Kategorie: K zamyšlení
Nunc est bibendum* X Memento mori
/* „Teď je čas pít“/
„Jaký je vlastně rozdíl mezi živým a mrtvým člověkem?“ tázával se nejednou. A hned dodal: „Mrtvý to má už zaplaťpánbůh odbyté. Ale živého člověka to teprve čeká. Co vlastně člověk je? Doživotní odsouzenec k smrti, a to ještě notabene nepodmínečně. A to bez rozdílu. Ať se mu chce na konečnou nebo ne. Každý, pravím, ať je to dobrák od kosti, anebo dokonale špatný chlap, kterému by nikdo zaživa nepodal ani ruku.“
Privilegia bílých
Poslal Hamilbar
Padesát odstínů černé
Napsal Konstantin Sjomin
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. http://varjag-2007.livejournal.com/7322999.html
Neznám lepší způsob jak popřemýšlet o podstatě nacionalismu, rasismu či šovinismu, než je pěší procházka večerním Harlemem nebo Jižním Bronxem. Když pravičáci v Moskvě skandují jakési hlouposti o „černých“, chce se mi vzít celý ten dav výrostků navléknutých v Lacostě a vysadit je někde na křižovatce 155té a Lexington Avenue. Aby si ujasnili terminologii. Mimochodem, pro harlemskou policii nebo Imigrační a naturalizační službu (Immigration and Naturalization Service) by jak Dmitrij Demuškin, tak třeba Tamerlan Carnajev – kdyby je zadrželi kvůli kontrole dokumentů – byli co se týče obličeje naprosto stejní. A v hlášeních by u obou bylo uvedeno: kavkazci, caucasians – příslušníci kavkazoidní rasy, kteří se, dle učení otců zakladatelů antropologie, od příslušníků ostatních ras liší bělostí své kůže.
Celý příspěvek
O tom úplně nejhorším…
Napsal Kapitan Ochevidnost
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
…přečetl však co vyšlo z pera
A.Smitha, čímž byl kovaný
ekonom: došel k poznání,
co podporuje rozkvět státu,
proč nezpůsobí škodu těm,
kdo vládnou čistým produktem,
že nedávají přednost zlatu.
A.S.Puškin „Evžen Oněgin“
Přeložila Olga Mašková
ODEON, PRAHA 1987
Praxe je kritériem pravdy.
Teng Siao-pchin
Kontrarevoluce vždy vítězí nad revolucí. Ale potom…
Napsal blues
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Kontrarevoluce vždy vítězí nad revolucí.
Z podstaty – to není třeba ani dokazovat.
Dobytí Bastily skončilo Napoleonem (samozřejmě zjednodušuji, ale povznesme se nad detaily – hledáme podstatu událostí), Dobytí Zimního paláce skončilo Stalinem.
Jak ten, tak onen byli docela význačnými „jakobíny“.
Ovšem fakta jsou jednoduchá – nakonec se stali kontrarevolucionáři.
Problém vždy spočívá v tom, jak dlouho trvá, než k tomu vítězství dojde.
Citát dne
O tom, jak komunisté zakazovali žvýkačky
Na vánočním trhu postával pán v nejlepších letech a vykládal skupince mladých dívek, že komunisté „nám“ zakazovali žvýkat žvýkačky. Dívky žasly a ptaly se, proč to vlastně ti zlí komunisté zakazovali, co jim na žvýkání vadilo? Pán dobromyslně přiznal, že to přesně neví. Zapojili se okolostojící s úvahami, co komunistům na žvýkání vlastně vadilo. Vládla příjemná nálada předvánoční pospolitosti, takové poklidné zastavení se v rušných dnech.
Krvavá světlá budoucnost
Napsala blau_kraehe
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
To nejtěžší při prognózování budoucnosti nespočívá v tom, dokázat si představit její pozitivní variantu. Zrovna to se mnohým celkem slušně daří.
To nejtěžší je představit si (a to ještě nemluvíme o tom popsat) přechod k takové variantě. Z následujících důvodů.
Dnes skutečně existuje spousta inteligentních, hodných a dobrých lidí, kteří celkově inklinují k socialismu. Kapitalismus je jim protivný, oligarchové odporní, takové ty střední buržousty cítí jako něco cizího a ne úplně pochopitelného. A k čemu je dobré všechno to „vlastnictví“, „banky“, „firmy“, už vůbec nechápou. Pod socialismem si představují vylepšenou variantu SSSR – bez front, bez deficitu, byrokracie a cenzury, ale zato s otevřenými hranicemi. A domnívají se, že to všechno tak nějak podobně nakonec dopadne. „Intuitivně cítíce“, že všechno se to stane tak nějak samo sebou. Vždyť přece drtivá většina kulturních a inteligentních lidí si to buď přeje, nebo by se o tom dala přesvědčit. Pokud tito lidé mají nějaké ponětí o marxismu, pak také něco zaslechli o historické nevyhnutelnosti přechodu k socialismu.
Koho volit?
„Lidé vždy byli a vždy budou hloupými oběťmi klamu a sebeklamu v politice, dokud se nenaučí za všemi morálními, náboženskými, politickými a společenskými frázemi, prohlášeními a sliby rozpoznat zájmy různých tříd. Zastánci reforem a zlepšení budou vždy ve skutečnosti obhájci starého, dokud nepochopí, že každé staré uspořádání, a ani se nemusí zdát být špatným a prohnilým, je udržováno u moci těmi či oněmi třídami. Aby se zlomila moc těchto tříd, k tomu existuje jen jeden prostředek: najít a zorganizovat ve společnosti kolem nás takové síly, které by mohly – a vzhledem ke svému společenskému postavení musely – vytvořit sílu schopnou smést staré a vytvořit nové.“ Vladimír Iljič Lenin
Nepochopil
Poslal Hamilbar.
Ostrov Janiky 