Súperi z Líbye sa stretli na „Breivik“ ostrove Utøya

Poslal Slobo z Norska.

„Mierotvorca“ Norsko -sprostredkuje mier v Líbyi

od Larsa Birkelunda -29. august 2022

«Fredsmegleren» Norge skal megle fred i Libya
https://steigan.no/2022/08/fredsmegleren-norge-skal-megle-fred-i-libya/?utm_source=substack&utm_medium=email

Dnes je to už veľa rokov, čo vyšla najavo pravda o bombardovaní Líbye NATOm v roku 2011.

Áno, tí, čo sledovali napríklad Antiwar.com, vopred vedeli, že vojna bola založená na klamstvách o mierovom ľudovom povstaní, kým v skutočnosti išlo o menšinu islamistických teroristických gangov/žoldnierov z domova i zo zahraničia, podporovaných krajinami NATO a arabskych diktatúr ako Katar a Saudská Arábia. Pritom sa tvrdilo, že toto „ľudové povstanie“ brutálne potlačil Kaddáfí s klamstvami, že pácha genocídu. USA/NATO sa potom podarilo získať rezolúciu OSN, ktorú hrubo zneužili.

Dokument NRK Brennpunkt „De gode bombene“ z roku 2013 prešiel dlhou cestou v odhaľovaní klamstiev a v skutočnosti by sa odvtedy mal vysielať každý deň. Ale podľa mojich vedomostí sa to premietalo len dvakrát, naposledy 30. marca 2016, zatiaľ čo NRK vysielala reprízu za reprízou dokumentárnych filmov s propagandou proti Sýrii a Rusku. Nevidím za tým nič iné ako politické dôvody, inými slovami, že sú to USA/NATO, kto v konečnom dôsledku ovláda NRK a že NATO neriskuje, aby sa pravda o vojne stala všeobecne známou.

Pravda je teda dobre známa, no nórski „novinári“ naďalej šíria pôvodné lži. Rovnako ako notoricky známa vojnová propagandistka Line Fransson (Dagbladet/NTB) v článku zo 14. novembra minulého roku, v ktorom charakterizovala vývoj Muammara al-Kaddáfího v Líbyi, aby sa stala najlepším sociálnym štátom Afriky, ako „zlú vládu“. 28. augusta v Aftenposten / Aarnes pripúšťa,že „Líbya mala najvyššiu životnú úroveň v Afrike“, kde „školy a zdravotná starostlivosť boli bezplatné“. Ale fakt, že Kaddáfí „tak tvrdo zasiahol proti rebélii obyvateľstva,a že medzinárodné spoločenstvo sa obávalo genocídy“, ide ruka v ruke s klamstvami, na ktorých bolo založené bombardovanie Líbye NATOm.

Článok v Aftenposten je o mierových rokovaniach prebiehajúcich medzi stále bojujúcimi stranami v Líbyi na ostrove Utøya.

()
https://flazco.com/wp-content/uploads/2022/08/hemmelige-fredssamtaler-i-norge-som-samtalearena-har-utoya-en-kraft-som-nesten-ingen-andre-970×475.jpg

Súperiace strany z vojnou zničenej Líbye sa tento týždeň rozprávali,jedli a žili spolu na Utøyi. Výsledok je opísaný ako „veľm i konštruktívny“. Cieľ: zabrániť ďalšej vojne. https://www.aftenposten.no/verden/i/mr7Q6L/fredssamtaler-paa-utoeya

Áno, medzi tým, čo sa stalo 22. júla 2011 (Breivik Co, Oslo-Utøya) bolo to, že NATO v Líbyi, zbombardovalo „The Great Man-Made River“, najväčší zavlažovací systém na svete, ktorý premenil púšť na ornú pôdu v niekoľkých afrických krajinách. Išlo teda o takzvaný panafrický projekt v súlade s názormi Muammara al-Kaddáfího na africkú jednotu, ktorého súčasťou bolo aj zavedenie spoločnej africkej meny. USA/NATO to vnímali ako takú veľkú hrozbu pre vlastnú svetovú hegemóniu, že krajinu bombardovali a zničili na celé generácie, ak nie navždy, keď bola spodná voda kontaminovaná bombami NATO aj s ochudobneným uránom.

