Kategorie: Napsala MaB
Polemika s MaB :-)
Tentokrát si vypůjčím komentář MaB ke krátké reakci:
„Napsala jsem: „Zitra si s krajany i s Francouzi pritukneme na uspechy vlasti“
Připít si na ùspěchy své vlasti, proč by to mělo vyznít „tak úplně naprázdno“, Kamile ?
300 000 lidí na Letné, to je jako 2 000 000 v Paříži. A já nevím o žádném incidentu, vy ano ?
Pár tisíc gillets jaunes zde, podle očekávání se k nim přidalo několik desítek black blogs a ti ve stejnou dobu řádili jak pominutí. Nadělali zase škody za moc milionů. To je ohromný kontrast.
Pouhý fakt, že byl některý politik zvolen demokraticky, ještě neznamená, že není zodpovědný před voliči a je mu vše dovoleno. A když na to zapomene, je dobré mu připomenout. Jak se říkalo před 30 lety: KDO, když ne my? KDY, když ne teď ? Demokracie může být ohrožena i zevnitř.
Proto je zcela na místě, že mladí lidé bdí nad tím, aby vítězové voleb nezneužívali moci ve svůj vlastní prospěch. Nedivme se, jedná se o jejich budoucnost.“
Prezident a diktátor
Napsala MaB
Prolog: Telefonát po zvolení N.Sarkozyho prezidentem, jako prvnímu volal svému „drahému“ příteli Mouammaru Kadhafimu, toto je jejich rozhovor:
MK: Pane Sarkozy, gratuluji Vám ke zvolení. Zasloužíte si důvěru francouzského lidu.
NS: Pane Kadhafi, jsem nadšen, že s Vámi mluvím. Nezapomněl jsem na naše setkání.*
Cením si vynikající kvality Vašich analýz. Plně si zasloužíte Váš titul Vůdce!
MK: Jsem ubezpečen, máme ve Vás přítele z Evropy, uděláme hodně věcí mezi našimi dvěma
zeměmi.
NS: Ano, pane Vůdce. doufám, že Vás brzy přivítám ve Francii nebo že přijedu já do Libye.
MK: Dá-li Bůh. Dá-li Bůh.
NS: Spoléhám na Vaši modlitbu, pane Vůdce.
Nemodlím se stejným způsobem jako Vy, ale modlím se ke stejnému Bohu jako Vy.
Mk: Díky ! Díky !
NS: Máte můj respekt a přátelství, pane Vůdce !
* Ministr vnitra a kandidát na prezidenta 2007 Sarkozy navštívil v Tripoli M. Kadhafiho, jak se později ukázalo, s cílem získat peníze na svou volební kampaň (potvrdil sám MK, podle jeho syna 50 milionů dolarů). Dále se jednalo o propuštění bulharských zdravotních sester z libyjské věznice (1999-2007) výměnou za atomový reaktor. O jejich osvobození se po léta marně snažili diplomati z celého světa, včetně 14 Nobelů.
MK po odjezdu prohlásil: „Zvolil jsem Sarkozyho“.
Vyznání pro Paříž
Napsal Blackpoodles, přeložila MaB
Francie zosobňuje vše to, co náboženští fanatici celého světa
nenávidí: užívat si života tady na Zemi.
A to mnoha rozličnými způsoby:
Ranní šálek vonící kávy s máslovým croissantem,
krásné ženy v krátkých sukních, které se bez zábran usmívají na kolemjdoucí,
vůně teplého chleba, láhev vína vypitá s přáteli, pár kapek parfému,
děti, hrající si v Lucemburské zahradě,
právo nevěřit v Boha a neznepokojovat se kaloriemi,
flirtovat a kouřit i milovat se mimo manželství,
užívat si prázdnin, číst jedno jakou knihu, chodit zdarma do školy,
hrát si, smát se, debatovat, dělat si legraci z prelátů stejně jako z politiků,
odkládat úzkost na později, nechat starost o to, co bude po smrti, nebožtíkům.
Žádná země na světě si neužívá lépe života než Francie.
Paříži, milujeme Tě. Pláčeme pro Tebe. Dnes večer máš smutek a my jsme s Tebou.
Víme, že se budeš znova smát, znova budeš zpívat, milovat a uzdravíš se, protože milovat život je Tvoje podstata.
Síly zla ustoupí. Prohrají. Vždycky prohrají.
Autor Blackpoodles, příspěvek uveřejněný v noci z 13. na 14.11.2015 v New York Times
Ostrov Janiky 