Přízvuk a jiné odlišnosti

Traduje se, že když se ptali Leoše Janáčka, který jako správný příslušník svého kraje „mluvil kratce“, jestli je JanÁček nebo JanAček, odpověděl: Jmenuju se Janaček s dluhym a.

Už léta vlastním dvě CD, jejichž občasný poslech mě blaží. Jedno s názvem Café de Paris a druhé – Café de Paris Plus. A tak si, bez znalosti libozvučné francouzštiny, pouštím Maurice Chevaliéra, Edith Piaf, Jeana Sablona, Jeana Gabina, Bourvila nebo třeba Juliette Greco, abych jmenoval aspoň některé.

Ale protože jsem odjakživa – nevím proč – spíše zatížen na mluvené slovo, než na slovo zpívané, největší obdiv u mne sklízí Fernandel s recitací básně „L´Accent“.

Francouzštinou (snad kromě Je t’aime … :-) ) jsem zůstal zcela nepolíben, a ani v mém okolí se nevyskytuje nikdo, kdo by tento jazyk dost dobře ovládal, i musel jsem se léta spokojit s tím, že Fernandel tam prostě básní o přízvuku.

Líné prsty na klávesnici – holé neštěstí, přemítal jsem za usilovného ťukání na adresu MaB. Byla ve mně malá dušička, zdali vůbec zareaguje. A když zareaguje, jestli mi třeba nevynadá. A taky že jo! Vynadala mi hned v prvních řádcích – napsala doslova – avec plaisir – což jsem s jistotou identifikoval jako rozdílné od Ave Caesar, nejspíše něco jako – ó ne, s vámi nehraju – je tam sir a plai, což bude ve fránině jistě totéž, co v angličtině play – jenže nakonec jí to nedalo, a tak s potěšením zveřejňuji její úmyslně doslovný překlad básně Miguela Zamacoïse. Jen tak, pro potěchu ucha a povznesení ducha. Pro všechny, kteří si chtějí pochutnat na záchytných bodech jako např. Bretaň, bagažžž – zavazadlo, voajažžž – cesta aj. A napadá mě přitom: Je štěstí, když si lidé rozumějí, přes svůj přízvuk a jiné odlišnosti…

L’accent z La Fleur Merveilleuse

De l’accent ! De l’accent ! Mais après tout, en ai-je ?

Akcent ! Přízvuk ! Ostatně, mám ho ?

Pourquoi cette faveur ? Pourquoi ce privilège ?

Proč ta přízeň ? Proč to privilegium ?

Et si je vous disais à mon tour, gens du Nord,

A co kdybych já také říkal vám, lidé ze Severu,

Que c’est vous qui, pour nous, semblez l’avoir très fort ;

Že jste to vy, kdo, jak se zdá nám, ho máte velmi silný ;

Que nous disions de vous du Rhône à la Gironde :

Že my říkáme o vás od Rhony po Girondu:

Ces gens-là n’ont pas le parler de tout le monde

Ti lidé tam nemají mluvu jako ostatní lidi

Et que tout dépendant de la façon de voir,

A že vše záleži na tom, jakým způsobem se vidí

Ne pas avoir d’accent, pour nous, c’est en avoir.

Nemít přízvuk pro nás znamená, že ho máme.

Et bien non, je blasphème, et je suis las de feindre

tak to tedy ne, rouhám se, a už nemám chuť se přetvařovat

Ceux qui n’ont pas d’accent, je ne peux que les plaindre.

Ty, kteři přizvuk nemají, mohu jen politovat.

Emporter avec soi son accent familier

Odnést si s sebou svůj domácký přízvuk

C’est emporter un peu sa terre à ses souliers,

Je odnést si trochu své hroudy na střevících.

Emporter son accent d’Auvergne ou de Bretagne

Odnést si svůj akcent z Auvergne i z Bretagne

C’est emporter un peu sa lande ou sa montagne.

To je odnést si trochu svého mlází nebo hory známé.

Lorsque loin de chez soi, le coeur gros on s’enfuit,

Když daleko od domova s těžkým srdcem utíkáme.

L’accent, c’est un peu le pays qui vous suit,

Akcent, to je trochu země, která nás doprovází.

