Category: SIONISMUS (přeložil Hamilbar)

Sionismus 10

Když nejde hora… Na mezi (2)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

sio 10

No a jsme téměř u konce. Dlouho jsem se na to chystal a zdá se mi, že se to nakonec docela povedlo. Doufám, že jsem alespoň někoho potěšil. I když já jsem na tom také vydělal. V průběhu výkladu se do besedy zapojovaly postavy tak úchvatné a projevovaly se tak všestranně, až se duše radovala a srdce pělo. Kromě nich byli, samozřejmě i lidé rozumní, se kterými byla beseda ještě větším potěšením. Vznikaly i otázky, z nichž nejzajímavějšími a nejvíce hodnými pozornosti se mi zdají býti tři: „Odkud se vzali Židé a kdo vlastně jsou?“, „Proč je tak často vyháněli?“ a „Co dělali sionisté v Evropě obsazené Hitlerem?“. Nic z toho není žádným tajemstvím, ale jestliže si lid žádá, abych o tom vyprávěl právě já, nedá se nic dělat, staniž se. Ovšem ne teď, ale o něco později. „Židovská otázka“ přece jenom není hlavním tématem mého blogu…

Celý příspěvek

Reklamy

Sionismus 9

Když nejde hora… Na mezi (1)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

sio 9

Takže se pomalu dostáváme k tomu, čemu se nedá nijak vyhnout. Dnes, dva a půl pokolení poté, to samozřejmě není aktuální, vše se příliš změnilo. Ale. Kdyby se k řešení otázky, cloumající v polovině minulého století Palestinou, nějakým zázrakem podařilo získat jako finálního arbitra, řekněme, Marťana –  a ještě lépe někoho z Alfy Kentaura – zcela postrádajícího emoce, ale s přebytkem chladné logiky, vynesl by, podle mého názoru, tento tvor verdikt ve prospěch Arabů. Z toho prostého důvodu, že ti lidé si žili, nikoho si nevšímali, když tu jim náhle z ničeho nic spadl na hlavu se záměrem dělit hospodářství bůhvíkdo a – z pohledu naší bytosti neznající pozemské eposy, pozemské teorie a pozemskou politiku – bůhví proč. Přesněji na základě toho, že ho někde nechápou a že tady kdysi žila prababička. A potom následoval ještě zástup, kterému kdesi kdosi ublížil. Kdepak, to by náš Marťan nepochopil. Jenomže tady žádná logika nefunguje, na čemž se spálili „teritorialisté“, včetně největšího z nich, Josefa Stalina, přidělivšího „národu bez země zem bez národa“ tam, kde teče Bira s Bidžanem, kde půdy a klima jsou ideální – podstatně lepší než v Palestině – a nikde kolem nejsou žádní zlí sousedé. Všechno celkem správně, jenom to nezafungovalo. Protože na rozkaz se takovéto věci nedějí. Aby se projekt zrozený z čistého rozumu dal „rozehrát“, je zapotřebí jiskra fanatizmu, a ještě je třeba dříví, aby ta jiskra nepohasla. Mimochodem, náš Marťan by se asi dost těžko prodíral tou houštinou asociací, a kdyby po dlouhém vyptávání cosi pochopil, potřeboval by asi vysvětlit: no dobře, dejme tomu, „národní dům“ je potřeba, ale co s tím mají společného Arabové, když pálili a dusili Němci? Jako že když už, bylo by logické vyžadovat a zabrat – jako penále – nějaké to Sasko, nebo Bavorsko. A ještě, jestli celá ta vatra vzplanula od starodávných mýtů, bylo by asi logické, aby všichni těm mýtům svatosvatě věřili. Jsem si víc než jist, že právě takto by uvažoval návštěvník z hvězd, a nejspíš právě proto nebyl vybrán za arbitra.

Celý příspěvek

Sionismus 8

Když nejde hora…(8) Kinžálníci (2)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

sio8

Je třeba uznat, že lavírovat vedení sionistů umělo. Někteří, stejně jako anglofil, a nejen to, Weizmann, tupě věřili, že Velká Británie dříve či později dodrží slovo, a věřili dokonce i tehdy, když bylo jasné, že Londýn má své vlastní plány, ovšem většina, stejně jako Ben Gurion, měla za to, že v politice, stejně jako na trhu, zevlouny prostě oberou. Existovalo dokonce takové rčení, že: „Budeme bojovat s Hitlerem tak, jako kdyby neexistovala Bílá kniha, a s Bílou knihou budeme bojovat tak, jako kdyby neexistoval Hitler“. Dalo by se dokonce říci, že chytrý strejda leccos vycítil ještě do Bílé knihy. Sergej Ščevelev se domnívá, že navazovat styky se Státy začal, obcházeje při tom formálního vůdce Židovské agentury, již v roce 1938, důsledkem čehož byl Biltmorský program, přijatý v New Yorku v roce 1942, ve kterém stálo, že „Palestina (čímž se rozuměla celá Palestina) se musí stát židovskou komunitou, integrovanou do struktury nového demokratického světa“. Což, berouce do úvahy nesouhlas Londýna s touto variantou, znamenalo počátek formální přeorientace sionismu z Velké Británie na USA a, v podstatě, politický krach Weizmanna, připraveného do nekonečna vést jednání, jen aby Britové byli spokojeni.

