Drobné podnikání

Napsal S.Lopatnikov
Překlad Janika, převzato odtud.

Z liberálních luhů a hájů se ozývá opět stejný nesmysl.

Je to drobné podnikání, které má zabezpečit vyšší růst, než v Evropě.

Řekněme si pravdu: výzvy k rozvoji drobného podnikání – je to jen jiné vyjádření přání „výkonné veřejné správy“ setřást státní péči o organizaci skutečně efektivních pracovních míst a zatížení ze strany velkých firem, masově propouštějících zaměstnance na ulici v souvislosti s přechodem na technologie a prostředky organizace práce, které umožňují zvýšit zisk příslušných vlastníků.

Ne, pánové a dámy, čísla prokázala, že drobné podnikání je po celém světě – NEJMÉNĚ EFEKTIVNÍM ZPŮSOBEM HOSPODAŘENÍ!

Podívejte se pozorně: Japonsko pozvedly největší korporace, a ne pouliční prodavači koláčů. Jižní Korea se pozvedla díky konglomerátům (čebolům). Čína zvýšila zahraniční investice v důsledku desetiletích života Číňanů s příjmem nižším, než dostávají oslové v Pennsylvánské zoo…

SSSR/Rusko za 30 let – od doby, kdy Gorbačov přišel k moci, ztratilo úplně všechny své konkurenční výhody. Ruští lidé už dávno nejsou „nejvíce čtoucími“ a v důsledku toho nejkompetentnějšími na světě. Nesouhlasí s životem za dolar na den, takže výhoda malých mezd je ztracena. Ztraceny jsou takové vlastnosti sovětského dělníka, jako je zodpovědnost. Strojírenství je ztraceno. Kvalita výroby je ztracena. V Rusku prošla svého druhu „ekologická katastrofa“ v ekonomice. Stádo „výkonných manažerů“ zničilo VŠE.

A naděje pro „malé podniky“ – je pokračováním této absurdity, která panovala v zemi s příchodem „nového myšlení“. No a poslední trik pana Grefa přesvědčivě ukazuje, že ruskou ekonomiku ovládají nejen zloději, ale nerozlučná špička zlodějů, hlupáků a bláznů.

83 comments

  1. Janika

    Podle pana Lopatnikova tedy drobné podnikání je méně efektivní, než státní řízení všeho, a samozřejmě než kapitalistické velkopodnikání. To kapitalistické velkopodnikání má však tu nevýhodu, že vyhází lidi na dlažbu a nechá je pochcípat („zatížení ze strany velkých firem, masově propouštějících zaměstnance na ulici v souvislosti s přechodem na technologie a prostředky organizace práce, které umožňují zvýšit zisk příslušných vlastníků.“).
    Nemůžu si pomoct, ve světle toho všeho mi připadá nejpřijatelnějším světem k žití svět drobných podnikatelů. Byť by nebyl tak efektivní, jako druhé dvě možnosti, zachovává lidský rozměr žití. Nepotřebuji dvěstě sýrů, nacpaných škodlivinami a chemií, stačil by mi výběr dvou či tří kvalitních od místního zemědělce a výrobce.
    Uznávám ale, že svět by takovou zemi převálcoval a nenechal existovat. Likvidace malých hospůdek je jen počátek, další budou následovat. Nic s tím nenaděláme, jen tleskat tomu je velmi hloupé.

    • oh

      Špatně by dopadly oba extrémy a řekl bych, že by to chtělo kompromis. (Ale ne v současném významu: „vy přistoupíte na náš názor a budete dělat, že se vám to líbí.“)
      Občas si říkám, že dolar denně by byla přesně ta správná a spravedlivá mzda pro ekonomické experty na efektivitum která by jim umožnila skutečně vyniknout v oboru. :-)

        • oh

          ZA extrémy považuji jednak svět jen drobných podnikatelů a svět megakorporací. Kompromisem pak by byl svět, kde budou existovat obě formy a vzájemně se doplňovat.

          • Janika

            A k tomu ještě stát, nezapomínejte. Jenže právě skloubit tyhle tři je to nejtěžší. I jen to vymyslet, natožpak prosadit.

  2. Lee

    To jsou všechno jenom blbé kecy. Správně je to: nechat vzniknout malé, nebránit tomu aby si student univerzity mohl založit firmu a podnikat. Dát jim možnost vyrůst ve střední, třeba tak že za ně zaplatí úroky když si vyjedná v bance úvěr. A podporovat možnost jak se stát globální. S globálním kapitálem v globálním měřítku!
    Podívejte se na nejhodnotnější firmy podle Forbsu!
    Apple! – Jobs byl hippie kouřil trávu a bral LSD! Dali dohromady s Wozniakem 1200 dolarů a pájeli v garáži první počítače!!!
    Google! – Brin a Page odešli z univerzity a založili google teprve co je vyhodili od Altavisty, Excite, a Yahoo!
    Microsoft – Gates je pojem a nemusím myslím říkat jak začínaly s pár stovkama dolarů…
    A to je jenom špička ledovce. Znáte někdo nějakou globální ruskou firmu? S takovými názory jako má Lopatnikov ani nikdy žádná nebude.

    • oh

      Jen dneska jsou už Apple i Microsoft stejně nepružný moloch, jako kdysi IBM a Xerox; a za nejlepší způsob, jak porazit konkurenci, považují patentové právníky a patenty na obdélníky se zakulacenými rohy. A dnes už by novému Gatesovi či Jobsovi jen tak neprošlo obšvihnout si cizí nápad a udělat si z něj zlatý důl – těch 1300 $ bz velice rychle spotřebovali na patentové spory a na pájení počítačů či lepení softwaru v garáži by jim nezbyl čas ani peníze..

      • Janika

        Ano, taky už na pohádky moc nevěřím. Jednou se něco povede, jako výhra v loterii, ale na jeden úspěch jsou miliony neúspěšných. Úspěchem myslím skutečný přínos, ne čachry s penězi.

    • hans

      Ano znám. Rosatom, Roskosmos, OAK..

      Co se týče historek jak „začali ve dvou lidech a jednom stolu a dneska jsou obřím podnikem“, tak takové znám i z Ruska. Co z Ruska, i ze Sovětského svazu, například o Lavočkinovi https://cs.wikipedia.org/wiki/Semjon_Alexejevič_Lavočkin

      Asi nebude jen náhodou, že podobné historky existují o leteckém průmyslu v SSSR 30. let, o počítačovém průmyslu 70. let v USA, z 90. let o internetových firmách, ale nikoliv třeba o naftařích… u kterých doba explozívních růstů firem dávno minula. Řekl bych, že v některých dobách a některých oborech je trh volný a existuje prostor k růstu, a kdo si prostor zabere, ten může vyrůst obrovsky – to ovšem funguje za jakéhokoliv režimu. V jiných dobách a oborech je trh zabraný a garážové firmy prostě zůstanou garážové ať dělají co dělají, opět v jákemkoliv režimu.

  3. tresen

    Je zajímavé, že když v totalitním státě, který hlásá nepřípustnost jakéhokoli podnikání a který proklamativně trestá všechny zárodky trhu, lezou takzvaně tlusté do tenkých, když kolabuje zásobování a vzmáhá se hlad, stačí jen trochu povolit otěže. Během krátké doby si lidi najdou vlastní cestičky k nakrmení rodiny a k získání pár peněz, najednou si vzpomenou, co a jak dělali jejich prarodiče, začnou něco vyrábět nebo pěstovat, a co nespotřebují sami, nabídnou na prodej nebo ke směně.
    Pro místní úřady je snadné kdykoli zlikvidovat tržiště, která nějaký čas tolerovaly, a vrátit předchozí drakonická opatření.
    Zkoumat efektivitu takového drobného podnikání měřítkem rozvinuté ekonomiky nemá smysl. Jeho hlavní efekt je zabránění nebo zmírnění hladomoru.

    • Janika

      Tím totalitním státem s nepřípustností podnikání myslíte Rusko? Myslím, že tam je hodně boháčů i podnikatelů.

      • tresen

        Rozhodně jsem nemyslela na dnešní Rusko, když jsem to psala. Leninův NEP s tím něco společného samozřejmě měl.
        Je to ale hlavně severokorejská inspirace. Povolení a znovuutažení šroubů, načas tolerovaná iniciativa jedinců schopných něco vypěstovat, vyrobit, prodat.
        Povolení prodeje přebytků ze záhumenků sehrálo svého času záchrannou roli i na Kubě.
        Čína je příklad vývoje, který se odehrál z podobných začátků. Tam ale režim zpátečku nehodil.

    • hans

      Je zajímavé, že když v demokratickém státě kolabuje zásobování a rozmáhá se hlad (USA za velké krize), režim přitahuje otěže, jídlo demonstrativně pálí a situaci záměrně zhoršuje.

      Říká nám to něco o humanitě demokratických a totalitních vlád?

      • tresen

        Ani ne. Spíš to podněcuje otázku, v jakých režimech vypukly za posledních sto let skutečné hladomory.

  4. Tribun

    Řekl bych, že si pletete (tak nějak všichni) efektivitu s robustností. Drobné podnikání je velmi robustní, protože kolaps jednoho prvku systém vůbec nepocítí, ale nemůže být nikdy efektivní, protože znamená, že se velká masa rutinních činností dělá opakovaně na mnoha místech. A pak tady také vidím mylný (mytický) předpokladem, že podilatelská iniciativa je možná pouze v rámci soukromého podnikání, což není pravda, protože podnikat mohou i družstva i státní podniky, třeba za tím účelem speciálně založený. Profesionálnímu managementu je koneckonců jedno, komu patří podnik, který řídí. Nebo by alespoň být mělo, pokud jsou to skuteční profesionálové.

