Kategorie: Uncategorized

Kam jsme to za třicet let dopracovali

V dnešním Právu je na titulní straně šokující článek „Hledali účetní, dostali pokutu za diskriminaci mužů.“ Původně jsem myslela, že je to z nějakého bláznivého kouta západní vyšinuté pseudodemokracie, ale ne, je to u nás. Firma z Rožnova pod Radhoštěm v reklamním zpravodaji Valašska Anna zveřejnila 6.srpna inzerát s nabídkou zaměstnání, který zněl: „Volná pozice: Všeobecná a finanční účetní“. Vedoucí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj Tomáš Musil udělil firmě pokutu deset tisíc korun. Diskriminovala prý muže.

Připadá mi lepší kamenování nevěrnic v islámských zemích – tam je to totiž jasně dané zákonem šaríja a nevěrná žena předem ví, co ji čeká. V případě vládnoucí byrokracie to nikdo neví, možné je všechno. Byrokracie je všemocná a spolu s blbostí strašlivá a nebezpečná.

Rychecký a demokracie

Napsal vittta

Tak už je to tady, nestor svobody a demokracie, ústavní soudce Rychecký, komunista a signatář Charty 77, je znepokojen šířením nenávisti na internetu.
Jako ústavní soudce přišel na to, že svoboda slova, zaručená ústavou, nemůže být bezmezná.
Je potřeba prosadit, že právo a spravedlnost platí i na internetu.“ říká Rychecký, a zároveň dodává, že internet je plný nenávisti, xenofobie a podněcování k násilí.
Pozoruhodné je to spojení, tedy:
Nenávist- vlastnost ryze odporná.
Podněcování k násilí- což bez kontextu je sice bezcenné, protože i výzva k obraně je podněcování k násilí, ale hezké to není.
Xenofobie- zcela přirozená vlastnost každého min. savce, bez které by druh nemohl přežít.
Zde Rychecký svou roli evidentně nezvládl, a udělal ze sebe na stará kolena „papouška“, který opakuje to, co je zrovna v JEHO kruzích in.
Napravený komunista, signatář Charty pak zapřemýšlel, aby vymyslel, jak nezavádět cenzuru, ale omezil svobodu slova.
Tato záležitost je podobná kvadratuře kruhu, ale skutečný osvícenec a demorat se takové výzvy nebojí.
Takto to hodlá vyřešit:
„My nemůžeme zavést nějakou masovou celostátní cenzuru, ani v kyberprostoru ani v médiích. Ale nemůžeme ponechat prostor činnosti, která vede k násilí a rasové nesnášenlivosti a podobných hanebných věcech,“ pokračoval a dodal, že cestou je zákon, který by nutil poskytovatele sociálních sítí tyto příspěvky řešit.“
No jistě, cenzura to sice bude, ale budou jí dělat sociální sítě, a to už Rychecký ví, že na soukromý web je stát krátký, nemůže soukromníkovi nařizovat, koho si pozve do svého „obýváku“, byť virtuálního, i když jinak do cizích obýváků a veřejných prostor fízlovat může, čím topí, jestli tam nekouří apod.
A nebyl by to ani člověk lepšolidské stáje, kdyby nepromluvil o životním neúspěchu nenávidících, při čemž se tito sdružují v xenofobních spolcích, což svědčí o tom, že Rychecký podlehl tlaku doby, a úplně zapoměl, co slovo „xenofobie“ znamená.
Tečka, v podobě jakéhosi rasismu vůči slavnému pěvci Bangovi už jen potvrzuje přerod člověka- občana, v někoho, kdo je opilý svou mocí natolik, že už soudí, a navrhuje i tresty, i když zrovna není- v práci.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Spina-Frustrovani-Cesi-si-vybijeji-nenavist-Svoboda-ma-sve-hranice-lateril-Pavel-Rychetsky-vzpomnel-Bangu-a-uz-to-jelo-599790

 

Inspirace pro Milión chvilek

https://pbs.twimg.com/media/EE8LpznW4AAgK0R?format=jpg&
V Egyptě také demonstrují, asi za „demokracii“? Měla by vypadat jako na tom obrázku :-)?

