Kategorie: ANPILOGOV – CRUSTGROUP (přeložil Hamilbar)

Společně ale samostatně (CIV5)

Napsal: crustgroup
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 

Poznámka překladatele: Na přání pracujících publikujeme další část seriálu o budoucnosti lidstva.

Umělec, básník nebo spisovatel, dokáže často vidět svět s daleko větším počtem podrobností a vazeb, nežli vědec. Úkolem vědce je totiž zcela opačný proces – z hromady zdánlivě nesouvisejících částí a dílů sestavit zjednodušený, ale adekvátní model nějakého jevu – teorii, klasifikaci, koncepci nebo, při nejhorším – alespoň hypotézu.

Kdežto umělec si často může dovolit zobrazit svět takový, jak ho vidí, v jeho přirozených barvách a se vší mnohotvárností faktů a vazeb. Něco jako, vyznejte se v tom vážení sami, já vás nijak neomezuji. Otázky jsou zformulovány, odpovědi hledejte sami.

společně1
„Člověk na rozcestí“, Diego Rivera, 1933

Celý příspěvek

Bod bifurkace (CIV8)

Napsal crustgroup.

Přeložil Hamilbar, převzato odtud

Abychom mohli pokračovat v popisu alternativ budoucího vývoje, je nutné objasnit jeden matematický pojem. Stanislaw Lem se svého času velice trefně vyjádřil o matematicích:

„Představme si pomateného krejčího, který šije všechny možné šaty. Neví nic o lidech, ptácích či rostlinách. Nezajímá ho svět; nezkoumá jej. Šije šaty. Neví, pro koho. Nepřemýšlí o tom. Některé jsou kulaté, bez otvorů; jiným všivá roury, kterým říká „rukávy“ nebo „nohavice“. Jejich počet je libovolný. Šaty se skládají z různého počtu částí. Krejčí dbá jen o jedno: chce být důsledný. Jeho šaty jsou symetrické i asymetrické, velké i malé, roztažitelné i jednou provždy nepohyblivé. Když přistupuje k přípravě nového oděvu, přijímá určité předpoklady. Nejsou vždy stejné. Ale postupuje přesně podle jednou přijatých předpokladů a usiluje o to, aby z nich nevyplynul rozpor. Jestliže přišije nohavice, už je neodstřihne; nepáře to, co přišije; vždy to musí být šaty a ne chumáče naslepo sešitých hadrů. Hotové šaty odnáší do ohromného skladu. Kdybychom tam mohli vstoupit, přesvědčili bychom se, že některé se hodí na chobotnice, jiné na stromy, motýly nebo lidi. Objevili bychom šaty pro kentaura i jednorožce stejně jako pro bytosti, jaké dosud ještě nikdo nevymyslil. Obrovská většina šatů by neměla žádné použití.

Každý uzná, že sysifovská námaha onoho krejčího je čirým bláznovstvím. Stejně jako on pracuje matematika. Vytváří struktury, ale neví se čeho. Modely dokonalé (tj. dokonale přesné), ale matematik neví, čeho jsou to modely. Nezajímá ho to. Dělá to, co dělá, poněvadž se ukázalo, že taková činnost je možná. Zajisté, matematik užívá, zvláště při určování úvodních předpokladů, slova, která známe z běžného jazyka. Mluví např. o koulích, přímkách a bodech. Ale nerozumí těmi termíny věci nám známé. Povrch jeho koule nemá tloušťku a bod – rozměry. Prostor jeho konstrukce není naším prostorem, poněvadž může mít libovolný počet rozměrů…“ („Summa Technologiae“)

Celý příspěvek