    • Janika

      V družstvu a státním podniku je to o něčem jiném, než když člověk něco dělá sám a podle svého. Čím víc lidí, tím větší to může být nefunkční moloch, pokud tedy není jeden schopný šéf.

      „se velká masa rutinních činností dělá opakovaně na mnoha místech“ To mi připomnělo Lenina, jak říkal, že v celé zemi masa hospodyněk kuchtí u plotny jídlo, zatímco by se mělo vyrobit najednou průmyslově a ženy by měly dělat něco užitečnějšího :-).

      • Tribun

        No a není to tak? Feministky by jistě souhlasily. Především ale, podnikatel nikdy nedělá nic sám a podle svého, vždy to dělá tak či onak s jinými a především podle jiných, protože jim to chce prodat. Když dělá sám a podle svého, je to umělec a dře bídu s nouzí.

        • Janika

          Tak ještě efektivnější by bylo, kdybychom se proměnili v roboty, bez citu, bez sentimentu, bez vzpomínek, bez lásky i žalu, bez rodiny a domova. Pro mě domov je například to, když maminka stojí u plotny a vaří.

          • Ondřej

            Tady Tribun šlápl vedle, samozřejmě, že i naše vlastní efektivita může spočívat v tom, že umíme resp. VÍCE oceníme to, co někdo dělá s láskou doma a my u toho můžeme asistovat. Takže domácí jídlo (když to umíme) můžeme uvařit chutněji než nějaký rádoby „chef“ v restauraci. O penězích nemluvě. Feminismus možná zanedlouho zanikne, protože už dnes se muži podílejí na pracech v domácnostech (ergo na péči o děti) několikanásobně VÍCE než platilo v těch dobách leninových. Kdy u některých „progresivistů“ panovaly představy o společném sdílení dětí v jeslích a rozdělení rodin do „pracovních kolektivu“ a společném sdílení i soukromého života tzv. „kolektivní kulturní nadstavbou“. Jenže to bylo i moc na kolektivisty toho nejhrubšího zrna.

            Takže až budeme umět zaplatit i práci, která je dnes neplacená, v rodině pro děti anebo pro přestárlé (pra)rodiče, pak můžeme říci, že jsme natolik bohatí i efektivní, že nepotřebujeme být v té dnes placené práci tolik hodin jako třeba u nás v ČR. Ve Francii a i jinde na Západě, to pořád jde o dost „mendejů“ méně. Konečně je žádoucí, aby se vyrovnala disproporce v zaměstnávání žen ve vrcholných správních orgánech a pak i v konečném poměru mezd u mužů a žen. Opět čím více východním směrem, tím je ta disproporce v neprospěch žen vyšší. Je pak úsměvné, když proti těmto administrativním zásahům státu proti genderové diskriminaci jako jeden „muž“ (tedy i ženy:-) hlasují modři i rudí konzervativci společně a je to opět mimo migrační krizi opět něco, co spojuje onu tržní „zdivočelou“ pravici a tu tzv. „radikální“ či alespoň údajně tradiční (nikoliv tu „Novou“) levici…

  5. tatko

    ..no , tak teraz sa fakt odvážim.. a uvidíme,čo z toho bude :-) Vie mi niekto polopatisticky vysvetliť, na čo je dobrá burza,akcie,obchodovanie s peniazmi a celá táto „nadstavba“ v kapitalizme? „Počul som“ o investíciách,rozvoji a pod. (Ale prečo to jednoducho nemôže fungovať bez tohoto „vysávača“?) Prečo to nemôže fungovať tak,že „povyrastiem“ až keď si na to zarobím ? :-/

    • Janika

      Na co je to dobré, tatko? Aby se vykukové, co nechtějí pracovat, luxusně uživili.
      Jestli by bez toho kapitalismus, nějaká jeho verze, dokázal fungovat, to nevím.

      • MaB

        Bez akcionářů se mnoho podniků neobejde, jsou hospodářsky užiteční.
        S burzou je spojeno riziko, je také mnoho těch, kteří přišli o hodně, někteří o všechno.
        George Soros a jemu podobní jsou spíš výjimkou.

    • MaB

      Představte si společnost, která musí zůstat konkurence schopná a potřebuje se výrazně rozvinout, například automobilku, která chce vyvinout nový model bez paliva. Je nutné financovat výzkum, koupit nové stroje, které mohou vyrábět více aut a rychleji atp.
      Má několik možností:
      • Řešení 1: Mít hodně peněz stranou (což není vždy ten případ)
      • Řešení 2: bankovní úvěr (s povinností vrátit peníze a zaplatit úroky každý rok,).
      • Řešení 3: Vložit do prodeje část kapitálu společnosti (= budovy, pozemky, stroje …)
      Tento kapitál je rozdělen na X stejných částí, akcií. Většinu si ponechá majitel (je důležité udržet si kontrolu společnosti) a zbytek je prodán akcionářům. Tím se stávají spoluvlastníky společnosti a čím víc akcií mají, tím větší je jejich vliv.
      Když akcionáři chtějí opustit společnost, mohou, ale musí najít nové zákazníky, kteří jsou ochotni zaujmout jejich místo.

      Výhodou tohoto řešení je, že společnost nemusí vrácet peníze, které ziskala, na rozdíl od bankovních úvěrů nebo obligací, nevýhodou je, že kontrola majitelů firmy je oslabena.

      Investoři tedy přímo financují ekonomickou aktivitu.
      Burza je místo setkání mezi společnostmi, které hledají kapitál pro svůj rozvoj a držiteli kapitálu, investory. Ti přímo financují ekonomickou aktivitu.

      • tatko

        MaB,ďakujem za serióznu odpoveď (Janike,samozrejme tiež..) na otázku.. potiaľto tomu rozumiem,i keď,stále neviem,čo strašné by sa stalo,keby spoločnosť na vývoj a výrobu toho auta získala najprv vlastné zdroje – ostatné spoločnosti by predsa museli postupovať rovnako ..napokon – pomaly ďaľej zájdeš :-) nie?

        • Janika

          To je dobrá úvaha :-).
          Co hrozného by se stalo, kdyby se například neprodukovalo šílené množství pořád nových a nových aut, které vydrží stále méně a méně let, než skončí na monstrózních vrakovištích. A to se týká všeho. Nedávno se někde mluvilo o vybíjení goril, protože na území, kde žijí, je nějaký nerostů potřebný pro počítačovou techniku, chytré telefony nebo tak něco. Žádný úžasný chytrý telefon mně osobně nestojí za život jediné gorily.

        • MaB

          Ano. To je určitě dobrá zásada. Kdyby si každý kupoval jen to, na co má, ubylo by exekutorů.
          A kdyby kupoval jen to, co potřebuje, nevyrábělo by se tolik zbytečnosti. A kdyby auto vydrželo celý život…kdyby !
          Jenomže naše společnost takto neuvažuje, naopak, vymýšlejí se stále nové a nové potřeby.
          Konkurence (i mezinárodní) je tvrdá, nelítostně eliminuje ty, kteří se nepřizpůsobí dostatečně rychle. Inovovat, držet krok, je pro firmy nezbytné, pokud nechtějí vypadnout ze hry. Ostatně můžeme sledovat, jak se i naši politici snaží za každou cenu přilákat zahraniční investory. Krach nebo delokalizace podniku = nezaměstnaní. Důležité je proto vyrábět, produkovat, konzumovat.

          „Automobilka Škoda loni dodala zákazníkům rekordních 1 055 500 vozů, …. Čistý zisk stoupl na zhruba 19,1 miliardy korun. V letošním roce chce přijmout dva tisíce lidí. Počet zaměstnanců se loni zvýšil téměř o tři procenta na 26 646 lidí…

          Jak reagují její konkurenti ? Podobně
          Renault compte 120 000 salariés dans le monde dont 46 000 en France. …
          3000 nouveaux collaborateurs en 2016 …

          Taková je realita. Sotva si dovedeme představit, jak to bude, až se překročí ùnosná mez.
          Je ale čím dál víc těch, kteří by tomu chtěli včas předejít. Hovoří se o nutnosti revoluce v myšlení.

          • Ondřej

            No, konkrétní generace by třeba nezažila vynález nové medikace a diagnostickych přístrojů pro včasné zjištěni dnes nelecitelnych chorob a minula by je lepší kvalita jejich dožití ve stáří. A dalších dobrych příkladů mimo jen zkrácení a modernizaci cyklu životnosti spotřebnibo zboží.

            • Ondřej

              ….a dalších podobných příkladů by se ještě naslo dost a dost.

            • MaB

              Nikdo není proti pokroku, ale uvědomujeme si dostatečně fakt, že lidmi vyprodukované „neviditelné“ znečištění přes šedesát let zamořuje svet i vesmir a že jsme zničili více za posledních 30 let než za celá staletí ?
              A to do té míry, že mnohé naše nemoci dnes jsou umělé, hlavně fyzikálně-chemického nebo virového původu ?
              Sami jsme se stali jejich tvůrci tím, že jsme změnili svůj životní styl, znečistili a nadále znečišťujeme své životní prostředí
              Rakovina, obezita, diabetes, kardiovaskulární onemocnění, autoimunitní onemocnění, degenerativních onemocnění, chronické únavy, fibromyalgie, skleróza, atd … většina z nich před před sto lety neexistovala !

