Sio

Pravda je hvězda
ve stínu slunce
Jen noční ptáci
občas ji vidí

Ti co se rádi
na slunci hřejí
těm pak se hvězdy
ukázat stydí.

Napsal Sio        

Známe se často jen virtuálně a pod svými nicky. Přesto mezi námi vznikají podivuhodná pouta.

Zpráva merlin o úmrtí Sia mi způsobila zvláštní bolest…

Nikdy na tebe nezapomenu, Sio. A tohle je pro tebe, velmi se ti to líbilo:

Ach, lidská hlouposti! – Mne v zem srazíte přec.
Však bít se budu, bít a bít až na konec!
Ach, vše mi berete, můj vavřín i mou růži!
Jen berte, jedno přec vždy zůstane tu muži,
co s sebou odnesu, co večer vrátím Bohu,
až s dvorným pozdravem se vznesu nad oblohu,
co nemá trhliny, ni skvrny v triumf jistý,
navzdor to odnesu… To je… štít svůj čistý!

Reklamy

10 comments

  1. goliast

    Díky, myslím, že by to ocenil. Nerad se litoval a nepřál si, aby o jeho nemoci lidé věděli, nechat se litovat považoval za pokleslý žánr. Ahoj, kamaráde.
    Na parte měl epitaf:
    Až skončí má služba
    tak splynu se zemí
    a přidám svou podstatu
    k Tajemství nekonečna
    V blaženém klidu
    dobrého vědomí,
    že úkol jsem splnil
    půjdu spát….

      • anna

        Je mi jeho odchodu líto, ráda jsem jím psané články i příspěvky v diskusích četla. Bude tu chybět. Ať je mu země lehká. A.

  2. Nerevar

    Až jednou ptáci mi přinesou psaní,
    na cestu s nima že musím se dát,
    zavřu a půjdu bez dlouhýho ptaní,
    odejdu s nima a odejdu rád.

    My tu ještě chvíli musíme počkat.

      • Nerevar

        Báts se, že jednou nebudu? Vždyť před narozením jsme také nebyli. A kromě toho „expecto resurrectionem mortuorum, et vitam venturi saeculi“

      • anna

        „Smrti se nebojím, bojím se umírání…“, stoprocentně s J. W. souhlasím. A.

      • Kamil Mudra

        Zvláštní…
        Nikdy jsme spolu nepopili,
        ani nekryli jeden druhému záda,
        ba ani se nepodívali jeden druhému do očí.
        A přece to zabolelo.