C’est un peu cet accent, invisible bagage,

Je to trochu ten akcent, neviditelné zavazadlo,

Le parler de chez soi qu’on emporte en voyage.

Mluva od nás, kterou si bereme na cestu.

C’est, pour le malheureux à l’exil obligé,

Je to pro nešťastníka k exilu nuceného

Le patois qui déteint sur les mots étrangers.

Dialekt, který pustí barvu na slova cizí.

Avoir l’accent enfin, c’est chaque fois qu’on cause

A konečně mít akcent, to je při každém povídání

Parler de son pays, en parlant d’autre chose

Mluvit o své zemi, i když se o něčem jiném mluví

Non ! Je ne rougis pas de mon bel accent

Ne ! Nečervenám se za svůj krásný akcent

Je veux qu’il soit sonore et clair, retentissant.

Chci, aby byl zvučný a jasný, halasný.

Et m’en aller tout droit, l’humeur toujours pareille

A odejít přímo, nálada stále stejná

Emportant mon accent sur le coin de l’oreille.

Odnášeje si svůj akcent v koutku ucha .

Mon accent, il faudrait l’écouter à genoux,

Můj akcent by se měl poslouchat na kolenou,

Il vous fait emporter la Provence avec vous

Nechá vám odnést si Provence s sebou

Et fait chanter sa voix dans tous nos bavardages

A rozezpívá svůj hlas ve všem našem klábosení

Comme chante la mer au fond des coquillages.

Jako na dně mušlí zní moře pění.

Écoutez ! En parlant je plante le décor

Poslouchejte ! Když mluvím, scenérii stavím

Du torride midi, dans les brumes du Nord

Z žhouciho jihu, v mlhách Severu

Il évoque à la fois le feuillage bleu, gris

Oživuje zároveň listoví modré, šedé

De nos chers oliviers aux vieux troncs rabougris

Našich drahých olivovníků, se starými scvrklými kmeny

Et le petit village à la treille splendide,

A vesničku s nádherným loubím révy

Éclabousse de bleu la blancheur des Bastides.

Poskvrní blankytem bělost Bastid

Cet accent-là, Mistral, cigales et tambourins

Tento akcent, Mistral, cikády a tamburíny

A toutes mes chansons donne un même refrain

Všem mým písním dává stejný refrén

Et quand vous l’entendez chanter dans mes paroles,

A když ho slyšíte zpívat v mé řeči

Tous les mots que je dis, dansent la farandole

Všechna slova, která říkám, farandolu tančí.

Jeden komentář

  1. Janika

    To je překrásné, tleskám, opravdu jsem si to užila :-). Děkuji Ladislavovi za nápad a zprostředkování a samozřejmě MaB za překlad.

  2. MaB

    Souhlasím. Motto blogu je tím hezky vyládřeno a naše shoda je zde naprostá.
    Jen bych dodala, že mé překvapení Vaším mailem bylo nesmírné. Otevřela jsem ho totiž hned po návratu z Fernandelova rodiště Marseille, kde si na něho skoro pokaždé vzpomenu. Ani to nemusí být přímo v avenue Fernandel před „Villa mille roses“ (Vila tisíc růži), kde žil. A Vy jste mi ho připomněl ve stejný den básní L’accent podruhé ! To je vzhledem k Vašemu minulému „proroctví“ zarážející náhoda…
    Mohu také říci, že „políbení“ tou jeho francouzštinou bylo pro mne sladké.:)

  3. LS

    MaB mi překladem udělala takovou radost, že jsem ze sebe vydoloval letmou moravskoslezskou legrácku:
    Akcent, přízvuk, no a co, že ho mám?
    Jistě, že ho mám, krk na to dám, že jím svůj hlas spoutávám.
    „Ó jaké mínus“, ti, co po svém kuňkají, si říkají potají.
    A přesto jej za dar mám, a naopak si na něm zakládám.
    Taky vám nevyčítám vaše „hele, viď“ a „di až k voknu“,
    klidně si i na Moravě Jižní po ostravsky kvoknu.
    S přízvukem svým hlaholím i v Brně jako tygr:
    ty zje synku chachar, a ni sígr!
    Akcent, přízvuk se doširoka line rád,
    nemáš-li jej, zasloužíš politovat –
    – když bublají ti v řeči ony spodní proudy,
    neseš si sebou kus své rodné hroudy.
    V přízvuku si oblékáš svého mládí úbory
    z Opavy, Hukvald nebo Lysé hory.
    Na všech cestách po blízkém vesmíru
    doprovází tě dialekt na míru.
    Ať domlouváš se jakou chceš řečí,
    ať napřahuješ se na Roland Garros smečí,
    ať tvá kolena v písku Copacabany klečí,
    kde´s prožil mládí, akcent tě ubezpečí… :-)