              • Ondřej

                To máte pravdu, já osobně považuji stav životního prostředí, globální oteplování, emise CO2 a obecně energetiku mimo obnovitelné zdroje za hlavní výzvu světu. Zároveň je opět signifikanktní, jak se k problému staví jednotlivé ideové proudy, je jasné že populisté, konzervativci a náš „levicový“ prezident, nejen že nenachází před zelenými technologiemi pokoru, ale státy a země podporující obnovitelné zdroje nazývá „ekoteroristy“. Stejně tak jednají největší znečišťovatelé planety Čína, USA a Japonsko. Takže západní Evropa a několik zemí Oceánie se snaží proti měnícímu se klimatu něco dělat, je to podpora energeticky nenáročných provozů (a jsme u té struktury ekonomiky vysoké pece a „mírová ocel“, betonářská lobby a další těžký průmysl je největší žrout energie, a staré postkomunistické země doposud nepřešly na energeticky méně náročné alternativy, naproti tomu ty služby nám opravdu ekologickou stopu nezanechávají, na nich je kouzelná energeticky neutrální spotřeba, surovinově neutrální spotřeba a hlavně, jsou zdrojem neustále se rodícího životního cyklu potřeby nákupy služeb – na rozdíl od výroby, kde se pořád spekuluje, proč nevyrábíme věci co vydrží 20 let, ano bylo by to pěkné, ale holt bychom neměli brzy co dělat. U služby lidi potřebují každý, každičký den…A někdo i několikrát za den:-)

                Takže spotřební střídmost, omezení individuální dopravy, pak hlavně těžkého průmyslu s energeticky náročnými provozy, maximální využití recyklace a druhotného využití zdrojů, různé rekuperační jednotky multiplikující využití primárních zdrojů a odpadové zpracování do druhotné výroby atd. Nejsem na toto expert, ale vidím jak v Německu, Dánsku nebo Nizozemsku obnovitelné zdroje, včetně recyklovaných zdrojů, jaký mají podíl na výrobě a když už jsme začali s tím HDP, tady je vcelku účelné měřit.

                JAKÉ ENERGETICKÉ ZDROJE, kolik GW energie potřebují na nějakou jednotku HDP a jaká energetická STOPA pro výrobu toho gigawattu vytvořím jako kolaterální zátěž. Opět, důkaz, že samotné HDP není ideální konstrukt měření produkce, protože neodpočítává právě třeba ekologickou zátěž, kterou pak ze státních peněz musím sanovat. Tj. ještě tím při současném výpočtu HDP, tak tím celkové HDP stoupne, protože stoupnou výdaje na ekologické sanace…

                • oh

                  Pokoru před rádobyzelenými technologiemi očekávejte, až se tyto technologie obejdou bez dotací. Do té doby k ní není nejmenší důvod.
                  http://ekonomika.idnes.cz/vyrobci-zelene-energie-se-dockaji-miliard-eru-vypsal-rozhodnuti-px1-/ekonomika.aspx?c=A161214_142306_ekonomika_rts

                  „Takže spotřební střídmost, omezení individuální dopravy, pak hlavně těžkého průmyslu s energeticky náročnými provozy..“
                  No, píšete, že na to nejste expert, tak si zkuste někde zjistit, kolik ekologických hromadných dopravních prostředků vyrobíte bez těžkého a chemického průmyslu, jaké materiály (s jakými výrobními postupy) budete potřebovat na ty ekologické gigawaty. Bez vyspělé chemie a metalurgie to jaksi nepůjde, dokud neokopírujete replikátor ze Star Treku.

      • Ondřej

        Velmi dobře vysvětleno od MaB, tatko. Jen snad ještě připomenu, že Vy jistě vidíte za tím vším „vykořisťování“ a rozdělení společnosti na majitele a nemajetné, tedy vlastníky jen své vlastní pracovní síly. Kdesi na sousedním vláknu jsem četl, že veškerá nadhodnota, tedy alespoň dle Marxovy Teorie hodnoty, pochází z vykořisťování a tedy jen z práce námezdně zaměstnaných. Že to tak není, je více než patrné z výčtu těch pasiv, které musí majitel zaplatit a zaměstnance nezajímají, které Vám popsala MaB. Jsou to tedy ony úrokové sazby, ceny pozemků, měnové kurzy, dovozní či vývozní cla, energetické regule EIA, předpisy a regulace jako třeba emisní povolenky atd.

        Toto vše je výrobní faktor, který je kalkulován v ceně produktu a tvoří dnes více než 80% bez zahrnutí právě podílu té lidské práce a nákladů na ni (mezd a povinných sociálních a důchodových odvodů) takže už jen logicky nemůže být ne celým zdrojem zisku ono vykořisťování z ceny práce, navíc ona práce už k zisku přispívá jen MARGINÁLNÍ částí, protože na finalizaci ceny výrobku, ona fixní část fyzické či intelektuální práce je účastna jen málo. Daleko více jsou to technologie a know-how – tedy něco jako organizace výroby a jednou daný poznatek, který je takříkajíc znám a využíván bez toho, že by ho musel někdo pořád, znovu a znovu vymýšlet a jeho cena byla již jednou zaplacena jako nákup patentu anebo licence na něj.

        Takže poslední kapkou do nesmyslu o Teorii hodnoty dle tohoto pána, je vlastně podílení se na kapitalistickém zisku svým dílem vlastnickéko podílu i těm, co nemají resp. nejsou majoritními vlastníky ergo zakladateli daného podniku, ale pouze si koupí vlastnický podíl budoucích zisků. Ty nejsou vždy vypláceny dle účetní závěrky, ale je tam rozhodnuti na valné hromadě většinovými vlastníky kolik ze zisku půjde na vyplacení oněch podílů fiskálně (dividendy) a kolik na investice.

        Takže burza a akce jsou právě smluvním PŘÍSLIBEM, tedy příslibem podílu na MOŽNÉM zisku na vlastnickou jednotku – nakoupenou dle aktuálního směnného kurzu – ale anebo i prodělku – klesne-li tato jednotka pod nákupní kurz 1 unity podílu, takže je to část vlastnictví na jednotku, která nese zisk anebo ztrátu. Takže burza není nic jiného než obchod s podílovými jednotkami firem, nakoupených v různých směnných kurzech mezi vlastníky podílů navzájem (i třeba zaměstnanci nakoupenými z jimi získaných a jednou už zdaněných peněz ze závislí činnosti) a tím vlastně vlastnickým podílem bez nutnosti být sám samojediný vlastník-vykořisťovatel. Takže každý akcionář, jinak zaměstnanec třeba ČKD je vlastně současně i buržoazním podílníkem a spoluvykonavatelem „vykořisťování“ druhých, když bere fiskální dividendu (podíl na celkovém zisku, který je nějakým poměrem většinových vllastníků na Valné hromadě společnosti rozhodnut rozhodnut k výplatě všem (spolu)vlastníkům a částí zisku, která jde na investice. Takže někdy to může být i menší díl, protože je vhodný čas na investice, které slibují multiplikaci možného zisku, díky cenové výhodnosti a správného načasování investice vzhledem k očekávané tržní expozici konkurence)

        To se nám to komplikuje, že?

        • tatko

          Ďakujem,Ondřeji,za doplnenie informácií.. .,ale tak plocho,ako sa mi snažíte v úvode príspevku podložiť,to zase nevidím,i keď na vykorisťovaní si stojím… ..keďže ako vlastník(ci) podniku ,(do istej miery,ale predsa) -sám(i) rozhodnem(e) o cene práce – ako inak to chcete nazvať? ale nie o tom som chcel. Začiatok problému vidím skôr tam,kde sme s MaB skončili – teda v investíciách ( ona ich vykladá pozitívne,ako prínos,a je možné ich tak chápať ak je cieľom čo najrýchlejší rast..) ktorých predpokladom je kapitál (ten zrejme vzniká zákonite,to asi chápem ..) avšak ,neviem presne určiť v ktorom momente,“nabobtná“ do miery,kedy pomer zisku a naň vynaloženého úsila prestáva byť (v mojom ponímaní) spravodlivý. V duchu posledných troch odstavcov Vášho príspevku,by potom to 1% „megaúspešných-inteligentných a šikovných muselo,navzdory bezpočtu neznesiteľných prekážok a polien hodených pod nohy vynaložiť na získanie svojho 1/2-ného podielu na svetovom bohatstve úsilie až fyzicky nemožné! :-) ..

          • Ondřej

            Jistě víte, že každé odvětvi ekonomiky získává konjunkturu a recesi jindy, a že dnes i když pořád negativně ovlivnuje obecně stav globální ekonomiky stav bankovního sektoru, že třeba i u tzv. financni krize r.2008 ji byly postizeny jednotlivé státy v jiné míře, ba byly i takové co v té době rostly. To bylo způsobeno právě do značné míry schopnosti některých firem nebýt závisly jen na financovani skrze uvery, ale skrze emise akcií mezi drobné investory. Mezi jinými i nami zaměstnanci, co jsme si zrovna v té době koupili díky krizi levné akcie jinak po desetiletí progresivně fungujícich firem operujících v reálné ekonomice, nejen oněch finančních derivátů.

  6. Ondřej

    Pan Lopatnikov se chce vracet někam do reálsocialismu a k direktivně sdílenému státem plánovaného nedostatku. Jak to může vypadat v 21.století a ne jen v černobílých propagandistických kinožurnálech z 50.let budících dnes úsměv – je spíše k pláči.

