Kategorie: Napsal Ladislav Sýkora

Horší než sarin: zahraniční média referují o úpadku západní žurnalistiky

Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Západní novinařina, která psala o chemickém útoku v Idlibu, definitivně rezignovala na kritické myšlení a hromadně se „vypořádala s tím, kdo je vinen“.

V podstatě zažíváme naprostý kolaps žurnalistiky, píše novinář švédského listu Proletären Patrik Paulo. Podle jeho slov, drtivá většina západních analytiků, komentátorů a korespondentů, úplně zničila investigativní žurnalistiku, její schopnost kritického rozboru. Například komentátor jedněch z největších švédských novin Wolfgang Hansson prohlásil, že syrský vůdce Bašár Asad lhal celému světu, že nemá žádné chemické zbraně. Doslova ihned byl vyhlášen závěr, že Asad zabíjí syrské děti před očima všech, protože spoléhá na ochranu ruského prezidenta Vladimíra Putina, což znamená, že se „nebojí nějakého toho amerického bombardování“.

Celý příspěvek

Korea 10. Válka jako válka – 4

Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Odpovědi na otázky (včetně řečnických), ať už zřejmé, jakož i nečekané, budou uvedeny v závěru našeho vyprávění, ale do té doby budeme houpat jedním zvonečkem za druhým ve zlověstném vyzvánění, vlekoucím nás v chronologickém sledu událostí neznámo kam. Poté, co vojáci OSN dospěli k čínským hranicím, vstoupila do války Čína, která se nemohla chlubit ničím zvláštním, kromě toho, že v Číně žije opravdu hodně Číňanů. Čína vytáhla tento svůj pochybný trumf, zaútočila a zatlačila vojsko OSN k jihu, za 38. rovnoběžku. Za sedmero lesy, za sedmero řekami, za 38. rovnoběžkou – začněme od začátku:

Celý příspěvek

Korea 9. Válka jako válka válce nepodobná

 Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Druhá fáze „Koreje“ či Druhá korejská válka, byla nejkratší ze všech čtyř. Směstnala se do měsíce. Tato lhůta stačila k faktické okupaci celé Severní Koreje, od 38. rovnoběžky až po řeku Yalu, kterou prochází hranice Koreje s Čínou. Mapa níže ukazuje, co se odehrávalo od 7. října do začátku listopadu 1950:

  

Celý příspěvek

Minulost, domnělá minulost a současnost

aneb

nátlaková kampaň svědků Jehovových na ruské úřady.

 „NENÍ VYVOLENÝCH MEZI JEDINCI ANI MEZI NÁRODY, VOLBU MEZI LEPŠÍMI A HORŠÍMI MOŽNOSTMI, KTERÉ V SOBĚ NESEME, MUSÍME PODSTUPOVAT STÁLE ZNOVU A KAŽDÝ ZA SEBE“

Napsal Ladislav Sýkora

Možná jste viděli film HLAVA XXII (Catch-22). (Ve filmu exceloval mimo jiné Orson Welles.) Stejnojmennou knihu, která se stala předlohou filmu, napsal Joseph Heller.

Tento autor se nechal inspirovat mimo jiné také Biblí a zpracoval pronikavý rozbor myšlenek stárnoucího, vzpomínajícího biblického krále Davida s velmi uštěpačným pohledem na jeho nástupníka, krále Šalomouna. Český čtenář může blahořečit všem svatým, ježišmarjájosefovi, anebo prostě jen s vděkem vzpomínat na kumšt Antonína Přidala, jenž toto dílko přeložil do našeho jazyka. Úvodní citát je právě z Přidalova doslovu k Hellerově knize „Bůh ví“.

