Americký nátlak na KLDR jen provokuje konflikt s Čínou

 Napsal Petr Akopov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Jarní zostření situace na Korejském poloostrově se už stalo téměř každoročním rituálem. Jenže tentokrát začíná být krize závažnou prověrkou pro Trumpovu administrativu – bude i ona pokračovat v tradiční americké politice rozehrávání „korejské karty“ pro nátlak na Čínu? Pro Rusko mají události na jeho východní hranici stále větší význam.

Každoroční manévry USA v Jižní Koreji, opakující se zkoušky severokorejských raket – události února a března, se vyvíjely stejně, jak se v posledních letech odehrávají. Ale teď to už není jen obyčejná „severokorejská krize“ – USA v Jižní Koreji spěšně rozmístily nové systémy protiraketové obrany. Přestože o jejich instalaci už byla řeč loni, okamžitý přesun byl zjevně vypočítán jako demonstrace vážných záměrů. Přičemž se manifestovalo nejen Pchjongjangu, ale i Pekingu – vidíte, plníme to, co slibujeme našim spojencům. Washington tím naznačuje Pekingu – „pouvažujte nad tím, že se totéž může opakovat v Jihočínském moři, o kterém jsme slíbili, že vám ho neodevzdáme.“ Peking je krajně znepokojen rozmístěním amerického systému PRO v Jižní Koreji, na které nahlíží jako na ohrožení vlastní bezpečnosti.

Korejská krize a nátlak na Čínu má ovšem i přímý vztah ke státní bezpečnosti Ruska: KLDR je náš soused, a Čína důležitý strategický partner. Naše MZV už oznámilo, že jednání USA vede k vyostření situace a Rusko „vezme do úvahy“ rozmístění amerického systému PRO ve svém vojenském plánu.

Připomeneme-li, že právě v Koreji se vedla nejzávažnější válka po 2. světové válce, nabízí se aktuální „jednoduchá“ otázka: jak reálná je dnes hrozba války na Dálném Východě?

USA všemožně Severní Koreu provokují – zemi, žijící v režimu téměř úplné izolace od ostatního světa. Provokují nejen vojenskými cvičeními, ve kterých se americká vojska rozmisťují po Jižní Koreji, ale také sankcemi. Trestají zemi za její raketový a jaderný program – ano, Korejci sestrojili jadernou bombu a balistické rakety, schopné udeřit minimálně na americké základny v Okinawě.

Odpovědí na jaderný program KLDR bylo zavedení sankcí, včetně sankcí pod hlavičkou OSN. Loni byly ještě zesíleny, když byl uvalen zákaz na nemalou část severokorejského exportu. Nové sankce byly přijaty se souhlasem Číny i Ruska, kterým se také nelíbí vznik jaderné mocnosti u vlastních hranic.

Jenže dělat na Severokorejce nátlak nemá smysl. Jsou přesvědčeni, že právě vlastnictví jaderné zbraně je pro ně hlavní ochranou proti americkému vpádu. A nikdo na světě je nemůže přesvědčit o opaku. Začátkem 50-tých let, kdy severokorejská armáda již téměř rozprášila jihokorejskou, zasáhly USA. Američané na severu rozbombardovali, co mohli a KLDR zachránil jen zásah čínské armády a sovětských vojenských specialistů.

Pro KLDR jsou USA normálním nepřítelem, okupujícím jih poloostrova. A samotní Američané neudělali vůbec nic, co by Pchjongjang přesvědčilo o absenci jejich agresívních plánů. Kromě toho, pro USA se Korea už dávno stala vítaným předmostím u hranic s Čínou a Ruskem – a nová administrativa má na to konto své plány.

Donald Trump, jako většina amerických geopolitiků, je z nějakého důvodu přesvědčen, že Čína může donutit KLDR zříci se jaderného programu. Přestože v současnosti ani Peking, ani Moskva nemají na Pchjongjang tak mocný vliv. KLDR patří k těm nemnoha zemím, které mají opravdovou suverenitu, současně např. s Íránem. A také jednu z nejsilnějších světových armád, nemluvě o jaderné výzbroji.