    Země co je na pokraji hladu, 4. země nejbohatší na ropu na světě má hladové lidi a prázdné krámy. A ještě si dovolí dělat rekvizice zboží v soukromých obchodech s tím, že prodejce nemá právo je prodávat „za tak vysoké“ ceny, tak jim se prostě sebere a rozdá zdarma. Co a kdo tedy bude mít přístě na krámu a kdo vůbec bude něco v zemi vyrábět a prodávat, když vláda to muže každému z výloh obchodů ukrást?

    https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/423348-venezuela-zkonfiskovala-miliony-hracek-pod-stromecek-je-dostanou-chude-deti.html

    Nicméně k podnikání. O tom drobném se říkalo, že je solí země a poté, co dominuje sektor služeb na HDP (ve vyspělých zemích a podle toho se i pozná, že se o vyspělou zemi opravdu jedná – kolem 70% tvoří služby) to není jen ona sůl, ale je to to rodinné stříbro co nás živí a je záležitostí především střední třídy. Tedy jak prodejců a poskytovatelů, tak konzumentů, protože sektor služeb je svým charakterem „nemandatorní“ jako třeba jídlo a energie a „posloužit“ si od druhých necháme rádi v momentě, kdy na to máme a částka na to vydaná nás nepálí v rodinném rozpočtu, ale daná služba nám ušetří čas a zpříjemní život.

    To je znak vyspělé ekonomiky a bohatých občanů, kteří neživoří jen nákupem jídla, nájmu, energií a ošacení, ale mají i na úratu věcí resp. služeb pro život jinak zbytných. To, co pak tvoří ten „zbytek“ se stát od státu liší. U nás je to průmysl, což je obecně rizikový sektor podnikání, protože fabriku lze kdykoli přestěhovat tam, kde se nechají lidé méně zaplatit anebo kde je k tomu režim svojí rigidní politikou sám nutí, protože obecně třeba státy závislé na vývozu uhlovodíků mají díky tomu, že dnes i když děláte rafinerii stovek milionů krychlových metrů plynu nebo ropy, díky technologiím nepotřebujete zaměstnat více než nějaké desetitísíce lidí. Takže firmy co mají menší podíl v průmyslu jako třeba Nizozemsko, Británie, nebo Lucembursko – mají toto bohatě kompenzováno v jiných sektorech, typicky ve finančním sektoru, i podstatně bohatší zaměstnanecký sektor z hlediska příjmu, protože finanční průmysl platí své zaměstnance přeci jen o poznání lépe než průmysl. Nejhůře jsou na tom samozřejmě země s převahou zemědělské produkce, protože ta má nejnižší produktivitu a tím pádem i nejnižší podíl ve mzdách.

    Takže proč a které země jsou nejbohatší ergo mají nejlepší podíl na mzdách v přepočtu indexu parity kupní síly (PPP – Power Parity Purchasing Index) jsem se snažil nastínit a možná že přesto tomu někteří lidé nebudou chtít porozumět a budou si myslet, že nejlepší živobytí lidem zajistí stát těžbou anebo produkcí „mírové oceli“, ale opravdu takhle to nikdy nefungovalo. Omlouvám se za delší komentář, ale toto téma je dost široké, aby se tu lacině hauzírovalo s pojmy jako „produktivita“ a „efektivita pracovních míst“ že jsem musel trochu zabřednout do srovnání a statistik.

    • tresen

      Selský rozum mi říká, že země, jejíž HDP dělají ze 70% služby, musí mít něco, za co od okolního světa získají materiální produkty. Například musí vyvíjet neustále nové technologie. V okamžiku, kdy se okolní svět bez téhle země /nebo skupiny zemí/ obejde, mohou si tam sice lidé nadále navzájem stříhat vlasy a sloužit si i mnoha dalšími sofistikovanými způsoby, ale moc dlouho jim to nevydrží. Pak nejspíš budou muset zasadit brambory, stlouct králíkárny a úpěnlivě vzývat zbylé výrobny, aby nekrachly.

      • Ondřej

        K tomu stačí podstatně prostší věc, kterou každý známe už od počátků světa než byly vymyšleny nějaké „speciální“ technologie. I když to bylo třeba kolo nebo kladka.

        Nápověda: Ono zmiňované Lucembursko (mohlo by se tam přidat i Nizozemsko a dále platí třeba i pro Švýcarsko) žádné extra technologie nemají (oproti Německu, Švédsku nebo USA) a přesto jsou bohatí a platí to kontinuálně od dob ještě průmyslově teprve nastupujících věků…A to nejen nějaké staré feudální rodiny, ale běžní občané (historickým původem měšťané, chcete-li)

        • tresen

          Vzal jste mě doslova?
          To snad ne. :-)
          Jen jsem chtěla naznačit, že bez globálního propojení ekonomik by se nic takového jako postindustriální společnost nekonalo.
          A ještě jedna věc mě zajímá: HDP a jeho skutečná vypovídací hodnota. Zlé jazyky tvrdí, že to měření je užitečné nanejvýš pro vládu, která z výše spotřeby odhaduje, kolik peněz bude mít k rozhazování příští rok. To v lepším případě. V tom horším počítá, kolik peněz bude muset natisknout.

          • Ondřej

            HDP je jistě nevhodné jako parametr pro poměřování třeba příjmů resp. bohatství domácností, či třeba profitability firem se sídlem v nějakém konkrétním státě vázaným jen na výši „národního“ HDP atd. Nicméně je to signifikant, který je dobrým indikátorem, nikoli samotným ukazatelem kterého bychom se měli za každou cenu držet při porovnávání produkce jako takové. Produkce, ne produktivity ani efektivnosti či snad potenciálu bohatství, které bychom definovali na tu nejširší skupinu, na eliminaci chudoby (tu možná samotné vysoké HDP v „nevhodných“ ekonomických sektorech snad i podporuje) atd. Nicméně pro mně je zásadním vypovídacím faktorem onen přepočet „HDP na hlavu“. Pak se totiž projeví poněkud algebraická fikce „bohatství“ různých Čín či BRICSů coby uskupení, když si spočteme co dělá Rakousko s 5 miliony obyvatel nebo Švýcarsko s 8 miliony a porovnáme, jak se tam lidem žije.

      • hans

        Selský rozum mi říká, že země, jejíž HDP dělají ze 70% služby, musí mít něco, za co od okolního světa získají materiální produkty. Například musí vyvíjet neustále nové technologie.

        Například. Nebo spíše ne. Ono totiž vyvíjet technologie odtrženě od „špinavé“ výroby jde jen chvilku. Pak se vývoj přesune za průmyslem.

        To Ondřejovo „odjakživa bohaté“ Lucembursko žádné technologie nevyvíjí. Ono parazituje na zbytku Evropy. Jak? Zavedlo nižší daně z příjmu právnických osob >> přenesla tam sídlo řada bank a jiných firem >> ty firmy tam platí sníženou daň >> celá Evropa pracuje až se z ní kouří, vydělané peníze posílá ke zdanění do Lucemburska, kde si Lucemburčané z nich uloupnou a mají příjem bez práce, vysoký HDP a vůbec si žijí jak prasata v žitě.

        Podobně parazituje na zbytku světa finanční sektor Británie. Akorát, že Británie je velká země a prospěch z finančního sektoru má jen poměrně malé procento obyvatel.

  7. Asfalt

    Jistěže je monopol nejefektivnější způsob výroby, to je známá věc. V kapitalismu je ale vlastnictví obchodní společnosti privátní, proto zde monopoly existovat nemohou a antimonopolní úřady musí přirozenému vzniku monoplů bránit, neboť monopol rovněž představuje moc. Zde z principu věci nekontrolovatelnou moc, neboť soukromý subjekt má svoji míru svobody.

    Socialismus monololní výroby naopak využíval, veřejné vlastnictví monopolu dovoluje i veřejnou kontrolu jeho moci (což ale asociálové a „demokraté“ na klíček jako Tresen, viz její blábol výše, nikdy nepochopí).

    Jistě, negativem monoplu je nízká flexibilita výroby. S tím se ale potýká i kapitalismus, kde sice monopoly nejsou, ale oligopoly ano. Ty pak mohou brzdit jak vědeckotechnický pokrok, tak držet vysoko ceny apod. jako privátní monopoly.

    Lopatnikov má pravdu, jen by se asi slušelo více rozlišovat monopol, což je termín vztahující se k dominanci obchodní společnosti na trhu, a tím, za jakým účelem byla tato společnost založena (pro zisk za kapitalismu či pro veřejný zájem za socialismu). I státní podníky za kapitalismu jsou založeny pro zisk (nikoliv pro veřejný zájem), ale ze strategických důvodů je vlastní stát. Přesto privatizace řady podniků byla naprosto fatální katastrofou pro veřejný zájem té dané země (a důvodem dalšího zisku privátního kapitálu). To ale nesouvisí s monopolem jako takovým.

    • Ondřej

      Dejte mi příklad jedné jediné příklad země, kde státní monopolní vlastnictví dává lidem více hmotného blahobytu a zároveň takový stát poskytuje kvalitnější veřejné služby…Rád bych takový znal, protože nejste-li jej schopen jmenovat, pak tu bláboly píšete Vy a ne třešeň. Důkazem o tom, jak funguje tento systém budiž Vám současná Venezuela nebo Kuba. Nakonec kdo zažil socík a měl nějaké příbuzné na Západě, asi poznal rozdíl jak v životní úrovni těch co tam žili ve srovnání s námi ohledně ekonomiky tržní konkurence a apreciace nejlepší nabídky vůči poptávce…

      A to i tak, že např: „veřejný zájem na produkci Š 120L v ceně a kvalitě dle ceníku Mototechny např. z 1977, se nemohl pro Asfalta možná rovnat ideologicky tomu neveřejnému v NSR, který ovšem dokázal uspokojit potřeby občana pomocí soukromého produkce továrny Opel modelem Kadett nebo Ford modelem Escort ve stejné třídě jako naše Š120 L podstatně lépe ekonomicky a prakticky než náš veřejný“.