Celý příspěvek

Sionismus 7

Když nejde hora k…(7) Kinžálníci (1)

Napsal Lev Veršinin

Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

sio 7

S počátkem Druhé světové války se mnohé změnilo. Poměry se změnily radikálně, ovšem co se naprosto nezměnilo, byla úporná slepota „demokratických států“ k postavení Židů všude tam, kam přišli Němci. Upřímně řečeno já osobně se domnívám, že smrt co největšího počtu Židů byla jedním z bodů globálního programu anglosasů. Kromě toho spolu s Williamem Perlem jsem ochoten potvrdit, že: „Neexistuje žádná jiná země, která by byla tak důsledná a krutá ve svém jednání, jehož cílem byla blokace všech cest k útěku pro ty Židy, kteří se pokoušeli zachránit si život, jako byla Velká Británie. A neexistuje žádná jiná země, kde by se na vysokých postech vyskytovali lidé, kteří se zabývali právě tímto. A spousta úřadů na tom pracujících. Hned za Němci, kteří vypracovali „konečné řešení“, a kteří se, coby kati a vrazi, nacházejí ve své vlastní kategorii, jsou to Angličané, kteří nesou tu nejtěžší vinu za hnusné pokrytectví, za hrozný úpadek lidské morálky – za Katastrofu evropských Židů“. Snad jenom, co se mě týče, mohl klidně spolu s Velkou Británií zmínit i USA, ale, konec konců, provedeme korekci na to, že tato slova vyřkl Američan. I když otázka je to do té míry konspirologická, že sem snad ani nepatří. Ovšem v Palestině bily změny do očí.

Celý příspěvek

Sionismus 6

Když nejde hora… (6) Čelem proti čelu (2)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

sio6

Mezitím se na podzim roku 1935 arabská šlechta – dokonce včetně klanu Našašibi – inteligence a straničtí vůdci, obrátili na úřady se „Společnými požadavky“ ve kterých požadovali volby v Palestině, rozšíření autonomie, ale hlavně  – zákaz vjezdu dalších Židů, tedy zrušení Balfourovy deklarace. To Britové samozřejmě odmítli a navrhli vytvořit pro oba dva sektory společný „zákonodárný výbor území“, jakousi karikaturu parlamentu, kde by se rozpory daly řešit civilizovaně. Tuto myšlenku, pochopitelně, obě komunity odmítly, a v dubnu roku 1936, když už všem bylo jasné, že slovy se ničeho nedosáhne, zahájili Arabové generální stávku. A 13.dubna byla prolita první krev: tlupa Arabů zabila Žida, který náhodou procházel kolem. A teď to začalo. Na silnicích začaly operovat živelně (?) vzniklé ozbrojené skupiny Arabů, které od arabských řidičů vybíraly „příspěvek na svatou válku“ a židovské střílely na místě. Židé odpověděli taktéž střelbou, a jelikož nedokázali určit, kdo to řádí na silnicích, velmi často stříleli podle okamžité inspirace. V Tel Avivu začaly demonstrace proti Arabům („Vrazi!“) a Angličanům  („Jak to, že nás vy kurvy tak špatně chráníte?“) které přerostly v divoké bitky se slušným skóre obětí, jak Židů, tak Arabů…

Celý příspěvek

Sionismus 5

Když nejde hora…(5). Čelem proti čelu (1)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

Členové speciální noční čety v kibucu Ein Harod, 1938

Členové speciální noční čety v kibucu Ein Harod, 1938

Přistupujíce k výkladu extrémně delikátního (i když tak jednoduchého, že jednodušší snad ani být nemůže) tématu židovsko-arabských vztahů po vzniku sionismu, je nutné, jak se zdá, začít z toho, že obvyklý a známý pojem „Arabové“ je v podstatě chybný. Je to podobné jako kdybychom řekli „Slované“ a dále bychom hovořili o Češích, Bulharech a Rusech jako o jakémsi jednotném celku, se společnou historií a stejnými tužbami…

Celý příspěvek

Sionismus 4

Když nejde hora… (4) Na počátku bylo slovo (2)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