Tri roky po tom, čo Jens Stoltenberg zhodil 582 bômb z Nórska na Líbyu a pomohol zničiť krajinu, bol odmenený pozíciou „náčelníka“ «sjef» NATO, kde je v skutočnosti len hovorcom najväčšich vojnových síl v NATO: USA a Veľkej Británie.

Jedenásť rokov po bombardovaní bude Nórsko sprostredkovať mier medzi
rôznymi frakciami Líbyjčanov. Vláda Jonasa Gahra Støreho to nerobí bez povolenia od USA/NATO.

Pokiaľ ide o vojnu na Ukrajine, ako je známe, platí opačný princíp: žiadne iniciatívy za mier, len poslať viac zbraní, čo je de facto súčasť vojny USA/NATO proti Rusku s Ukrajinou ako splnomocnencom.

„Všimol som si, (Lars Birkelund) že Kaddáfího syn Sajf al-Islam Kaddáfí, ktorý sa chce stať prezidentom Líbye, zjavne nebol pozvaný do Nórska a prirodzene sa čuduje prečo.“

Odkaz na „De gode Bombene“: Dobré bomby (40 min)
https://tv.nrk.no/serie/brennepunkt/2013/MDUP11000513

Líbyjský archív na steig an no
https://steigan.no/tag/libya/

Hnědá miliarda

Zajímavý článek Jana Kristka na OM https://outsidermedia.cz/hneda-miliarda/

O tom, co je podstatou fašismu, se vedou dlouhé úvahy. Postřeh, že se jedná o „zablokované lidství“, mě zaujal. „(U deprivantů může být lidství zablokované v různém stupni a také jen dočasně. U fašistů je zablokované ve značné míře, a bývá to chronické.)“

Také by se dalo uvažovat o tom, že fašismus je tupost. „Tupec kouká, zírá, čumí – a nevidí“ – tak nějak charakterizoval tupce GeoN. Jen zdánlivě to nesouvisí, znakem lidství je právě schopnost vidět.

Popravy Azovců očima starého ruského vojáka

Jsem několik dní v šoku. Opravdu. Celý život jsem prožil ve vojenských botách, obrazně i skutečně. Byl jsem vychováván jako budoucí voják. Sloužil jsem zemi. Četl jsem a čtu válečné knihy. A jsem v šoku. Z toho, co čtu v internetu. O popravách, pomstě a tak.
Jste lidé, pánové, nebo ne? Svědomí, mozek – máte kde? Můžete se podívat do očí svým dětem?
Můžete mě vyřadit z přátel a banovat, jak chcete. Můžete na mě napsat udání. Tohle je můj názor a bude. Zapomeňte na popravy. ZAPOMEŇTE. Jsou zásadně nepřípustné. Podle svědomí, podle rozumu, ze zákona nepřípustné.
Kašlu na Azovce. Nenáviděl jsem je a nenávidím. Ale nenávidím je chladně a klidně.
Zajímají mě naši vojáci. Ne mrtví hrdinové, ne ti, kteří přijali mučednickou smrt. Těm hluboká poklona, věčná vzpomínka.
Zajímají mě živí. Dobrá, civilisté nevěnovali pozornost názoru vojáků. Zakázali výměnu Azovců. Tak to je.
Poprava Azovců ale zvedne do zbraně ty, kteří dosud seděli a nezúčastnili se. Poprava Azovců udělá ze směšných figurek hrdiny na dlouhé časy. Popravy Azovců nás budou stát obrovské ztráty – lidské, ekonomické, diplomatické, reputační.
Druhý aspekt – poprava je rychlá. Všechno skončí. Ale dlouhá, dlouhá práce na dolech, na stavbě železnic, na obnově měst, je dlouhá. Hodně dlouhá.
Třetí aspekt. Děti. Jak se budete moci dívat do očí dětem po popravě Azovců? Dětem, kterým jste vykládali o míru, budoucnosti, kráse, laskavosti? Jak? Jak jim dokážete vysvětlit svou brutalitu?
Ano, občas lituji, že jsem nezahynul někde na služebních cestách. Je těžké a velmi smutné žít v civilním míru.
Teď s tím žijte.