      Totéž platí pro socík a nás coby společenské vlastníky třeba státních podniků ČSAD anebo ČSA, když jsme měli coby jejich spoluvlastníci jet někam naším RTOčkoem či letadlem, v jaké kvalitě a za jakou cenu toto bylo realizováno ve srovnání k poměru platu s vykořisťovaným zaměstnancem-nevlastníkem z Německa, když totéž absolvoval se soukromým provozovatelem používající dvoupatrové autobusy Neoplan, totéž platí pro ČSA a třeba německou Lufthansu. Já zažil oboje ve stejné době a věřte, nedá se to srovnat:-).

      • Asfalt

        To, co tady vykládáte, jsou jen plky neoliberální propagandy. Jistěže socialismus jako takový je efektivnější, byť asi méně flexibilní. O čem vy tady mluvíte není o ekonomickém modelu, ale o lidech, kteří v něm vystupují. Kapitalismus, přestože je méně efektivní, dává své vysledky, protože lidem dává cukr a práská nad ním bičem (Bismark v jiné souvislosti). Jestliže by socialismus uspokojoval sobectbví jednotlivce (což když nedělal, pomatená Treseň považuje dodnes prý za „totalitu“) na straně jedné, a prákal bičem nad těmi, co se jim dělat nechce, měl by asi lepší výsledky. Tedy pokud by v socialismu byla možnost hromadit majetek těmi, co mají štěstí (o schopnostech dnes již prosím nemluvme), a proto se pak sprostě chovají k těm druhým, a pokud by v socialismu byla také nezaměstnanost a existenční nejistotoata pro ty, co štěstí (kapitál) nemají, pak by ty vaše škodovky byly možná lepší než mercedesy, pokud toto má být měřítkem. Tento model „cukru a biče“ ale zákonitě musí vést (a také vede, jinak by ten socialismus ani nebyl) ke krizi ve společnosti právě z podstaty, jež byla právě pospána. O válkách a zabíjení z „investic do politiky“ těmi, co už neví, kam investovat, ani nemluvě.
        O tomto ale řeč vůbec nebyla. Řeč byla o monopelech, aspektech soukromého a veřejného vlastnictví. Přitom veřejným zájmem není sobectví jednotlivce, o kterém vy tady pořád mluvíte a asi ani nic jiného neznáte.

        • Ondřej

          Jestliže připoutite horší výsledky socialismu v uspokojování zcela běžných potřeb obyvatelstva (to neni o mercedesech) ale o běžném materiálním zabezpečení obyvatelstva, dával jsem příklady o veřejné dopravě, a dalo by se srovnavat dál, počet km dálnic, stav inženýrských sítí a srovnat to se situací v NSR nebo Rakousku, tak proč tvrdite, že byl efektivnější? Jak Vy vůbec srovnavate efektivitu v ekonomickém smyslu a jaké veličiny pro její výpočet používáte?

          • tresen

            Ondřeji, musíme dát Asfaltovi zapravdu, nedá se nic dělat. Je třeba uznat nejpřesvědčivější argument o efektivititě socialismu a o jeho schopnosti uspokojovat lidské potřeby: je tu přece úspěšná existence světové socialistické soustavy, která trvá a trvat bude, ať si lidi jako já říkají v občasných záchvatech pomatenosti, co chtějí.

          • Asfalt

            Efektivita je vysoký poměr mezi výsledkem a úsilím, které bylo pro výsledek vynaloženo. Efektivní je tak například velkovýroba lihu, kdy přijede velký nákladní automobil s bramborami, vysype je do sladovny, až se vysladí, tak se kvasí a stočí 5 hl špiritusu. Neefektivní výroba je naopak výroba 150 drobných provozoven, kam musí přijet 150 automobilů se 150 řidiči a bramborami, 150 sladovnami, kde se hemží 150 * 10 lidí místo 15 lidí ve velkovýrobě. Jistě, pro těch 150 automobilů musí být 150x propustnější dopravní infrastuktura a veřejné doprava, o kterých třeba mluvíte, musí snést 150x vyšší hemžení lidí do 150 provozoiven. Těch 150 provozoven v soukromém vlastnictví pak prodává líh pro zisk, alkoholismus ve společnosti je nezajímá, socialistický monopol, co vyrobí tolik jako 150 malývh provozoven při 150x nižších požadavcích na perzonál, infrastrukturu apod., vyrábí pro potřebu společnosti a je pak otázkou managementu společnosti, jak bude rozhodnuto o jeho výrobě. Ne, Soros nezakládá neziskovky ani nekorumpuje politiky, aby ovlivňoval poptávku po lihu ve společnosti, ani nelétají letadla nad Sýrií, aby dobývala další a další brambořiště.

            • Ondřej

              Zkuste si něco načíst z ekonomie. Pro začátek postačí když zjistíte základy brane na gymnáziích. Hesla Paretovo optimum a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti budou dostačujícím základem.

              Ohledně „efektivity“ plně zaměstnanosti úryvek z knihy Jaroslava Teplyho „Rekonstrukce československého socialistického hospodářství“ vydána r.1976 ve Francii.

              Jaroslav Teplý. REKONSTRUKCE ČS. SOCIALISTICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. Přeloženo z francouzského originálu „ECONOMIE NATIONALE DE LA TCHECOSLOVAQUIE.

              Plná zaměstnanost je jedním z trumfů komunistické propagandy. Podíváme-li se na problém trochu zblízka, musíme konstatovat, že záležitost není tak jednoduchá a že jde spíše o ilusi, protože plná zaměstnanost by měla svůj smysl, kdyby všichni užitečně pracovali (nechceme říci produktivně, je třeba si uvědomit, že bez administrace to také nejde). Umělá plná zaměstnanost nebo skrytá nezaměstnanost byla neoficiálně, ale veřejně odhadována před rokem 1968 na 20-25%, tj. 20-25% pracujících mohlo klidně zůstat doma, aniž by tím výroba utrpěla. Proto je třeba položit otázku: je lepší nechat lidi bezúčelně zaměstnané doma a platit jim podporu v nezaměstnanosti (která je v některých kapitalistických státech dost vysoká – v Holandsku po určitou dobu 80% posledního příjmu) a nebo je zaměstnávat zbytečnou „prací“ a snižovat tak příjmy skutečně produktivních zaměstnanců? Není to totéž, ačkoliv v socialistické zemi by takto vydané prostředky byly stejné. Současný systém falešné plné zaměstnanosti má velmi nepříznivý vliv na pracovní morálku, mezilidské vztahy a akcentuje nivelisaci mezi těmi, kteří pracují dobře a těmi, kteří pracují špatně.

              P.S. Myslíte, že když postavíte jeden lihovar pro celou republiku, ze Vám nebudu pro jeho produkty jezdit lidé ze vsech koutů země po silnicích auty anebo jim distribuci sám zajistite taktéž po silnicích do prodejen či snad shazovanim na padácích letecky bez silnic? Možná to vážně bude chtít tu ekonomii nastudovat trochu podrobněji…

              • hans

                Proto je třeba položit otázku: je lepší nechat lidi bezúčelně zaměstnané doma a platit jim podporu v nezaměstnanosti (která je v některých kapitalistických státech dost vysoká – v Holandsku po určitou dobu 80% posledního příjmu) a nebo je zaměstnávat zbytečnou „prací“ a snižovat tak příjmy skutečně produktivních zaměstnanců?

                Otázka položená neférovým podvodníkem. Férová otázka:

                Je lepší nechat lidi bezúčelně zaměstnané doma a platit jim podporu v nezaměstnanosti (která je v některých kapitalistických státech dost vysoká – v Holandsku po určitou dobu 80% posledního příjmu) a snižovat tak příjmy skutečně produktivních zaměstnanců a nebo je zaměstnávat zbytečnou „prací“ (která je v některých případech placená dosti vysoko – někdy po určitou dobu 80% až příjmu nezbytčných pracovníků) a snižovat tak příjmy skutečně produktivních zaměstnanců?

                Odpověď: Ano, je lepší poslat lidi do práce než je nechat doma.

                20-25% pracujících mohlo klidně zůstat doma, aniž by tím výroba utrpěla

                Imo hloupost. Kdyby to byla pravda, každý socialistický ředitel by těch 20-25% pracujících propustil, a za ušetření nákladů sklízel pochvaly a vyznamenání.

                • Janika

                  „je lepší poslat lidi do práce než je nechat doma.“
                  Hansi, děkuji za všechny Vaše komentáře k tématu, mluvíte mi z duše. Jen tohle mě trochu zarazilo. Já bych třeba byla raději s méně penězi doma. Kdo má o mně rozhodovat, kdo má to právo, kdo ví, co je pro mě lepší?

