Morálka starého lovce

Lovím zvěř v divočině dlouhá léta. Ptají se mě, jestli mi není lovené zvěře líto, jestli mi nepřipadá kruté zabíjet ty divoké volné tvory. Podle mě je to rovnocenný souboj, je to soupeření mezi mnou a zvířaty, která o nejrůznějším nebezpečí ví a počítají s ním. Vyhraje ten silnější, předvídavější, opatrnější. To je zákon divočiny.

Daleko krutější mi připadají chovatelé domácích zvířat. Nějakou dobu se zvířetem žijete, staráte se o něj, krmíte ho. Pak k němu jednoho dne přijdete, a zvíře čeká, že mu dáte krmení, že na něj promluvíte, že ho pohladíte. A vy ho místo toho zabijete…

Advertisements

12 comments

  1. tresen

    Ona to nebývá po psychické stránce žádná legrace, zabít zvíře, o které se dlouho staráte, říkáte mu jménem. Zvíře, které vám slouží a důvěřuje vám. To asi lovec nepochopí. Nemá tu zkušenost. Setká se s tím leda tehdy, když dojde na nutnost zkrátit utrpení starému psovi.
    Tak se to v klasickém vesnickém prostředí odehrávalo po staletí.
    Změnily to až velkochovy, kde nejsou zvířata, ale kusy, věci. Ostatně ani lovci neušli ve svém oboru podobnému zvěcnění. Viz rybářské nebo tuleňářské lodi, které se změnily na plující fabriky

    • Janika

      Myslím, že to ti venkované tak neprožívali, vyrovnali se s tím. Viděla jsem to i kolem sebe. Moje babička měla dvůr plný zvířat, skvěle se o ně starala, ale jejich zabití nijak neprožívala. Babičku jsem milovala, ale tohle jsem nikdy nechápala.

      • tresen

        Moje babička zase říkala: Každej jsme nějakej.
        Ke stáru nám bránila, abychom domů brali zvířata. Už nechtěla ani kočku, natož čuníka, husy nebo králíky, určené na pekáč. A taky měla problém, když měla jíst koupenou drůbež nebo darované králíky, zkrátka když v kusu masa viděla tvar zvířete.

  2. tatko

    ..lovec,alebo sedliak,vždy je to o tom,ako si to zrovná so svojim svedomím (,alebo bohom,či bohmi ak verí) .. ..ostatné sú rozprávky okolo.. ako : “ .. je to rovnocenný souboj, je to soupeření mezi mnou a zvířaty .. “ – nepoznám zviera,ktoré sa pohybuje rýchlosťou 400m/s aby sa „rovnocenne“ vyhlo strele .. tomu sa,ako zabijak hoviad kladivom a nožom môžem ako rovnocennému súboju iba zasmiať ..

    • Janika

      Tatko, je to vždy o přiměřenosti a způsobu. Zbraň v rukou lovce je výsledkem dlouhého vývoje a sbírání znalostí a zkušeností, stejně tak u zvířete. Člověk je nepochybně všeobecně silnější, záleží pak na každém, jak k tomu přistupuje. Ta slova řekl osamělý lovec v tajze. Srovnával dva způsoby „dostání“ zvířete, lov a chov, lov mu přišel přijatelnější. Mně v této podobě, v tomto stádiu, taky.

      • tatko

        Nechcem Vám protirečiť,i keď s Vami nesúhlasím..Resp. súhlasím,že je to o primeranosti a spôsobe,iba mám iný pohľad na lov. Lov i chov majú mnoho podôb a tie potom ďalšie nuansy . A každý si nájde svoju,podľa naturelu či skúsenosti. Je rovnako možné prežiť krásny život lovca,ako aj sedliaka..
        .. aj napísať romantický opis „dostávania“ zvieraťa lovom,ako aj chovom.. od prvého vyťatého šípu v úhore.. .cez hrsťe viazané povrieslami .. prúd mlieka zo struku rovno do pusy dieťaťa … až po zúženie zorného uhla pri pohľade z očí do očí niekoľkometrákového tvora ktorý „to“ už vie.. Môj pohľad ovplyvňuje to,že som si jednu z variánt prežil.. a tiež zažil „lovcov“,ktorí si kúpia „náradie“ a „papier“ na to,aby v jednu nedeľu „dostali“ srnca,čo sa celý život pásol na „mojom“.. .a ešte pri tom „love“ musím dávať pozor,aby „nedostali“ mamku vešajúcu prádlo … :-)

        • Janika

          Tak lovce, co loví pro své potěšení, považuju za stvůry. Jak si může někdo užívat zabíjení třeba srnky, to nepochopím.

  3. pařez

    Míval jsem králíky – kdybych je nechoval, tak by nežili vůbec. A co jednou žije, jednou musí umřít. A můžete to udělat rychle a (téměř) bezbolestně. Kdyby toho králíka venku v přírodě ulovila liška, tak by se stresoval a trpěl víc – i když možná ne tolik jako my sami, až nás jednou budou ve špitále kurýrovat dochtoři tak dlouho, dokud nás neprohlásí za beznadějný případ a neodpojí od hadiček…

      • tresen

        Já jsem ho donedávna nacházela na doméně tribun.name.
        Na Twitteru před dvěma dny poznamenal, že je tam nějaký problém a že blog tedy bude běžet na té wordpressové adrese.