Článek píši proto že už je nějaký potřeba kvůli zahlcení prostoru pod předchozím a k tématu mne přivedly komentáře vittty a saxe

Vittta mi už několikrát napsal že neumím definovat alternativu i sax mi to předhodil tak to zde už po několikáté píši:
ALTERNATIVU TVOŘÍ LIDÉ HLEDAJÍCÍ CESTU MIMO HLAVNÍ NÁZOROVÝ PROUD!!!
Omlouvám se za tu výraznost ale já už fakt nevím jak to napsat abyste to vy dva viděli a neignorovali.
A protože ti lidé nejsou nějakým specifickým druhem, znamená to že jsou to stejní lidé jako já, vy nebo kdokoli jiný, se stejnými přednostmi i nedostatky. Platí pro ně stejná gausova křivka, rozdílnost nátur, různé IQ … prostě to samé jako pro lidi kterým hlavní proud vyhovuje a liší se od nich jen tím že jim z mnoha rozmanitých důvodů hlavní proud nevyhovuje. A to na celé škále od „neuspokojivý“ až po „nepřátelský“.
No a dál:
Jeden z mnoha proudů vyskytující se jak v mainstreamu, tak i v alternativě je politická opozice. A protože se vyskytuje jak v prostředí mainstreamu tak i v tom alternativním, je hovadina označovat tento proud plošně jako alternativu. Primárně je ten proud opozicí a teprve až na druhém místě buď alternativní nebo systémovou. Systémovou opozicí jsou registrované politické strany a sdružení = politické subjekty které se mohou ucházet o hlasy voličů. Alternativní jsou neregistrovaná zájmová seskupení která se voleb takto zúčastnit nemohou. Jejich příznivci mohou pouze podpořit tu systémovou část opozice, případně se angažovat v její propagaci organizovaně i neorganizovaně.

Tak že:
SPD je systémovou opozicí.
PRO je už rovněž systémovou opozicí.
SPD byla kdysi produktem alternativy stejně jako nyní PRO.
Rozdíl (pozičně) je mezi nimi pouze ten že SPD už v parlamentu sedí a tedy má k dispozici parlamentní půdu se vším co k ní náleží, kdežto PRO, tím že je mimo parlament, tenhle prostor (i s jeho nástroji) k dispozici nemá. Obě strany se ucházejí o hlasy všech potenciálních voličů, jak alternativců tak i nealternativců. Protože alternativec nutně nemusí být opozičníkem vlády. Jeho alternativita může být i apolitická, stejně jako u toho kdo se veze s hlavním proudem. Avšak obě strany chtějí aby občan při volbách zvednul zadek a šel jim hodit svůj hlas do urny. Tedy se do alternativy promítají snahy obou stran stejně jako do mainstreamu. U lidí lze očekávat i stejné reakce, spory, předsudky … prostě to samé co se odehrává v mainstreamově ovlivněné veřejnosti.

To znamená že diskutujeme-li zde o opozici, pak má smysl zabývat se jen činností/snahou a úspěchy/neúspěchy těchto (a jiných) politických subjektů. Ale má-li být náš hovor něčím jiným než mlácením prázdné slámy, pak musí být veden konkrétně o každém z nich, případně o vztazích mezi nimi. Dokud budete všechno házet do jednoho pytle s visačkou „alternativa“ tak nikdy společnou řeč nenajdeme. A já si budu stále připadat jako bych vedl řeč s dětmi v mateřské školce.

Vittta bude dál psát nesmysly typu:
„Jsou klimatičtí aktivisté, co napadli Topolánka alternativa, nebo je alternativa Topolánek?“
„Mimochodem, antičeské kecy byly a jsou nedílnou součástí alternativy.“
a ty saxi:
„Alternativa je tichym spolecnikem mainstreamu a chova se stejne, jako on. Z niceho nic tu tedy mame noveho nepritele.“
„Petikolka to rozproda, zadluzi…dobre…ale nepolozila by v tehle chvili alternativa republiku uplne na zada, kaput a hotovo? Ze by se to jako nerozkradlo, ale rovnou zlikvidovalo? Pomalu si prestavam byt jisty, ze Petikolka je to nejvetsi zlo, co nas mohlo potkat.“