                  • MaB

                    Jak nepřihlédnout k tomu, že se za vlády minulého režimu udržovala umělá přezaměstnanost. Existovaly spousty zbytečných pracovních míst, protože pracovat byla povinnost. V důsledku toho produktivita práce byla velmi nízká.
                    Nemít v OP razítko zaměstnavatele bylo tehdy porušením zákona a mohlo vést do vězení až na tři roky, (Zákon o příživnictví zrušen teprve v r.1990)

                • tresen

                  20-25% pracujících mohlo klidně zůstat doma, aniž by tím výroba utrpěla

                  Imo hloupost. Kdyby to byla pravda, každý socialistický ředitel by těch 20-25% pracujících propustil, a za ušetření nákladů sklízel pochvaly a vyznamenání.
                  xxx
                  Asi jste v té době nežil. Socialističtí ředitelé k takovému uvažování nebyli vychovaní ani motivovaní. Hlavní ukazatel, podle kterého byli hodnoceni, byl objem produkce. Když šlo náhodou o výrobek, který byl prodejný i mimo RVHP a „rozvojové země“ a přinášel tedy vzácné příjmy v tvrdých měnách, byly výrobní náklady vedlejší. To ostatně platilo i pro všechny tzv. strategické výroby. Na té přezaměstnanosti, která vycházela ze srovnání se Západem v počtu lidí potřebných k vyrobení konkrétní jednotky, se ale podepisovala i zastaralá technologie. Dělníci, co pracovali na starých mašinách, se neflákali, jen jich muselo být hodně. Včetně údržbářů.
                  Přes tenhle technologický vnitřní dluh a zažitý přístup k produktivitě i k tomu, co je prodejné, když opustíme dumping, bychom se pak dostali i k tomu, proč tolik podniků nemělo v otevřené ekonomice šanci. Bylo přitom vcelku jedno, jestli šly do privatizace anebo zůstaly státní. Ale to už je jiná kapitola.
                  Nemyslím si, že bez investic by se dalo nechat tolik lidí z výroby doma. Jenže byly i zašívárny. Při vzpomínkách na tu pohodu mají dnes pamětníci slzu v oku.

                  • Ondřej

                    Tady je ještě jeden postřeh z téže knihy. Také má svoji nezpochybnitelnou vypovídací hodnotu, která charakterizuje de facto státně přídělový systém podle Státní plánovací komise, jako „řízený nedostatek“. A to ještě za neskutečný fond pracovní doby (jeden z nejvyšších v Evropě) a za neskutečně nízké platy. Jednalo se tedy spíše o státní vykořisťování než by se dalo mluvit o jakýchkoli benefitech společenského vlastnictví.

                    „V jedné studii ještě před rokem 1968, založené na srovnání Francie a Československa, se uvádělo, že růst životní úrovně francouzského dělníka probíhal v období 1960-66 asi 2,5 rychleji než u dělníka československého, zatímco tento poměr byl asi 6 pro vrstvy inteligence v obou zemích. Srovnání dvou zemí s tak rozdílnou hospodářskou strukturou je vždycky obtížné a ožehavé; nebereme-li proto v úvahu absolutní hodnoty, musíme konstatovat potvrzení ohromné nivelisace znevýhodňující kvalifikované sociální vrstvy, jejichž přínos k materiálnímu, kulturnímu a sociálnímu pokroku je rozhodující. Při pokusu podat reálný obraz životní úrovně v roce 1967 se samozřejmě budeme držet oficiálních údajů.

                    Na trhu věčně trvá nedostatek potřebných výrobků, zatímco tytéž výrobky jsou k dispozici ve skladech podniků. Je zřejmé, že když se nepodaří dát spravit vodovod oficiální cestou, využije se příležitosti udělat to za úplatek „svépomocí“.

                    Vzhledem k tomu, že zdrcující většina obyvatelstva, občané „druhé třídy“, nikdy nepřijaly režim „de iure“, nemají nejmenší možnost se podílet na hospodaření s prostředky,které jim teoreticky také patří, a jsou často postiženi politickými opatřeními, nemají tedy žádný důvod se angažovat ve věcech společného zájmu tím spíše, že „druhotřídní“ občan si nemůže dovolit napadnout člena strany. Nestranný pozorovatel dobře znající tuto praxi nemůže než konstatovat, že místo aby se řeklo, že národní podniky patří všem, je lépe říci, že nepatří nikomu, jak se dá soudit z totožného postoje centra a zaměstnanců. Rozkrádání dosahuje takových rozměrů, že se dá mluvit o redistribuci národního důchodu.

                    Oficiální kontrolní orgány nemohou proti tomu nic dělat, čas od času publikují, co se jim podaří objasnit, protože k tomu není ani dostatečná vůle. Státní orgány nad tím přivírají oči, akceptují toto jako „neoficiální prémie“. Tedy jen pro „schopné a šikovné“. Tento zlomek zjištěné „hospodářské kriminality“ dosáhl v roce 1969 počtu 18000 deliktů. Noviny, které o tom podávají zprávu ( HN Č. 13/1970, str. 1 , článek „18 000 deliktů“ ) konstatují, že toto číslo nevyjadřuje zdaleka skutečný stav věcí. Rozkrádání společného majetku se stalo součástí morálního kodexu socialistického člověka. Kdo okrádá jiného, je zloděj, ale kdo si přivlastňuje část společného majetku, je normální šikovný člověk, jehož je třeba ocenit. Socialistické úsloví to říká zcela jasně: Kdo nekrade. okrádá svou rodinu.

              • Asfalt

                Tak tedy stručně vysvětlete tu efektivitu vy místo zadávání domácích úkolů, na které ne každý má chuť, náladu a čas. Já myslím, že efektivitu monopolu (spíše(!) mikroekonomická charakteristika) zde zaměňujete s výkonem národní ekonomiky (makroekonomický ukazatel).
                K tomu jsem už dříve uvedl, že monopolní výroba je efektivnější, ale v socialismu nebyl „cukr a bič“, tedy i absence nezaměstnanosti, kterou jsem výslovně uvedl. Vy mi na to odpovídáte, že existovala umělá zaměstnanost, a abych si něco nastudoval. Tak jsme u blbejch, nebo ještě ne? Proč mi oponujete a poučujete tím, co já sám uvádím???

                Jestě proto jednou, a snad to nebude potřeba i namalovat. Monopolní výroba je nejefektivnější způsob výroby (a Asfalt si to nevymyslel). Reálná výkonnost socialistické ekonomiky (což není její efektivita) byť založené na této teoreticky efektivní monopolní výrobě ale přesto byla ve srovnání s kapitalistickou ve své době a čase asi možná opravdu nižší. Bude to dáno asi mnoha faktory, já uvedl ten, že se lidé měli tak dobře, až se mnozí (takoví jako vy a Tresen) odnaučili dělat (představte si, někteří pracují i pro své vlastní uspokojení, ne pro mercecesy místo škodovek či práci nepovačují za „totalitu“).
                Ano, k této absenci „biče“ za socialismu, o které mluvím, pak patří i umělá zaměstnanost, čili skrytá nezaměstnanost, o které zase mluvíte vy. Dále tvrdím, že pokud by místo privatizace byla zrušena socialistická povinnost pracovat a zavedena do té doby zcela neznámá nezaměstnanost, pak by výkonnost ekonomiky letěla tak nahoru, až by vám klobouk spadl (a ze zisku, který by zůstával doma a byl všech, by se taky všichni měli lépé včetně těch nezaměstnaných, jak mluvíte vy). Jistě, kolonizační kapitál by to nedovolil, i kdyby nás měl vybombardovat, podle pomatené nesvobodné, ale „liberálky“ Tresně „zachránit“ jako jinde. To ale režimu oddané Tresni ani neříkejte, té k pocitu svobody stačí, že konečně místo „totalitní“ práce jen surfuje po internetu.

                Při posouzení, zda je lepší umělá zaměstnanost, nebo nezaměstnanost, jste ve vámi uváděném populismu zapomněl na to, kdo ty uměle zaměstnané a nezaměstnané platí. Nezaměstnané platí zaměstnanci a zaměstnavatelé v odvodech na sociální pojitění. Uměle zaměstnané platí jen zaměstnavatel. Snad vám dojde (byť tomu sám nevěřím), co je pro kapitalistu výhodnější a co už je pak proto jen propaganda a ideologie (ve vaší citaci až fanaticky jednostranná, zdá se mi), jejímž zajetí jsme.

                „Myslíte, že když postavíte jeden lihovar pro celou republiku, ze Vám nebudu pro jeho produkty jezdit lidé ze vsech koutů země po silnicích auty…?“
                Nebudou, nebo budou. Produkt klidně efektivně přepraví a distribuci provede přepravní a distribuční společnost. A jak se, prosímpěkně, vaše návodná otázka odráží v diskutované efektivitě monopolu výroby? Efektivita výroby není efektivitou výroby, ale efektivitou výroby a distribuce, nebo jak? Já myslím, že výroba má svoji efektivitu a distribuce (jiná výroba svého druhu) má svoji efektivitu. Jistě, i distribuce může být monopolní, a tedy efektivní, ale také nemusí.
                Pokud byste si na druhé straně myslel, že 150 třeba místních lihovarů, bude makroekonomicky efektivnějších, protože distribuční vzdálenosti k zákazníkům budou kratší, pak popíráte svoji mantru volného trhu, kde vzájemně musí obchodovat i ty nejvzdálenější subjekty, aby trh byl zachován. Jinak se dostáváte k regionálním monopolům a sám (nevědomě a nechtěně) konstastatujete, že monopol (a zde i distribuce jeho výroby je nejefektivnější).

                • tresen

                  Koukám, že když se necháte vytočit, ztrácíte glanc a uchylujete se k laciným osobním urážkám.