Připadlo mi to jako spříznění duší s naším Miliónem chvilek. Vsadím se, že podobné výjevy se už brzy objeví v našich ulicích, až se bude slavit výročí Vítězného listopadu. Hurá, ať žije demokracie! :-)

P.S.: Na palmě hlava prezidenta Sisího.

Projít peklem

Pod jedním z předchozích článků jste debatovali o tom, jak ruští vojáci znásilňovali ženy. Při odsuzujícím pokřiku (oprávněném…) si vždycky vzpomenu na Tarasovo vyprávění Tisíckrát , kde nastoluje zvláštní otázku, nejen pro ženu, které se něco takového stalo. Je to o pochopení, ne o odpuštění. Nad touhle pasáží se pokaždé neubráním slzám (jo, Taras, ten umí psát :-):

„Moje rodina byla v koncentráku a já jsem tušila, že už jsou mrtví. Porážka nacistů byla pro mne jedinou možností záchrany, a já jsem se na osvoboditele těšila. Oni přišli, a pak mi udělali takovou hroznou věc…

Poznala jsem je všechny, zvlášť jednoho, menšího, zavalitějšího, s kulatým obličejem, třicetiletého, možná čtyřicetiletého, který byl zvlášť hrubý, až sadistický. Dívala jsem se na něj, nenáviděla ho, ale pak jsem si řekla: ,On je už skoro pět let ve válce, nasazoval život i pro moje osvobození, možná má doma rodinu a děti, které na něj čekají, a teď, když už je rozhodnuto, že přežil, skončí takhle hloupě, tisíce kilometrů od domova.

A tak jsem tomu jejich veliteli řekla, že nevím, že jsem měla také zakryté oči, že žádného nepoznávám.“

A představuji si, jak bych se v podobné situaci zachovala já. Popravdě musím odpovědět, že nevím.

Kolik stojí přesunutí památníku?

Hledala jsem, kolik asi tak může stát přesunutí sochy v nadživotní velikosti, o vybudování památníku nového ani nemluvě, a přiznám se, že o tom nemám ani tu nejmenší představu. Jedno však vím s jistotou – ta částka, jakkoli astronomická může být, bude vždy menší, než na kolik přijde ješitnost malého bezvýznamného českého politika :-).

Jak píše Alva„Že by TOPka vedena maršálem Kolářem nedokázala zvítězit nad sochou? :-)))“

Sochu maršála šoupne vítězný Kolář někam do muzea a nahradí ji památníkem osvobození Prahy na konci druhé světové války. To zní přijatelně, ale… už se taktně mlčí o dodatku – památník by měl zohlednit uprchlíky z Ruska, kteří získali československé občanství a po osvobození byli odvezeni do Gulagu.

V článku „Praha se osvobozuje od svého osvoboditele Koněva“ píše ansari75 (volně přeloženo):

Vyvážel snad Koněv osobně uprchlíky ze SSSR do Gulagu? Jak je spojen s těmito lidmi (bělogvardějci, trockisty), jejichž osud tak náhle znepokojuje pražskou veřejnost – natolik, že to převáží nad osvobozením města Rudou armádou? Znamená to, že morálka antirusismu by měla být následující: pokud maršál Koněv a Rudá armáda osvobodili Prahu od fašismu, pak lidé, kteří „unikli ze stalinistického režimu“ by byli žili klidně a spokojeně pod nacistickou okupací?

Možná se tedy tito lidé do Gulagu nedostali náhodou, ale jen kvůli spolupráci s nacismem?

***

Pro srovnání, takové zrcadlo nastavené české malosti a ubohosti:

Nemohu pochopit jednu věc – proč uprostřed všech těchto „slovanských bratrů“ se Hitlerova vlasti Rakousko nestydí ani za jméno Stalina, ani za monumentální citát, zdobící hlavní náměstí Vídně?

