Do nového roku se starými… anděly

Indiánské ženy žvýkaly kůže.

Tato představa fascinovala autora kritiky nové filmové verze Vinnetoua natolik, že ji zmiňuje ve svém pojednání čtyřikrát. Co je na té představě tak vzrušujícího, že tak znepokojila představivost pana K.? Marně jsem se snažila na to přijít, ale mám ve znalosti úchylek mezery. Představila jsem si obrovskou bizoní kůži a nějakou ubohou ženu, jak ji žvýká. Jak asi musela otvírat ústa, aby se jí mezi zuby část kůže vešla, a než ji celou přežvýkala, musely uplynout týdny, ne-li měsíce. Věnovala se tedy této činnosti po značnou část svého života a to by přece muselo být někde vyobrazené, takový výjev nemohl ujít pozornosti prvních bílých mužů. 

Pečlivě jsem prohlédla obrazy současníků například zde. Jsou nádherné, přenesly mě do té krásné doby, kdy stovky indiánských kmenů žily ve své rozlehlé zemi svobodně. Ale žádný portrét ženy žvýkající kůže jsem nenašla. Současníci nic takového neviděli. Ale pan K. to dnes „ví“!

Je to samozřejmě nesmysl (viz například zde, zde), podobně jako jeho další nehorázné nesmysly týkající se Indiánů. A že to byli páchnoucí zakrslíci, tak, jak je líčí, značně odpudiví. No, nevím, když porovnám podobu pana K. s dobovým vyobrazením Indiánů…

paul-kane-sest-nacelniku-cernonozcu-1859

P.S.: Z komentářů pod článkem:

„Seriál a jeho podobu řešit nebudu a ani jsem ho neviděla. Co mě zaráží je, jak článek útočí na Indiány ( kteří s podobou seriálu nemají co do činění). Za prvé si nemyslím, že kvalita člověka se určuje dle gramotnosti – prostí lidé co neumí psát a číst často mohou být lepšími lidmi než ti gramotní. Za druhé když už tak řešíte jejich hygienu, tak i evropané žili jako prasata. Odpadky a výkaly házeli na ulici, mrtvá zvířata do řek, kde si jim pak kupila….Myslím, že v tomhle by si neměli co vyčítat… A v takovém městě to pak i jistě náramně vonělo ;) http://www.scienceworld.cz/clovek/stredoveke-mesto-jeste-nechutnejsi-nez-jsme-mysleli-403/ A můj názor na „primitivní“způsob života je ten, že to bylo mnohem lepší než ten dnešní „civilizovaný“ svět, za kterého se mi chce zvracet, stejně tak jako z většiny lidí a jejich chování. Takže místo toho, abyste kritizoval tvůrce seriálu, opřete se do lidí, kteří za to znázornění vlastně ani nemohou ( a ještě k tomu nesmyslně) A ti takzvaní civilizovaní lidé se zachovali jako prasata k lidem, kteří v počátcích s nimi neměli problém a vítali je s otevřenou náručí a srdcem na dlani.“

„V NY v metru stojí pán vedle snědé ženy, která rychle, jemu nesrozumitelným jazykem telefonuje. V pánovi se vaří krev, a jakmile paní ukončí hovor, oboří se na ni: „Vážená!!! Tohle jsou Spojené Státy Americké, tady mluvíme anglicky!!!!, Rozumíte!!! Takže buď mluvte anglicky, nebo se vraťte odkud jste přišla“… Paní mu s úsměvem odpoví „Vážený pane – to bylo navažsky… pokud chcete mluvit anglicky, snad aby jste se odstěhoval do Anglie, ne?“… Soudruh Koller ve své záchvatu opomíjí jeden prostý fakt, že v Americe byli indiáni doma a běloši byli a jsou okupanti… A s tím žádné multikulti nic nenadělá….“

P.P.S: Můj táta byl nepřebernou studnicí různých výrazů a úsloví, takových, která už dnes neslýchám. Býval dříve český jazyk bohatší, než je dnes? Nevím, jak jinak vyjádřit současnou řečí „To je vůl jak anděl.“

Reklamy

30 comments

  1. tresen

    Kdo četl Setonovy Dva divochy, ten ví, jak Indiáni vydělávali kůže.
    Ale na tom žvýkání přesto něco je. V některých kmenech tak změkčovali kožené řemínky, které byly potřeba k výrobě mokasínů a mnoha dalších užitečných věcí.
    Jinak je ten článek snůška nesmyslů.