Na závěr si půjčím odstavec z Vidlákova článku:
„V těchto prezidentských volbách jde na prvním, druhém, třetím, i desátém místě o to, jestli pětikolka vezme v tomto státě úplně všechno. Jde o to, jestli vůbec bude mít ještě smysl, bavit se o nějakém menším zlu. Až daleko za tím pak jsou nějaké ideje či představy o budoucnosti. Pokud se do druhého kola probojují Pavel a Nerudová, tak nemusíme řešit vůbec nic, všechno bude rozhodnuto na jednom místě, všichni budou rukou společnou a nerozbornou makat na naší grýndýlové budoucnosti, jakékoliv přání z Berlína či Washingtonu bude předem splněno a kdyby si náhodou tato přání navzájem odporovala, tak vyhraje Washington. Pokud dojde na válku mezi Ruskem a NATO, tak v ní fakt budeme od první minuty, ba dokonce i o něco dřív, protože dnes už víme, že jakákoliv operace pod falešnou vlajkou bude přijata s jásotem.

Dodal bych že to platí pro jakékoli volby. Bohužel – jednu příležitost k alespoň částečné změně už jsme prošvihli. Dalo by se říci: „Nu což. Národní obrození zabralo sto let. Buďme trpěliví.“ Otázka ovšem je zda bude tak dlouho koho obrozovat.
K zamyšlení předkládám Hamplovu Sociologii gaučového válečníka.

KM

„Potřebujeme vytvořit společnost, která je svépomocná,
protože stále víc se budeme muset opírat o vzájemnou pomoc.”

P.R.

Rozhovor s Petrem Robejškem

vitttův komentář:
On tedy razí spíše můj pohled, než tvůj.
Ty demonstrace ale považuje za úplně zbytečné, pokud nějak nezměníme svůj život…no, a já když to píšu, tak jsem za vola, i když tedy já považuji za zbytečné jen extremistické demonstrace, někdy až kontraproduktivní.
Právem jsem zde byl mnohokrát osočen z paktování s nepřítelem.
No, ten život, a jeho změna.
Já si myslím, že třeba já, Embéčko a ty tady toho hodně odmakáme.
Je to hospoda, ale cokoliv napsat dá práci, a některé ty texty jsou velice kvalitní, si myslím JÁ, a nejenom moje, i když jsem megaloman.
Jmenovitě já se kvůli výzvám ke změně osobních postojů, jde především o zřeknutí se pojmologie, hlavně levice, ale i fašismus, zřeknutí se nějakých útoků…já vím, že jsem hodně ironický, a rád si kopnu, i v tomto textu, ale to vidí zásadně negativně jen ti, co to tak vidět chtějí.
Já třeba vidím velice negativně ten styl Kočky, která číhá, číhá- až se někdo uťukne, nebo Pacifistovi vyčte, že napsal negativně o Janě, a mě před x lety nic nenapsal…to je zbytečná rozesírka, a nejen to, je to přímo výroba nepřítele, jako kdyby jich vlast neměla i beze mne dost.
To samé Jana, to samé Astr, ale to jsou už lidé ve věku požehnaném, a tak mají na to větší právo, ale i v tom věku mohou přispět k jednotizaci ČESKÉ společnosti, což půjde těžko, když to nedokáží ani tady, na malém blogu.
To nemyslím, že by mě nikdo nesměs poslat do prdele, nebo říci, že jsem kokot, to je normálka, a k diskuzi to patří, vůbec k politické, ale tohle je cílená výroba nepřátel a rozbíjení jednoty, která je nutná.
Tohle je náš alternativní svět, a podívej, co se děje…pak si pustí třeba i oni Robejška, a jsou u vytržení, jak moudře hovoří, ale své postoje nezmění, a to proto, že je vůbec nevnímají negativně, naopak, myslí si, že bojujíc se mnou, zároveň bojují proti nepřátelům vlasti a mainstreamistům.
A nakonec, bylo to tedy dle mého zajímavé, ale NIC mě to nedalo.
Vlastně to byla svým způsobem ztráta času, ten jsem ale měl, takže jako nebyla, ale CO TO KONKRÉTNĚ DALO TOBĚ?
To pomůže osvětlit otázku, co vlastně alternativa, i v osobě formátu Robejška, vlastně nabízí.