                  • Asfalt

                    Ani nevím, zda jsem vytočen. Ale navážím se do vás, to je pravda, jsem drsnější, to je taky pravda. Je to pro tu vaši „totalitu“, jak jistě víte. Důvod je tento.
                    Dříve jsme mohli být třeba zmateni v souvislosti s přechodem od autoritativní materiální demokracie pro lid k laické formální demokracii lidem (kde vládu těch panáků pro lid ale stěží vidět), která se vizuálně mohla dříve třeba jevit jako svobodnější nebo demokratičtější. Dnes už ale mluvit o nějaké minulé totalitě a dnešní svobodě a demokracii může skutečně jen pitomec, či spíše rovnou debil. Všiměte si prosím, že ani nemluvím o propagandistovi, neboť ani inteligentní propagandista nemůže být tak pitomý. Tím však netvrdím, že pitomí propagandisté nejsou.
                    Z mé strany nejde ani tak o urážku, ale o to, co si skutčně myslím. Co si myslím, vám sděluji proto, že vás považuji za inteligentnější než jinou (jiného), co tady taky „totalitou“ jen hýří (což už se tedy při jejich možnostech nedá nic dělat, že), a zároveň osobnostně zralejší než někoho jiného, kdo nesnese kritiku. Není to nic osobního, je to jen naprosto kategorický názor, a to dokonce od člověka, který jinak kategorické názory nemá rád. Sdělení je tvrdé, to uznávám.

      • hans

        Dejte mi příklad jedné jediné příklad země, kde státní monopolní vlastnictví dává lidem více hmotného blahobytu a zároveň takový stát poskytuje kvalitnější veřejné služby…

        Kuba.

        Rozvinutěji: Kubánské státní monopolní vlastnictví dává lidem více hmotného blahobytu než soukromé konkurenční vlastnictví v nejbližší sousední zemi (Haiti) disponující analogickými zdroji. Kubánské státní monopolní vlastnictví poskytuje kvalitnější veřejné služby než soukromé konkureční vlastnictví na Haiti. Výsledkem je obrovský rozdíl v kvalitě zdravotnictví (tuším o cca 20 let vyšší délka života na Kubě než na Haiti).

        Mimochodem, kubánské státní monopolní zdravotnictví je kvalitnější než soukromé konkurenční zdravotnictví USA – zajišťuje Kubáncům nižší dětskou úmrtnost a vyšší délku života. A to přestože soukromé konkurenční zdravotnictví USA má k dispozici řádově více zdrojů. Nicméně soukromé konkurenční zdravotnictví je tak obrovsky plýtvavé a neefektivní, že mu nestačí ani gigantické americké zdroje.

        • MaB

          ad Hans
          Jen málo zemí neobstojí ve srovnání s Haïti.
          Máte ale pravdu v tom, že Kuba má (alespoň na poměry Latinské Ameriky) výborně fungující školství a zdravotnictví, vynikající výsledky mají i kubánští sportovci, což je také z velké části zásluha státu.
          Na druhé straně je ale vidět, zejména na silně rozšířené prostituci, velká ekonomická bída. Smutné je, že mnohé z prodávajících se dívek a žen pracují jako učitelky nebo lékařky, jejichž plat je tak nízký, že jsou nuceny přivydělávat si i tímto způsobem. (Průměrný měsíční plat ve státním sektoru loni byl 24 dolarů (580 korun).
          Jestliže je dnes největším snem mnoha Kubánců život v USA, svědčí to o čem ?

            • MaB

              To je sen dnes už poměrně snadno realizovatelný.
              „À Cuba, la révolution immobilière est en marche“ (realitní revoluce je na pochodu)
              Cuba, un futur eldorado pour l’immobilier – Le Figaro (budoucí Eldorádo pro reality)

              Pour acheter une résidence dans les meilleurs quartiers de Cuba, il faut prévoir entre 15 000 euros et 22 000. Pour ce qui est de l’achat de terrain à Cuba, jusqu’ici, aucun étranger ne peut bénéficier de ce privilège.
              Ke koupi domů v nejlepších oblastech Kuby, je třeba počítat s 15 000 až 22 000€. Pokud jde o nákup pozemků na Kubě, doposud žádný cizinec nemá toto privilegium.

              Otázka je, do jaké míry a jak dlouho Kuba zůstane Kubou…

          • xyht

            aby dotyčným nesplňovala ,,ta práce “ příjemné s užitečným….(• ‿ •)

    • MaB

      „privatizace řady podniků byla naprosto fatální katastrofou pro veřejný zájem té dané země “ (Asfalt)

      Jenomže v praxi je tomu právě naopak, katastrofou byla spiš jejich nacionalizace nebo setrvávání v ní.
      Stát je jak špatný akcionář, tak špatný správce. Viz miliardové ztráty drah (SNCF), státních nemocnic (provoz mnohem dražší než na soukromých klinikách při horší ùrovni), rozdíl mezi státními a soukromými univerzitami, bankami, pojišťovnami atd, atp. je toho nejlepším důkazem
      Zdá se paradoxní, že nejvíce privatizovaly právě vlády socialisticko-komunistické, některé z podniků tím ale zachránily (např. Renault, Alstom…) a dovolily jim plně se rozvinout.
      Stát by se měl soustředit hlavně na své funkce „régaliennes“, to je spravedlnost, pořádek, obrana a co nejméně brzdit svou těžkopádností soukromou iniciativu. Tím prospěje veřejnému zájmu nejvíce.

      • hans

        Hm. Jenže v Anglii mají s privatizací drah zkušenosti opačné – katastrofou byla privatizace. Soukromník byl jak špatný akcionář tak špatný správce… Možná by váš francouzský problém se státem jako špatným akcionářem vyřešila výměna vedení státu a státem dosazených manažerů.

        …Tím prospěje veřejnému zájmu nejvíce.

        Hmm. Ve mě vždycky tyhle rady „až uspořádáme ekonomiku po vzoru Haiti, bude krásně“, vyvolávají závěr, že to pak dopadne jako na Haiti – radílkové se budou slunit na floridských plážích a těšit se z růstu svých bankovních kont, zatímco ostatní masově prchat do zemí, kde přestavba ekonomiky dosud neproběhla, aby tam mohli dělat uklizečky a sluhy.

        • Ondřej

          Stačí když se podíváte na ty kde je blahobyt a sociální zabezpečení na nejvyšší úrovni na světě. Když to řeknu lapidárně, je tam kapitalismus plní i úlohu společenského donátora a rozvojového mediátora nejen ekonomického ale i sociálního charakteru. Při uprchlické krizi byly firmy co okamžitě přijali uprchlíky do zaměstnání, najali pro ně ubytovny, uprchlíkům sportovcům bylo nabídnuto trénovat ve špičkových německých klubech (syrska plavkyně co táhla potápějící se člun s uprchlíky Jusra Mardiniová a zachránila jim život, tak se dostala do klubu Wasserfreunde Spandau 04, a i na olympiádu v Riu). Jaké státy to jsou? Napovím vám. Mimo zmiňovaného Německa je to Nizozemsko, tam jezdí nadnárodní soukromý přepravce Arriva a podívejte se jak jejich vlaky vypadají a srovnejte s našimi ČD. To samé druhé nejvyspělejší Švýcarsko, kde možná víte, leží nejstarší vysokohorská železnice světa, kterou postavili a dodnes provozují soukromé dráhy Jungfraubahn AG. Je to už 104 let. To samé platí pro francouzskou Veolia Transdev. Dalo by se s tím výčtem pokračovat dále, ale pro Vás, hansi, by to asi bylo zbytečné, protože fakta Vám nic neříkají…

          • tresen

            Buďme rádi, že ho máme. Až tenhle druh vymře, bude škála idejí, vůči kterým se liberálové vymezují, výrazně omezena. Ne že by všech těch k diktátu směřujících myšlenkových soustav bylo málo, ale přece jen, ta levá nabídka zmaru demokracie k Evropě historicky patří.

            • Ondřej

              tak tak, levice, levice. Jenže té já částečně sám fandím a volím, takže jen tady vládne velké neporozumění tomu, co tento politologický termín označuje. Vrchol zmatení nastává ve chvíli, kdy se k němu hlásí neostalinisté lkající po hegemonii znovuobnoveného SSSR v našem prostoru, prosazující opět tuhý státní centralismus státostrany, společně s fašistoidními nacionalisty, co představují ony italské černokošiláčské „combattimenty“ co vyřvávají „nic než národ“ a mají jasno v tom, že jedinec nemá mít žádná „sobecká“ práva, ale musí se podřídit zájmu národa/lidu. Takže pak se nelze divit, že bojují pod společnou vlajkou proti Západu, protože fašisté i komunisté nenáviděli volnomyšlenkářství a individualismus. Základy anglosaské liberální tradice, a to hlavně levicových filosofů a myslitelů. MaB ty hlavní pocházející ze sladké Francie, kteří položili ony základy liberalismu už jmenovala.

              Jinak je legrační jak ti samí, co prosazují zájmy národa ergo lidu, nazývají občanské aktivisty protestující při výstavbě dálnic na ochranu biosféry „ekoteroristy“, ty co vystupují proti devastaci životního prostředí těžaři při povrchové těžbě hnědého uhlí (jako zásadní obraz hrůzy sociálního mikroklimatu způsobený všudypřítomnou těžbou doporučují špičkový český krimiseriál PUSTINA co šel nedávno na HBO) jako zájem lidí na pracovních místech (to až bude brát drogová mafie mladé zdatné chemiky do varen drog, povolíme prolomení legality distribuce některých drog kvůli zaměstnanosti?), když se protestuje proti vjezdu aut do měst jen s normou EURO 5, je to útok na nemajetné co nemají na drahá auta, a to samé platí pro ty, co se rozhodly spalovat ve svých kamnech směsný odpad, a zamořují ostatním vzduch toxickými spalinami – vše toto je útok individuálního sobectví proti zájmům národa a lidu. A navíc vědí, kdo je ten náš národ a kdo do něj nepatří a co tu také nemá co pohledávat…Tak, tak, bohužel, třešni..