Donutit Severokorejce dělat to, co nechtějí, není možné – ani kdyby se zorganizovala jejich úplná blokáda. Ale k tomu nesáhne ani Moskva ani Peking – ve jménu čeho odsuzovat už i tak bídně žijící obyvatelstvo Severní Koreje k ještě většímu strádání a nouzi? KLDR ve skutečnosti nikomu nehrozí, všechny válečné výroky na adresu USA jsou jen odvetnou reakcí lidí, žijících v obklíčené pevnosti. Napadat Jižní Koreu, s rozmístěnými americkými jednotkami, Pchjongjang samozřejmě nikdy nebude. I kdybychom představitele KLDR považovali za agresívní maniaky, není důvod považovat je za sebevrahy. Přesto USA jednají tak, jako kdyby opravdově věřily v agresívní plány KLDR. O co tu jde?

Z části jistě o překroucené představě Američanů o realitě. I to ovšem hraje vážnou roli, vždyť v 50-tých a 60-tých letech si mnozí američtí představitelé upřímně mysleli, že SSSR chce obsadit Západní Evropu, a v současnosti je v tomtéž Kongresu nemálo těch, co věří v „Putinovy plány napadnout Pobaltí“. Poněkud důležitější je však to, že pro USA je prostě výhodné využívat korejský problém k nátlaku na Čínu.

Pro Čínu je Korea takříkajíc totéž, co pro Rusko Zakavkazská oblast – události v Gruzii a Azerbajdžánu mají přímý vztah pro národní bezpečnost naší země. A americká vojska v Jižní Koreji – to je stálá výzva a připomínka války mezi USA a Čínou v letech 1950-53. Trpět je tam lze, ale přihlížet instalaci nových amerických systémů PRO je samozřejmě popuzující.

Tím více, že v Pekingu chápou, že pod záminkou „korejské hrozby“ mohou USA postupně v Jižní Koreji vybudovat mohutnější systém PRO – který bude přirozeně jmenovitě zaměřen na eliminaci čínských raket. Tudíž USA ve vztahu k Číně manipulují s tímtéž, co chtěly použít v Evropě ve vztahu k Rusku, když pod pláštíkem zadržování íránských raket (dokonce tehdy ani neexistovavších), začaly prosazovat nové systémy PRO. Takže Američané budou Pekingu navrhovat zastavení korejského jaderného programu, s jasným vědomím, že ČLR nemá takovou možnost – a zmohutňovat svůj protiraketový štít na Korejském poloostrově.

Jak se může Čína proti těmto plánům bránit? Může dojít až k tomu, v případě opravdového vyhrocení vztahů s USA, že Čína uzná KLDR coby jadernou mocnost a opustí režim protikorejských sankcí. Pokud k tomu skutečně dojde, pak tento krok provede souběžně i Rusko, natolik se zde naše základní zájmy s Čínou shodují.

Ani Moskvě ani Pekingu nejsou stálé sankce proti KLDR potřebné. Udržují se jen z úmyslu dotlačit Pchjongjang k šestistranným rozhovorům na jaderno-raketové téma. Pro dobrý výsledek je nutná dobrá vůle z obou stran, jak KLDR, tak USA. Jedině jejich vzájemná smlouva o neútočení může na Korejském poloostrově stabilizovat situaci.

Je známo, že Trumpova administrativa momentálně rozvíjí různé přístupy politiky ve vztahu ke KLDR – od jejího uznání coby jaderné mocnosti, do pokusu o vojenské řešení. Je pochopitelné, že válka v Koreji je v současnosti v principu nepřípustná, nejen proto, že by se stala jadernou, ale prostě už pro intenzitu ohromného vojenského potenciálu protivníků – proto není možná. Přiznat jaderný statut KLDR a oficiálně ji přijmout do klubu jaderných mocností, i kdyby USA k tomuto kroku přistoupily, může být strategicky správnou cestou, přesto velmi dlouhou a složitou, a nevyhnutelně staví na pořad světového jednání zároveň problém legalizace další neoficiální jaderné mocnosti – Izraele.

