Category: KOREA

Korea 7. Válka jako válka – 2

Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Situace na Korejském poloostrově v létě 1950 nevypadala nijak zvlášť obtížně mimo jiné ani pro vůdce korejského lidu soudruha Kim Ir Sena. Podle jeho vlastních slov, myšlenka na to, že korejský lid ztrácí víru ve sjednocení Koreje, mu nedala spát, a tak musel pracant chtě nechtě bdít.

Kim Ir Sen byl šprýmař, veselá kopa, přesto ne až tak veselá, že by sám chtěl skákat přes zeměpisné rovnoběžky.

Celý příspěvek

KOREA 6. Válka jako válka

 Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Pusťme se stručně do toho, co světová veřejnost obvykle považuje za válku v Koreji.

Válka z toho pohledu, jak ji vnímají široké masy, válka jako válka, probíhala nezvykle rychle. Aktivní boje se vedly méně než rok, přestože oficiální historiografie míní, že válka v Koreji trvala více než tři roky – od 25. 6 1950, do 27. 7. 1953.

V kontextu, ve kterém zde spolu zkoumáme tehdejší události, můžeme bezprostřední bojové akce klidně ignorovat. Tím spíše se zaměřme na to, abychom si sestavili pomyslného schéma, pokud chceme totiž vyjevit skryté příčiny „Koreje“, nemůžeme se obejít bez chronologického žebříčku. Časová posloupnost – to je základ, na němž se staví Historie, takovou okolnost využívají falzifikátoři a šarlatáni, zaměňujíc kámen za písek, na němž budují vzdušné zámky svých mýtů.

Celý příspěvek

Korea 5. Předehra. SSSR a krizové situace

Napsal G.Alexandrov 
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

SSSR

Tady se nemusíme nijak zvlášť rozepisovat. Předehra byla krátká. Motivy, které hýbaly Kremlem, byly průzračné, očividné, a hlavně – zcela předvídatelné.

Proč předvídatelně – dva roky před děním v Koreji, v červnu 1948, vypukla Berlínská krize, anebo máme-li se uchýlit k ruské pidžin terminologii, kterým je dnes vyzbrojena ruská diplomacie, byl podniknut pokus „vyždímat Západní Berlín“.

Z tohoto pokusu nevzešlo nic, tedy nevzešlo nic pro SSSR, a tak mohla druhá strana pokus ocenit (a dodnes může oceňovat) jako obdobu many nebeské. Dokonce by se na Berlínskou krizi roku 1948 dalo pohlížet jako na náčrtek přípravy na Koreu, v tom smyslu, že krize byla využita v roli nástroje dosažení cílů vyššího řádu – s berlínským problémem nesouvisejících.

Sovětská blokáda Západního Berlína byla Američany využita jako „názorný příklad“ (příklad byl ve skutečnosti nahlížen z vyšší úrovně!) jako „důvod“, nebo chcete-li jako „olej“ pro překonání tření v soukolí se staroevropany, tvrdošíjně odmítajícími sjednocení s Německem.
Celý příspěvek

Korea 4. Předehra. Francie, navíc o rovnováze, uhlí a oceli

Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Slovu „rovnováha“ rozumíme všichni, včetně spojení jak s vnitřními, tak i mezistátními vztahy.

„Rovnováha sil.“

Ruské chápání (ruské jako ruskojazyčné) tradičně (historicky) vnímá termín „rovnováha sil“ ve smyslu doslovném, což značí – výlučně primitivně. Rovnováha jako rovnost, něco takového, co může být vyjádřeno ve fyzikálních jednotkách, v číslech, např. „jaderná parita“.

Zatímco rovnováha, v kontextu, který rozebíráme – to je dílo, vytvořené tím nejsložitějším způsobem. Jasnější pochopení, o čem jde řeč, umožní citát z práce The Cold War As History, jehož autorem je Louis J. Halle:

Real power is always something far greater than military power alone. A balance of power is not a balance of military power only: it is, rather, a balance in which military power is one element. Even in its crudest aspect, power represents a subtle and intimate combination of force and consent. That consent may be a half-grudging consent; it may be a consent based in part on awe of superior force; it may represent love, or respect, or fear, or a combination of the three. Consent, in any case, is the essential ingridient in stable power – more so than physical force.

(Skutečná moc je něco více než samotná vojenská síla. Rovnováha není jen vojenskou rovnováhou. Je to spíše rovnováha, co obsahuje vojenský prvek. Přes svůj hrubý aspekt „moc“ představuje decentní a intimní kombinaci tlaku a dohody. Dohoda může být učiněná jen neochotně, může být jen částečná, založená na posvátné úctě k násilí, může představovat lásku nebo respekt, strach či kombinaci těchto tří vjemů. Dohoda je každopádně základní ingredience stabilní moci – více než fyzická síla.)

Celý příspěvek

Korea – 3. Předehra. Velká Británie

Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

 

Velká Británie:

Jistému pokušení, nazývat Anglii z konce 40-tých let XX. století Britským Impériem, odoláme, i když nazývat Anglii toho období prostě Anglií, by také bylo nemístným zjednodušením, tak ji nazývejme prostě Británií, ať má radost.

Koncem 40-tých let byla nejen Američanům, ale také Britům zřejmá nemožnost udržet evropskou rovnováhu sil samotnou Británií. Po roce 1945 se perspektiva odchodu USA z Evropy stala Londýnu zlým snem a rovněž tak britské osamocení jeden na jednoho s dominující „silou“ v Evropě.

Celý příspěvek

Korea 2. Předehra. USA

Napsal G.Alexandrov
Překlad Ladislav Sýkora, převzato odtud. 

Hra předpokládá přítomnost hráčů.

Není hráčů – není Hra.

Ve Hře, kterou jsme se jali zkoumat, byli hráči čtyři.

Čtyři státy – USA, Velká Británie, Francie a SSSR.

Hráči byli nesourodí, nepodobni si navzájem, každého z nich hnaly různé motivy, a kořist, kterou získají, si představovali taky různě – každý z nich měl jiný cíl. Hra, kterou hrají státy, je Hra čarovná, dovoluje každému účastníku vyhrát to, co právě chce. Za té nezanedbatelné podmínky, že – samozřejmě – vyhraje.

Stůl, za který hráči zasedli, byl veliký a nazýval se – Prostranství. A do prostranství patřil obrovský kus obou polokoulí planety Země od rovníku k severu a události, skrývající se za krátkým názvem Korea, měly globální charakter.

Nahlédněme na to, co který hráč chtěl.

Celý příspěvek

Korea 1

Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud. 

Kdo zvítězil v Korejské válce?

Odpověď je očekávaně jednoznačná – zvítězily USA. Tady nastávají rozpaky a doplňující dotaz – proč se ptát na to, co je všeobecně známé? Odpověď zní: ptát se a odpovídat je potřeba proto, že o válce, která se v Koreji vedla ve skutečnosti, všeobecné povědomí není, a za vítězství se nepovažuje jen to, o kterém se mluví; a navíc proto, že nám byla odhalena jen část toho vítězství.

Je jasné, že Korejská válka byla jen nástrojem, cestou k dosažení vyšších cílů.

Cílem bylo znovuvyzbrojení Německa a členství Německa v NATO.

Celý příspěvek