Kniha se stala jedním z důvodů, proč jsem se začal o „nejmoudřejšího krále všech dob“, krále Šalomouna, zajímat intenzivněji. Šalomoun vládl čtyřicet let (40 je vůbec oblíbené číslo autorů Bible – jen tak namátkou – 40 dní a 40 nocí padal déšť potopy světa, Izákovi bylo 40, když si vzal Rebeku, Ezauovi bylo 40, když si bral Jehúditu, Mojžíšovi bylo 40, když zabil Egypťana, pak se 40 let schovával v Midijánu, aby potom 40 let vodil Izraelity po poušti, v té době také stihl 40 dní a nocí pobývat s Hospodinem na hoře Sinaj – Exodus 34:28 – „Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí; a chléb nejedl a vodu nepil a napsal na desky slova smlouvy, Deset slov.“ Čtyřicet dní Goliáš vyzývavě provokoval, a schválně, tipněte si, kolik let panoval David? A kolik dní se postil Ježíš v poušti? Kolik dní se pak ukazoval po svém vzkříšení? To byste neuhodli – 40!)

Celý příspěvek

Korea 8. Válka jako válka – 3

Napsal G.Alexandrov
Překlad Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Pro získání sebedůvěry bylo nutno najít základ, nejlépe zvučný, základ se personifikoval a dostal vnější výraz v prohlášení – „MacArthur předmostí udrží.“ Skutečnost, že se generál musí zaplést do korejské šlamastyky, byla všem beze slov jasná. „Kdo, když ne on?“ Proto když Rada bezpečnosti požádala americkou vládu, aby určila, kdo povede vytvořené ozbrojené síly Organizace spojených národů, nebylo žádným překvapením, že Výbor náčelníků štábu doporučil na tento post MacArthura. (Tomuto momentu je tradičně věnováno nezaslouženě málo pozornosti, a přece to bylo ve skutečnosti poprvé v historii organizace, dobrovolně vytvořené lidstvem „pro udržení a posílení mezinárodního míru a bezpečnosti“, organizace, „obdařené jedinečnou legitimitou“, co si pořídila vlastní ozbrojené síly, aby přivedla k poslušnosti narušitele konvencí ne přesvědčováním a rezolucemi, ale aby jej praštila pěstí. Byl vytvořen precedens, v mnohém měnící staleté tradice diplomacie a změnil je ve prospěch zkomplikování pravidel hry.) MacArthur okamžitě oznámil, že má plán (ne plán jako Plán, ale jako plán vojenské operace, s níž chtěl generál změnit strategii vedení korejské války ve smyslu vojenském, což bylo očekáváno, ale mnohem méně byly očekávány následující osobní MacArthurovy plány). Ze zpětného pohledu všichni víme, že původním plánem se rozuměl výsadek z moře, v týlu severokorejského uskupení. A jakmile MacArthur získal otěže moci, začal okamžitě s prosazováním svého plánu, což nebylo zrovna lehké, protože proti macarthurovskému plánu výsadku v Inčchonu se postavili bez výjimky všichni.

Celý příspěvek

Korea 7. Válka jako válka – 2

Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Situace na Korejském poloostrově v létě 1950 nevypadala nijak zvlášť obtížně mimo jiné ani pro vůdce korejského lidu soudruha Kim Ir Sena. Podle jeho vlastních slov, myšlenka na to, že korejský lid ztrácí víru ve sjednocení Koreje, mu nedala spát, a tak musel pracant chtě nechtě bdít.

Kim Ir Sen byl šprýmař, veselá kopa, přesto ne až tak veselá, že by sám chtěl skákat přes zeměpisné rovnoběžky.

Celý příspěvek

KOREA 6. Válka jako válka

 Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Pusťme se stručně do toho, co světová veřejnost obvykle považuje za válku v Koreji.

Válka z toho pohledu, jak ji vnímají široké masy, válka jako válka, probíhala nezvykle rychle. Aktivní boje se vedly méně než rok, přestože oficiální historiografie míní, že válka v Koreji trvala více než tři roky – od 25. 6 1950, do 27. 7. 1953.

V kontextu, ve kterém zde spolu zkoumáme tehdejší události, můžeme bezprostřední bojové akce klidně ignorovat. Tím spíše se zaměřme na to, abychom si sestavili pomyslného schéma, pokud chceme totiž vyjevit skryté příčiny „Koreje“, nemůžeme se obejít bez chronologického žebříčku. Časová posloupnost – to je základ, na němž se staví Historie, takovou okolnost využívají falzifikátoři a šarlatáni, zaměňujíc kámen za písek, na němž budují vzdušné zámky svých mýtů.