USA mají dvě možnosti směřování – dále dráždit Pchjongjang a rozehrávat „korejskou kartu“ proti Číně, anebo pokusit se s KLDR doopravdy domluvit.

Ve formátu šestistranných jednání (Čína, USA, Rusko, Japonsko a obě Koreje) by bylo možné plně přijmout závazek o vzájemném nenapadání USA a KLDR, domluvit se na zmenšení intenzity manévrů a dalších odpovídajících opatření ke snížení napětí. Stačí k tomu pouze jedno – zavrhnout přání za každou cenu tlačit na Čínu. Pokud Trump skutečně chce s Čínou nastavit lepší vzájemné obchodní vztahy, tak jako tak musí snížit nátlak na Říši středu u jejích hranic.

Pokud jej utvrdí v nezbytnosti předchozího kursu zesilování potíží v Jihočínském moři a v Koreji, uspíší to pouze otevřený americko-čínský konflikt. V takových podmínkách by přirozeně byla možnost Trumpa domluvit se s Putinem, daleko složitější, ba nemožná. Rusko se neochvějně rozvíjí na Východ a stává se tichooceánskou mocností, pro kterou bude mít vše, co se děje na Korejském poloostrově, stále větší a větší význam.

 

 

Advertisements

23 comments

  1. Janika

    KLDR naše média předkládají jako 1. legrační komunistické kašpary, 2. provokativní monstra, co pořád zkoušejí jaderné zbraně, aby mohli napadat mírumilovný a je neohrožující svět. Lidé u nás o tom ani nepřemýšlejí, jen tuto verzi s mírným pobaveným nezájmem přijímají jako fakt. Skutečnost je daleko závažnější, hlubší, tragičtější.
    Má nebo nemá Severní Korea právo mít své vlastní jaderné zbraně? Kdyby je byl býval měl Kaddáfí, byla by Libye dál poklidným a bezpečným světem.

    • tresen

      Čína už léta znepokojeně varuje svého severokorejského souseda, aby se vzdal jaderného dobrodružství.
      Takže z téhle strany zní odpověď na vaši otázku jednoznačně – ne.
      Obávám se, že ať s atomovkou nebo bez ní, pro Korejce život v KLDR poklidnou selankou nebude.

      • Janika

        Nerozumím – Korea nemá právo – a Čína má právo?
        Ta moje otázka byla spíš řečnická – pokud kdokoli jaderné zbraně má, má každý další totéž právo.

        • tresen

          Já říkám, jak na vaši otázku odpovídá Čína.
          Z mého hlediska nemá právo na jaderné zbraně nikdo a každý další držitel jen zvyšuje už tak velké nebezpečí. V případě KLDR je ten malér ještě hrozivější „díky“ tamnímu autokratickému režimu, kdy není vůbec jisté, jestli vůdce nenařídí odpálení raket s jadernou náloží v záchvatu momentální nepříčetnosti.

          • LS

            Z měho hlediska jsou komentáře tohoto typu odstrašující ukázkou, čeho se dá u veřejnosti dosáhnout dlouholetou jednostranně zaměřenou, cílevědomou propagandou. Omlouvám se, není to nic osobbního.

            • tresen

              A co vlastně rozporujete?
              Jaderné zbraně podle vás nepředstavují nebezpečí?
              Je v KLDR autokratický režim nebo není?
              Je Kim politik se zdravým úsudkem, který mu vždy spolehlivě zabrání rozpoutat konflikt? Není absolutní moc jednoho člověka nebezpečná vždycky, ať už se jeví jako normální anebo ne?