    • MaB

      Jsem ráda, že jste mi dal příležitost k tak zdařilému setkání akcentů Moravy a Provence na básnické ùrovni trochu přispět. Za to děkuji já Vám. :)
      Opravdu klobouk dolů (chapeau bas !) před kvalitou i rychlostí, s jakou vytryskla Vaše osobitě humorná a vtipná variace na stejné téma.
      Jak ale najít funkční ekvivalent k „di až k voknu“ nebo k tak nádherně expresívnímu ostravskému „ty zje synku chachar, a ni sígr!“ při zpětném překladu !?

      • LS

        Některé výrazy jsou nepřeložitelné. Řekněte Angličanovi – and you´ve got after birds – co si z toho asi tak vezme? :-)
        – Jdi až k voknu … … proč nejdeš?
        – Čekám, až kvokneš! :-)
        Pane, hledám tady Lenina. – Tady, na náměstí? To musíte jinam, každý přece ví, že Lenin je v Ječný…
        I já, jako naprostý překladatelský laik, jsem si v jednom díle série o Koreji dovolil českému čtenáři přiblížit slova, pocházející z ruské pohádky, prostě slovy pohádky české. (Za sedmero řekami, za sedmero horami, za 38. rovnoběžkou)
        Kdybych mohl navrhnout sochu Antonínu Přidalovi – a ten by si ji jako Pan Překladatel zasloužil – vypadala by jako „kůň“, na kterém by seděl, ale kůň by byl složen ze zdvojených, rozkročených písmen: „Slovo“. Takže zdvojené S by vypadalo z jedné strany jako otazník. Jezdec by se ho držel jako pomyslné hřívy a poslední písmenko „o“ by mělo ohon nahoru, jako psací „o“.
        Tohle by si A.P. zasloužil přinejmenším za to, jak přeložil Rostenovu knihu „Pan Kaplan má stále třídu rád“. Kdybych ty slovní hříčky četl v angličtině já, nepochopil bych ani řádku. Ale on ji PŘELOŽIL do ČEŠTINY!!! Donebevolající. Obdivuhodné. Fascinující. Šel jsem ke své skříni a shodil na zem všechny čepice. (protože klobouky nenosím) Ta kniha je ostatně velmi nebezpečná, pokud vám jen trochu záleží na tom, jak před lidmi vypadáte. Nedoporučuji v žádném případě brát si ji třeba do tramvaje nebo do vlaku. Tu chybu jsem kdysi udělal a vzal si ji do vlaku cestou do Prahy. Pochechtáváte se, rudnete, prskáte – prostě blázen! Proto důrazně varuji – nepokoušejte se o to! :-) MaB, kolik znáte knih, u kterých jste se smála nahlas?

            • MaB

              Ano, LS, některé výrazy jsou nepřeložitelné. Proto by mohlo platit i : Čím víc jazyků znaš, tím častěji se zasměješ…
              Když zde Rostanovu knihu sháníte, knihkupec Vám možná řekne, že The Education of Hyman Kaplan je a zůstane pouze v angličtině, protože je prostě ne-pře-lo-ži-tel-ná ! A doporučí Vám, pokud vládnete jazykem Shakespearým a chcete si ho užít, abyste se do ní bez váhání ponořil – it’s absolutely hilarious – c’est à mourir de rire !
              Že je opravdu ‚naprosto k popukání ‚, jsem se přesvědčila, až když mi ji „kamaráti zo Slovenska“ půjčili v češtině.

              Ano,ano, ano ! Donebevolající. Obdivuhodné. Fascinující !! Pan Antonín Přidal dovedl dělat zázraky a představa, že na tom Vašem Pegasovi lotos odjel, se mi líbí.