    • Kamil Mudra

      Ale vždyť je to jasné. Tuhle fámu o žvýkání bizoních kůží přece rozšířil William Wrigley aby se svět nedozvěděl že ho indiáni předběhli. :-)

    • Janika

      Zvykat řemínky klidně mohly. Nebo si zuby přidržovaly okraj kůže při zpracovávání, to se taky někde píše.

      Ohledně těch nesmyslů si skoro myslím, že to bylo schválně a že jsem naletěla.

      • Janika

        Ještě bych poznamenala, že toho pána vůbec neznám, myslím jeho názory. Především na Ukrajinu (to je takový první klíč), Rusko, Putina, Zemana… Kdyby byl na stejné názorové vlně jako já, tak to by bylo podivné.

  2. Ondřej

    Super příběh. Jistý člověk řekl, ze Češi mají rádi takové cizince co se naučí česky. Slyšel jsem.vtip, že naopak cizincům je jedno, jestli Češi neumí nějaký světový jazyk, při placení pry stačí namísto poděkovani v jazyce kterému by cizinci rozuměli, nějaký posunek či grimasa….

    Je otázka jestli lidi třídit podle toho, co umí, znají, ovládají….anebo jestli podle toho, jestli jsou někomu prospěšni. Jestli dokáží někomu nezištně pomocí, jestli jsou druhému věnovat svůj cas, peníze obvykle darujeme tak, abychom s tím měli co nejméně starostí a abychom pokud možno s obdarovaným nepřišli do styku a abychom byli ušetřeni vlastního studu, kdybychom mu měli pohlédnout do očí. Proto si vážím svých přátel kteří jeli do Idomeni pomáhat uprchlíkům, někteří jeli před vanocemi namísto do Metra shánět dárky, pomáhat promrzlym lidem na ostrov Lesbos. Každý mluvil několika jazyky, ale poděkování slyšeli od těch nebozaku co tam uvízli obvykle jen v tom jaký se naučili od maminek a každý mu porozuměl a někdy neudržel slzy, jak dobře mu rozuměl…

  3. Tribun

    Já myslím, že to rčení vašeho otce původně znělo: „To je vůl jak Anděl“ a objevilo se v 50. letech po uvedení veseloher s revizorem Andělem.

    • Janika

      Nene, Tribune, byl to anděl. Táta měl k víře v boha a k takovým věcem specifický vztah :-). A revizora Anděla za vola nepokládal, je to ostatně docela sympatická postava.

    • Kamil Mudra

      Rčení vznikají všelijak a většinou to bývá tak že čím je absurdnější tím rychleji se chytne. A nebo také naopak, když je natolik výstižné že je hned na první poslech jasně uchopitelné – třeba jak se nad tím zamýšlí Rudolf Křesťan zde:
      http://www.literarky.cz/offline/mimochodnik/17988-mimochodnik-rudolfa-kesana-puttok-a-dali-

      Pokud je domovinou rčení „To je vůl jak anděl“ brněnský hantec, pak je málo pravděpodobné že by mělo vztah k oněm veselohrám které se promítaly v celé republice, ale spíše bude patřit do té kategorie přitažlivých skrze svou absurditu a je marné hledat v něm nějakou logiku.

      • Janika

        Já jsem tomu vždycky rozuměla tak, že je to vyjádření despektu k inteligenci andělů, a prostřednictvím toho vůbec k celé téhle oblasti (Bůh a spol.).

      • MaB

        O tom, že čeština je nejkrásnější, nejbohatší, nejvtipnějši, zkrátka nejdokonalejší jazyk na světě, netřeba polemizovat.
        Bylo by škoda nepřeposlat další z nesčetných důkazů této pravdy – jak říkáme hezky česky těm, kdo si poněkud více přihnuli ?

        Elektrikář může být nadrátovanej a soudce jak zákon káže. Klempíř byl na šrot. Metař byl nametenej a sládek nachmelenej. Akademický malíř byl pod obraz a malíř pokojů zmalovanej. Loutkoherec byl zpumprlíkovanej. Zpěvák, a že jich bylo, byl zhulákanej. Letec byl jako bomba, pyrotechnik jako puma a kanonýr jako dělo. Pracovník pneuservisu byl gumovej.
        Truhlář byl jako prkno. Kněz byl jako slovo boží, funebrák tuhej. Meteorologa nebylo potřeba, ale byl by na mraky. Veterináře potřeba bylo, a když se vracel z akce, byl jako zvíře.
        Boxer byl ztřískanej, kropič zlitej. Zemědělci ji měli jako vidle. Zootechnik v JZD byl jako dobytek, řezník jako prase. Kovář byl zbušenej, kuchař na kaši a myslivec piclej. Písmomalíř byl často zlinkovanej, lakyrník zlakovanej. Kominík byl zčazenej. Sklenář měl okno. Nějaký poslanec byl odhlasovanej.
        Uklízečka bude na prach. Zaměstnanec autobazaru je jetej. Dopravář má špičku a pumpař je total. Zahrádkář by mohl být nakropenej, dřevorubec zrubanej. Lovec sežranej.
        Karbaník je zkárovanej. Ortopéd bude zlámanej, dermatolog koženej a anesteziolog v bezvědomí. Pedagog bývá vyškolenej. Hudebník na moll a entomolog na mol. Chmelař je jako žok. Ajznboňák i tramvaják je vykolejenej.
        A výhybkář namazanej. Zoolog má opici. Logicky. Kynolog je jako doga. Zákazník má nakoupeno. Řidič je zřízenej a ocelář zkalenej. Flétnista zhvízdanej. Profese, které se ve výčtu neobjevily, at‘ si doplní samy.

