O Robejškovi a alternativě.

23.11.2022

„Potřebujeme vytvořit společnost, která je svépomocná,
protože stále víc se budeme muset opírat o vzájemnou pomoc.”

P.R.

Rozhovor s Petrem Robejškem

vitttův komentář:
On tedy razí spíše můj pohled, než tvůj.
Ty demonstrace ale považuje za úplně zbytečné, pokud nějak nezměníme svůj život…no, a já když to píšu, tak jsem za vola, i když tedy já považuji za zbytečné jen extremistické demonstrace, někdy až kontraproduktivní.
Právem jsem zde byl mnohokrát osočen z paktování s nepřítelem.
No, ten život, a jeho změna.
Já si myslím, že třeba já, Embéčko a ty tady toho hodně odmakáme.
Je to hospoda, ale cokoliv napsat dá práci, a některé ty texty jsou velice kvalitní, si myslím JÁ, a nejenom moje, i když jsem megaloman.
Jmenovitě já se kvůli výzvám ke změně osobních postojů, jde především o zřeknutí se pojmologie, hlavně levice, ale i fašismus, zřeknutí se nějakých útoků…já vím, že jsem hodně ironický, a rád si kopnu, i v tomto textu, ale to vidí zásadně negativně jen ti, co to tak vidět chtějí.
Já třeba vidím velice negativně ten styl Kočky, která číhá, číhá- až se někdo uťukne, nebo Pacifistovi vyčte, že napsal negativně o Janě, a mě před x lety nic nenapsal…to je zbytečná rozesírka, a nejen to, je to přímo výroba nepřítele, jako kdyby jich vlast neměla i beze mne dost.
To samé Jana, to samé Astr, ale to jsou už lidé ve věku požehnaném, a tak mají na to větší právo, ale i v tom věku mohou přispět k jednotizaci ČESKÉ společnosti, což půjde těžko, když to nedokáží ani tady, na malém blogu.
To nemyslím, že by mě nikdo nesměs poslat do prdele, nebo říci, že jsem kokot, to je normálka, a k diskuzi to patří, vůbec k politické, ale tohle je cílená výroba nepřátel a rozbíjení jednoty, která je nutná.
Tohle je náš alternativní svět, a podívej, co se děje…pak si pustí třeba i oni Robejška, a jsou u vytržení, jak moudře hovoří, ale své postoje nezmění, a to proto, že je vůbec nevnímají negativně, naopak, myslí si, že bojujíc se mnou, zároveň bojují proti nepřátelům vlasti a mainstreamistům.
A nakonec, bylo to tedy dle mého zajímavé, ale NIC mě to nedalo.
Vlastně to byla svým způsobem ztráta času, ten jsem ale měl, takže jako nebyla, ale CO TO KONKRÉTNĚ DALO TOBĚ?
To pomůže osvětlit otázku, co vlastně alternativa, i v osobě formátu Robejška, vlastně nabízí.

saxův komentář:
Robejska si vzdycky rad prectu, jeho dilci postrehy jsou vynikajici.
Ovsem je zrejme, ze ani on nevi, kudy z toho. Primou demokracii odmita sam volic (SPD 10%), lokalni ekonomika je zbozne prani, koncici na podvodnicich. A mistni penize, no, to spise vymenny obchod.
Robejsek odkazuje na paralelni struktury za sociku, ovsem ani ty nic nevyresily, spise se z nich rekrutovaly lokalni mafie, jez nebylo mozne lokalne premoci.

moje reakce:

„Ty demonstrace ale považuje za úplně zbytečné, pokud nějak nezměníme svůj život…“
Ano píšeš to ale vynecháváš to za čárkou, což je nezbytná podmínka a hlavní důvod proč Robejška doporučuji. Demoška je nejenom projevem nevole vůči vládě nebo systému, ale také signálem do řad společnosti pro stejně smýšlející o tom že nejsou sami. Něco co takovým lidem umožňuje mít se k čemu přihlásit nejen na tom náměstí, ale i v kontaktu se svým okolím. Takové to vzájemné spiklenecké mrknutí (lehce ironické: „mají pravdu předsedo“ nebo „taky bych tam byl kdyby to nebylo daleko“…. atp.) i pro ty kteří se jí nezúčastní a které nevyžaduje žádné dlouhé řeči. Má to svůj psychologický dopad ve prospěch oné změny života o které Robejšek mluví a silnější než např. Robejškův článek. Protože když se v kontaktu s náhodným člověkem přihlásíš k Robejškovi, tak v tu chvíli nevíš jestli ten s kým hovoříš Robejška zná, kdežto o demošce s vysokou účastí ví celá republika a tak je snadné na ni zavést hovor. To usnadňuje takové to „sondážní naťuknutí“ z něhož se dá odhadnout do jaké názorové skupiny ten druhý patří.