saxův komentář:
Robejska si vzdycky rad prectu, jeho dilci postrehy jsou vynikajici.
Ovsem je zrejme, ze ani on nevi, kudy z toho. Primou demokracii odmita sam volic (SPD 10%), lokalni ekonomika je zbozne prani, koncici na podvodnicich. A mistni penize, no, to spise vymenny obchod.
Robejsek odkazuje na paralelni struktury za sociku, ovsem ani ty nic nevyresily, spise se z nich rekrutovaly lokalni mafie, jez nebylo mozne lokalne premoci.

moje reakce:

„Ty demonstrace ale považuje za úplně zbytečné, pokud nějak nezměníme svůj život…“
Ano píšeš to ale vynecháváš to za čárkou, což je nezbytná podmínka a hlavní důvod proč Robejška doporučuji. Demoška je nejenom projevem nevole vůči vládě nebo systému, ale také signálem do řad společnosti pro stejně smýšlející o tom že nejsou sami. Něco co takovým lidem umožňuje mít se k čemu přihlásit nejen na tom náměstí, ale i v kontaktu se svým okolím. Takové to vzájemné spiklenecké mrknutí (lehce ironické: „mají pravdu předsedo“ nebo „taky bych tam byl kdyby to nebylo daleko“…. atp.) i pro ty kteří se jí nezúčastní a které nevyžaduje žádné dlouhé řeči. Má to svůj psychologický dopad ve prospěch oné změny života o které Robejšek mluví a silnější než např. Robejškův článek. Protože když se v kontaktu s náhodným člověkem přihlásíš k Robejškovi, tak v tu chvíli nevíš jestli ten s kým hovoříš Robejška zná, kdežto o demošce s vysokou účastí ví celá republika a tak je snadné na ni zavést hovor. To usnadňuje takové to „sondážní naťuknutí“ z něhož se dá odhadnout do jaké názorové skupiny ten druhý patří.

„Já si myslím, že třeba já, Embéčko a ty tady toho hodně odmakáme.“
Já si myslím že toho „odmakáme“ asi tolik co tři chlapi co se pravidelně scházejí v hospodě u karet a přitom si mezi sebou vyměňují názory. To není žádná odvedená práce ale prostě jen pokec, byť bychom přitom hlloubkou svých myšlenek a slovními obraty perlili sebevíc.

„Já třeba vidím velice negativně ten styl Kočky, která číhá, číhá- až se někdo uťukne, nebo Pacifistovi vyčte, že napsal negativně o Janě, a mě před x lety nic nenapsal…to je zbytečná rozesírka, a nejen to, je to přímo výroba nepřítele, jako kdyby jich vlast neměla i beze mne dost.“
Zbytečné rozesírání v podobě číhání na každou chybičku považuji za kontraproduktivní a patřící k onomu „zdvihání praporů“ které jsem, jak sám jistě víš, zde permanentně kritizoval po celé covidové období a neustále apeloval na to abychom se toho nedopouštěli. Ovšem, není to něco, co by vznikalo samo od sebe. Nejčastěji má příčinu v takových zbytečných nasíračkách o jaké ti píši v tomto komentáři. Je to jeden z těch co zůstaly bez reakce, tak ani nevím jestli jsi ho četl. Já třeba mám celý život problém s uznáváním jakýchkoli autorit nebo vzorů ale současně musím přijímat fakt, že jsou lidé, kteří to mají naopak a cítí potřebu jimi dokazovat (sobě i okolí) správnost svého postoje. Takže ačkoli považuji zcela v pořádku vyjádření nesouhlasu s něčí autoritou, vnímám jako škodlivou zraňující hrubost, jakkékoli její urážení. Je zcela zbytečné (není argumentem) a snadno si tak vytvoříme nepřítele z člověka, který se dokáže povznést nad urážku vlastní, ale neodpustí urážku své autority. Není divu, když se to následně snaží oplatit útokem na urážejícího a vznikají tak úplně zbytečné hádky.

