen.

        • Janika

          „Proboha, to fakt vypadá, že jsem to myslela takhle? :-)“
          Nemyslela, ale vykouklo to z Vašich slov jako sluníčko :-).

          • Kamil Mudra

            Ať přemýšlím jak přemýšlím, nějak se nemohu dobrat toho co je tím vykouknuvším sluníčkem:
            To že je hlavní věc, aby byl člověk zapřažený a neměl sílu a chuť myslet a jednat svobodně?
            Že i dnes je spousta takových funkcí pro funkce a zaměstnání, která nic nepřinášejí?
            To že nedají lidem nepodmíněný základní příjem?
            Mě to přijde jako samé mraky :-(