Kategorie: UKRAJINA
Nemluvím k vám za celou Oděsu…
Napsal sl-lopatnikov, překlad Janika
Nemluvím ani za celou Oděsu a dokonce ani za Moldavanku a Privoz…
Ale otázku vám položím. Stejnou, jako o Donbasu. Ale nedostal jsem žádnou odpověď.
Takže fakta: V Oděse žije 1 milion lidí. V LDNR žijí 4 miliony lidí. Na Wikipedii se dočteme v článku „Mobilizační schopnosti státu“ v části „Lidské zdroje“: V případě zahájení rozsáhlých bojových akcí se požadovaná úroveň mobilizačního potenciálu státu odhaduje na 10 až 20% [4].
Záhadou je, KDE je v Donbasu armáda 800 000 doněckých lidí. A v Oděse 2. května nevidím na ulicích ne tedy armádu, ale řekněme 200 000 Oděsanů s portréty obětí režimu.
Plně souhlasím: události, ke kterým došlo v Oděse, jsou strašlivým zvěrstvem a tragédií. Za toto jediné je možné a nutné Ukrajinu jako zemi zničit a ukrajinské nacionalisty pověsit i s jejich slouhy a následovníky.
Ale řekněte mi, proč je vzpomínání na utrpení zaživa upálených soustředěno v Moskvě a Rusku, a ne v Kyjevě a dokonce ani ne v Oděse? – Nemyslíte si, že je něco špatně? – Paradox
Provokace v Kerčském průlivu
Překlad článku Sl-Lopatnikova Je čas reagovat na provokace. Myslím, že tohle je jen začátek.
Konečně nakonec Rusko nějak odpovědělo. Neříkám, že to je ideální, ale dává to naději do budoucnosti.
S Ukrajinou je to jednoduché: ti, kdo jsou našimi bratry, nás přivítají květinami. Mariupol například nás tak přivítal. A Cherson přivítá. Také Charkov. Ani Kyjev nebude proti. A ty, kteří nejsou bratry, deportovat někam za Curzonovu linii. Do Lvova. Ať se popasují s Poláky.
A mimochodem: Po provokaci Kyjeva v Azovském moři začalo ukrajinské letectvo masivní bombardování Doněcké republiky.
Pravda je, že musíme obsadit Mariupol. Právě teď. Je načase „vzdát se provokacím“ v plném rozsahu. Až do konce.
P.S.: Ukrocefalové se shromáždili u ruského velvyslanectví. To je důvod k vysazení vojenské jednotky. Na obranu.
Každý podle svého, ale já jsem pro eskalaci.
***
Poznámka Janika: Tento článek napsal Rus, žijící v USA. A nebojí se. Já se v České republice publikovat jeho překlad docela obávám.
Putin o Saakašvilim
„Myslím, že to, co Saakašvili dělá, je políčkem do tváře gruzínskému lidu, a políčkem do tváře ukrajinskému lidu. Jak to, že to dosud snášíte?… Chodí po náměstích a křičí do celého světa: Jsem Ukrajinec! Copak na Ukrajině nejsou žádní skuteční Ukrajinci? A Ukrajina to všechno trpí, rozumíte tomu? Je to žalostné se na to dívat. Moje srdce krvácí…“
Z tiskové konference http://ruskline.ru/news_rl/2017/12/14/v_svoej_osnove_my_odin_narod/
Soustrast
Napsal El Murid
Překlad Janika, převzato odtud.
Ilustrační foto je z Donbasu z předchozí doby.
Putin vyjádřil soustrast Trumpovi v souvislosti se zastřelením Američanů v baptistickém kostele v Texasu. Včera se uskutečnila ještě jedna střelba do civilistů – v Doněcku. Nejlepší výběr ukrajinského lidu a Putinův kolega Porošenko střílel na město, během bombardování byli také mrtví. Nastává problém: pokud je Donětsk Ukrajinou, jak opakovaně uvádí Kreml, a věčným snem doněckých o návratu zpět do vlasti, teoreticky by soustrast měla být vyjádřena stejnému Porošenkovi. Komu jinému?
Vzniká tím nepříjemný okamžik, ale problém je obvykle vyřešen tím, že je jednoduše ignorován. Texasští baptisté jsou vládnoucí klice mnohem bližší, než nějací divocí doněčtí horníci. Takže priority jsou zřejmé
Kdo zaplatí za Krym?
Jak se krade v Rusku a na Ukrajině
Napsal Pavel Šipilin v originálu Zde
Mezi „národně sebevědomými“ (svidomými) Ukrajinci panuje názor, že korupční problémy Ruska a Ukrajiny jsou totožné. Titéž oligarchové ze soupisu časopisu Forbes s jachtami a miliardovým jměním, nabytým kdovíjakým kouzelným způsobem, tatáž zlodějská sebranka, velí guberniím a oblastem. Ruským obyvatelům se dostane pouze o něco více peněz, protože k nim doletí více ropných krůpějí z panského stolu. A to je celá podstata jejich vyšší životní úrovně.