Celý příspěvek

Japonsko: Smysl rozhovorů Lavrova a Šojgu v Tokiu

Napsal Anatolij Koškin
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud. 

Doba blahosklonného poplácávání po ramenou je pryč.

Za jeden z opravdových a zásadních úspěchů v rusko-japonských vztazích poslední doby považuji obnovení schůzek formátu „dva plus dva“ – s ministry zahraničí a ministry obrany obou zemí. Jsou to právě vojensko-politické vazby, co stále více vystupují do popředí v diplomacii a strategii států Severovýchodní Asie, uplatňujících zde své politické a ekonomické zájmy, a také, což je důležité, vazby s ozbrojenými silami USA.

Celý příspěvek

Korea 5. Předehra. SSSR a krizové situace

Napsal G.Alexandrov 
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

SSSR

Tady se nemusíme nijak zvlášť rozepisovat. Předehra byla krátká. Motivy, které hýbaly Kremlem, byly průzračné, očividné, a hlavně – zcela předvídatelné.

Proč předvídatelně – dva roky před děním v Koreji, v červnu 1948, vypukla Berlínská krize, anebo máme-li se uchýlit k ruské pidžin terminologii, kterým je dnes vyzbrojena ruská diplomacie, byl podniknut pokus „vyždímat Západní Berlín“.

Z tohoto pokusu nevzešlo nic, tedy nevzešlo nic pro SSSR, a tak mohla druhá strana pokus ocenit (a dodnes může oceňovat) jako obdobu many nebeské. Dokonce by se na Berlínskou krizi roku 1948 dalo pohlížet jako na náčrtek přípravy na Koreu, v tom smyslu, že krize byla využita v roli nástroje dosažení cílů vyššího řádu – s berlínským problémem nesouvisejících.

Sovětská blokáda Západního Berlína byla Američany využita jako „názorný příklad“ (příklad byl ve skutečnosti nahlížen z vyšší úrovně!) jako „důvod“, nebo chcete-li jako „olej“ pro překonání tření v soukolí se staroevropany, tvrdošíjně odmítajícími sjednocení s Německem.
Celý příspěvek

Korea 4. Předehra. Francie, navíc o rovnováze, uhlí a oceli

Napsal G.Alexandrov
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.

Slovu „rovnováha“ rozumíme všichni, včetně spojení jak s vnitřními, tak i mezistátními vztahy.

„Rovnováha sil.“

Ruské chápání (ruské jako ruskojazyčné) tradičně (historicky) vnímá termín „rovnováha sil“ ve smyslu doslovném, což značí – výlučně primitivně. Rovnováha jako rovnost, něco takového, co může být vyjádřeno ve fyzikálních jednotkách, v číslech, např. „jaderná parita“.

Zatímco rovnováha, v kontextu, který rozebíráme – to je dílo, vytvořené tím nejsložitějším způsobem. Jasnější pochopení, o čem jde řeč, umožní citát z práce The Cold War As History, jehož autorem je Louis J. Halle:

Real power is always something far greater than military power alone. A balance of power is not a balance of military power only: it is, rather, a balance in which military power is one element. Even in its crudest aspect, power represents a subtle and intimate combination of force and consent. That consent may be a half-grudging consent; it may be a consent based in part on awe of superior force; it may represent love, or respect, or fear, or a combination of the three. Consent, in any case, is the essential ingridient in stable power – more so than physical force.

(Skutečná moc je něco více než samotná vojenská síla. Rovnováha není jen vojenskou rovnováhou. Je to spíše rovnováha, co obsahuje vojenský prvek. Přes svůj hrubý aspekt „moc“ představuje decentní a intimní kombinaci tlaku a dohody. Dohoda může být učiněná jen neochotně, může být jen částečná, založená na posvátné úctě k násilí, může představovat lásku nebo respekt, strach či kombinaci těchto tří vjemů. Dohoda je každopádně základní ingredience stabilní moci – více než fyzická síla.)

Celý příspěvek