Morálka starého lovce

Lovím zvěř v divočině dlouhá léta. Ptají se mě, jestli mi není lovené zvěře líto, jestli mi nepřipadá kruté zabíjet ty divoké volné tvory. Podle mě je to rovnocenný souboj, je to soupeření mezi mnou a zvířaty, která o nejrůznějším nebezpečí ví a počítají s ním. Vyhraje ten silnější, předvídavější, opatrnější. To je zákon divočiny.

Daleko krutější mi připadají chovatelé domácích zvířat. Nějakou dobu se zvířetem žijete, staráte se o něj, krmíte ho. Pak k němu jednoho dne přijdete, a zvíře čeká, že mu dáte krmení, že na něj promluvíte, že ho pohladíte. A vy ho místo toho zabijete…

Tereza, jedině Tereza,

je toho pravou příčinou, že tady statečně, hrdě a zbytečně, ..a možná, že ne zbytečně..

Hleďme, jak se z Terezy May stala takřka přes noc nekulturní, islamofobní populistka. Vždyť přece multikulturní společnost je tak žádoucí! Donedávna byli všichni, kdo se jen odvážili pípnout proti nesmyslné záplavě imigrantů a proti jejich velké Mutti Merkel označováni div ne za nelidi. A ejhle. Došlo na jejich slova. Samotná britská premiérka prozřela a říká – byli jsme až příliš tolerantní.

Kdo by to byl řek´?
A kdy to pochopí vládnoucí garnitura ve Francii, Německu a jinde? Pochopí, až bude příliš mnoho obětí?

VODA

Tentokrát se chci podělit o mail od bojovníka za ukradenou vodu:

Žádné cizince pro prodej české vody nepotřebujeme. Vodu si umíme prodávat sami.

Jedna kapka řeku nedělá, ale moře kapek dělá nejen řeku, ale i moře. Vy, já a každý další jsme „jen“ kapky, které to pochopily a začaly se spojovat, aby vzniklo moře. Společně nápravu zjednáme.

Celý příspěvek