O rovnosti a bratrství

Napsal Sl.Lopatnikov
Překlad Janika, převzato odtud.

Obecně platí, že je to tak. Pokud hovoříme o lidech jako o biologických bytostech. Není pochyb o tom, že je to tak. Biologicky jsou si lidé rovni.

Ale ve skutečnosti je situace dvojí.

Člověk je ve smyslu homo sapiens – biologickým člověkem. Ale je také „homo public“, tedy „člověk společenský“, nebo jinými slovy, homo sapiens + KULTURA. A to je úplně jiná otázka. Nemám důvod domnívat se, že rovnost platí pro kultury a následně pro „homo public“, i když z hlediska biologického jsou si lidské bytosti rovny.

Zdá se mi, že zmatek začíná na tomto místě: ze záměny biologické stránky člověka s jeho stránkou společenskou. Podle Turingovy věty jsou si všechny počítače jako železo rovny. V čem spočívá „biologická nerovnost počítačů“? Jen v jednom – v rychlosti. Výkon je určen základnou, pamětí, architekturou a dalšími čistě „technologickými parametry“. Ale co je nejdůležitější, že jakýkoli úkol při neohraničené době bude řešen libovolným počítačem se stejným výsledkem. Obdobou rychlosti jsou pro člověka jeho schopnosti. A to je jediné významné „biologické“ rozlišení. Ale jakýkoliv člověk si může osvojit jakoukoliv kulturu.

Rovnost zcela zmizí, když počítač načte jiný software. Stejně tak druh kulturního softwaru určuje rozdíl mezi lidmi a ne barva jejich pleti, tvar nosu, jména a další technické podrobnosti. A rovnost lidského softwaru – tedy kultury – je, na rozdíl od rovnosti lidských bytostí jako takové, problematická.

Kultury kanibalů nebo zlodějů (a zlodějská kultura je také kultura) lze jen stěží považovat za rovnocenné kulturám, kde kanibalismus je tabu a krást je zakázané kulturou samou.

Ale jestliže neuznáme rovnost kultur, vzniká mnoho problémů, a tím nejdůležitějším je, jak považovat za rovné „homo public“ jako homo sapiens s různými kulturami v nich uloženými?

Problém není jednoduchý. Například: přijetí kultury NENÍ DOBROVOLNÝM AKTEM, protože je vštěpována homo sapiens když ještě není osobností, ale pouhým zárodkem osobnosti. To znamená, že člověk nenese (nebo alespoň ne nutně nese) odpovědnost za svou kulturu. Vzniká otázka o DOMINANCI kultur: proč by jedna kultura mohla soudit ne člověka, ale JEHO KULTURU (například zlodějskou nebo kanibalistickou) podle standardů své kultury, řekněme evropské? Z hlediska kanibalů se bude ztráta takového množství chutného a výživného masa Evropany jistě zdát mírně řečeno, zvláštním, přírodě odporujícím výstřelkem. No, asi jako Evropanům se zdá podivným zákaz jíst vepřové židy a muslimy a krávy hinduisty. Evropan, který zabil krávu, může být potrestán, ROVNOPRÁVNĚ S OSTATNÍMI A ZCELA PODLE ZÁKONA.

Existuje tolik dalších věcí.

Například Sparta. Je to právo zabít, nebo alespoň vykastrovat nemocné děti, aby bylo chráněno zdraví druhu – to má co do činění s biologickým druhem homo sapiens – ne s „homo public“. To stejné se děje s jinými druhy živých bytostí, která člověk domestikoval. Ale vždyť proces transformace homo sapiens na „homo public“- to je forma domestikace.

A co eugenici? – Při domestikaci objevují mnoho a mnoho různých plemen v souladu s POTŘEBAMI VEŘEJNOSTI. Například vybírají podle větší nebo menší agresivity, vzrůstu, psychologických faktorů atd. … Řečeno bez obalu, jako by „železo“ počítačů muselo přijmout software, který je určen. A s kulturou to tak není? – Nebo také je?