„… ale CO TO KONKRÉTNĚ DALO TOBĚ? To pomůže osvětlit otázku, co vlastně alternativa, i v osobě formátu Robejška, vlastně nabízí.“

Jak píše sax: „Robejsek odkazuje na paralelni struktury za sociku…“ Sax je vnímá negativně a já naopak pozitivně, proto se v tomto nikdy nemůžeme shodnout. Je to dáno rozdílným založením. Saxovi vyhovuje anonymita městského života, kdy své potřeby pokrývá anonymními poskytovateli všelikých služeb, od těch řemeslných až po anonymní pokec v internetové diskusi. Již vícekráte se zde v tomto duchu sám vyjádřil a tak si myslím, že si mohu dovolit to o něm takto konstatovat. Já jsem založen přesně opačně, protože mi naopak vyhovuje to osobní sdílení všeho v co největší míře. Raději zavolám známému, když potřebuji vyřešit něco na co sám nestačím a potěší mne když se na mne stejným způsobem někdo obrátí, než abych oslovil anonymní firmu, byť jde o profesionály.

Dále sax pokračuje: „… ovsem ani ty nic nevyresily, spise se z nich rekrutovaly lokalni mafie“
V tom vidím naopak utužování mezilidských vztahů, které i té nejnižší společenské vrstvě, umožňuje čelit mafii působící ve vrstvě nejvyšší. Jde o rozšíření onoho „hlavně rodina“ i do prostoru „přátelé a známí“ k nimž se pak chováme se stejnou (nebo hodně blízkou) odpovědností a tolerancí jako k rodině. Tím spoluvytváříme alternativu vůči systému který nám nevyhovuje a usnadňuje to život. Proto píšu že jsem za socíku alternativně žil a nejenom alternativu konzumoval. Pro alternativu jsem tvořil a z alternativy i čerpal to co mi systém nemohl nebo nechtěl nabídnout.

Sax končí slovy: „… jez nebylo mozne lokalne premoci.“
Opět z mého pohledu zásadní neshoda, protože co on chce přemáhat, to já naopak podporuji (samozřejmě ve své sociální bublině). Je potřeba vytvořit mafii proti mafii a to je to o čem Robejšek hovoří jako o potřebné změně, která může mnoha podobami kladně ovlivnit naše životy.
To je má odpověď na otázku: “ co vlastně alternativa, i v osobě formátu Robejška, vlastně nabízí.“
a současně i reakce na saxův komentář.

KM

Poslal Slobo z Norska.

„Mierotvorca“ Norsko -sprostredkuje mier v Líbyi

od Larsa Birkelunda -29. august 2022

«Fredsmegleren» Norge skal megle fred i Libya
https://steigan.no/2022/08/fredsmegleren-norge-skal-megle-fred-i-libya/?utm_source=substack&utm_medium=email

Dnes je to už veľa rokov, čo vyšla najavo pravda o bombardovaní Líbye NATOm v roku 2011.

Áno, tí, čo sledovali napríklad Antiwar.com, vopred vedeli, že vojna bola založená na klamstvách o mierovom ľudovom povstaní, kým v skutočnosti išlo o menšinu islamistických teroristických gangov/žoldnierov z domova i zo zahraničia, podporovaných krajinami NATO a arabskych diktatúr ako Katar a Saudská Arábia. Pritom sa tvrdilo, že toto „ľudové povstanie“ brutálne potlačil Kaddáfí s klamstvami, že pácha genocídu. USA/NATO sa potom podarilo získať rezolúciu OSN, ktorú hrubo zneužili.

Dokument NRK Brennpunkt „De gode bombene“ z roku 2013 prešiel dlhou cestou v odhaľovaní klamstiev a v skutočnosti by sa odvtedy mal vysielať každý deň. Ale podľa mojich vedomostí sa to premietalo len dvakrát, naposledy 30. marca 2016, zatiaľ čo NRK vysielala reprízu za reprízou dokumentárnych filmov s propagandou proti Sýrii a Rusku. Nevidím za tým nič iné ako politické dôvody, inými slovami, že sú to USA/NATO, kto v konečnom dôsledku ovláda NRK a že NATO neriskuje, aby sa pravda o vojne stala všeobecne známou.