              Pár knih, jak se ptáte, by se našlo, ale mnoho jich nebude. Stejnou zkušenost z vlaku jako Vy, mám s Pábiteli (tatík Burgán).
              Pasáž ze Švejka (o simulantech) byla pro mne zaručeným antistesem a jakýmsi nemateriálním „gri-gri“ před každou zkouškou.
              A také třeba Chevallierův Clochemerle, Zvonokosy v češtině, ve výborném Zaorálkově překladu, který si s originálem nezadá. K portrétu „grenouille du bénitier“ Justine Putet, u něho „nebeská koza“ Eulálie Čubíková, („pute“ a „čubka“ jsou synonyma) bylo použito stejného vitriolu. :)

              • LS

                Zvonokosy jsou parádní. Takoví faráři Calaba a Konitrud (v češtině) a jejich vynález telegrafické zpovědi mají své kouzlo. :-) K hlasitému smíchu to moc není – spíše se člověk zamyslí, v jakém „vlastním maloměstě“ žije. Ať už dobrovolným výběrem, anebo doopravdy. Starosta Pěšinka se taky najde leckde.

        • tatko

          Ten pomník by bol nádherný.. a pán Přidal by si ho zaslúžil nielen ako Pán Prekladateľ,ale aj za to,koľkým ľuďom,sledujúcim vzdelávajúceho (sa) pána Kaplana a sledujúcim sledujúcich rozjasnil deň radosťou a smiechom.. ..ano,v knihe sa skrýva aj viacero nebezpečí,napr. aj to,že sa kupé vo vlaku či zadná časť autobusu ľahko zmení na „čídu“ :-)

          • LS

            a že neustoupíme ani „o píďu“, zvláště, když jde o čevrácený slovoslep nebo když záleží na fízlovnosti.
            skoč do obchodu – skoč pro hasiči – skoč do dálky… a Hyman Kaplan vynesl svůj trumf: skoč whisky! :-)

    • tresen

      Dobré!
      Celé téma, Fernandel i vaše parafráze.
      Mám odjakživa ráda šansony, k těm vašim oblíbencům bych taky přidala pár jmen, i českých.
      Netušila jsem, že Bourvil zpíval. YouTube mi nabídl písničku o ovocném salátku. Milé. :-)

      • MaB

        Nebo jeho „La Tendresse“ (Něha), jejíž byl Bourvil inkarnací
        http://www.jukebox.fr/bourvil/clip,la-tendresse,uurs3.html
        Mon Dieu, mon Dieu, mon Dieu…Dans votre immense sagesse,
        Immense ferveur,
        Faites donc pleuvoir sans cesse,
        Au fond de nos cœurs,
        Des torrents de tendresse pour que règne l’amour…
        Règne l’amour… jusqu’à la fin des jours.
        Bože můj, Bože můj, Bože můj … Ve své nekonečné moudrosti,
        Nesmírné vroucnosti
        Dejte ať nepřetržitě prší,
        Hluboko v našich srdcích,
        Přívaly něhy, ať vládne láska …
        Vládne láska… až do konce dní.

  4. tatko

    ..aj keď sa posekáme.. – čím slabší argument,tým silnejší postoj- ..mea culpa,mea … ..predsa pri krásnych veršoch cítime rovnaké blaho! ..a ešte si rozumieme. Z toho predsa nemôže vzísť nič zlé! .. dobre bude! ..je to v nás ,je to na nás…

    • MaB

      tatko, trafili ste klinec po hlavičke. :)

      Máte pravdu, –“ čím slabší argument,tým silnejší postoj“

    • Janika

      „predsa pri krásnych veršoch cítime rovnaké blaho! ..a ešte si rozumíme“
      To jsou moudrá slova, tatko. Jak nás ta hloupá politika rozděluje, a i jiná témata rozdělují, tak jsou věci, které lidi spojují. A to je moc dobře.

  5. Pingback: Přízvuk a jiné odlišnosti | Outsider Media
  6. Pingback: Přízvuk a jiné odlišnosti – almanach.cz
  7. Pingback: Přízvuk a jiné odlišnosti – archiv2k