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/GuentherZ_Wien12_Gedenktafel_Stalin.jpg/220px-GuentherZ_Wien12_Gedenktafel_Stalin.jpg

Pamětní deska Josefa Stalina ve Vídni byla odhalena 21. prosince 1949 u příležitosti jeho 70. narozenin. Během lidového povstání v Maďarsku v roce 1956 byla polita na protest barvou, ale byla opravena vídeňskou městskou správou. Dokonce ani žádost Nikity Chruščovova o odstranění tohoto památníku nebyla vyslyšena. Dalším sovětským politikem, který se v této věci obrátil na město Vídně, byl v roce 1991 tehdejší ministr zahraničí Eduard Shevardnadze v dopise Leopoldu Gratzovi .

Přesto byla pamětní deska Stalinovi ve Vídni zachována. Její odstranění je odmítnuto na základě rakouské státní smlouvy, která zavazuje republiku k ochraně a údržbě sovětských památek. (podle wikipedie)

 

Chudá žena z lidu

https://i1.wp.com/www.narodninoviny.cz/wp-content/uploads/2019/09/filipová_kalousek.jpg

https://i1.wp.com/www.narodninoviny.cz/wp-content/uploads/2019/09/filipová_schwarzenberg.jpg

To je ta paní, co bleskurychle vyhrála soud nad Babišem. Fotku s Kalouskem vysvětluje takto:

„Fotka pochází ze září loňského roku.
Tehdy se mi naskytla příležitost, jít se podívat do prostor parlamentu a při té příležitosti i na pana Kalouska. No a vzhledem k tomu, že jsem skutečně prostá žena z lidu a v životě jsem takové pozvání nedostala, tak jsem této příležitosti využila, protože co si budeme povídat… takovou možnost člověk nedostává každý den, že?“

Fotka se Schwarcenbergem by mohla teoreticky pocházet ze stejné šťastné životní příležitosti. Pokud by si ovšem paní někde v zákulisí převlékla tričko :-).

Maršál Koněv

 

Sax napsal:

„Docela by mne jeste zajimalo, jak se odviji trestni kauza se sochou Koneva. Podala radnice uz trestni oznameni?
Ideje (zde demokracie) jsou nejvice kompromitovany jejich nositeli (zde starostou mestske casti). Spravedlnost ano, ale jak pro koho.
„Pan starosta (Kolář) jasně řekl, že dokud se s ruskou ambasádou nezačne konstruktivně jednat o tom, kam tu sochu přesunout, tak tam ta barva zůstane.“
*
Trestní odpovědnost za graffiti
Zákon č. 40/2009 Sb. § 228

Poškození cizí věci
(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí
tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo
jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká,
pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou
rasu,
příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení,
vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání
*


Milý Saxi, Vypadá to, že radnice podá trestní oznámení na ty, co se pokusili sochu čistit :-). Starosta Ondřej Kolář je označil za ruské trolly:

Když se do čištění pustili dobrovolníci, kteří nápis ze sochy odstranili na své náklady, označil je Kolář za nějaké ruské trolly. „Jsem názoru, že věci je dobré pojmenovávat pravými jmény. A lidé by se neměli bát a stydět říkat pravdu. Když piedestal drhne člověk, který se netají svou proruskou orientací, otevřeně podporuje prezidenta Putina a šíří dezinformace, je to ruský nebo proruský troll,“ dodal Kolář pro Lidovky.cz.

„Zfanatizovaný blb polil sochu maršála růžovou barvou v noci, anonymně, a pravděpodobně úplně sám. Kde jsou ty doby, kdy organizovaná tlupa natírala růžovou barvou tank číslo 23. Tehdy to bylo neméně „kontroverzní“, ale symbol triumfu přenášela televize a zprávu přinášely noviny. Mediální šplhouni a slouhové dělali novou kariéru v nové době. A nikdo ani nepíp. Skoro nikdo.“ Napsal Ivan David ke stejné události před rokem. Je to dobrý postřeh – vandal se dopustil svého činu tajně a anonymně, zatímco ti, co nápisy odstraňovali, pracovali ve dne a jsou zachyceni na fotografiích i na videu. A pan starosta nazývá ty zbabělce vylévající špínu v noci za „lid“, který si sochu nepřeje, zatímco ti, co to svinstvo čistí, jsou pro něho „trolly“.