    • Janika

      jen by se asi slušelo více rozlišovat monopol, což je termín vztahující se k dominanci obchodní společnosti na trhu, a tím, za jakým účelem byla tato společnost založena (pro zisk za kapitalismu či pro veřejný zájem za socialismu). „
      Ano, to je důležité rozlišovat.

      „I státní podníky za kapitalismu jsou založeny pro zisk (nikoliv pro veřejný zájem), ale ze strategických důvodů je vlastní stát. “
      Jako ty hospody, co je stát zlikvidoval :-).

      Přesto privatizace řady podniků byla naprosto fatální katastrofou pro veřejný zájem té dané země.“
      To jsme zažili na vlastní kůži…

      Díky za pěkný komentář, Asfalte.

      • MaB

        To je zajímavé !
        Klaus: Nikde na světě neměli tak geniální tvůrce privatizace.
        snipp.news/…/klaus-nikde-na-svete-nemeli-tak-genialni-tvurce-pri…
        Zdá se, že jinde privatizace provedená s rozmyslem, i když jistě ne „geniálními tvůrci“, byla pro stát, tedy pro daňové poplatníky, plusem …

        • Ondřej

          Zcela jiný postup navrhoval tehdy oponent Klause, prof. michiganské university Jan Švejnar. Takže to mohlo dopadnout podstatně lépe. Odmítal specifickou českou cestu, ale navrhoval transparentní prodeje přímým zájemcům ze zahraničí, co by platili hned a nepoužívali úvěry u českých bank, které pak byly toxické natolik, že musely být hluboko pod cenou prodány (IPB vyvlastněna Nomuře, a prodána KBC byl jiný, zaběhnuté praxi se vymykající případ). Nicméně od té doby, a potvrdila to i ona finanční krize r. 2008 je stav úvěrového portfolia našich bank podstatně lepší než na Západě, takže i náš bankovní dohled a regulace ČNB jsou funkční. Což ovšem není zásluha žádné z vlád, ale spíše posledních guvernérů Tůmy a především Singera a dále Luďka Niedermayera, co implementoval evropské bezpečnostní normy finančních operací na dohledové platformě, normu BASEL III a Sarbanes–Oxley Act.

  8. hans

    (Omlouvám se za offtopic.)

    https://ria.ru/world/20161216/1483744958.html

    Zasloužilo by samostatný článek. Pod kterým by nám ondřej a spol. na tomto konkrétním případu vysvětlili přednosti západní svobodomyslné civilizace chránící lidská práva a rozhodně prosazující vysoké morální hodnoty, podpořené hlubokým vědeckým poznáním. Civilizace ve které ondřej a spol.chtějí žít a vychovávat děti. Své i naše.

    • MaB

      Mohu rozptýlit vase obavy a z praxe potvrdit, že se přísně aplikuje:

      ► Code pénal, article 227-25 : Le fait, par un majeur, d’exercer sans violence, contrainte, menace ni surprise une atteinte sexuelle sur la personne d’un mineur est puni de cinq ans d’emprisonnement et de 75 000 euros d’amende.

      ► Trestní zákoník, článek 227-25: Skutečnost, kdy dospělý vykoná bez násilí, nátlaku, hrozby či překvapení sexuální útok na osobu nezletilého, se trestá pěti lety odnětí svobody a 75000€ pokuty.

    • MaB

      V čem jsou „přednosti západní svobodomyslné civilizace chránící lidská práva a rozhodně prosazující vysoké morální hodnoty“ ?
      Mimo jiné je i to, že se žádný skandál neututlá:
      Pédophilie : le pape François «demande pardon» aux enfants victimes
      http://www.leparisien.fr/…/pedophilie-le-pape-francois-demande-pardon-aux-enfants-victim..
      Le pape argentin a pris sur lui pour la première fois le „mea culpa“ de l’Eglise entière, en reconnaissant les graves dommages provoqués par un „petit nombre de prêtres“ sur les enfants et promettant des „sanctions très sévères“.

      Pedofilie: František „prosí o pardon“ dětské oběti
      http://www.leparisien.fr/…/pedophilie-le-pape-francois-demande-pardon-aux-enfants-victim ..
      Argentinský Papež vzal na sebe poprvé „mea culpa“ celé církve, uznává vážné škody způsobené dětem „malým počtem kněží“ a slibuje „přísné tresty“.

      • embecko

        Z toho, ze se nejaky strejda omluvi mrtvym obetem znasilneni usuzujete, ze se zadny skandal neututla?

        • MaB

          Nikdo, kromě vás, se zde nezmiňoval o omluvě „mrtvým obětem“.
          Hovoři se o pedofilii, která není „specialitou“ migrantů., jak se někteří snaží dokazovat. Nevyhýbá se ani takovým institucím, jako je katolická církev. A že se skandál, kde šlo o desítky, ne-li stovky živých dětí, neututlal, není můj ùsudek, ale realita, jejímž důsledkem je právě omluva papeže
          Kdo lépe než on ví, jak důležité pro oběti je být jako oběti uznané a co znamená odpuštění při jejich rekonstrukci.

          • embecko

            Ty vase odkazy nejdou otevrit, ale predpokladam, ze slo o stryckovu neadresnou omluvu z roku 2014, smerovanou ke vsem obetem sexualniho zneuzivani knezi, tahnouci se cela desetileti (mnoho obeti je jiz mrtvych).
            Ma otazka stale plati i bez tech mrtvych:
            Z toho, ze se nejaky strejda omluvi obetem znasilneni usuzujete, ze se zadny skandal neututla?

            • MaB

              Ano, jsem o tom přesvědčena. Pluralitní media, media investigační a nezávislá mají velký vliv, právem se jim říká „quatrième pouvoir“ (čtvrtá moc)

              Z podnětu a na žádost papeže minulý měsíc i 115 biskupů žádá pardon od těch žijících, za mrtvé jim ho těžko může někdo dávat…
              Pédophilie : les évêques de France demandent pardon pour leur …(zadejte nadpis)
              http://www.lepoint.fr › Société
              7 nov. 2016 – Réunie à Lourdes, la Conférence des évêques de France a organisé lundi un „temps de prière et de pénitence“ pour demander pardon aux victimes…

              • hans

                Pche. Zveřejnění nepříjemných pravd po mnoha desetiletích úspěšného tutlání, ve chvíli kdy to nikoho mocného už neohrozí a kdy to mocným přestalo vadit, má být důkazem „moci pluralitních médií“? Za současného hrobového mlčení o současných zločinech mocných? (např. o podpoře teroristů a vražděni civilistů v Sýrii)

                Pche. V Čechách jsme měli pohotovější, odvážnější a svobodnější zpravodajství už ve 14. století.

                • MaB

                  „Za současného hrobového mlčení o současných zločinech mocných? (např. o podpoře teroristů a vražděni civilistů v Sýrii)“
                  A i zde tvrdíte nepravdu
                  Francouzi hlasitě a denně manifestují svou solidaritu s obětmi války v Alepu a organizují pomoc obětem. Že vy to neslyšíte nebo slyšet nechcete, na věci nic nemění.

                  VIDEO. De Paris à Istanbul, des manifestations en soutien aux …
                  http://www.francetvinfo.fr › Monde › Syrie
                  Il y a 2 jours – De Paris à Istanbul, des manifestations en soutien aux habitants d’Alep. „Environ 100 000 personnes sont encore piégées“ dans Alep-Est, …

                  Alep : face à l’urgence, la mobilisation s’intensifie sur plusieurs fronts à Paris
                  Le Monde • Il y a 1 jour

                  Paris: manifestation de soutien aux victimes d’Alep
                  Le Figaro • Il y a 2 jours

      • hans

        Nesmysl. Omluva se spožděním několika generací, bez potrestání a odsouzení pachatelů, je bezcenná. Skandál se tutlal desítky let, ne-li století. A hlavně takto opožděná omluva nezakládá žádnou přednost západní civilizace.

        Navíc, vámi citovaný francouzský zákon zjevně neplatil a neplatí pro západoberlínské úřady. A zjevně nebyl vymáhán ani ve Francii, jinak by se papež nemusel omlouvat, že.

        • MaB

          Žádáte, aby „nám ondřej a spol. na tomto konkrétním případu vysvětlili přednosti západní svobodomyslné civilizace chránící lidská práva“
          Když vám přiklady k vámi vybranému tematu dokládám, že jinde je to jinak a že tedy podle Německa nelze soudit „západní civilizaci“, sám nelogicky namítáte :“Navíc, vámi citovaný francouzský zákon zjevně neplatil a neplatí pro západoberlínské úřady“.
          A opět ne zrovna seriozně, protože nepravdivě, ironizujete: „zjevně nebyl (zákon) vymáhán ani ve Francii, jinak by se papež nemusel omlouvat, že.
          Zločiny souzeny byly, jsou a budou a i přsto papež považoval za nutné obětem se omluvit.

          29 mars 2016 – Les faits de pédophilie reprochés à un prêtre mis en examen fin janvier à Lyon ont été déclarés non-prescrits par le juge d’instruction, _ pedofilní akty souzeného kněze nebudou promlčeny
          Le Vatican débordé par les dossiers de pédophilie – Le Parisien Vatikán zahlceni případy pedofilie –
          3 avr. 2016 -Le père Philippe Détrè condamné à 18 ans de prison …otec PD odsouzený na 18 let
          10 juin 2015 – Désormais, les évêques qui ont protégé ces prêtres coupables d’actes de pédophilie pourront être jugés par une nouvelle instance judiciaire … Nyní biskupové, kteří chránili kněze, kteří se proviní pedofilií, budou souzeni