Zdroj: https://brazilnatal.livejournal.com/5573977.html

Po zveřejnění článku byl autor šokován množstvím nenávistných komentářů. Napsal o tom další trpkou poznámku, a komentáře zakázal…

„Neexistuje žádná říše dobra, a říše zla. To by bylo jednoduché. Hranice mezi dobrem a zlem je v srdci každého z nás.“ Alexandr Solženicin

Bohdan Chmelnický

Opera ukrajinského skladatele Konstantyna Daňkeviče.

Ukrajinci nemají ve své historii jen Banderu. Mají i jiné historické postavy, mezi ty velké bezesporu patří Bohdan Chmelnický.

Ukrajina není nacistický stát

Vůbec nepovažuji Ukrajinu za nacistický stát.

Samozřejmě všichni známe to ozbrojené ultrapravicové hnutí, které teď bojuje na straně proti Rusům, není to ale to, co řídí stát v Kyjevě, a už vůbec ne to, co inspiruje drtivou většinu lidí, kteří na sebe na sociálních sítích věší žlutomodré vlaječky. Toto hnutí není nic víc než nástroj, který jedna strana potřebuje jako bojovou sekeru a druhá jako skvělé strašidlo, ale pokud sami mezi sebou, ne v televizi na kameru, ale vážně, budeme nazývat ukrajinství nacismem, nic o něm nepochopíme.
Kdo byli skuteční nacisté?
Vždyť to nebyli jen zloduši, kteří někoho zabíjeli, ne, měli docela určité rysy, které dramaticky odlišovaly nacismus od jakýchkoliv jiných temných jevů v historii.
Nacismus, to je biologizace politiky, biologizace společenských vztahů.
Nacista je člověk, který vnímá lidi jako přímé pokračování flóry a fauny, a vytváří stát, který s těmito lidmi jedná přesně stejně, jako s rostlinami a zvířaty. Stát, který někoho chová nebo ničí v závislosti na jeho vrozených, základních, „přírozených“ známkách etnicity, rasy, fyziologii etc. – jako zahradník sázející růže a plevel. Tady máme dvoumetrové modrooké blondýny z Německa nebo Švédska – ty potřebujeme a tady máme křivonohého hrbonosého Rabinoviče, toho pryč. To je nacismus. Právě tím se liší od všech ostatních proklínaných nebo jen nejednoznačných režimů různých dob, včetně mimochodem i fašismu, který by se neměl zaměňovat s nacismem. Není těžké zpozorovat, že žádná biologizace v politice Kyjeva není.
Žádné mechanismy rozdělení lidí podle jména, jestli je blonďák nebo brunet, a čí babička s kým byla v manželství a jaké má kdo procento té či oné krve, na Ukrajině nejsou.
Ne, architektura Ukrajiny stojí na něčem jiném, na něčem velmi vzdáleném nacistické teorii, a dokonce i samotný styl ukrajinské politické existence – anarchistický, plytký, pokud možno – nemá nic společného s mašinerií německého ordnungu.
Aby se stal nacistou, musel být člověk Němec nebo “ árijec „, a tato možnost nemohla být nijak nabyta, takže dveře pro špatné lidi byly zavřené hned a navždy.
Zato Ukrajincem se kupodivu může stát skoro každý člověk na světě.
A ty podivné kyjevské otevřené dveře nutí k podezření, že ukrajinství není jen nacismus, ale ani národ. Je to něco jiného.

(podle Dmitrije Olšanského, pokračování následuje)