              • Hamilbar

                Mohu se samozřejmě mýlit třešničko, ale já jsem si komentář LS vyložil jako výraz obdivu k vašim mimořádně rozsáhlým znalostem problematiky týkající se Severni Koreje.

                • tresen

                  Já jsem si výraz „odstrašující“ zjevně vyložila jinak než vy. :-)
                  A co jinak?
                  Máte k těm mým bodům nějaké věcné připomínky, nebo jste si jen přišel brousit ostrovtip?

                  • Hamilbar

                    Ale jakýpak ostrovtip třešničko. Pouze hloboká úcta k člověku který zná odpověď na vámi položené otázky. A vy je, jak je z dikce patrné, znáte. Nebo se mýlím?

              • LS

                Chápu, že se Vás má poznámka dotkla, ani to nemohlo dopadnout jinak. Možná by nebylo od věci přečíst si na těchto stránkách „Dveře ve zdi“. Jaderné zbraně samozřejmě představují velké nebezpečí. V rukou kohokoliv. Jakou máte záruku, že se i v civilizovanější zemi než je KLDR nezcvokne někdo, kdo má v dosahu ono pověstné tlačítko? Měl-li bych si tipnout, kde je riziko největší, jmenoval bych Pákistán a hned na druhém místě Izrael.
                Jo – a Kima osobně neznám. Nevím, jestli blafuje, je jasné, že se tamní režim cítí ohrožen, když USA okupují Korejský poloostrov už více než 50 let.

              • hans

                Jaderné zbraně podle vás nepředstavují nebezpečí?
                Obecně ano. Míra nebezpečí je však různá.
                Velké nebezpečí představují v rukách zemí, které jimi mohou zasáhnout velký kus světa (tj. USA, Rusko, Čína, Spojené království, Francie), případně Česko (jmenované + Izrael). Velké nebezpečí jsou v rukách zemí, které pohrdají mezinárodním právem a místo síly práva uznávají jen právo síly (zejména USA a Izrael, ale také, Spojené království, Francie). Velké nebezpečí jsou v rukách zemí, které jich mají hodně (USA, Rusko).

                Malým nebezpečím jsou u zemí, které je mají výhradně jako obranný prostředek proti agresorovi (např. KLDR, potřebuje obranu proti USA)

                Je v KLDR autokratický režim nebo není?
                Je. Ale nemá to význam.

                Je Kim politik se zdravým úsudkem, který mu vždy spolehlivě zabrání rozpoutat konflikt?
                Ano. Chová se racionálně a rozhodně příčetněji než tři čtvrtiny amerických (izraelských… ) politiků.

                Není absolutní moc jednoho člověka nebezpečná vždycky, ať už se jeví jako normální anebo ne?
                Ano, je nebezpečná. Tento fakt – nebezpečnost absolutní moci – ovšem nemá naprosto žádný vztah předmětu debaty.

                Kim totiž nemá absolutní moc, dokonce nemá ani takové pravomoce jako např. americký prezident nebo britský premiér…

                Absolutní moc ostatně nikdy v historii ani současnosti neměl žádný korejský ani východoasijský politik ani panovník; absolutní moc je v příkrém rozporu s politickými tradicemi východní Asie, které jsou konfuciánské; a severokorejský režim je velmi konzervativní, v uspořádání moci hodně navazující na režim dynastie Čoson (1392-1897).

                (Mimochodem, když Češi říkají Korea, Korejci, tak – kvůli návaznosti na Čoson – Severokorejci říkají Čoson, Čoson saram (= tj. „Čosonci“), zatímco v Jižní Koreji se rozhodli říkat Koreji a Korejcům Hanguk a Hanguk saram.)

                • Janika

                  Výborné odpovědi.