Celkově se zdá nezbytné jasně rozlišit, kde je biologické a kde sociální, kde člověkem máme na mysli homo sapiens a kdy „homo public“. Zvláště když je řeč o otázkách rovnosti a bratrství. Musíme jasně rozlišovat mezi tím, kdy budeme porovnávat lidi jako biologické bytosti, to znamená, kdy mluvíme o „železe“, a kdy – o kulturách, tj. o „softwaru.“

Řekněme, že máte dva počítače v různých barvách a tvarech, a to i se stejným softwarem. Jak zásadní význam pro vás má jejich barva nebo tvar?

Na homo sapiens si to převeďte sami. Tady je to se softwarem – tedy kulturami poněkud hlubší a složitější.

Míchají se do toho osobní a společenské cíle, svoboda a ochrana jednotlivce a kvalita druhu a mnoho dalšího.

Advertisements

42 comments

  1. Nerevar

    Je pošetilá představa, že si každý může zvolit kulturu, ve které bude žít.

  2. hans

    Kultury kanibalů … lze jen stěží považovat za rovnocenné kulturám, kde kanibalismus je tabu.

    Kultury kanibalů nejsou rovnocenné nejsou kulturám nekanibalským. Proto v bornejských, novoguinejských a jiných pralesech – kde jsou zdroje bílkovin minimální – měly statisíce let kanibalské kultury výraznou výhodu a převahu nad nekanibaly.

    Ale není mi jasné, jaký závěr ze zjevné evoluční nadřazenosti kanibalů (v pralese a společnosti doby kamenné) chce autor vyvodit.

    • Janika

      Přiznávám, že závěr pana Lopatnikova také nenacházím, také proto jsem téma tady předložila :-). Protože i bez jednoznačného závěru jsou tyto jeho nadhozy nesmírně zajímavé.

    • goliast

      chápu to tak, že barbaři budou mít navrch, ale můžeme se utěšit tím, že díky kuru-kuru si to neužijí :-)

      • hans

        Bojím se, že logika pana Lopatnikova je, „nemám rád kanibaly, protoje kanibalská kultura podřadná“.

        • Nerevar

          Ono to ani jinak nejde. Říkat něco ve smyslu „moje je sice póvl, ale je moje“, je dost významý projev zvrácenosti. Stavět vlastní kulturu nad každou jinou pomáhalo lidem přežít. Po tisíce let. Takže to klidně můžeme považovat za normální.

      • Janika

        Řekla bych, že pro zkoumání kuru není dost podkladů a bůhví, jak to je. Vždyť i naši předci cucali morek z kostí svých nepřátel – a my, jejich potomci, jsme tady. A co Hannibal Lecter – povečeřel mozek agenta (jak se jmenoval) a nic se neobával. A ten o tom musel vědět svoje.

  3. MaB

    Pan Lopatnikov má pravdu. U homo sapiens je to s heterogenními kulturami složitější, což se občas potvrzuje „v přímém přenosu“.
    „Liberté, Egalité, Fraternité“, tato „republikánská liturgie“, konstitutivní princip demokratického státu, je něco, co nás spojuje a na čem nám záleží. Jsme si ale zároveň vědomi, jak snadno se o ty dvě první dá přijít a jak těžké je naplnit třetí ?
    Bratrství je nejméně odolným a zároveň nejohroženějším z těchto tří pilířů.
    Ono ke své existenci totiž potřebuje ctnosti, které se nedají nařídit zákonem: důvěru, vlídnost, toleranci, pohostinnost, solidaritu, empatii, soucit… Ty se ale v krizové situaci mohou rychle zvrátit ve svůj opak: strach, zaujatost, netoleranci, nevůli, ochranářství, nenávist…, které separují, rozdělují, diskriminují. To pak vede k nedorozumění, přerušení dialogu, k invektívám, k radikální separaci.

