Napsal Zoom

Hra na kdyby
————

Otevřít konzervu nad rozlitým mlíkem
Nevědět proč a přesto nejít nikam
Za dobu kratší než je hory zachvění
Být včera vím, že dnes není
Ze svého nejsem … utíkám
Na skleněné myšlenky čekám
Snad vlny brzo mě zaplaví
Proč klid jen mě neuzdraví
Celý příspěvek →

Všeobecná existenciální krize
———————————–
Roztržené srdce
se začalo drobit
Malé kousky odpadávaly
na zem

Křupaly pod podrážkami
bot kolemjdoucích
občanů vesmírného
blaha

Už nevěděl, čí ty drobky byly,
kdo je ztratil
Zdálo se,
že takových jako on bylo víc

Celý příspěvek →

O ztracených slovech
————————-
Když vezmeš tužku do ruky
je pozdě brečet nad tím
cos zapomněl nad ránem úsvitu
kdes nechal vykrvácet ten rým

Kytku cos vpletl do plotu
co chtěla dožít svůj den
co neměla možnost zkusit to
co znamená žít jen sen

Proč je tak snadné kladení
slov jednoho za druhým
když tenhle paroh jelení
počítá ze dnů ohně jen dým

Celý příspěvek →

Vyznání
——-
Sedmý den, krátce po setmění
rukou jíž dlaň hřát neumí
hladím železné zábradlí
v domě, co nikdo už nebydlí

Probudím se ráno v posteli
studené jak rosa v jeteli
vždyť spadla s třeskem tak tichým
na obraz malířů němých

Zabije zítra tak v srdci mém
těch veršů odraz mých poém
čas utíkající co kůň splašený
boty si pověsil na stěny
Celý příspěvek →

Jenom v míru najdeš síru
————————————
Přehršle silných chlapů
jdou světem dál a dál
ručnici přes rameno
za pasem samopal

Neohlížejí se na člověka
bahnem se brodí pustinou
před nimi černá řeka
z barev znají jen tu šedou

Z vymlácených oken čiší
už jenom oči prázdné
těch co zbyli, co jsou liší
a poslední kytka zvadne

Proč ti chlapi zapomněli
svého bytí smysl, cíl
proč je ženy nezdržely
než vydali se dělat mír

***

Celý příspěvek →

Rýmovačka
——————-
Jak si tu sedím, zřím před sebou domeček
Co hodně zvláštní je, je plný koleček
Ona v něm vrčí, tikají, zvoní jak zvoneček
Ráno v sedm dotiká, dovrčí a rozezní se budíček
Hajdy děti z postýlek už prostřený je stoleček
a na něm z dálky voní dozlatova vypečený vdoleček
Do školy utíká teď každý pilný školáček
Ať je to třeba malý prvňáček a nebo větší druháček
Den za dnem zdá se Ti, že leze jako líný slimáček
jenže než naděješ se, už je pryč a nezbude než hrobeček

Celý příspěvek →

Co je láska?
——————
Ty nevíš, co je láska?
Tak já Ti to teda povím
Je to, když ruku v ruce cítíš
a víš, že tam prostě patří
Je to, když ráno víš, že
nemusíš pochybovat
Je to, když se chceš dát se
a nic zpět za to nemít

***

Celý příspěvek →

Napsal Zoom

Televizní obrazovky
——————————
Televizní obrazovky, koukáme se na ně zpříma
Neposlechnem svoje duše, za to tuhle blikající desku
ano
Chtěli jsme žít vlastní život
Na cizí si hrajem
V televizní obrazovce máme každý
dotek s rájem
Není to vůbec lehký žít svůj život bez ní
Já Tě milej kluku chápu
A snadno to nezní
Zkus to, nebo kašli na to,
je to jen na Tobě
Nikdo za Tě nevybere
a neskončí v hrobě

***

Celý příspěvek →

Napsal Zoom

 

Kdo Tě nepoznal
————————
Sám ve svém vesmíru
nenapsaných dopisů
ztracených tužeb
Běží náhorní planinou
myslí si
že vyzrál na svět
když přiklonil se k nicotě
Nechce
ničemu věřit
jen sobě
Netuší
oč přichází
a ještě přijde
Nekonečno se mu
posmívá
Ejhle člověk!

Celý příspěvek →