                  Je Kim politik se zdravým úsudkem, který mu vždy spolehlivě zabrání rozpoutat konflikt?
                  Ano. Chová se racionálně a rozhodně příčetněji než tři čtvrtiny amerických (izraelských… ) politiků.

                  Moc hezké :-).

                  • tresen

                    Pak už nezbývá než se pokřižovat, říct něco jako pánbůh s námi a čekat konec světa, protože je na spadnutí.
                    S Trumpem jsem ho nepoměřovala, ale měla bych začít. Děkuji za námět.

                • MaB


                  I z vlastních propagandistických severokorejských videí, zde např.nukleární ùtok na Washington, se dá mnohé vyvodit ..

                  • MaB

                    Bohužel to AFP blokuje, ale možná stačí zadat toto:
                    Propagande: frappe imaginaire nord-coréenne sur …
                    (0:43 sec)

                  • Janika

                    Před Hirošimou žádná propaganda nebyla…
                    Chci říct, že kdo chce opravdu udeřit, tak předem nevaruje. A fakt je, že atomovou bombu použily jako jediní na světě proti živým lidem USA.

                • MaB

                  „Velké nebezpečí jsou v rukách zemí, které jich mají hodně (USA, Rusko).“ hans

                  Řekla bych, že nejnebezpečnější je ten, kdo ji použije jako první. K vyvolání řetězové reakce stačí i málo..
                  Mít dostatek bomb na zničení života na Zemi jednou, se zdá postačující …
                  PAYS – PROGRAMME NUCLÉAIRE – ARSENAL
                  États-Unis….. 7,700 ogives
                  Russie 8,500 ogives
                  Royaume-Uni 225 ogives
                  France 300 ogives
                  Chine 250 ogives
                  Inde 90–110 ogives
                  Pakistan 100–120 ogives
                  Israël 80 ogives
                  Corée du nord <10 ogives
                  Total 17,300 ogives

                  H-bomba s největším množstvím energie, která kdy byla testována, je sovětský Car – má sílu 50.000 kilotun, více než 3000 krát větší než bomba Litle Boy, svržená USA na Hirošimu v srpnu 1945, což znamenalo 140.000 úmrtí a způsobilo zemětřesení o síle 6.
                  Zatím Severní Korea provedla několik testů, nejsilnější bomba je odhadována na 6-7 kilotun.
                  Pokud by bomba 10 kilotun spadla na Manhattan, odhaduje se, že by 239.680 lidí bylo zabito a 546660 zraněno.
                  V videohře „Homefront“ (vydané v roce 2011), scénarista John Milieus („Apocalypse Now“, „Red Dawn“) ukazuje budoucnost, kdy Severní Korea v čele s Kim Čong-un postupně napadá Jižní Koreu, Japonsko a Spojené státy atomovými bombami. Takže představu o tom, jak by to asi vypadalo, máme.

                  • Janika

                    Takové videohry a obdobné filmy z Hollywoodu mě děsí. Protože jsou neblahou předzvěstí toho, co může Koreu čekat, jsou připravovanou půdou pro útok na ni.

            • Ondřej

              je toto také propaganda?

              http://zpravy.idnes.cz/nejvetsi-severokorejsky-gulag-roste-ukazaly-satelitni-snimky-pv8-/zahranicni.aspx?c=A131205_115614_zahranicni_pej

              Jsou lidé co podali svědectví a kteří toto peklio na zemi přežili zaplacení CIA? Jak se choval svět na první zprávy o tom, jak se Němci chovají k Židům a Japonci k civilistům a i zajatcům? Bombardoval nehumánně Drážďany a shodil atomovou bombu na Hirošimu a Nagasaki, aby válku co nejdříve ukončil. Protože věděl, že ani jeden fanatiský režim se nezdá a bude bojovat do posledního 14ti letýho kluka na barikádě a Japonci úspěšně praktivali první sebevraždení atentáty jako dnešní islámští teroristé, kteří u antiamerikanistů a panslovanských internacionalistů vytvářejí odezvu, že mají být bombardováni stylem srovnání Aleppa se zemí.