    • hans

      něco, co nás spojuje a na čem nám záleží

      Problém je, že těch „vás“, spojovaných vámi uvedenou liturgií, je i ve vaší zemi, Francii, jen menšina, mezi vládnoucími elitami už vůbec minimum. A mimo Francii tuhle liturgii zná jen málokterý homo sapiens, natož aby v ní věřil…

      • MaB

        Vy si opravdu myslíte, že může existovat demokracie bez svobody a rovnosti všech před zákonem ? Kde ?

        LEF je nepochyně něco, co Francouze spojuje a na čem jim záleží. (v průzkumu pres 90% dotázaných si to myslí.)
        Jistě jste si ale všiml, že já o tom do budoucna trochu pochybuji :
        „Jsme si ale zároveň vědomi, jak snadno se o ty dvě první dá přijít a jak těžké je naplnit třetí ?“

        Ustava od r. 1958 v tomto modifikovana. nikdy nebyla, LEF je stále jejím soklem. Takové nebezpečí nám ale dnes hrozí…
        Hrajeme si rádi s ohněm.

        • Nerevar

          Zatím to vypadá, že mají navrch zastánci názoru, že nutnou podmínkou pro demokracii je kapitalismus. Svoboda, kde vlastnické právo vlastníka basebalové pálky rozbít hlavu komukoli nesmí být žádným způsobem dotčeno, je většině lidí houby platná.

          Řečnická otázka: Budete raději, až budou následovat nacisty (2.0), nebo komunisty (2.0)?

          • tresen

            „Svoboda, kde vlastnické právo vlastníka basebalové pálky rozbít hlavu komukoli nesmí být žádným způsobem dotčeno, je většině lidí houby platná.“
            Což je samo o sobě pravda, ale když to uvádíte v souvislosti s naším reálným životem, který podle vás určuje „kapitalismus“, pak asi sám cítíte, že kecáte přes míru. Otázka zní, proč kecáte. Měl byste uchopit baseballovou pálku a malounko se s ní klepnout.

            • Nerevar

              Možná Vám nerozumím, možná nerozumíte Vy mně. Hájit něčí právo upírat práva komukoli jinému, to je čistá zvrácenost – tragédie liberalismu.

              • tresen

                Zase opakujete ten nesmysl, že liberál hájí právo upírat práva jinému. Proč to děláte? Zkusil jste tu baseballovou terapii?

          • MaB

            „Budete raději, až budou následovat nacisty (2.0), nebo komunisty (2.0)?“ (Nerevar)
            Tím myslíte konkrétně koho, co ?

            Souhlasím s panem Lopatnikovem: „Jakýkoliv člověk si může osvojit jakoukoliv kulturu…“ Má tedy schopnost integrace, připadně i asimilace, do kulturně odlišného prostředí.
            Nevěřím proto, že je nutné řešit krizi, která ùdajně vychází z multikulturalismu, návratem k monokulturalismu.
            Navíc tam, kde je jednou z charakteristik národní identity právě míšení kultur.
            Je také prokazatelné, že naše problémy nesouvisejí ani tak s kulturou, jako s politikou.

            Proto nebudu následovat ty, kteří to mají v programu
            A pokud jde o komunisty, ti měli poslední kandidátku v r. 2007.

            • Nerevar

              Myslel jsem lidi, na které tt, jimž jde především o výše popsanou svobodu, zvysoka kašlou. Vypadlo slovo, děkuji za upozornění.

              V evropských komunistických stranách už žádní komunisté nejsou. Jen stejné bláto, v jaké se po první světové změnily evropské sociální demokracie. Až lidé začnou mít dost poučování, že je potřeba být kreativní, tolerantní, flexibilní, … atakdále, když – například – není šance zaplatit dětem školu (ne pouze školné, ale školu), pak se dají klidně i za samotným Ďáblem, Hitlerem nebo Stalinem. Better red than dead – znáte to, ne?

              • MaB

                Neukázala se liberální demokracie po kolapsu silných režimů (monarchie, fašismus, nacismus, komunismus ) jako jediný životaschopný politický model a kapitalismus jako jediné východisko po stránce ekonomické ?
                Nebude to tím, že i přes své nedostatky liberální model neobsahuje žádné nepřekonatelné rozpory, které by ohrožovaly jeho přežití ?