38. batalion Židovské legie pochodující Londýnem, 22.únor 1918

38. batalion Židovské legie pochodující Londýnem, 22.únor 1918

První půldruhého desetiletí minulého století bylo pro sionisty, v každém případě pro ty již usídlené v Palestině a stejně tak pro jejich teoretiky, kteří se tam zatím nepřemístili, ale již seděli na kufrech, dobou práce a přemýšlení. Nyní, když fundamentální odpověď na fundamentální otázku byla nalezena a základní kámen „národního domu“ byl položen, bylo třeba řešit konkrétní úkoly. Zatím se ještě netýkaly státnosti. Ta země byla součástí Osmanské říše, která se nechystala někomu ji přenechávat, proto se o státu hovořilo tiše, jako o něčem velmi vzdáleném. Ovšem uvědomit si, jakým by měl být „nový nádherný svět“, bylo naléhavé a nezbytné. A ještě důležitějším se ukázalo pochopit, kdo jsou to vlastně Židé a kým by se měli stát. Dříve o tom nepřemýšleli, ale nyní, po setkání se tváří v tvář s východními bratry, tak moc se od nich lišícími a dokonce nepřátelskými, se sionisté zamysleli.

Celý příspěvek

Sionismus 3

Když nejde hora…(3) Na počátku bylo slovo (1)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.  

sio3

Zde je tedy slíbený začátek.

Základní fakta tématu jsou všeobecně známá, lze je najít v kterékoliv encyklopedii, takže odkazy nejsou zapotřebí, stačí připomenout. „Sionismus“ – to není nějaké strašlivé zvíře, ale pouze jedna z „národních teorií“, vzniklých v XIX. století, na takováto překvapení bohatém, a zabývá se vytvořením židovského národního státu. Ale ne jen tak někde – čemuž se vědecky říká „teritorialismus“ – ale právě v místech, která jsou považována za „historickou vlast“. Tedy okolí hory Sion, kde se kdysi nacházela Judea, království Izraele – jednoho z aramejských kmenů, jenž se od ostatních lišil tím, že vyznával jednobožství. Tento kmen, divoký a svárlivý, rozvály větry historie, víra ovšem zůstala zachována ve stovkách komunit, máločím si podobných, roznesených po celém Středomoří i dále, ale považujících se přes to za cosi – jednotného. A to pouze díky své společné víře, jež v nich udržovala vědomí jejich zvláštnosti (jiní říkají „vyvolenosti“), ale zároveň byla i příčinou spousty trápení.

Celý příspěvek

Sionismus 2

Když nejde hora…(2) Dvě samoty (2)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

sio2

Takže práce na vypuzení Židů šla plným tempem a obě zainteresované strany byly spokojeny. Ovšem pomaličku začaly vznikat komplikace, nezávisející ani od vlády, ani od sionistů. Jak již jsem řekl, po přijetí Norimberských zákonů se život Židů v Německu stal tak mrzkým a ponižujícím, že počet těch, kteří chtěli odjet, dramaticky stoupl. Ne všichni, pravda, chtěli do Palestiny, a buďme upřímní, do Palestiny chtěla pouze jejich menší část, zbytek přitahovala Amerika a ostatní centra civilizace, ale tato centra omezovala imigraci řadou podmínek, hlavně „majetkovým censem“. Což znamenalo, že k získání práva na emigraci, například do USA, musela rodina prokázat vlastnictví minimálně 500 (což je v dnešním kursu zhruba 20 000) dolarů na každého dospělého člena. Což dokázali zdaleka ne všichni, tím spíše, že ty, co emigrovali jinam než do Palestiny, nacisté před odjezdem oškubali jako slepice. A zvýšit počty odjíždějících do Palestiny bránil anglický „limit“ a pravidla výběru, podle kterých vybírali v první řadě mladé, silné, mající z hlediska budoucího státu užitečnou kvalifikaci. Ostatní neodmítali, ale prosili je posečkat. Navíc ke všemu příjezd Židů do Svaté země již vyvolával závažné nepokoje mezi Araby (o tomto, velmi závažném problému bude řeč zvlášť) a Angličané počali pomalu zpřísňovat pravidla přijímání nových obyvatel podmandátního teritoria.

Celý příspěvek

Sionismus 1

Když nejde hora…(1) Dvě samoty (1)

Napsal Lev Veršinin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

sio1

Více než 24 hodin jsem se nemohl připojit k síti. Opravovali cosi na lince. Ale každá mince má kromě rubu také líc. Byv oddělen od blogu, našel jsem si konečně čas pohrabat se v rozpracovaných materiálech a něco dokončit. Přesněji, ani ne tak „něco“, ale to, co už dávno chtěli, abych napsal: jako pokračování „židovské otázky“, vyložit krátce a souvisle historii sionismu. Mám-li být upřímný, i když jsem si na toto téma materiál připravoval, stále jsem se mu vyhýbal, nechtělo se mi opět dráždit husy, které na taková témata okamžitě přiběhnou.
Celý příspěvek