              Doporučuji přečíst knihu Pchjongjanská akvária – je to velmi silné čtení

              Osobně mám pocit, že snad obhajoba KLDR je snad posledním zoufalým pokusem ideologicky jednostranně vidících lidí, jak udělat toho zlého z USA. Je to samé, jako by se pokoušel někdo říkat, že ti Američané neměli reagovat na napadení Pearl Harbor tak „příkře“ a že to stejně „vyprovokovali“ oni sami….A že to měli nechat to na Stalinovi, ten zvolil správnou „mírovou“ taktiku. SSSR vyhlásil válku Japonsku totiž až 8. srpna 1945…. Kdyby taky USA jednaly takto mírově a nechaly Japonce bez nátlaku tak „rozumně“ na pokoji jako generallisimus Stalin, to by válka v Tichomoří skončila hnedka…a mírově…

              Fanatik, který neváhá vraždit své příbuzné, jako zvíře které se v tlupě rve o post alfasamce. Naposledy svého bratra v Malajsii, předtím svého strýce a tetu. A poprava není jen tak obyčejná, přivážou ho ke hlavni děla a vypálí 100mm granát s úsťovou rychlostí 700 m/s….

              • hans

                Takových knížek četl každý haldu, o Němcích (nacistických i císařských), o Britech, Američanech, Francouzích, Izraelcích, Japoncích, Španělech… Tak nepřátelská propaganda říká o Severokorejcích, že se chovají stejně jako průměrná západní země. I kdyby to tentokrát byla pravda, tak co jako? Je budeme odsuzovat, že jsou stejní jako naši páni a vzory?

                S tím bratrem věc není tak jednoznačná, jak říkal proslavený sevastopolský dcera důstojníka. Malajští vyšetřovatelé totiž zavražděného Korejce dodnes nedentifikovali jako Kimova bratra… a ty ženy, které ho otrávily, neměly napojení na severní, ale na jižní Korejce… A s těmi děly, to je doloženo u britských liberálů, ale u severokorejců to bude nejspíš pomluva, jako s tím roztrháním psy, a jinými případy, které se ukázaly býti produktem jihokorejských fake news. Zkuste se přeorientovat na weby které dodržují základní standardy novinářské práce, ověřují zprávy…

                • tresen

                  Zpráva o sežrání strýce hladovými psy pochází z čínského bulváru. Experti o tom pochybovali od začátku.
                  To samozřejmě neznamená, že jsou vymyšleny otřesné podrobnosti z korejských trestních lágrů. Jestli berete za objektivní zdroj, co se týká života obyčejných Korejců, oficiální Kimovu propagandu, pak vám ovšem všechna ostatní svědectví musejí připadat jako pomluvy. Ale s tím my nic nenaděláme.

                  • hans

                    Jestli berete za objektivní zdroj, co se týká života obyčejných Korejců, oficiální Kimovu propagandu, pak vám ovšem
                    Neberu. Nikdy jsem s ní nepřišel do styku. Proto jsou vaše další vývody mylné.

                    Experti o tom pochybovali od začátku. To samozřejmě neznamená, že jsou vymyšleny..
                    To znamená, že vaše zdroje ochotně a rády přejímají i úplné nesmysly čínského bulváru. Takže není důvod, proč by zničeho nic měla být jejich propaganda pravdivá. Klidně se může stát, že příští rok řeknou, že už zase po stopadesáté naletěli „čínskému bulváru“; a experti začnou vykládat, že o tom vlastně vždycky pochybovali.

                    A mimochodem, o vymyšlení „otřesných podrobností“ mluvíte vy, mě to ani nenapadlo a nic takového jsem ani nenaznačil. Ale když takový obhájce antikimovské propagandy a fake news jako vy, o ní pochybuje a mluví o jejíc vymyšlenosti, taky se zamyslím…