Pravda je teda dobre známa, no nórski „novinári“ naďalej šíria pôvodné lži. Rovnako ako notoricky známa vojnová propagandistka Line Fransson (Dagbladet/NTB) v článku zo 14. novembra minulého roku, v ktorom charakterizovala vývoj Muammara al-Kaddáfího v Líbyi, aby sa stala najlepším sociálnym štátom Afriky, ako „zlú vládu“. 28. augusta v Aftenposten / Aarnes pripúšťa,že „Líbya mala najvyššiu životnú úroveň v Afrike“, kde „školy a zdravotná starostlivosť boli bezplatné“. Ale fakt, že Kaddáfí „tak tvrdo zasiahol proti rebélii obyvateľstva,a že medzinárodné spoločenstvo sa obávalo genocídy“, ide ruka v ruke s klamstvami, na ktorých bolo založené bombardovanie Líbye NATOm.

Článok v Aftenposten je o mierových rokovaniach prebiehajúcich medzi stále bojujúcimi stranami v Líbyi na ostrove Utøya.

()
https://flazco.com/wp-content/uploads/2022/08/hemmelige-fredssamtaler-i-norge-som-samtalearena-har-utoya-en-kraft-som-nesten-ingen-andre-970×475.jpg

Súperiace strany z vojnou zničenej Líbye sa tento týždeň rozprávali,jedli a žili spolu na Utøyi. Výsledok je opísaný ako „veľm i konštruktívny“. Cieľ: zabrániť ďalšej vojne. https://www.aftenposten.no/verden/i/mr7Q6L/fredssamtaler-paa-utoeya

Áno, medzi tým, čo sa stalo 22. júla 2011 (Breivik Co, Oslo-Utøya) bolo to, že NATO v Líbyi, zbombardovalo „The Great Man-Made River“, najväčší zavlažovací systém na svete, ktorý premenil púšť na ornú pôdu v niekoľkých afrických krajinách. Išlo teda o takzvaný panafrický projekt v súlade s názormi Muammara al-Kaddáfího na africkú jednotu, ktorého súčasťou bolo aj zavedenie spoločnej africkej meny. USA/NATO to vnímali ako takú veľkú hrozbu pre vlastnú svetovú hegemóniu, že krajinu bombardovali a zničili na celé generácie, ak nie navždy, keď bola spodná voda kontaminovaná bombami NATO aj s ochudobneným uránom.

Tri roky po tom, čo Jens Stoltenberg zhodil 582 bômb z Nórska na Líbyu a pomohol zničiť krajinu, bol odmenený pozíciou „náčelníka“ «sjef» NATO, kde je v skutočnosti len hovorcom najväčšich vojnových síl v NATO: USA a Veľkej Británie.

Jedenásť rokov po bombardovaní bude Nórsko sprostredkovať mier medzi
rôznymi frakciami Líbyjčanov. Vláda Jonasa Gahra Støreho to nerobí bez povolenia od USA/NATO.

Pokiaľ ide o vojnu na Ukrajine, ako je známe, platí opačný princíp: žiadne iniciatívy za mier, len poslať viac zbraní, čo je de facto súčasť vojny USA/NATO proti Rusku s Ukrajinou ako splnomocnencom.

„Všimol som si, (Lars Birkelund) že Kaddáfího syn Sajf al-Islam Kaddáfí, ktorý sa chce stať prezidentom Líbye, zjavne nebol pozvaný do Nórska a prirodzene sa čuduje prečo.“

Odkaz na „De gode Bombene“: Dobré bomby (40 min)
https://tv.nrk.no/serie/brennepunkt/2013/MDUP11000513

Líbyjský archív na steig an no
https://steigan.no/tag/libya/

Zajímavý článek Jana Kristka na OM https://outsidermedia.cz/hneda-miliarda/

O tom, co je podstatou fašismu, se vedou dlouhé úvahy. Postřeh, že se jedná o „zablokované lidství“, mě zaujal. „(U deprivantů může být lidství zablokované v různém stupni a také jen dočasně. U fašistů je zablokované ve značné míře, a bývá to chronické.)“

Také by se dalo uvažovat o tom, že fašismus je tupost. „Tupec kouká, zírá, čumí – a nevidí“ – tak nějak charakterizoval tupce GeoN. Jen zdánlivě to nesouvisí, znakem lidství je právě schopnost vidět.