                  • MaB

                    Odkaz je zajímavý, na otázku odpovída piruetou.
                    Podle Santayany, pragmatika a individualisty, by nám měla pomoci zbavit se společenských neduhů i hodnot, které tvoří naše vnitřní já, filosofie. Radí distancovat se od společnosti, mít smysl pro humor a schopnost zapomínat, abychom mohli čelit s určitou noblesou tragédii života.

                    „Svět je věčnou karikaturou sebe samého; v každé chvíli se vysmívá a odporuje tomu, co tvrdí, že je.
                    Historie je hromada lží o událostech, které se nikdy nestaly, vyprávěná lidmi, kteří tam nebyli.“
                    George Santayana : Soliloques en Angleterre

        • hans

          Vy si opravdu myslíte, že může existovat demokracie bez svobody a rovnosti všech před zákonem ?

          Ne, nemyslím. Myslím si, že demokracie bez svobody a rovnosti před zákonem nemůže existovat a ani nikde a nikdy neexistovala. (resp. existovala jako částečná demokracie jen pro někoho, demokracie „s přívlastky“, jako např. otrokářská demokracie ve starověkém Řecku).
          Zopakuji co jsem napsal: vámi citované ideály francouzské elity (ani většina občanů) nenaplňují v praxi;
          Doplňuji: protože před svobodou a rovností před zákonem (už před dvěma sty lety) dali přednost kapitalismu. který je se svobodou a rovností před zákonem neslučitelný.
          Jak jste z mého tvrzení v bodu 2. vyvodila že popírám bod 1. upřímně nechápu.

          • hans

            Jo a pod vlivem citované vaší věty (Vy si opravdu…) píšu rovnost před zákonem, ale původně jsem měl (a stále mám) na mysli rovnost z „volnosti, rovnosti, bratrství“, která je podstatně širší než pouhá „rovnost před zákonem“.

            • MaB

              Jen pro osvěžení paměti :)
              LIBERTE ,
              Čl. 4. Deklarace práv z roku 1789:
              Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Proto výkon přirozených práv každého člověka nemá jiných mezí než ty, které zajišťují ostatním členům společnosti užívání týchž práv. Tyto meze mohou být ustanoveny pouze zákonem.
              EGALITE:
              Čl. 6, Deklarace práv z roku 1789:
              Zákon je vyjádřením všeobecné vůle. Všichni občané mají právo účastnit se osobně nebo prostřednictvím svých zástupců při jeho vytváření. Zákon má být stejný pro všechny, ať už poskytuje ochranu či trestá. Všichni občané, jsouce si před zákonem rovni, mají stejný přístup ke všem hodnostem, veřejným úřadům a zaměstnáním, podle svých schopností a jen na základě rozlišení, která vyplývají z jejich ctností a z jejich nadání.

              Preambule dnešní Ustavy:
              Francouzský lid slavnostně prohlášuje svou oddanost lidským právům a zásadám národní suverenity tak, jak jsou definovány v Deklaraci z roku 1789, potvrzené a doplněné v preambuli z r. 1946

      • MaB

        ad hans: Ca veut dire quoi „Liberté, égalité, fraternité“ ?

        • Nerevar

          Nebyl to sám Napoleon, kdo si povzdechl, že většinu lidí zajímá spíš ta rovnost, než aby se angažovali pro volnost? (Co řekl o bratrství mi není známo.)

          • MaB

            La liberté seule permet de dire la vérité.
            Jediná svoboda dovoluje říkat pravdu.

            Lorsque les peuples cessent de se plaindre, ils cessent de penser.
            Když si lidé přestanou stěžovat, přestanou myslet.
            Napoléon Bonaparte ; Maximes et pensées (1769-1821)

  4. Tribun

    Problém rasismu vyřešen, stačí prohlásit černochy za nositele jiné kultury, která si s tou naší není rovna a šup s nimi na trh. Ideál fundamentální nerovnost kultur stál i za zvěrstvy konviskadorů v Jižní Americe či Britů v Indii. Ideál nerovnosti kultur, kde „ta naše“ je vždy nadřazena libovolné jiné, je kvintesencí nacismu, rasistické kecy jsou jen taková nadstavba a svého druhu racionalizace.