        • MaB

          A „nacamraní“ pro všechny ty, kteří mají pracoviště uklizené, jakmile zavřou pusu = tlučhuby, plácaly, kecaly, žvanily, camraly …

        • pacifista

          Tedy klobouk dolů, dát toto dohromady. Nikdy mne nenapadlo jaké množdtví synonym existuje pro slovo ožralý.

          • dixi

            S úžasem jsem přečetla a srdečně se zasmála. Naše nádherná čeština je nepřekonatelná (-:

    • Miguzzi

      Po přečtení článku z odkazu si myslím, že by se ode dneška mělo říkat To je vůl jako Koller. Megavůl.

      • embecko

        Vul asi bude, ale ja jsem film videl (cast, nedokoukal jsem to) a v zasade ma Koller pravdu.
        Byl jsem zvedav jak to pojmou a me obavy se naplnily: Jde o pochmurnou noir- action, tonovanou do teplych, tmavych barev, plnou odpudivych typu, namaskovanych za hranici unosnosti. Neni to kovbojka, je to film noir s neadekvatne vyholenym krasavcem. Neco jako stare Delonoviny (jako treba Samuraj), ale to bylo psycho a vyhlazenost hrdiny naplnovala jakousi osudovost (kraska duse a zvire zivota). Vinnetou je proti tomu bruselska akcni agitka, v tom s Kollerem souhlasim.
        Co se jeste puvodniho Reinlova Vinnetoua tyce, tak to byl tehdy trhak pro dospele, Nemci zrejme projikovali do filmu sve postaveni po prohrane valce a rozjizdejicim se Marshallove planu. ze by takovy film mohl zpusobit davove silenstvi az obcanskou psychozu, to by se v normalni zemi stat nemohlo. Svym zpusobem byly tedy i prvni Vinnetouove cimsi zvlastni az uchylni a nove pokracovani v tehle politicke tradici pokracuje. A nehodnotte stareho Vinnetoua svymi romantickymi zraky, pro Nemce tehdy neslo o kovbojku a divali se na to uplne jinak.

        • jJanika

          Film mě taky nudil. Jako plus hodnotím akorát zničení železničního mostu. Kdyby byli bývali Indiáni v obraze (=cena informací a vědomostí), byli by kolonizaci tímto zpomalili. Ale nafilmováno to bylo přímo na zabití, normálně jsem si pouštěla celé pasáže zrychleně.
          Takže film propadák, o to nic, jenže Indiáni za to fakt nemůžou. A roubování všeho na uprchlíky, to už je obsese :-). Mně při sledování filmu žádný uprchlík ani nepřišel na mysl.

          • tresen

            Tomu nerozumíte, Janiko.
            Na uprchlíky je potřeba myslet furt.

        • tresen

          V NDR Marshallův plán neměli, hrdě tam přece budovali socialismus. Tak jak to, že tam Reinlovi Indiáni tak zabírali?

        • Kamil Mudra

          „A nehodnotte stareho Vinnetoua svymi romantickymi zraky, pro Nemce tehdy neslo o kovbojku a divali se na to uplne jinak.“
          Nojo, Saxi, ale jakými jinými než svými romantickými zraky by to měl našinec hodnotit? Myslíš že jsem ve svých deseti letech měl nějaké ponětí o tom jak se na to dívají Němci? Já viděl jen to, že poklesla oblíbenost her na partyzány a nahradily je hry na indiány a kovboje.