„Já si myslím, že třeba já, Embéčko a ty tady toho hodně odmakáme.“
Já si myslím že toho „odmakáme“ asi tolik co tři chlapi co se pravidelně scházejí v hospodě u karet a přitom si mezi sebou vyměňují názory. To není žádná odvedená práce ale prostě jen pokec, byť bychom přitom hlloubkou svých myšlenek a slovními obraty perlili sebevíc.

„Já třeba vidím velice negativně ten styl Kočky, která číhá, číhá- až se někdo uťukne, nebo Pacifistovi vyčte, že napsal negativně o Janě, a mě před x lety nic nenapsal…to je zbytečná rozesírka, a nejen to, je to přímo výroba nepřítele, jako kdyby jich vlast neměla i beze mne dost.“
Zbytečné rozesírání v podobě číhání na každou chybičku považuji za kontraproduktivní a patřící k onomu „zdvihání praporů“ které jsem, jak sám jistě víš, zde permanentně kritizoval po celé covidové období a neustále apeloval na to abychom se toho nedopouštěli. Ovšem, není to něco, co by vznikalo samo od sebe. Nejčastěji má příčinu v takových zbytečných nasíračkách o jaké ti píši v tomto komentáři. Je to jeden z těch co zůstaly bez reakce, tak ani nevím jestli jsi ho četl. Já třeba mám celý život problém s uznáváním jakýchkoli autorit nebo vzorů ale současně musím přijímat fakt, že jsou lidé, kteří to mají naopak a cítí potřebu jimi dokazovat (sobě i okolí) správnost svého postoje. Takže ačkoli považuji zcela v pořádku vyjádření nesouhlasu s něčí autoritou, vnímám jako škodlivou zraňující hrubost, jakkékoli její urážení. Je zcela zbytečné (není argumentem) a snadno si tak vytvoříme nepřítele z člověka, který se dokáže povznést nad urážku vlastní, ale neodpustí urážku své autority. Není divu, když se to následně snaží oplatit útokem na urážejícího a vznikají tak úplně zbytečné hádky.

„… ale CO TO KONKRÉTNĚ DALO TOBĚ? To pomůže osvětlit otázku, co vlastně alternativa, i v osobě formátu Robejška, vlastně nabízí.“

Jak píše sax: „Robejsek odkazuje na paralelni struktury za sociku…“ Sax je vnímá negativně a já naopak pozitivně, proto se v tomto nikdy nemůžeme shodnout. Je to dáno rozdílným založením. Saxovi vyhovuje anonymita městského života, kdy své potřeby pokrývá anonymními poskytovateli všelikých služeb, od těch řemeslných až po anonymní pokec v internetové diskusi. Již vícekráte se zde v tomto duchu sám vyjádřil a tak si myslím, že si mohu dovolit to o něm takto konstatovat. Já jsem založen přesně opačně, protože mi naopak vyhovuje to osobní sdílení všeho v co největší míře. Raději zavolám známému, když potřebuji vyřešit něco na co sám nestačím a potěší mne když se na mne stejným způsobem někdo obrátí, než abych oslovil anonymní firmu, byť jde o profesionály.

Dále sax pokračuje: „… ovsem ani ty nic nevyresily, spise se z nich rekrutovaly lokalni mafie“
V tom vidím naopak utužování mezilidských vztahů, které i té nejnižší společenské vrstvě, umožňuje čelit mafii působící ve vrstvě nejvyšší. Jde o rozšíření onoho „hlavně rodina“ i do prostoru „přátelé a známí“ k nimž se pak chováme se stejnou (nebo hodně blízkou) odpovědností a tolerancí jako k rodině. Tím spoluvytváříme alternativu vůči systému který nám nevyhovuje a usnadňuje to život. Proto píšu že jsem za socíku alternativně žil a nejenom alternativu konzumoval. Pro alternativu jsem tvořil a z alternativy i čerpal to co mi systém nemohl nebo nechtěl nabídnout.

Sax končí slovy: „… jez nebylo mozne lokalne premoci.“
Opět z mého pohledu zásadní neshoda, protože co on chce přemáhat, to já naopak podporuji (samozřejmě ve své sociální bublině). Je potřeba vytvořit mafii proti mafii a to je to o čem Robejšek hovoří jako o potřebné změně, která může mnoha podobami kladně ovlivnit naše životy.
To je má odpověď na otázku: “ co vlastně alternativa, i v osobě formátu Robejška, vlastně nabízí.“
a současně i reakce na saxův komentář.

KM

Napsáno Kamil Mudra Rubriky: Uncategorized