Přesto na jednu principiální otázku takové zjednodušené srovnání odpověď nedává. A to: proč RF investuje do budoucnosti – staví cesty, pokládá ropné potrubí, zřizuje městské parky, kupuje drahá diagnostická zařízení do poliklinik a nemocnic? Vždyť pro oligarchy to jsou přímé ztráty.
Souhlasíte, že tu něco nehraje. Rozdíl tu tedy je.
Zkusím jej vysvětlit.
Kyjev překračuje meze
Napsal Jurij Makarenko
Překlad Ladislav Sýkora, převzato odtud.
Kyjev překračuje meze. Armáda chce provádět střelby z BUK-M1 u krymských hranic.
„Trestatelé“ kyjevské chunty opouštějí místo zločinu po zničení Boeingu-777
Ukrajinská armáda se aktivuje nebezpečně blízko u hranice s Krymem a opět má snahu napíchnout se na rožeň, když otevřeně ohrožuje bezpečnost obyvatel poloostrova.
Ukrajinský prezident překročil všechny meze už před třemi lety, když rozpoutal válku proti vlastnímu obyvatelstvu. Od té doby se beztrestně a za podpory Západu změnil z „cukráře“ na nebezpečného maniaka. Selhání avdějevského dobrodružství a mnohonásobné porážky v zahraniční politice jen situaci zhoršily a z počátečních ubohých klaunů se vyklubali teroristé velkých rozměrů. Ukrajinské armádě se nepodařilo dobýt Donbas, přesto masívní útoky nepřestávají. Vypadá to, že v Porošenkově programu ještě Avdějevka neodehrála své. Východ tak jako tak zůstane zónou zvýšeného napětí, jenže „reformátorům“ je to málo. Očekávaného efektu totiž nedosáhli. Proto se Kyjev znovu vrhá na jih, aby se pokusil rozvrátit pokoj obyvatelů Krymu nějakým rozsáhlým konfliktem. Porošenkův režim si přeje Třetí světovou válku a zapaluje pod kotlem ohníčky všemi možnými metodami.
Ukrajin musí být hodně
Napsal amp_amp
Přeložil Ladislav Sýkora, převzato odtud.
Čistě hypoteticky.
Podívejte se, byl jeden národ – ruský. Potom chytré (ne příliš) hlavy začaly hledat jakési regionální rozdíly. A ty opravdu jsou. A tak existuje rozdělení na tři větve: maloruskou, velkoruskou a běloruskou. A co více, rozdělení na tři národy. Bratrského typu. Rusové zůstali Rusy, Malorusové a Bělorusové se stali nerusy. Stali se nerusy hlavně pro usilovné vyhledávání a rozdmýchávání rozdílů. Rozdílů výslovně od Rusů. Jistě, jsou tam výšivky jiných vzorů – dialekt, kuchyně, atp. se liší.
Mýtické základy křesťanské civilizace aneb příběh Josefa a Mojžíše
Napsal Ladislav Sýkora
Pravidla proti kněžím jsou dvě: nic jim nedávat a nic jim nevěřit. Pak je s nimi lehko. Karel Havlíček Borovský
Dopravní letadlo se ocitlo v hrozné turbulenci. Zmítalo se nahoru, dolů, do stran, dolů, dolů… Už už to vypadalo na pořádné potíže. Cestující už nic nejedli, naopak. Drželi se čeho se dalo a mysleli na nejhorší. Tu se paní, sedící vedle kněze, obrátila k němu a ptá se: „Vy jste přece člověk Boží. Nemůžete ani vy s tím něco udělat?“ Kněz odvětil: „Obávám se, mladá paní, že nikoliv. Jsem totiž v prodeji, nikoliv v managementu.“
Josef byl dlouho nejmladší z dvanácti bratrů, po něm se narodil už jen Benjamín. Genesis 37:2 v podání Překladu 21. století, jej popisuje jako žalobníčka. Protože jej jeho otec Jákob měl za nejmilejšího, ostatní bratři na něj začali žárlit a nakonec ho prodali obchodníkům a byl dále prodán až do Egypta. Jákobovi donesli roztrhaný, zakrvácený Josefův oděv, aby se domníval, že Josefa roztrhala divá zvěř. Inu, taková normální rodinka.
Neptej se, kdo má shořet v pekle
Proběhlo pekelné bombardování Trudovského.
Těžké dělostřelectvo zdemolovalo Zajcevo.
Shořely obytné domy, hořela šachta.
V práci kolega povídal, že dnes pohřbili chlapce ze sousedství, dobrovolníka – byl zasažen střelbou…
Z Gorlovky do Doněcku přijela sestra kolegy, aby se zachránila od bombardování, které se stalo nesnesitelným.
V Minsku se chystají poklábosit o humanitárních otázkách.
Dny obyvatel Doněcka začínají přáním „Shořte v pekle!“ A říkám vám rovnou, že pro mnohé nedoněcké je lépe nevědět, komu to přejí.
Ostrov Janiky 