          Svoji roli stran oblíbenosti jistě sehrálo i to že tenhle žánr byl v naší kinematografii popelkou a co se literatury týče tak částečně „rehabilitoval“ prvorepublikové rodokapsy, na které leckteří tátové vzpomínali ale v mém věku se už daly sehnat jen po zaprášených půdách a na policích sběratelů kuriozit.
          Díky rozsáhlé knihovně rodičů jsem sice měl možnost číst mimo Fričova „Strýčka indiána“ a dalších jeho vynikajících knížek také například i takové perly jako byla Kudějova čtyřdílná série „Sid“, (ze které u nás vyšel po válce jen „Šťastný grenhorn“ v edici Karavana) a vůbec většinu toho co napsal, ale v tom jsem patřil k výjimkám ale nebylo moc možností své čtenářské zážitky s kým sdílet.

          Těch autorů (jako Seton, London, Flos nebo Curwood), kteří se ve své tvorbě zabývali tématem starého amerického západu a byli našimi vydavatelstvími vzati na milost, zas až tak moc nebylo. Takže se dá říct že ty „vinetuovky“ byly pro mnohé mé vrstevníky skutečným průlomem do jejich dětského světa a nějakým Marshalovým plánem a postavením Němců se rozhodně nikdo z mých kamarádů nezabýval. Pro nás to prostě byly ty „kovbojky“ a navíc, na svou dobu, i docela pěkně zpracované.

        • MaB

          ad embecko – „A nehodnotte stareho Vinnetoua svymi romantickymi zraky, pro Nemce tehdy neslo o kovbojku a divali se na to uplne jinak.“
          Asi jak kteří.
          Ten starý Vinnetou možná pomohl Němcům zapomenout na temné roky nacionalismu a objevit v sobě novou kosmopolitní identitu, ale bez té romantiky se to neobešlo ani u nich.
          Mladí Němci si (stejně jako mladí Češi) hráli na kovboje a indiány, říkali si mein Blutsbruder a v jejich pokojích visely plakáty Vinnetoua a Old Shatterhanda – Francouze a Američana !
          Velkou roli při tom nepochybně sehrál i französisch Charme „indiána“ Pierra Brice.
          Je zajímavé, že zatímco v Německu byl díky „roli svého života“ hvězdou první velikosti, (nejoblíbenější herec 1964-69, s deskou v hitparádě před Beatles, v roce 1965 na druhém místě v žebříčku osobností u mládeže 10-14 let … těsně po Kennedym), pro Francouze zůstal „illustre inconnu“, věhlasným neznámým, v jeho vlastní zemi se mu nepodařilo prosadit se.

          A kde je dnes v muzeu Grevin ? Ani v Berlíně, ani v Paříži, v Praze ! :)

          • Ondřej

            Máte pravdu, MaB. Mohu jako člověk co prožil v Německu 30 let jako ve své rodné zemi zodpovědně říci, že je to přesně tak, jak popisujete. Byl to akt onoho levicového „rovnost, volnost, bratrství“ a to nejen z hlediska kosmopolitismu a multikulturalismu, ale hlavním úkolem v té době bylo budovat jednotnou Evropu, integrovat rozdílné země do užší spolupráce – UNIE – nejen normativně výhodnou ekonomickou spolupráci v rámci EHS. Byla to doba konce pravicových vlád CDU a nástup vlád sociální demokracie s podporou liberálními demokratů. Dá se i říci, že rok 1968 a levicová vzpoura intelektuálů proti zatuchajícímu konzervatismu, bigotnosti „tradicionalismu“, což doposud znamenalo machistickou vládu bílého muže, podřízenost žen mužům a akcent jejich mateřských „povinností“, skončila postupující společenskou emancipací. Emancipací, která předznamenala i konec rasových předsudků, aplikaci skutečné občanské rovnosti, aplikace masivní potřeby přijímat pracovní migranty, kulturní volnost nejen co se týče stálého umenšování vlivu tradičních křesťanských církví, ale mimo vzrůst ateistů, resp. materialistické představy o lidském životě včetně jeho konce, nástup postmoderny a konečné přijetí antropocentrismu jako nejvyšší hodnoty bytí, a k tomu i respekt k lidským právům, jako nejvyšší ústavní podstatě uspořádání lidské společnosti, prostě vznik filmové série Mayových románů tuto změnu společenské atmosféry vyloženě předznamenal a výborně do ní zapadl….

            Díky za tuto Vaši reflexi a naprosto s ní souhlasím.

  4. Kamil Mudra

    Tak to jistě ne. Ten „anděl“ je tu využit příměrově ve smyslu „hodně veliký“ nebo spíše „neskutečně veliký“ vůl.

  5. tresen

    To lehce absurdní rčení jsem chápala tak, že pro označení vola podobné ráže v pozemské sféře nic přiléhavého neexistuje.
    Podobné je to s „krávou nebeskou“.

    • Kamil Mudra

      Přesně tak to chápu i já. „Kráva nebeská“ je výborný příklad.