    • Janika

      To jste vystihl, Tribune, je to nabíledni a proto si myslím, že to pan Lopatnikov takto nemyslel, takový závěr mi z toho neplyne (nadřazenost některých kultur).

    • hans

      je kvintesencí nacismu

      Úplně stejně je kvintesencí všech evropských ideologií před nacismem mnoho a mnoho staletí zpátky. Je neférové z nich vypichovat zrovna nacismus. A když už bych nějakou vypíchnul, tak ideologie „ze kterých to všechno vzniklo“, a to jsme u křesťanství…

        • hans

          https://cs.wikipedia.org/wiki/Arminius ???

          (legrace, vím koho máte na mysli :-) No a co existence Arminia dokazuje? Tvrdím, že podle křesťanů je jejich víra jediná pravá a ostatní víry falešné. (A že tenhle prvek nacismus po křesťanství zdědil). Jeho slovy chcete toto tvrzení vyvrátit? On jako učil že křesťanství je falešné? Že Bůh křesťanů je falešná modla a pravda je jinde?

          To snad ne.

          (Jasně že arminiáni nebyli tak brutálně elitářští jako kalvinisté, ale to koneckonců ani katolíci…)
          Pointa je v tom, že když došlo na kultury jiných národů, tak se obojí křesťané, protestanti i katolíci, se dokázali chovat, tak, že nacistická alternativa by byla skoro blahodárná…

  5. tresen

    V posledním Respektu je článek o Fukuyamově Konci dějin, respektive o tom, jak špatně byl pochopen. Dějiny nekončí, končí jen lidská iluze o nich, spočívající v představě neustálého vývoje k dokonalé společnosti. Fukuyama naopak nevylučuje regres ani apokalyptický děj. Ani životní pohodlí a blahobyt totiž nemusí lidem stačit k tomu, aby ukojili svoji megalothymii, přebujelou touhu po uznání.
    „Ze zkušenosti vyplývá, že pokud lidé nemohou bojovat o spravedlivou věc, protože to za ně udělaly předchozí generace, začnou bojovat proti ní. Pustí se do boje kvůli samotnému boji. Jinými slovy budou zápasit z jakési nudy: neumějí si totiž představit život ve světě bez bojů. A pokud je větší část světa, v němž žijí, charakterizována mírumilovnou a prosperující liberální demokracií, budou bojovat proti míru, prosperitě a demokracii.“
    A na konci stojí:
    „Největší ohrožení demokracie tkví v našem nepochopení, co je vlastně v sázce.“

  6. Pingback: O rovnosti a bratrství | Outsider Media
  7. Pingback: O rovnosti a bratrství – archiv2k
  8. Pingback: O rovnosti a bratrství – almanach.cz
  9. Pingback: Anonymous Slovensko UK &raquo O rovnosti a bratrství
  10. pařez

    Škoda, že bratrství, zmíněné v nadpisu článku, se více nerozebírá. Možná, že ta probíraná rovnost je předpokladem vzájemného bratrství, ale zdaleka ne předpokladem jediným – ne všichni lidé shodné kultury se navzájem cítí být bratry, a naopak – vazba jisté spřízněnosti i mezi jinak nerovnými může být silnější, než existující rozdíly (např. vztah mezi člověkem a zvířetem).
    Nevím, zda vědomí rovnosti může obohatit naše životy – možná ano. Rozhodně ale prožitek bratrství – vědomí sdílení toho, co máme k dispozici – vytváří vnitřní bohatství našich životů.
    Přes všechny výhrady k autorství – toto nemá chybu:
    https://www.odaha.com/tomas-odaha/komentare/dokumenty/odpoved-nacelnika-seattla