Kategorie: DVEŘE VE ZDI (přeložil Hamilbar)
Dveře ve zdi – 112
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Dokonce i pouhé povrchní seznámení se s historií výstavby nepotopitelné letadlové lodi „Japonsko“ nám umožňuje podívat se na dané téma z ještě jedné a přitom trochu neobvyklé strany. Když si s tím dáme tu práci, uvidíme paralely, které nám v některých případech dovolí, když ne pochopit, tak alespoň postihnout jakousi logiku toho, co se dělo po válce a počátkem padesátých let, tentokrát v SSSR.
Dveře ve zdi – 111
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Takže bomby máme za sebou, ty obyčejné i ty atomové, vše pomíjí, jak hlásal nápis na prstenu krále Šalamouna, pominuly jak ty, tak ty. Nastal čas sbírat válkou rozmetané kameny, pro Japonsko začal život v míru. A mírový život nezačali Japonci budovat tak, jak by tomu chtěla jejich levá noha, ale tak jak to chtěl nový pán země japonské, generál McArthur.
Dveře ve zdi – 110
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Někteří z nás vědí, že skutečnost není uspořádána tak, jak vypráví hlava v televizi a mnozí, i když nevědí, to alespoň tuší. Ale ani ti vědoucí si zdaleka nedokážou představit do jaké míry je skutečnost složitá. Mnohovrstevná. A pro milovníky jednoduchých řešení se problém komplikuje tím, že skutečnost je nejen zašmodrchaná hůře než tisíc gordických uzlů, ale nedá se ani rozetnout. Ani jedním, ba ani tisícem úderů meče.
Dveře ve zdi – 109
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Těm soudruhům, jenž se s nemístným zápalem a poněkud nevázaným slovníkem pustili do psaní komentářů na obranu původních okouzlujících mandlovitých japonských očí, bych doporučil nedráždit mě, abychom se vyhnuli tomu, že budu nucen nechat oči očima a obrátit svoji pozornost na nějakou jinou zvláštnost národní povahy milovníků řezání vlastních břich. Mohli bychom, například, zkoumat roli incestu v japonské kultuře, což by se asi nelíbilo milovníkům a milovnicím anime, protože krvesmilstvo na japonský způsob je něco jiného než to, co okamžitě napadne lidi vychované evropskou kulturou. Japonsko si i v tomto případě našlo svoji originální cestu a tak většina Japonců mužského pohlaví (podle některých údajů až 80%) má zkušenost sexuálního kontaktu s matkou, výrazem čehož je laškovný termín „mama love“.
Dveře ve zdi 108
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Případ Japonska, jež nám padlo do oka, je daleko demonstrativnější, než by se mohlo zdát. Umožňuje leccos pochopit v tehdejších událostech, ale tehdejší události jsou událostmi minulosti, ale díky Japonsku, Japoncům a Japonkám můžeme pochopit cosi daleko zajímavějšího, cosi co se týká ne minulosti, ale současnosti – můžeme se podívat jakými že tahy štětcem se maluje naše realita.
Dveře ve zdi – 107
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Když už jsme se pustili do Japonska, nebudeme se ho pouštět, ale naopak vetkneme do něj další drápek, přitáhneme si ho k sobě a sami se přitáhneme k němu, soustředíme pohled a zahledíme se na Japonsko pozorněji, je přece zajímavé, co tam bylo a co z toho vzniklo. Jak co se týče kultury, tak co se týče vůbec všeho, kteréžto „vůbec všechno“ se celé vejde do pojmu „kultura“ a ještě zbude nějaké to volné místo.
Dveře ve zdi – 106
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
No a teď, když jste si trochu odpočinuli a popřemýšleli o odtažitých tématech, vrátíme se ke skutečnosti. Dívat se skutečnosti do očí, to nemá rád nikdo, přesto že skutečnost není ani tak objektivně hrozná, jak se jí subjektivně bojíme. Leká nás tím, že většinou neodpovídá našim představám o ní a lidé proto mají tendenci ohradit se od skutečnosti iluzemi, zpravidla svými vlastními. Dostáváme následující obrázek – z jedné strany reálná skutečnost kdežto z druhé iluzorní iluze, přitom realita existuje navzdory iluzím, zatím co iluze aspirují na existenci navzdory realitě. A nezávisle na tom jak dlouho trvají, dříve nebo později narazí na skutečnost. Výsledek takovéto srážky všichni známe. A i když všichni vědí, že je lepší vidět skutečnost takovou, jakou je, abychom se v ní mohli orientovat, přizpůsobit se jí a počítat s ní, jednají tak ne všichni, ale pouze někteří, zatímco drtivá většina spěchá posbírat střepy rozbitých iluzí, chvatně, nakřivo a nakoso je slepit, znova skrývajíce skutečnost před sebou samými. Proč? Pánbůh ví. Toho, že člověk není pouze živočich, ale živočich podivný, toho si povšimli již ve starověku a od té doby se situace nejen že nezlepšila, ale stala se ještě podivnější.
Dveře ve zdi – 104
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Několik posledních článků se vší přesvědčivostí dokázalo správnost přísloví o tom, že člověk míní, ale osud mění. Původně jsem se nechtěl na kultuře zdržovat déle, než si to zaslouží, ale ukázalo se, že si toho kultura zaslouží podstatně více. Vzhledem k tomu, že můj vztah ke kultuře se vyznačuje ne snad pouze respektem, ale opravdovou úctou, s o to větším potěšením využiji nabídnutou možnost pozdržet se na tomto tématu.
Dveře ve zdi – 103
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Kultura nám toho dává hodně, dalo by se říci, že kultura nám dává všechno. Kultura nám dává potravu. Různým lidem různou. Někomu potravu pro jeho intelekt, někomu potravu ducha, někomu potravu pro žaludek. Která z nich je důležitější? Jak která a jak pro koho. Když rádi přemýšlíte, poskytne kultura potravu vašemu rozumu, a když si rádi dáváte do nosu, vždycky můžete kulturně nasytit své hříšné tělo, a dokonce i když nejíte a nepijete, a živíte se pouze Duchem Svatým, i v takovém případě najde kultura o co se s vámi podělit.
Dveře ve zdi – 102
Napsal alexandrov_g
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Co je na kultuře zajímavého? Na kultuře je zajímavá kultura. Čím je zajímavý člověk? Tím, že je to člověk, jasná zpráva. Jenomže člověk považuje za kulturu to, co se líbí jemu osobně a upírá právo nazývat se kulturou tomu, co neodpovídá jeho vysokým individuálním požadavkům. Jestliže postavit kulturu a člověka tváří v tvář, nejzajímavějším výsledkem takovéto opozice bude ten banální fakt, že kultura z vysoka kašle na názor, který o ní chová jedna konkrétní kriticky myslící osobnost, protože kultura sebou zaplňuje prostor, měřitelný vnitřním světem ne člověka, ale lidstva.
Ostrov Janiky 